tag:blogger.com,1999:blog-7282551012378510121.post7162831764930000743..comments2023-09-02T17:14:11.156+02:00Comments on Překládání - PVK: Kolik slov spisovateli stačí?Lonely Wolfhttp://www.blogger.com/profile/09660716056379625094noreply@blogger.comBlogger99125tag:blogger.com,1999:blog-7282551012378510121.post-62619219897063283512011-01-10T09:39:06.203+01:002011-01-10T09:39:06.203+01:005.část Lenka Nečasová
"Co to všechno znamená...5.část Lenka Nečasová<br /><br />"Co to všechno znamená?"<br />"Hej, Ale," zavolal Max, "chytrej kluk chce vědět, co to všechno znamená."<br />"Tak proč mu to neřekneš?" zazněl Alův hlas z kuchyně.<br />"Co si myslíš, že to znamená?"<br />"Já nevím."<br />"No co myslíš?"<br />Po celou dobu co mluvil se Max díval do zrcadla.<br />"Raději neřeknu."<br />"Hej, Ale, chatrej kluk nám nechce říct, co si všechno o tom myslí."<br />"Slyším tě, v pořádku," řekl Al z kuchyně.<br />Vysunul okénko, aby nádobí s lahví kečupu mohlo být vráceno do kuchyně.<br />"Poslouchej, chytrej kluku," říká Georgovi z kuchyně.<br />"Soupni si trochu dál od toho baru. A ty se Maxi posuň trochu do leva."<br />Byl jako fotograf aranžující skupinovou fotografii.<br />"Mluv se mnou, chytrej kluku," řekl Max. "Co si myslíš, že se stane?"<br />George nic neřekl.<br />"Povím ti to," řekl Max. Zabijeme Švéda. Znáš toho velkýho švéda jménem Ole Anderson?"<br />"Jo."<br />"Chodí se sem každej večer najíst, co?"<br />"Někdy sem chodí."<br />"Chodí sem v šest, co?"<br />"Pokud příjde tak ano."<br />"My to všechno víme, chytrej kluku," řekl Max. "Mluv o něčem jiným. Chodíš do kina?"<br />"Jednou za čas."<br />"Měl bys chodit do kina častěji, filmy jsou fajn, pro chytrýho kluka jako jsi ty."<br />"Proč chcete zabít Oleho Andersona? Co vám kdy udělal?"<br />"Neměl šanci nám něco udělat. Nikdy nás neviděl."<br />"A uvidí nás jenom jednou," ozval se Al z kuchyně.<br />"Tak proč ho tedy chcete zabít?" zeptal se George.<br />"Zabijeme ho pro kamaráda. Prostě to dlužíme příteli, chytrej kluku."<br />"Sklapni," ozval se Al z kuchyně. "Zatraceně moc toho kecáš."<br />"No, chci pobavit chytrýho kluka. Je to tak, chytrej kluku?"Unknownhttps://www.blogger.com/profile/17429681377090614148noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-7282551012378510121.post-19535611624610918182011-01-10T09:35:45.712+01:002011-01-10T09:35:45.712+01:004. část Lenka Nečasová
"Jasný," řekl Ge...4. část Lenka Nečasová<br /><br />"Jasný," řekl George.<br />"Takže si mylí, že je to v pořádku." Otočil se Max na Ala. "On myslí, že to je v pořádku. Tak to je dobrý."<br />"Ó, to je hlavička," řekl Al. Pokračovali v jídle.<br />"Jak se jmenuje ten chytrej kluk tam za pultem?" Zeptal se Al Maxe.<br /><br />"Hej, chytrolíne," zavolal Max na Nicka."Projdi se s tím svým klukem ke druhé straně pultu."<br />"<br />"Co zamýšlíš?" Zeptal se Nick.<br />"Nic nezamýšlím."<br />"Raději bys, chytrolíne, měl poslechnout," řekl Al. Nick obešel pult.<br />"Co tím sleduješ?" zeptal se George.<br />"Do toho ti zatraceně nic není," řekl Al. "Kdo je v kuchyni?"<br />"Ten negr."<br />"Co tím negrem myslíš?"<br />"Ten negr co vaří."<br />"Ať sem příjde."<br />"Co más v úmyslu?"<br />"Ať sem příjde!"<br />"Kde si myslíš, že jsi?"<br />"My zatraceně víme, kde jsme," řekl ten muž jménem Max.<br />"Vypadáme jako blbci?"<br />"Ty mluvíš jako blbec," řekl mu Al.<br />"Kvůli čemu se zatraceně s tím děckem hádáš? Poslouchej," řekl Georgovi,<br />"řekni tomu negrovi ať sem příjde."<br />"Co mu chcete udělat?"<br />"Nic. Přemejšlej, chytrolíne. Co bychom asi tomu negrovi udělali?"<br />George otevřel lítačky do kuchyně."Same," zavolal.<br />"Pojď sem na chvíli"<br />Dvěře do kuchyně se otevřely a ten nefr vešel. "Co se děje?" zeptal se.<br />Ti dva muži u pultu se na něj podívali.<br />"Dobrý, negře. Postav se přímo tady," řekl Al.<br />Sam, ten negr, stál ve své zástěře, díval se na ty dva muže sedící u pultu. "Ano, pane," řekl. Al si sesedl ze stoličky.<br />"Jdu do kuchyně s tím negrem a tím chytrým klukem," řekl.<br />"Vrať se zpátky do kuchyně, negře. A ty chytrolíne běž s ním." Ten malý muž šel za Nikem<br />a Samem, kuchařem, do kuchyně.Dveře se za nimi zavřely. Ten muž jménem Max seděl u pultu naproti<br />Georgovi. Nedíval se na George, díval se do zrcadla, které bylo umístněno za pultem.<br />"Tak, chytrej kluku," Max řekl, zatímco se díval do zrcadla, "proč něco neříkáš?"Unknownhttps://www.blogger.com/profile/17429681377090614148noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-7282551012378510121.post-23259393218841980152011-01-10T09:33:10.887+01:002011-01-10T09:33:10.887+01:003. část Lenka Nečasová
"Baští večeře," ...3. část Lenka Nečasová<br /><br />"Baští večeře," řekl kamarád. "Všichni príjdou sem a slupnou velkou večeři."<br />"To je pravda," řekl George.<br />"Takže takhle si myslíš, že to je?" Zeptal se Al George.<br />"Jistě."<br />"Ty seš fakt chytrej kluk, co?"<br />"Jistě." Řekl George.<br />"No, ale ty nejsi," řekl ten druhý malý muž. "Že ne, Ale?"<br />"Je to blb," řekl Al. Otočil se k Nickovi. "Jak se jmenuješ?"<br />"Adams."<br />"Další chytrej kluk," řekl Al. "No není tohleto chytrej kluk, Maxi?"<br />"Město plný chytrejch kluků," řekl Max.<br />George položil dva talíře, jeden s vejci se šunkou a druhý s vejci na slanině, na pult.<br />Zapsal si dvakrát hranolky jako přílohu a zavřel okénko do kuchyně.<br /><br />"Co je tvoje?" zeptal se Ala.<br />"Nepamatuješ si?"<br />"Vejce se šuknou."<br />"Chytráku," řekl Max.Natáhl se pro šunku s vejci. Oba muři jedli v rukavičkách.<br />George je pozoroval jak jedí.<br />"Na co TY tak koukáš?" podíval se Max na George.<br />"Na nic."<br />"Zatraceně, díval ses. Díval ses ma mně."<br />"Možná ten kluk chtěl jenom tak vtipkovat, Maxi," řekl Al.<br />George se zasmál.<br />"Nemusíš se smát," řekl mu Max. "Nemusíš se vůbec smát, jasný?"Unknownhttps://www.blogger.com/profile/17429681377090614148noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-7282551012378510121.post-49411003912786993142011-01-10T09:29:48.405+01:002011-01-10T09:29:48.405+01:002. část Lenka Nečasová
"Podle těch hodin je ...2. část Lenka Nečasová<br /><br />"Podle těch hodin je za deset půl šestý," odvětil druhý muž.<br />"Jdou o dvacet minut napřed."<br />"Jé, k čertu s hodinama," řekl ten první muž. "Co máš k jídlu?"<br />Můžu vám dát jakýkoliv sendvič," odpověděl George. Můžete dostat vejce se šunkou,<br />vejce na slanině, játra na slanině nebo biftek."<br />"Dej mi kuřecí krokety na hrášku ve smetanový omáčce a rozmačkaný brambory."<br />"To je večeře."<br />"Všechno, co chceme je večeře, co? Takhle to řešíš."<br />"Můžu vám dát vejce se šunkou, vejce na slanině, játra..."<br />"Dám si vejce se šunkou," odpověděl muž jménem Al. Měl na sobě trvdý klobouk a černý<br />kabát s knoflíkami uprostřed. Jeho tvář byla drobná a bledá a měl úzké rty.<br />Měl hedvábnou šálu a rukavičky.<br />"Mně dej vejce se slaninou," řekl druhý muž. Byl skoro stejně veliký jako Al.<br />Jejich tváře se lišily, ale oblečeni byli jako dvojčata. Oba měli kabáty <br />příliš těsné pro jejich postavy. Seděli, nakloněni dopředu, s lokty na pultu.<br />"Máš něco k pití?" Zeptal se Al.<br />"Máme pivo, nealkoholické pivo" řekl George.<br />"Měl jsem na mysli něco k pití!"<br />"Jen to, co jsem řekl."<br />"Tohle je skvělý město," řekl ten druhý. "Jak že se jmenuje?"<br />"Summit."<br />"Už jsi o něm někdy slyšel?" zeptal se Al kamaráda.<br />"Ne," odpověděl ten kamarád.<br />"Co tu dělaj po večerech?" Zeptal se Al.Unknownhttps://www.blogger.com/profile/17429681377090614148noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-7282551012378510121.post-69896958892658180242011-01-10T09:26:06.126+01:002011-01-10T09:26:06.126+01:001.část Lenka Nečasová
Zabijáci
Ernest Hemmingway
...1.část Lenka Nečasová<br /><br />Zabijáci<br />Ernest Hemmingway<br /><br />Dveře Henryho kantýny se otevřely a vešli dva muži. Usadili se k pultu.<br />"Dáte si?" Zeptal se George<br />"Nevím," odpověděl jeden z mužů. "Co chceš jíst, Ale?"<br />"Cojá vím," řekl Al. "Nevím, co si chci dát."<br />Venku se stmívalo. Pouliční lampy za oknem se rozsvítily.<br />Ti dva chlapi u pultu četli menu. Nick Adams je sledoval od druhého konce pultu.<br />Zrovna mluvil s George, když muži vešli.<br />"Dám si pečenou vepřovou ledvinu s jablkovou omáčkou a rozmačkanejma bramborama,"<br />řekl ten první muž.<br />"To ještě není hotový."<br />"Tak proč to zatraceně máte na jídeláku?"<br />"Tohle je večeře," vysvětlil George. "To můžete dostat v šest hodin."<br />George se podíval na nástěnné hodiny za pultem.<br />"Je pět hodin."Unknownhttps://www.blogger.com/profile/17429681377090614148noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-7282551012378510121.post-8414504029268511722011-01-08T18:29:20.466+01:002011-01-08T18:29:20.466+01:00Aya Hassanová
ČÁST 3
„Chodí sem jíst každý večer...Aya Hassanová<br /><br />ČÁST 3<br /><br />„Chodí sem jíst každý večer, že jo?“<br />„Občas sem chodí.“<br />„Chodí sem v šest hodin, že jo?“<br />„Když přijde.“<br />„To mi všechno víme, chytráku,“ řekl Max, „pověz mi něco jiného. Chodíš někdy na filmy?“<br />„jednou za čas.“<br />„Měl bys chodit na filmy častěji. Filmy jsou dobrý pro chytráka, jako jsi ty.“<br />„Kvůli čemu chcete zabít Ola Andersona? Co vám kdy udělal?“<br />„Nikdy neměl šanci nám něco udělat. Nikdy nás ani neviděl“<br />„Uvidí nás jen jednou.“ Ozval se Al z kuchyně<br />„Tak kvůli čemu ho tedy chcete zabít?“<br />„Zabijeme pro jednoho kamaráda, děláme mu laskavost, chytráku“<br />„Sklapni,“ řekl Al z kuchyně, „moc mluvíš“<br />„No musím přeci chytráka nějak zabavit. Nebo ne chytráku?“<br />„Mluvíš až moc,“ „Negr a můj chytrák se tady zabavují sami, svázal jsem je, jako páreček přítelkyň v klášteře.“<br />„Předpokládám, že jsi byl v klášteře.“<br />„Nikdy nevíš.“<br />„Byl jsi v židovském klášteře, tam jsi byl“<br />George se podíval na hodiny.<br />„Kdyby sem kdykoliv přišel, řekneš, že je zavřeno, ale kdyby na tom trvali, půjdeš do kuchyně a sám něco uvaříš. Pochopil si to chytráku?“<br />„Dobře,“ řekl George, „co s námi uděláte potom?“<br />„To bude záležet na tom,“ Odpověděl Max. „to je jedna z věcí, kterou nikdy nevíš předem“<br />George se podíval nahoru na hodiny, bylo čtvrt na sedm, dveře z ulice se otevřely, řidič tramvaje, vešel dovnitř.<br />„Ahoj Georgi,“ „mohu dostat večeři?“ <br />„Sam šel ven,“ George odpověděl, „Bude zpátky během hodiny a půl“<br />„Tak já raději půjdu přes ulici,“ řekl řidič, George se podíval na hodiny, bylo dvacet minut po šesté.<br />„To bylo dobré, chytráku,“ řekl Max, „jsi normální gentleman.“<br />„Věděl, že bych mu odstřelil hlavu,“ ozval se Al z kuchyně<br />„Ne,“ řekl Max, „tím to není. Tenhle chytrák je hodnej, je to hodnej kluk, líbí se mi.“<br />V šest-padesát-pět se George ozval: „On nepřijde.“<br /><br />Do bistra přišli další dva lidé. Jen co George odešel do kuchyně, aby udělal sendvič z vajec a šunky „na cestu“ který si muž přál vzít sebou<br />V kuchyni uviděl Ala, jeho buřinku zakloněnou dozadu, seděl na stoličce vedle okénka a jeho zbraň ležela na římse. Nick a kuchař seděli zády k sobě v rohu, oba dva měli v puse roubík. George udělal sendvič, zabalil jej do namazaného papíru, dal jej do tašky a přinesl jej, muž zaplatil a odešel.<br />„Chytrák dokáže cokoliv,“ řekl Max, „může uvařit a všechno. Udělal bys z jedné holky, šťastnou manželku, chytráku.“<br />„Ano?“ řekl George, „váš přítel, Ole Anderson, nepřijde.“<br />„Dáme mu deset minut,“ řekl Max.<br />Max sledoval zrcadlo a hodiny. Hodinové ručičky označily sedm hodin a pak pět minut po sedmé.“<br />„Pojď, Ale,“ řekl Max, „měli bychom jít. On nepřijde.“<br />„Raději mu dáme pět minut,“ ozval se Al z kuchyně.<br />Během těch pěti minut, vešel muž a George mu vysvětlil, že kuchař je nemocný.<br />„Proč k čertu, nepřivedete jiného kuchaře?“ zeptal se muž. „Neprovozujete snad bufet?“ a odešel.<br />„Pojď, Ale,“ řekl Max<br />„Co bude s chytráky a negrem?“<br />„Jsou všichni pohodě.“ <br />„Myslíš?“<br />„Jasně, skončili jsme s tím.“<br />„Nelíbí se mi to,“ řekl Al. „Je to odfláknutý. Moc mluvíš.“<br />„Co to k čertu,“ řekl Max. „musíme se nějak zabavit, nebo ne?“<br /><br /><br />Povídka na mně působila celkem temným dojmem, autor dokázal od začátku až do konce udržet napětí a pozornost, překlad byl docela náročný hlavně, protože je tu spoustu nezodpovězených otázek, kdo jsou zabijáci? Kdo je poslal? Nebo proč se Švéd nepokusil o útěk. Závěr je otevřený pro čtenářskou fantaziiAnonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-7282551012378510121.post-30139121823338252972011-01-08T18:28:18.526+01:002011-01-08T18:28:18.526+01:00Aya Hassanová
ČÁST 2
„Měl bys raději jít na druho...Aya Hassanová<br /><br />ČÁST 2<br />„Měl bys raději jít na druhou stranu pultu, chytráku,“ Nick přešel na druhou stranu pultu<br />„Jaký to má smysl?“ zeptal se George<br />„Sakra, to není tvoje věc,“ odpověděl Al, „kdo je v té kuchyni?“<br />„Negr.“<br />„co tím myslíš Negr?“<br />„Negr, který vaří.“<br />„Řekni mu, ať sem přijde.“<br />„Jaký to má smysl?“<br />„Řekni mu, ať sem přijde.“<br />„Kde si myslíte, že jste?“<br />„My víme sakra dobře, kde jsme,“ odpověděl muž jménem Max, „vypadáme jako hlupáci?“<br />„Mluvíš hloupě,“ řekl mu Al, „o co se tu sakra s tím klukem hádáš? Poslouchej,“ řekl Georgovi, „řekni Negrovi, ať sem přijde.“<br />„Co mu chcete udělat?“<br />„Nic, používej hlavu, chytráku, co bychom asi tak měli udělat Negrovi?“<br />George prošel skrz lítačky, které vedly do kuchyně.<br />„Same,“ zavolal „přijď sem na minutku.“<br />Dveře do kuchyně se otevřeli a Negr vyšel ven „Co se děje?“ zeptal se, oba muži u pultu po něm hodili pohledem.<br />„Tak jo Negře, postav se přímo sem.“<br />„Sam, Negr, se postavil před ním, díval se na oba muže sedící za pultem, „Ano, pane.“ řekl, Al sesedl ze své židle, <br />„Jdu zpátky do kuchyně s chytrákem a Negrem,“ řekl „Jdi zpátky do kuchyně Negre, ty jdi s ním chytráku.“<br />Muž vešel po Nickovi a Samovi kuchařovi do kuchyně a dveře se za nimi zavřely. Muž jménem Max se posadil naproti Georgovi, nedíval se na George, ale do zrcadla které krylo plochu za pultem.<br />Henryho bufet býval dřív salón.<br />„Tak chytráku,“ řekl Max a díval se přitom do zrcadla „proč nic neříkáš?“<br />„O co tady jde?“<br />„Hej Ale,“ ozval se Max, „chytrák chce vědět, o co tady jde?“<br />„Proč mu to neřekneš?“ ozval se Alův hlas z kuchyně<br />„O čem si myslíš, že to je?“<br />„Já nevím.“<br />„Co si myslíš, že to asi je?“<br />Max se díval do zrcadla po celou dobu, co mluvil.<br />„No já bych neřekl.“<br />„Hej Ale, chytrák, neřekne, co si myslí, že máme v plánu.“<br />„Já tě slyším dobře.“ ozval se Al z kuchyně, rozevřel lítačky, okénko, kterým se posílaly talíře do kuchyně, podepřel lahví od kečupu. <br />„Poslouchej, chytráku,“ ozvalo se z kuchyně na George, „postav se trochu dál od baru, ty se posuň trochu do leva Maxi.“ Byl jako fotograf, který srovnává pro skupinovou fotku.<br />„Mluv se mnou, chytráku,“ řekl Max, „co si myslíš, že se stane?“<br />„George, nic neřekl.<br />„Já ti to povím,“ řekl Max. „chystáme se zabít jednoho Švéda, znáš toho velkého Švéda, co se jmenuje Ole Anderson?“<br />„Ano.“Anonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-7282551012378510121.post-27410724670146639042011-01-08T18:27:12.915+01:002011-01-08T18:27:12.915+01:00Aya El Hassanová – oprava
ČÁST 1
ZABIJÁCI
Dveře ...Aya El Hassanová – oprava<br />ČÁST 1<br /><br />ZABIJÁCI<br /><br />Dveře Henryho bufetu se otevřely, dva muži vstoupili a přisedli si k pultu.<br />„Co si přejete?“ Zeptal se George<br />„Já nevím,“ odpověděl jeden z mužů, „co by sis dal k jídlu Ale?“<br />„Já nevím,“ řekl „já nevím co bych chtěl k jídlu.“<br />Venku se stmívalo, pouliční světlo prosvítalo skrz okno. Oba muži u pultu si četli jídelní lístek, Nick Adams si je prohlížel z druhého konce pultu. Mluvil zrovna s Georgem, když vstoupili.<br />„Dal bych si pečenou vepřovou svíčkovou, jablečnou omáčkou a bramborou kaší.“ řekl první muž, <br />„Ještě není hotové.“<br />„Tak na co to k čertu dáváte na jídelní lístek?“<br />„Je to večeře,“ odpověděl George „tu můžete dostat až od šesti hodin.“<br />George se podíval na nástěnné hodiny za pultem.<br />„Je pět hodin.“<br />„Ty hodiny ukazují dvacet minut po páté.“ řekl druhý muž<br />„jdou o dvacet minut napřed.“<br />„K čertu s hodinami, co máte tedy k jídlu?“<br />„Mohu vám nabídnout různé druhy sendvičů,“ Odpověděl George, „můžete dostat šunku a vejce, slaninu a vejce, játra a slaninu nebo biftek.“<br />„Dejte mi kuřecí krokety se zeleným hráškem smetanovou omáčkou a bramborou kaší.“<br />„To je večeře.“<br />„Všechno o co požádáme, je večeře co? Takhle to u vás chodí.“<br />„Můžu vám nabídnout šunku a vejce, slaninu a vejce, játra – „<br />„Dám si šunku a vejce“ řekl muž jménem Al, měl na sobě buřinku a černý kabát zapnutý přes hruď, jeho tvář byla malá a bledá a jeho rty pevně sevřené, měl hedvábnou šálu a rukavice.<br />„Dejte mi slaninu a vejce.“ řekl druhý muž, měl téměř stejnou postavu jako Al, jejich tváře byly rozdílné, ale byli oblečeni jako dvojčata, oba dva měli příliš těsné kabáty, seděli nakloněni dopředu, lokty opření o pult.<br />„Máte něco k pití?“ zeptal se Al<br />„Pivo, nealkoholické pivo, zázvorové světlé pivo.“ odpověděl George<br />„Myslel jsem, jestli máte něco k pití?“<br />„Jen ty co jsem vám právě řekl.“<br />„Tohle je chcíplé město,“ řekl druhý muž, „jak se to tu jmenuje?“<br />„Summit.“<br />„Slyšel jsi někdy o tom?“ zeptal se Al svého kamaráda<br />„Ne.“ odpověděl kamarád<br />„Co tady dělají po večerech?“<br />„Večeří,“ odpověděl jeho kamarád „chodí sem a jí tu velkou večeři.“<br />„To je pravda.“ řekl George<br />„Takže ty si myslíš, že to je pravda?“ zeptal se George Al<br />„Jistě.“<br />„Ty jsi ale pěkně chytrý kluk viď?“<br />„No, nejsi,“ řekl druhý muž, „je Ale?“<br />„Je blbej,“ odpověděl Al, otočil se na Nicka, „jak se jmenuješ?“<br />„Adams.“<br />„Další chytrý kluk,“ řekl Al, „no není to chytrý kluk Maxi?“<br />„Město je plné chytráků.“ řekl Max<br />George na pult položil dva talíře, jeden se šunkou a vejci a druhý se slaninou a vejci. Vedle položil dva talíře pečených brambor a zavřel okénko do kuchyně. <br />„Které je to tvoje?“ <br />„Nepamatuješ si to?“ zeptal se Al.<br />„Šunka a vejce.“<br />„Chytrák.“ řekl Max, předklonil se a vzal si šunku s vejci, oba muži jedli v rukavicích, George si je prohlížel jak jí.<br />„Na co se tak díváš?“ Podíval se Max na George<br />„Na nic.“<br />„No to si piš, že jo! Díval ses na mě.“<br />„Možná to ten kluk myslel jako vtip, Maxi.“ ozval se Al<br />George se zasmál<br />„Ty se nemáš smát,“ řekl mu Max, „ty se nemáš smát vůbec, vidíš?“<br />„Dobře.“ řekl George<br />„Takže on si myslí, že to je dobře?“ otočil se Max na Al, „myslí si, že to je dobře, to se mu povedlo.“<br />„Je to myslitel.“ odpověděl Al, oba muži pokračovali v jídle.<br />„Jak se jmenuje ten chytrák na konci pultu?“<br />„Hej, chytráku,“ řekl Max Nickovi, „jdi na druhou stranu pultu s tvým přítelem.“<br />„Jaký to má smysl?“ zeptal se Nick<br />„Nemá to žádný smysl.“Anonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-7282551012378510121.post-64436913872921406512011-01-07T17:49:40.902+01:002011-01-07T17:49:40.902+01:002. část
Otevřely se dveře z kuchyně a vešel negr....2. část<br /><br />Otevřely se dveře z kuchyně a vešel negr. „Co se děje?“ zeptal se. Muži u pultu se na něj podívali.<br />„Dobře, negře. Postav se přesně tam,“ řekl Al.<br />Sam, negr, tam stál ve své zástěře, se podíval na muže u pultu. <br />„Ano, pane,“ řekl. Al slezl ze své stoličky.<br />„Půjdu zpátky do kuchyně s negrem a chytrákem,“ řekl. „Jdi zpátky do kuchyně, negře. A ty jdi s ním chytráku.“ <br />Malý muž následoval Nicka a Sama, kuchaře, zpátky do kuchyně. Dveře se za nimi zavřely. Muž jménem Max seděl u pultu proti Georgovi. Nekoukal se na něj, ale do zrcadla na zdi za barem. U Henryho to bylo předěláno ze salónu na bistro.<br />„Dobrá, chytráku,“ řekl Max, dívaje se do zrcadla, „proč nic neříkáš?“<br />„O co tady jde?“<br />„Hej, Ale,“ zařval Max, „chytrák chce vědět, o co tady jde.“<br />„Proč mu to neřekneš?“ ozval se z kuchyně Alův hlas.<br />„O co si myslíš, že tady jde?“<br />„Nevím.“<br />„A co si myslíš?“<br />Max se po celou dobu díval do zrcadla.<br />„Neřeknu.“<br />„Hej, Ale, chytrák mi neřekne, co si o tom všem myslí.“<br />„Já tě slyším, dobrá,“ řekl Al z kuchyně. Lahví od kečupu si podepřel okénko, kterým se podává jídlo do kuchyně.<br />„Poslouchej, chytráku,“ řekl Georgovi z kuchyně. „Postav se dál od baru. Maxi, ty běž trochu doleva.“ Byl jako fotograf aranžující skupinovou fotografii.<br />„Chytráku, řekni,“ povídá Max. „Co si myslíš, že se stane?“ George neřekl nic.<br />„Řeknu ti to,“ řekl Max. „Zabijeme Švéda. Znáš toho velkého Švéda, který se jmenuje Ole Anderson?“<br />„Ano.“<br />„Chodí se sem najíst každý večer, že?“<br />„Občas sem chodí.“<br />„Přichází v šest hodin, viď?“<br />„Pokud přijde.“<br />„My tohle všechno víme, chytráku,“ řekl Max. „Bavme se o něčem jiném. Chodíš někdy do kina?“<br />„Občas.“<br />„Měl bys chodit častěji. Filmy jsou dobré pro chytráka jako ty.“<br />„Proč chcete zabít Ole Andersona? Co vám kdy provedl?“<br />„Neměl ani šanci nám něco provést. Nikdy nás neviděl.“<br />„A uvidí nás jen jednou,“ řekl Al z kuchyně.<br />„Tak proč ho tedy chcete zabít?“ zeptal se George.<br />„Zabijeme ho pro přítele. Máme vůči němu jistý závazek, víš chytráku.“<br />„Sklapni,“ řekl Al z kuchyně. „Mluvíš zatraceně moc.“<br />„No dobrá, jen jsem se snažil chytráka pobavit. Že, chytráku?“<br />„Mluvíš zatraceně moc,“ řekl Al. „Negr a můj chytrák se baví sami sebou. Svázal jsem je jako páreček kamarádek v klášteře.“<br />„Mám dojem, že jsi byl v klášteře.“<br />„Nikdy nevíš.“<br />„Byl jsi v židovském klášteře. Tak to je.“<br />George se podíval na hodiny.<br />„Jestli někdo přijde, tak řekneš, že kuchař má volno. A jestli budou pořád dotírat, tak řekneš, že skočíš dozadu a uvaříš jim sám. Rozumíš, chytráku?“<br />„Dobře,“ řekl George. „Co s námi uděláte potom?“<br />„To se uvidí,“ řekl Max. „To je jedna z věcí, kterou nikdy nevíš.“<br />George se podíval do doku. Bylo čtvrt na sedm. Otevřely se vstupní dveře. Vešel řidič tramvaje.<br />„Ahoj, Georgi,“ řekl. „Můžu dostat večeři?“<br />„Sam je pryč,“ řekl George. „Bude zpátky asi za půl hodiny.“<br />„Tak já si raději zajdu naproti,“ řekl řidič. George se podíval na hodiny. Bylo za deset minut půl sedmé.<br />„Dobré, chytráku,“ řekl Max. „Jsi pravý gentleman.“<br />„Věděl, že bych mu ustřelil palici,“ řekl Al z kuchyně.<br />„Ne,“ řekl Max. „Tak to není. Chytrák je hodný. Je to hodný chlapec. Mám ho rád.“<br />Za pět minut sedm řekl George: „Nepřijde.“<br /><br />Dana DužekováAnonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-7282551012378510121.post-11587311149945906402011-01-07T17:48:53.543+01:002011-01-07T17:48:53.543+01:00Zabijáci – Ernest Hemingway
1. část
Otevřely se d...Zabijáci – Ernest Hemingway<br />1. část<br /><br />Otevřely se dveře a do Henryho jídelny vešli dva muži. Posadili se k barovému pultu.<br />„Co to bude?“ zeptal se jich George.<br />„Nevím,“ řekl jeden z nich. „Co si dáš, Ale?“<br />„Nevím,“ řekl Al. „Nevím, na co mám chuť.“<br />Venku se stmívalo. Za okny se rozsvítily pouliční lampy.<br />Muži u pultu si četli menu. Nick Adams je pozoroval z druhého konce baru. Zrovna se bavil s Georgem, když vešli.<br />„Dám si vepřovou svíčkovou s jablečným protlakem a bramborovou kaší,“ řekl ten první.<br />„Ještě není hotová.“<br />„Tak proč to sakra dáváte na lístek?“<br />„Je to večeře,“ vysvětlil George. „Můžete ji mít v šest hodin.“<br />George se podíval na hodiny na zdi za pultem.<br />„Je pět.“<br />„Na hodinách je dvacet po páté,“ řekl druhý muž.<br />„Jdou o dvacet minut napřed.“<br />„K čertu s hodinami,“ řekl první. „Co máte k snědku?“<br />„Mohu vám nabídnout různé druhy sendvičů,“ řekl George. „Můžete si dát šunku s vejci, slaninu s vejci, játra se slaninou nebo steak.“<br />„Dej mi kuřecí krokety se zeleným hráškem, smetanovou omáčkou a bramborovou kaší.“<br />„To je večeře.“<br />„Všechno co chceme je večeře, co? Tak takhle to tu vedeš.“<br />„Můžu vám nabídnout šunku s vejci, slaninu s vejci, játra —“<br />„Dám si šunku s vejci,“ řekl muž jménem Al. Měl na sobě buřinku a černý kabát zapnutý na hrudi. Jeho tvář byla malá a bílá a rty úzké. Měl také hedvábnou šálu a rukavice.<br />„Dej mi slaninu s vejci,“ řekl druhý muž. Vysoký byl asi jako Al. Jejich tváře byly jiné, ale oblečeni byli jako dvojčata. Oba měli příliš těsné kabáty. Seděli s lokty opřenými o pult.<br />„Máš něco k pití?“ zeptal se Al.<br />„Pivo, nealkoholické pivo, zázvorové pivo,“ řekl George.<br />„Myslel jsem, jestli máš něco k pití?“<br />„Jen to, co jsem řekl.“<br />„Úžasné město,“ řekl druhý. „Jak se jmenuje?“<br />„Summit.“ <br />„Už jsi o tom někdy slyšel?“ zeptal se Al svého přítele.<br />„Ne,“ řekl jeho přítel.<br />„Co tu asi dělají po večerech?“ zeptal se Al.<br />„Jedí večeři,“ řekl jeho přítel. „Všichni se tu sejdou a dají si pořádnou večeři.“<br />„To je pravda,“ řekl George.<br />„Takže ty myslíš, že je to pravda?“ zeptal se Al George.<br />„Jistě.“<br />„Jsi asi chytrý chlapec, že?“<br />„Jistě,“ řekl George.<br />„No, nejsi,“ řekl druhý malý muž. „Že, Ale?“<br />„Je to hlupák,“ řekl Al a otočil se k Nickovi. „Jak se jmenuješ?“<br />„Adams.“<br />„Další chytrý chlapec,“ řekl Al. „Není to chytrý chlapec, Maxi?<br />„Město plné chytrých chlapců,“ řekl Max.<br />George položil na pult dva podnosy, jeden se šunkou a vejci, druhý se slaninou a vejci. Přidal dvě porce hranolek a zavřel okénko do kuchyně.<br />„Který je váš?“ zeptal se Ala.<br />„Nepamatuješ si to?“<br />„Šunka s vejci.“<br />„Opravdu chytrý chlapec,“ řekl Max. Naklonil se dopředu a vzal si ten se šunkou a vejci. Oba muži jedli v rukavicích. George je přitom pozoroval.<br />„Na co koukáš?“ podíval se Max na George.<br />„Na nic.“<br />„Prý na nic. Koukals na mě.“<br />„Maxi, chlapec to nejspíš myslel jako vtip,“ řekl Al.<br />George se usmál.<br />„Ty se nesměj,“ řekl mu Max. „Nemáš se čemu smát, jasný?“<br />„Jasný,“ řekl George.<br />„Tak on si myslí, že je to jasný.“ otočil se Max k Alovi. „Myslí si, že je to jasný. Tak ten je dobrej.“<br />„Aha, on je myslitel,“ řekl Al. Pokračovali v jídle.<br />„Jak se jmenuje je ten chyták u baru?“ zeptal se Al Maxe.<br />„Hej, chytáku,“ řekl Max Nickovi. „Jdi na druhou stranu baru za svým kamarádíčkem.“<br />„O co jde?“ zeptal se Nick.<br />„Nejde o nic.“<br />„Ale radši tam jdi, chytrolíne,“ řekl Al. Nick obešel pult.<br />„O co jde?“ zeptal se George.<br />„Do toho vám nic není, sakra,“ řekl Al. „Kdo je v kuchyni?“<br />„Negr.“<br />„Co tím myslíš, negr?“<br />„Negr, který vaří.“<br />„Řekni mu, ať přijde.“<br />„O co jde?“<br />„Řekni mu, ať přijde.“<br />„Kde si myslíte, že jste?“<br />„My moc dobře víme, kde jsme,“ řekl muž jménem Max. <br />„Vypadáme, že jsme hlupáci?“<br />„Mluvíte hloupě,“ řekl mu Al. „Proč se tu s tím děckem dohaduješ, k sakru? Poslouchej,“ řekl Georgovi, „řekni negrovi, ať sem přijde.“<br />„Co s ním hodláte dělat?“<br />„Nic. Použij mozek, chytráku. Co bychom mu měli dělat?<br />George otevřel průhled do kuchyně. „Same,“ zavolal. Přijď na minutku.“<br /><br />Dana DužekováAnonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-7282551012378510121.post-70463845136474040822011-01-07T14:26:13.807+01:002011-01-07T14:26:13.807+01:00Denisa Markaczová
3. část
„Řeknu ti to, zabijeme ...Denisa Markaczová<br />3. část<br /><br />„Řeknu ti to, zabijeme Švéda. Znáš Švéda jménem Olé Andersoon?“<br />„Ano.“<br />„Chodí se sem každý večer najíst, co?“<br />„Občas sem zajde.“<br />„Chodí sem v šest hodin, že jo?“<br />„Když přijde.“<br />„Víme všechno, chytráku,“ řekl Max. „Mluvme o něčem jiném. Chodíš do kina?“<br />„Jednou za čas.“<br />„Měl bys chodit do kina časteji. Filmy jsou výborný pro chytrolína jako ty.“<br />„Proč se chystáte zabít Olé Andersna? Co vám kdy udělal?“<br />„Nic nám udělat nemohl. Nikdy nás ani neviděl.“<br />„A uvidí nás jen jednou,“ řekl Al z kuchyně.<br />„Tak proč ho chcete zabít?“ zeptal se George.<br />„Kvůli našemu příteli. Uděláme mu laskavost, chytráku.“<br />„Mlč,“ řekl Al z kuchyně. „Moc žvaníš, sakra.“<br />„No tak musim zabavit tady chytrolína. Že jo, chytrolíne?“<br />„Moc žvaníš, řekl Al. „Tady negr a chytrák se uměj zabavit sami. Svázal jsem je jak pár holek v klášteřě.“<br />„Předpokládám, žes byl v kláštěře.“<br />„Nikdy nevíš.“<br />„Možná tak v židovskym klášteře.“<br />George se podíval na hodiny.<br />„Kdyby kdokoliv přišel, řekneš jim, že kuchař je pryč, a když jim to nebude stačit, řekneš jim, že půjdeš do kuchyně a uvaříš jim sám. Jasný, chytráku?“<br />„Dobře,“ řekl George. „Co pak uděláte s náma?“<br />„To záleží,“ řekl Max. „To je jedna z těch věcí, co nikdy nevíš dopředu.“<br />George se podíval zpět na hodiny. Bylo čtvrt na sedm. Dveře z ulice se otevřeli. Řidič tramvaje vešel dovnitř.<br />„Ahoj, Georgi,“ podzravil. „Můžu dostat večeři?“<br />„Sam šel pryč,“ odpověděl George. „Bude zpět zhruba za půl hodiny.“<br />„Tak to bych měl jít do města,“ řekl řidič. George se podíval na hodiny. Bylo dvacet minut po šesté.<br />„To bylo slušný, chytrolíne,“ řekl Max.Anonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-7282551012378510121.post-90724838900639733692011-01-07T14:25:27.769+01:002011-01-07T14:25:27.769+01:00Denisa Markaczová
2. část
„Jak to myslíš negr?
„n...Denisa Markaczová<br />2. část<br /><br />„Jak to myslíš negr?<br />„negr co vaří.“<br />„Řekni mu, ať sem přijde.“<br />„K čemu?“<br />„Řekni mu, ať sem přijde.“<br />„Kde si myslíte, že jste?<br />„My víme sakra dobře, kde jsme,“ řekl muž zvaný Max. „Vypadáme jako hlupáci?“<br />„Hloupě kecáš,“ řekl mu Al. „Proč se vůbec vybavuješ s timhle klukem? Poslouchej,“ řekl Georgovi, „řekneš tomu černochovi ať sem přijde.“<br />„Co mu hodláte udělat?“<br />„Nic. Zamysli se, chytráku. Co by sme tak dělali s negrem?“<br />George otevřel okénko do kuchyně. „Seme,“ zavolal. „Pojď sem na minutku.“<br />„Dveře se otevřely a negr vešel dovnitř. „Tak co je?“ zeptal se. Dva muži u pultu se na něj podívali.<br />„Dobře, negře. Zastav se přímo tam,“ řekl Al.<br />„Sam tam stál ve své zástěře a koukal na dva cizí muže. „Ano, pane,“ řekl. Al vstal ze stoličky.<br />„Jdu do kuchyně s tim negrem a chytrolínem. „ Řekl. „Jdi zpět do kuchyně, negře. A ty s nim, chytráku.“ Malý muž následoval Nicka a Sema, kuchaře, do kuchyně. Zavřeli se za nima dveře. Muž zvaný Max se usadil u pultu naproti Georgovi. Nedíval se na něho, ale do zrcadla za ním. Henryho bufet se skládal ze salónku a jídelny.<br />„Tak, chytráku,“ řekl Max, dívajíc se do zrcadla, „proč nic neříkáš?“<br />„O co tu jde?“<br />„Hele, Ale?“ zavolal Max, „tady chytrolín se zajímá o co tu jde.“<br />„A proč mu to neřekneš? „ ozval se Al z kuchyně.<br />„Co myslíš?“<br />Max se celou dobu díval do zrcadla.<br />„Netroufam si říct.“<br />„Hej, Ale, chytrolín si netroufá říct o co tu jde.“<br />„Fajn, já vás slyšim,“ řekl Al z kuchyně. Podepřel okénko, které vedlo z bufetu do kuchyně, lahví kečupu. „Poslouchej, ty chytrá hlavo,“ řekl Al z kuchyně Georgovi. Postav se kousek dál od baru. Trošku doleva, Maxi.“ Byl jako fotograf, který aranžuje skupinovou fotografii.<br />„Mluv se mnou, chytráku,“ řekl Max. „Co si myslíš, že se stane?“<br />George mlčel.Anonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-7282551012378510121.post-85594626681256228382011-01-07T14:21:13.993+01:002011-01-07T14:21:13.993+01:00Denisa Markaczová
1. část
Dveře do Henryho bufetu...Denisa Markaczová<br />1. část<br /><br />Dveře do Henryho bufetu se otevřely a dva muži vstoupili dovnitř. Usadili se k pultu<br />„Co si dáte?“ zeptal se George.<br />„Nevím,“ řekl jeden z nich. „Co by sis dal, Ale?“<br />„Nevím,“ řekl Al. „Nevím, co bych si dal.“<br />Venku se začalo stmívat. Světla z ulice prostoupily okny. Dva muži u pultu si pročítali menu. Nick Adams je pozoroval z druhé strany pultu. Bavil se zrovna s Georgem, když dva muži vešli dovnitř. <br />„Dám si pečenou vepřovou panenku s jablečnou omáčkou a šťouchanými brambory,“ řekl ten první.<br />„To ještě není hotové.“<br />„Tak proč to sakra máte v menu?“<br />„To je večeře,“ vysvětlil George. „Tu si můžete objednat v šest.“<br />George se podíval na hodiny za pultem.<br />„Je pět hodin.“<br />„Hodiny ukazujou za deset minut půl šesté,“ řekl druhý muž.<br />„Jdou o dvacet minut napřed.<br />„K čertu s hodinama,“ řekl první muž. „Co máte k jídlu?“<br />„Můžu vám nabídnout jakýkoliv druh sendviče,“ řekl George. „Máme šunku s vejci, slaninu s vejci, játra se slaninou nebo stejk.“<br />„Dejte mi kuřecí krokety se zeleným hráškem, smetanovou omáčkou a šťouchané brambory.“<br />„To je večeře.“<br />„Takže chceme večeři, jasný? Se podle toho zařiď.“<br />„Můžu vám dát šunku s vejci, slaninu s vejci, játra-“<br />„Dám si šunku s vejci,“ řekl muž zvaný Al. Na sobě měl černý kabát s knoflíky přes prsa, hedvábnou šálu a rukavice. Měla malý bílý obličej a úzké napjaté rty.<br />„Dej mi slaninu s vejci,“ řekl druhý muž. Byl zhruba stejně vysoký jako Al. Jejich tváře byly odlišné, ale oblečeni byli jako dvojčata. Oba příliš těsné kabáty. Naklonili se dopředu, lokty opřené o pult.<br />„Něco k pití máte?“ zeptal se Al.<br />„Stříbrné pivo, nealko, zázvorovou limonádu,“ vyjmenoval George.<br />„Myslel jsem, jestli máte něco k pití?“<br />„Jen to co jsem řekl“<br />„Tohle je bídný město,“ řekl ten druhý. „Jak se to tady jmenuje?“<br />„Summit.“<br />„Slyšel si to někdy?“ zeptal se Al svého přítele.<br />„Ne,“ odpověděl.<br />„Co tu všichni dělají po večerech?“ zeptal se Al.<br />„Večeří,“ řekl jeho přítel. „Všichni se tu sejdou a jedí velkou večeři.“<br />„Správně,“ řekl George.<br />„Takže ty si myslíš, že tak to je správně?“ zeptal se Al George.<br />„Jistě.“<br />„Jseš docela chytrej kluk, co?“<br />„Jistě.“ řekl George.<br />„No, ani ne,“ řekl ten druhý muž. „Co, Ale?“<br />„Je to blb,“ řekl Al. Otočil se k Nickovi. „Jak se jmenuješ?“<br />„Adams.“<br />„Další chytrej kluk,“ řekl Al. „No není to chytrej kluk, Maxi?“<br />„Celý město je plný chytrolínů,“ řekl Max.<br />George položil na pul dva talíře. Jeden s vajci a šunkou a druhý s vejci a slaninou. K příloze přinesl dvakrát šťouchané brambory a zavřel okénko do kuchyně.<br />„Co je tvoje?“ zeptal se Al.<br />„Nepamatuješ si?“<br />„Vejce a šunka.“<br />„Chytráku,“ řekl Max, natahujíc se dopředu, aby si přitáhl vejce se šunkou. Oba muži jedli s rukavicemi na rukou. George je pozoroval.<br />„Na co koukáš?“ Max se podíval na George.<br />„Na nic.“<br />„Blbost. Koukal si na mě.“<br />„Asi si z tebe dělá srandu, Maxi,“ řekl Al.<br />George se začal smát.<br />„Neměl by ses smát,“ řekl mu Max.“Vůbec by ses neměl smát, rozumíš?“<br />„Ok“ řekl George.<br />„takže on si myslí, že je to ok.“ Otočil se na Ala. „Myslí si, že je to v ok. Ten se poved.“<br />„Je to rozumbrada,“ řekl Al. Jedli dále.<br />„Jak se jmenuje ten chytrák támhle u pultu?“ zeptal se Al Maxe.<br />„Hej, ty chytráku,“ Max oslovil Nicka. „Jdi se svým kamarádíčkem na druhou stranu pultu.“<br />„K čemu?“ zajímal se George.<br />„K ničemu“<br />„Koukej to obejít, chytráku,“ řekl Al. Nick obešel pult.<br />„K čemu?“ zeptal se George.<br />„Do toho ti vůbec nic není,“ řekl Al. „Kdo je v kuchyni?“<br />„Negr.“Anonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-7282551012378510121.post-30914518263605429732011-01-06T00:06:19.476+01:002011-01-06T00:06:19.476+01:00Stránský Vlastimil - Zabijáci - oprava třetí část
...Stránský Vlastimil - Zabijáci - oprava třetí část<br /><br />Dveře do kuchyně se otevřeli a negr přišel. „Co je?“ podivil se. Muži u pultu se na něj podívali.<br />„Dobrá, negře. Stůj, přesně tam kde jsi,“ nařídil mu Al.<br />Sam, negr, stál ve své zástěře, se podíval na muže sedící u pultu. „Ano, pane,“ odpověděl. Al slezl ze své stoličky. <br />„Jdu se podívat do kuchyně tady s negrem a bystrým hochem,“ řekl. „Jdi dozadu do kuchyně, negře. Ty, hošánku, jdi s ním.“ Malý muž kráčel za Nickem a kuchařem Samem dozadu do kuchyně. Dveře se za nimi zabouchly. Muž nazývaný Max seděl u pultu naproti Georgovi. Nedíval se na George ale do zrcadla, které viselo nad pultem. Henryho jídelna byla původně salon předělaný na jídelnu.<br />„Dobrá, hošánku,“ řekl Max dívající se do zrcadla, „Proč něco neřekneš?“<br />„O co tu vlastně jde?“<br />„Hej, Ale,“ zavolal Max, „chytrák chce vědět, o co tu vlastně jde.“<br />„Proč mu to neřekneš?“ ozval se Alův hlas z kuchyně.<br />„O co si myslíš, že tu jde?“<br />„Nevím.“<br />„Co si myslíš?“<br />Max se rozpovídal a celou tu dobu se díval do zrcadla.<br />„Raději nic.“<br />„Hej Alle, chytrák by neřekl, co si myslí o tom, co se tu děje.“<br />„Slyším tě dobře,“ řekl Al z kuchyně. Podepřel otevřenou štěrbinu, kterou talíře prochází do kuchyně s lahví kečupu. „Poslouchej chytráku,“ řekl z kuchyně Georgovi. „Postav se trochu dál k baru. Maxi, ty se postav trochu doleva.“ Choval se jako fotograf, který aranžuje skupinovou fotku.<br />„Mluv se mnou chytráku,“ promluvil Max. „Co si myslíš, že se stane?“<br />George neřekl nic.<br />„Já ti to povím,“ začal Max. „Chystáme se zabít Švéda. Znáš velkého Švéda, který se jmenuje Ole Anderson?“<br />„Ano.“<br />„Chodí sem jíst každý večer, že?“<br />„Občas sem přijde.“<br />„Chodívá sem v šest hodin, že?“<br />„Když přijde.“<br />„To všechno víme, chytráku,“ řekl max. „Mluvme o něčem jiném. Chodíš někdy na nějaké filmy?“<br />„Jednou za čas.“<br />„Měl bys chodit na filmy častěji. Filmy jsou dobré pro chytráka, jako jsi ty.“<br />„Za co chcete Ole Adersona zabít? Co vám kdy udělal?“<br />„Nikdy neměl příležitost nám něco udělat. Nikdy nás ani neviděl.“<br />„A uvidí nás jenom jednou,“ podotknul Al z kuchyně:<br />„Tak kvůli čemu ho teda chcete zabít?“ zeptal se George.<br />„Zabijeme ho pro přítele. Jenom mu prokážeme laskavost, chytráku.“<br />„Sklapni,“ křikl Al z kuchyně. „ Mluvíš sakra moc.“<br />„Musím přece chytráka nějak zabavit. Že, chytráku?“<br />„Taky mluvíš sakra moc,“ stěžoval si Al. „Negr a můj chytrák se zabaví sami. Svázal jsem je jako pár milenců v klášteře.“<br />„Předpokládám, že jsi byl v klášteře.“<br />„Nikdy nevíš.“<br />„Ty jsi byl v košer klášteře. Přesně tam jsi byl.“<br />George se podíval na hodiny.<br />„Jestli někdo přijde, tak jim řekneš, že kuchař tu není, a jestli se budou chtít zdržet i poté, řekni jim, že budeš vařit ty sám. Rozumíš, chytráku?“<br />„Dobrá,“ řekl George. „ Co pak uděláte s námi?<br />„To bude záležet,“ řekl Max. „To je jedna z těch věcí, kterou člověk nikdy přesně neví.“<br />George se podíval na hodiny. Bylo čtvrt na sedm a dveře z ulice se otevřely. Řidič tramvaje vešel dovnitř. <br />„Ahoj Georgi,“ pozdravil. „Můžu dostat večeři?“<br />„Sam šel ven,“ řekl George. „Vrátí se asi až za půl hodiny.“<br />„Raději bych mel zajít nahoru dál po ulici,“ řekl řidič tramvaje. George se podíval na hodiny. Bylo šest hodin a dvacet minut. <br />„To bylo dobré, chytráku,“ pochválil ho Max. „Jsi pravý džentlmen.“<br />„Věděl, že bych mu ustřelil hlavu,“ ozval se Al z kuchyněAnonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-7282551012378510121.post-67673624104419777352011-01-05T21:56:53.579+01:002011-01-05T21:56:53.579+01:00O.Chudada 2.část
„Negr, co vaří.“
„Řekni mu, ať...O.Chudada 2.část <br /><br />„Negr, co vaří.“<br /><br />„Řekni mu, ať sem přijde.“<br /><br />„Proč?“<br /><br />„Řekni mu, ať sem přijde.“<br /><br />„Kde si myslíte, že jste?“<br /><br />„My víme moc dobře, kde jsme,“ řekl muž jménem Max. „Vypadáme snad jako blbci?“<br /><br />„Mluvíte tak,“ řekl Al. „Proč se sakra s tím klukem vůbec hádáš? Poslouchej,“ řekl Georgovi, „řekni tomu negrovi, ať sem hned přijde.“ <br /><br />„Co s ním chcete udělat?“<br /><br />„Nic, použij hlavu, chytráku. Co by jsme asi tak udělali negrovi?“<br /><br />George otevřel dveře vedoucí do kuchyně.<br /> „Same!“ zvolal. „Pojď sem na chvilku!“<br /><br />Dveře se otevřely a vyšel z nich negr. „Co si chtěl?“ zeptal se. Ti dva muži u pultu se na něj podívali. <br /><br />„Tak fajn, negře.Zůstaň stát přímo tady.“ řekl Al.<br /><br />Sam, negr, tam stál ve své zástěře a podíval se na dva muže sedící u pultu. „Ano, pane,“ řekl. Al seskočil ze své stoličky. <br /><br />„Jdu do kuchyně s tím negrem a chytrákem,“ řekl. <br /><br />„Vrať se zpátky do kuchyně, negře, Ty běž s ním, chytráku.“ Malý mužík šel za Nickem a Samem, kuchařem, zpátky do kuchyně. Dveře se za nimi zavřely. Muž, kterému říkali Max, seděl za pultem naproti Georgovi. Nedíval se na George, ale do zrcadla, které se táhlo po celé zdi za pultem. Bistro U Henryho bylo přestavěno ze salonu. <br /><br />„No, chytráku,“ řekl Max dívajíc se do zrcadla, „proč něco neřekneš?“<br /><br />„Co se tu děje?“<br /><br />„Hej, Ale,“ zavolal Max, „chytrák chce vědět, co se tu děje.“<br /><br />„Proč mu to neřekneš?“ ozval se Alův hlas z kuchyně.<br /><br />„Co si myslíš, že se tu děje?“<br /><br />„Nevím.“<br /><br />„Co si myslíš?“<br /><br />Max se díval do zrcadla celou dobu, co mluvil.<br /><br />„Neřekl bych nic.“<br /><br />„Hej, Ale, chytrák říká, že neví.“<br /><br />„Slyším tě, v pohodě,“ řekl Al z kuchyně. Lahví od kečupu podepřel přepážku, kterou se nádobí posílalo do kuchyně. „Poslouchej, chytráku,“ řekl z kuchyně Georgovi. „Stoupni si kousek dál k baru. Ty běž kousek doleva, Maxi.“ Byl jako fotograf, který diriguje skupinové foto. <br /><br />„Řekni něco, chytráku,“ řekl Max. „Co si myslíš, že se teď stane?“<br /><br />George nic neřekl. <br /><br />„Řeknu ti to,“ řekl Max. „Zabijeme Švéda. Znáš velkýho Švéda, co se jmenuje Ole Anderson?“<br /><br />„Ano.“<br /><br />„Chodí sem jíst každý večer, viď?“<br /><br />„Někdy sem chodí.“<br /><br />„Chodí sem v šest hodin, že jo?“<br /><br />„Pokud přijde.“<br /><br />„To všechno víme, chytráku,“ řekl Max. „Povídej nám něco jiného. Chodíš někdy do kina?“<br /><br />„Občas.“<br /><br />„Měl bys chodit do kina častěji. Filmy jsou dobrý pro takovýho chytrýho kluka jako ty.“<br /><br />„Kvůli čemu chcete zabít Ola Andersona? Co vám kdy udělal?“<br /><br />„Nikdy neměl šanci nám něco udělat. Nikdy nás ani neviděl.“<br /><br />„A uvidí nás jenom jednou,“ ozval se Al z kuchyně.<br /><br />„Tak proč ho teda chcete zabít?“ zeptal se George.<br /><br />„Zabijeme ho pro jednoho kámoše. Abychom mu prokázali laskavost, chytráku.“<br /><br />„Buď zticha,“ ozval se Al z kuchyně. „Moc kecáš.“<br /><br />„No, musím tady chytráka nějak bavit. Nebo ne, chytráku?“<br /><br />„Moc kecáš,“ řekl Al. „Negr a můj chytrák jsou taky zvědaví. Svázal jsem je jako páreček kamarádek v klášteře.“ <br /><br />„Předpokládám, žes byl v klášteře.“<br /><br />„Nikdy nevíš.“<br /><br />„Byl jsi v židovskym klášteře.“ <br /><br />George se podíval nahoru na hodiny. <br /><br />„Jestli někdo přijde, řekneš jim, že nevaříte, ale pokud to budou vyžadovat, půjdeš do kuchyně a uvaříš to sám. Chápeš to, chytráku?“<br /><br />„Dobře,“ řekl George. „A co s námi uděláte potom?“<br /><br />„To se uvidí,“ řekl Max. „To je jedna z těch věcí, kterou dopředu nikdy nevím.“<br /><br />George vzhlédl k hodinám. Bylo čtvrt na sedm. Dveře z ulice se otevřely. Vstoupil řidič tramvaje. <br /><br />„Dobrý večer, Georgi,“ řekl. „Mohu dostat večeři?“<br /><br />„Sam odešel,“ řekl George. „Vrátí se až za půl hodiny.“<br /><br />„Tak já se zajdu najíst před ulici,“ řekl řidič. George se podíval na hodiny. Bylo dvacet minut po šesté. <br /><br />„To bylo dobrý, chytráku,“ řekl Max. „Jsi normální gentleman.“<br /><br />„Věděl, že bych mu ustřelil hlavu,“ řekl Al z kuchyně.<br /><br />„Ne,“ řekl Max. „Tím to není. Tady chytrák je hodnej. Je to hodnej kluk. Líbí se mi.“<br /><br />V šest padesát pět George řekl: „On nepřijde.“Anonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-7282551012378510121.post-18190296836983650122011-01-05T21:56:09.341+01:002011-01-05T21:56:09.341+01:00O.Chudada
Dveře Henryho jídelny se otevřely a veš...O.Chudada<br /><br />Dveře Henryho jídelny se otevřely a vešli dva muži. Sedli si na bar. <br />„Co jsi dáte?“ zeptal se George.<br /><br />„Nevím“ řekl jeden k nich, „Co si dáš, Ale?“<br /><br />„Netuším“ řekl Al. „Nevím na co mám chuť.“<br /><br />Za okny se stmívalo, už se i rozsvítily pouliční lampy. Dva nově příchozí si četly menu. Za barem je sledoval Nick Adamns. Když přišli, mluvil zrovna z Georgem.<br /><br />„Já si dám pečenou vepřovou panenku s jablečným pyré a bramborovou kaši. <br /><br />„To ještě neděláme.“<br /><br />„Tak proč to sakra máte na menu?“<br /><br />„Je to večeře,“ odpověděl George. „ S těmi začínáme v 6 hodin.“<br /><br />George se podíval na „nástěnné“ hodiny za barem. <br /><br />„ Je pět hodin.“<br /><br />„ Na těch hodinách je pět dvacet.“ odvětil druhý muž.¨<br /><br />„ Jdou o dvacet minut napřed.“<br /><br />„Ehh, do háje s tema hodinama,“ řekl první muž. „Co tu máte k jídlu?“<br /><br />„ Mohu vám nabídnout jakýkoliv *sandwitch.“ odpověděl George. „Můžete si také dát šunku s vejci, slaninu s vejci, slaninu a jatra, nebo steak.“<br /><br />„Dám si kuřecí krokety se zeleným hráškem, smetanovou omáčkou a štouchaný brambory.“<br /><br />„To je večeře.“<br /><br />„Všechno co chceme je večeře jo? Takhle ty to hraješ.“<br /><br />„Mohu vám nabídnout: šunku s vejci, slaninu s vejci, játra-„<br /><br />„Dám si šunku s vejci,“ vyštěkl muž jménem Al. Na sobě měl: čapku, a černý kabát zaptuný přes hruď. Jeho obličej byl malý a bledý a měl pevně semknuté rty. Nosil hedvábnou šálu a rukavice.<br /><br />„Dejte mi slaninu s vejci“ řekl druhý muž. Byl přibližně stejně vysoký jako Al, ale měl jiný obličej. Oblečení byli jako dvojčata. Oba na sobě měli příliš těsné kabáty. Seděli, v předklonu, opírajíc se lokty o bar. <br /><br />„Máte i něco pití?“ zeptal se Al.<br />„Co máte k pití?“ zeptal se Al. <br /><br />„Pivo, nealkoholické pivo, zázvorové pivo.“ vyjmenoval zpaměti George.<br /><br />„Ptám se, co tu máte k PITÍ?!“<br /><br />„Jen to co jsem řekl.“<br /><br />„Tohle je teda město,“ řekl ten druhý. „Jakže tomu říkají?“<br /><br />„Summit.“<br /><br />„Slyšels o tom někdy?“ zeptal se Al svého kamaráda.<br /><br />„Ne,“ odpověděl kamarád. <br /><br />„Co tady dělají v noci?“ zeptal se Al.<br /><br />„Jedí večeři,“ řekl jeho kamarád. „Všichni přijdou sem a dají si velkou večeři.“<br /><br />„Přesně tak,“ řekl George.<br /><br />„Takže ty si myslíš, že je to pravda?“ zeptal se Al George. <br /><br />„Ano.“<br /><br />„Ty jsi teda pěkně bystrej kluk, viď?“<br /><br />„Asi ano.“ řekl George. <br /><br />„No, nejsi,“ řekl ten druhý mužík. „Co říkaš, Ale?<br /><br />„Je to pitomec,“ řekl Al. Otočil se k Nickovi. „Jak se jmenuješ?“<br /><br />„Adams.“<br /><br />„Další chytrák,“ řekl Al. „No neni to chytrej kluk, Maxi?“<br /><br />„Tohle město je plný chytráků,“ řekl Max.<br /><br />George položil na pult dva talíře, jeden se šunkou a vejci a druhý se slaninou a vejci. Vedle položil <br />dva talíře s pečenými bramborami a zavřel přepážku do kuchyně.<br /><br />„Co je tvoje?“ zeptal se Al. <br /><br />„Ty si to nepamatuješ?“ <br /><br />„Šunka s vejci.“<br /><br />„Prostě chytrej kluk,“ řekl Max. Předklonil se a vzal si šunku s vejci. Oba muži jedli s nasazenými rukavicemi . George sledoval jak jedí. <br /><br />„A na co se ty díváš?“ Podíval se Max na George.<br /><br />„Na nic.“<br /><br />„To určitě. Díval ses na mě.“<br /><br />„Možná to ten kluk myslel jako vtip, Maxi,“ řekl Al.<br /><br />George se zasmál.<br /><br />„Ty se smát nemusíš,“ řekl mu Max. „Vůbec se smát nemusíš, chápeš?“<br /><br />„Tak fajn,“ řekl George. <br /><br />„Takže on si myslí, že je to fajn.“ Otočil se Max k Alovi. „On si myslí, že je to fajn, to je dobrý.“<br /><br />„Hm, je to velký myslitel,“ řekl Al. Znovu se dali do jídla. <br /><br />„Jak se jmenuje ten chytrák tamhle u pultu?“ zeptal se Al Maxe.<br /><br />„Hej, chytráku,“ řekl Max Nickovi. „Běž se svým přítelíčkem za ten pult.“<br /><br />„O co tu jde?“ zeptal se Nick.<br /><br />„O nic.“<br /><br />„Radši tam koukej jít, chytráku,“ řekl Al. Nick obešel pult. <br /><br />„O co tu jde?“ zeptal se George. <br /><br />„Do toho ti vůbec nic není,“ řekl Al. „Kdo je v té kuchyni?“<br /><br />„Negr.“<br /><br />„Co tím myslíš, negr?“Anonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-7282551012378510121.post-67259983903683443952011-01-05T16:06:45.020+01:002011-01-05T16:06:45.020+01:00Miroslav Franc (2.část)
„Co tim negrem myslíš?“
„N...Miroslav Franc (2.část)<br />„Co tim negrem myslíš?“<br />„Negr, co vaří.“<br />„Řekni mu, ať jde sem.“<br />„A o co jde?“<br />„Řekni mu, ať jde sem.“<br />„Kde myslíte, že jste?“<br />„Víme zatraceně dobře, kde jsme,“ řekl chlap, co mu říkají Max. <br />Vypadáme snad jako debilové?“<br />„No mluvíš jak debil,“ řekl mu Al. „Co se ksakru s tim klukem vůbec dohaduješ?<br />Poslouchej,“ řekl Georgovi, „řekni negrovi, aby vyšel sem ven.“<br />„Co s nim provedete?“<br />„Nic. Použij hlavu, ty chytrej kluku. Co bysme dělali negrovi?“<br />George otevřel škvíru, která Otevírala zadní část do kuchyně. „Same,“ zavolal.<br />„Pojď sem na minutku.“<br />Dveře od kuchyně se otevřely a negr vstoupil. „Co to bylo?“ zeptal se.<br />Ty dva chlapi na baru se na něj podávali.<br />„Dobrá, negře. Tam stůj,“ řekl Al.<br />Sam, negr, stojící v zástěře, se díval na ty dva chlapy na baru. „Ano pane,“ řekl.<br />Al slezl z barové židle.<br />„Jdu dozadu do kuchyně s negrem a chytrym klukem,“ řekl. „Jdi dozadu do kuchyně, negře.<br />Ty jdi s nim, chytrej kluku.“ Ten malej chlap šel za Nickem a kuchařem Samem do kuchyně.<br />Dveře se za nima zavřeli. Ten chlap, co mu říkali Max, se posadil na baru naproti Georgeovi.<br />Nedíval se na George, ale díval se do zrcadla, které se táhlo za barem. Salón U Henryho byl <br />předělán na jídelní bar.<br />„Tak, chytrej kluku,“ řekl Max, zatím co se díval do zrcadla, „proč něco neřekneš?<br />„Co to všechno znamená?“<br />„Hele Ale,“ zavolal Max, „chytrej kluk chce vědět, co to všechno znamená.“<br />„Proč mu to neřekneš?“ ozval se Alův hlas z kuchyně.<br />„Co myslíš, že tohle všechno znamená?“<br />„Nevím.“<br /><br /><br />„No a co myslíš?“<br />Max mluvil a celou tu dobu se díval do zrcadla.<br />„Vůbec netušim.“<br />„Hej, Ale, chytrej kluk vůbec netuší, co tohle všechno znamená.“<br />„No dobře, já tě slyšim,“ řekl Al z kuchyně. Zaklínil pootevřené dveře, že by do kuchyně prošly pouze talíře s lahví kečupu.<br />„Poslouchej chytrej kluku,“ řekl z kuchyně Georgeovi. „Postav se trošku dál od baru. Ty se posuň trošku doleva Maxi.“ Byl jako fotograf, který si aranžuje skupinové foto. <br /><br />„Řekni mi, chytrej chlapče,“ řekl Max. „Co myslíš, že se tu stane?“<br />George nic neříkal.<br />„Já ti to povím,“ řekl Max. „Jdeme zabít Švéda. Znáš velkýho Švéda, co se jmenuje Ole Anderson?“<br />„Ano.“<br />„Chodí sem každej večer, že jo?“<br />„Občas sem zajde.“<br />„Přichází sem v šest hodin, že jo?“<br />„Když přijde.“<br />„My tohle všechno víme, chytrej kluku,“ řekl Max. „Pojď se bavit o něčem jinym. Chodíš do kina?“<br />„Jednou za čas.“<br />„Měl bys na filmy chodit častěji. Filmy jsou výborný pro chytrý kluky jako jsi ty.“<br />„Proč jste přišli zabít Oleho Andersona? Co vám udělal?“<br />„Nikdy neměl šanci nám něco udělat. Ani nás nikdy neviděl.“<br />„A uvidí nás jen jednou,“ řekl Al z kuchyně:<br />„Tak proč ho chcete potom zabít?“ zeptal se George.<br />„Zabijem ho pro kamaráda. Jen vyhovíme kamarádovi, chytrej kluku.“<br />„Drž už hubu,“ řekl Al z kuchyně. „Zatraceně moc kecáš.“<br />„No musim kluka něčim bavit, aby se nenudil. Nebo ne, chytrej kluku?“<br />„Zatraceně moc kecáš,“ řekl Al. „Negr a můj chytrej kluk se baví sami o sobě.<br />Svázal jsem je k sobě jako páreček lesbiček v klášteře.“<br />„Předpokládám, že jste byli v klášteře.“<br />„Nikdy nevíš.“<br />„Ty jsi byl v košer klášteře. To je kde jsi byl.“<br />George se podíval na hodiny.<br />„Jestli k tobě někdo přijde, řekni mu, že je kuchař pryč, a kdyby si nedal pokoj, tak mu řekni, že uvaříš sám. Rozumněl si chytrej kluku?“<br /><br />„Dobře,“ řekl George. „Co s náma hodláte potom udělat?“<br /><br />„To záleží,“ řekl Max. „To je jedna z těch věcí, kterou dopředu nikdy nevíš.“<br />George se podíval na hodiny. Bylo čtvrt na sedm. Dveře do ulice se otevřely. Tramvaják vešel dovnitř.<br /><br />„Buď zdráv Georgi,“ řekl. „Můžu dostat večeři?“<br />„Sam odešel,“ řekl George. „Bude zpátky za půl hodiny.“<br />„Tak to si dám něco vedle,“ řekl tramvaják. George se podíval na hodiny. Ukazovaly za deset minut půl sedmé.<br /><br />„Byls dobrej, chytrej kluku,“ řekl Max. „Jsi pravej džentlmen.“<br />„Věděl, že bych mu prostřelil hlavu,“ řekl Al z kuchyně.Anonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-7282551012378510121.post-49474690755804477822011-01-05T16:04:32.937+01:002011-01-05T16:04:32.937+01:00Miroslav Franc
Zabijáci
Dveře Henryho občersrvení ...Miroslav Franc<br />Zabijáci<br />Dveře Henryho občersrvení se otevřely a dva muži vstoupili. Posadili se na bar k výčepu. <br />„Který je vaše?“ Zeptal se jich George.<br />„Nevim,“ řekl jeden z chlapů. „Co chceš jíst Ale?“<br />„Nevim,“ řekl Al. „Nevim, co bych chtěl jíst.“<br />Stmívalo se. Pouliční lampy se rozsvítili venku za oknem. <br />Ti dva chlapi na baru si četli jídelní lístek. Z druhého konce baru na ně <br />koukal Nick Adams. Mluvil s Georgem když tihle dva vešli.<br />„Dám si tu pečenou svíčkovou s omáčkou z jablek a kaší,“<br />řekl ten první.<br />„Ještě to není hotové.“<br />„Tak proč je to na lístku?“<br />„To je večeře,“ vysvětloval George. „Můžete ji dostat v šest hodin.“<br />George se podíval na hodiny na zdi nad výčepem.<br />„Je pět hodin.“<br />„Hodiny ukazujou za deset minut půl šestý,“ řekl druhý muž.<br />Ty hodiny jdou napřed o dvacet minut.“<br />„Och, k čertu s nima,“ řekl první muž. „Co máš k jídlu?“<br />„Můžu vám udělat různý druhy sandvičů,“ řekl George. „Můžu vám dát hemenex nebo pečenou slaninu s vejci, játra se slaninou nebo steak.“<br /><br />„Dej mi kuřecí krokety se zelenym hráškem a smetanovou omáčkou a kaší.“<br />„To je večeře.“<br />Všechno, co chceme je večeře, co? Ty máš teda přístup.“<br />„Můžu vám dát hemenex, vejce na slanině, játra-“<br />„Vezmu si hemenex,“ řekl chlap, kterýmu říkají Al. Na hlavě měl bouřku, <br />no sobě černý plášť zapnutý přes prsa. Měl malou bílou tvář a tenké rty. <br />Uvázanou hedvábnou šálu a nasazené rukavice.<br /><br />„Dej mi slaninu s vejcem,“ řekl ten druhý. Byl zhruba tak vysoký jako Al. <br />Jejich tváře si nebyly podobné, ale oblečeni byli jako dvojčata. Pláště<br />jim byly až příliš těsné. Seděli s lokty opřenými o bar.<br /><br /><br />„Máš něco k pití?“ zeptal se Al.<br />„Stříbrný nealko pivo, Bevo nealko, zázvorový pivo,“ řekl George.<br />„Já myslim něco k pití?“<br />„Jen to, co jsem řekl.“<br />„Tak tady to žije,“ řekl ten druhý. „Kdeže to jsme?“<br />„Summit.“<br />„Slyšels o tom někdy?“ zeptal se Al kámoše.<br />„Ne,“ řekl kámoš.<br />„Co tu dělaj po večerech?“ ptal se Al.<br />„Jedí večeří,“ odpověděl kámoš. „Všichni sem přijdou a daj si pořádnou večeři.“<br />„Tak je to správný,“ řekl George.<br />„Myslíš, že je to tak správně?“ Al se ptal George.<br />„Jistě.“<br />„Ty jsi docela chytrej kluk, co?“<br />„Jistě.“<br />„No tak to teda nejsi,“ řekl ten druhej malej chlap. „Nebo je Ale?“<br />„Je to hovado,“ na to Al. Otočil se k Nickovi. „Jak se ty jmenuješ?“<br />„Adams.“<br />„Další chytrej kluk?“ zeptal se Al. „Maxi, není to chytrej kluk?“<br />„Tohle město je plný chytrejch kluků,“ řekl Max.<br />George položil dva talíře na bar, jeden s hemenexem, druhý s pečenou slaninou a vejci.<br />K talířům položil ještě dvě porce hranolků a zavřel za sebou lítačky do kuchyně.<br />„Co je tvoje?“ ptal se Al.<br />„Ty si to nepamatuješ?“<br />„Hemenex.“<br />„Fakt chytrej kluk, řekl Max. Opřel se a pustil se do hemenexu. Oba muži jedli v rukavicích.<br />George se díval, jak jí.<br />„Na co zíráš?“ zeptal se Max George.<br />„Na nic.“<br />„To jsi teda zíral. Zírals na mě.“<br />„Možná to kluk myslel jako srandu, Maxi,“ řekl Al.<br />George se zasmál.<br />„Ty se nemusíš smát,“ řekl mu Max. „Ty se nemusíš vůbec smát, rozumíš?“<br />„V pohodě,“ řekl George.<br />„Hele, on si myslí, že je všechno v pohodě.“ otočil se Max k Alovi. „On si myslí, že<br />je všechno v pohodě. Tak to je dobrý.“<br />„Pálí mu to,“ řekl Al. Pokračovali v jídle.<br />„Jak se jmenuje ten chytrej kluk na baru?“ zeptal se Al Maxe.<br />„Hele, chytráku,“ oslovil Max Nicka. „Ty s tvym kamarádem, běžte za bar.“<br />„Proč jako?“<br />„To tě nemusí vůbec zajímat,“ řekl Al. „Kdo je v kuchyni?“<br />„Negr.“Anonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-7282551012378510121.post-83641984999965798102011-01-03T20:10:30.180+01:002011-01-03T20:10:30.180+01:00Vlastimil Stránský - třetí část
Dveře do kuchyně ...Vlastimil Stránský - třetí část<br /><br />Dveře do kuchyně se rozletěli, jak negr vešel do místnosti. „Co je?“ podivil se. Muži u pultu se na něj podívali.<br />„Dobrá, negře. Stůj, přesně tam kde jsi,“ nařídil mu Al.<br />Sam, negr, se stojící ve své zástěře podíval na oba muže sedící u pultu. „Ano, pane,“ odpověděl. Al sesedl ze své stoličky. <br />„Jdu se podívat do kuchyně tady s negrem a bystrým hochem,“ řekl. „Jdi dozadu do kuchyně, negře. Ty, hošánku, jdi s ním.“ Malý muž kráčel za Nickem a kuchařem Samem dozadu do kuchyně. Dveře se za nimi zabouchly. Muž nazývaný Max seděl u pultu naproti Georgovi. Nedíval se na George ale do zrcadla, které viselo nad pultem. Henryho jídelna byla původně salon předělaný na jídelnu.<br />„Dobrá, hošánku,“ řekl Max dívající se do zrcadla, „Proč něco neřekneš?“<br />„O co tu vlastně jde?“<br />„Hej, Ale,“ zavolal Max, „chytrák chce vědět, o co tu vlastně jde.“<br />„Proč mu to neřekneš?“ Odpověděl mu Alův hlas z kuchyně.<br />„O co si myslíš, že tu jde?“<br />„Nevím.“<br />„Co si myslíš?“<br />Max se rozpovídal a celou tu dobu se díval do zrcadla.<br />„Neřekl bych.“<br />„Hej Alle, chytrák by neřekl, co si myslí o tom, co se tu děje.“<br />„Slyším tě dobře,“ řekl Al z kuchyně. Podepřel otevřenou štěrbinu, kterou talíře prochází do kuchyně s lahví kečupu. „Poslouchej chytráku,“ řekl z kuchyně Georgovi. „Postav se trochu dál k baru. Maxi, ty se postav trochu doleva.“ Choval se jako fotograf dělající přípravy pro skupinovou fotku.<br />„Mluv se mnou chytráku,“ promluvil Max. „Co si myslíš, že se stane?“<br />George neřekl nic.<br />„Já ti to povím,“ začal Max. „Chystáme se zabít švéda. Znáš velkého švéda, který se jmenuje Ole Anderson?“<br />„Ano.“<br />„Chodí sem jíst každý večer, že?“<br />„Občas sem přijde.“<br />„Chodívá sem v šest hodin, že?“<br />„Když přijde.“<br />„To všechno víme, chytráku,“ řekl max. „Mluvme o něčem jiném. Chodíš někdy na nějaké filmy?“<br />„Jednou za čas.“<br />„Měl bys chodit na filmy častěji. Filmy jsou dobré pro chytráka, jako jsi ty.“<br />„Za co chcete Ole Adersona zabít? Co vám kdy udělal?“<br />„Nikdy neměl příležitost nám něco udělat. Nikdy nás ani neviděl.“<br />„A uvidí nás jenom jednou,“ podotknul Al z kuchyně:<br />„Tak kvůli čemu ho teda chcete zabít?“ zeptal se George.<br />„Zabijeme ho pro přítele. Jen zavázat se příteli, chytráku.“<br />„Sklapni,“ křikl Al z kuchyně. „ Mluvíš sakra moc.“<br />„Musím přece udržet chytráka pobaveného. Že, chytráku?“<br />„Taky mluvíš sakra moc,“ stěžoval si Al. „Negr a můj chytrák jsou pobaveni sami sebou. Svázal jsem je jako pár milenců v klášteře.“<br />„Předpokládám, že si byl v klášteře.“<br />„Nikdy nevíš.“<br />„Ty si byl v košer klášteře. To je, kde si byl.“<br />George vzhlédl na hodiny.<br />„Jestli někdo vejde, tak jim řekneš, že kuchař tu není, a jestli se budou chtít zdržet i poté, řekni jim, že budeš vařit ty sám. Rozumíš, chytráku?“<br />„Dobrá,“ řekl George. „ Co pak uděláte s námi?<br />„To bude záležet,“ řekl Max. „To je jedna z těch věcí, kterou člověk nikdy přesně neví.“<br />George se podíval na hodiny. Bylo čtvrt na sedm a dveře z ulice se otevřeli. Řidič tramvaje vešel dovnitř. <br />„Ahoj Georgi,“ pozdravil. „Můžu dostat večeři?“<br />„Sam šel ven,“ řekl George. „Vrátí se asi až za půl hodiny.“<br />„Raději bych mel zajít nahoru dál po ulici,“ řekl řidič tramvaje. George se podíval na hodiny. Bylo tam šest hodiny a dvaceti minut. <br />„To bylo dobré, chytráku,“ pochválil ho Max. „Jsi běžný, malý gentleman.“<br />„Věděl, že bych mu ustřelil hlavu,“ ozval se Al z kuchyně.Anonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-7282551012378510121.post-80819379722748945602011-01-03T20:08:36.363+01:002011-01-03T20:08:36.363+01:00Vlastimil Stránský - druhá část
„Na nic.“
„Houby ...Vlastimil Stránský - druhá část<br /><br />„Na nic.“<br />„Houby na nic. Ty si civěl na mě.“<br />„Možná to ten chlapec myslel jen jako vtip, Maxi,“ podotknul Al.<br />George se zasmál.<br />„Nemusíš se smát,“ pobídnul ho Max. „Vůbec se nemusíš smát, chápeš?“<br />„Dobře.“ řekl George.<br />„Tak on si myslí, že je to dobře.“ Otočil se Max k Alovi. „ Myslí si, že je to dobře. To je dobrý vtip.“<br />„Je to myslitel,“ řekl Al a večeřeli dál.<br />„Jak se jmenuje ten chytrák pod pultem?“ zeptal se Al Maxe.<br />„Hej, chytráku,“ zavolal Max na Nicka. „Pojď na druhou stranu pultu za svým přítelem.“<br />„Proč?“ zeptal se Nick.<br />„Proto.“<br />„Raději bys měl jít na druhou stranu, chytráku,“ doporučil mu Al. Nick obešel zezadu pult.<br />„Co chcete?“ vyptával se George.<br />„Nic co by se tě týkalo,“ štěkl na něj Al. „Kdo je v kuchyni?“<br />„Negr.“<br />„Jak jako Negr?“<br />„Negr, který vaří.“<br />„Řekni mu, ať sem přijde.“<br />„Proč?“<br />„Prostě mu řekni, ať přijde.“<br />„Kde si myslíte, že jste?“<br />„My sakra víme, kde jsme,“ okřikl ho muž jménem Max. „Vypadáme, že jsme hloupý?<br />„Mluvíš hloupě,“ ozval se Al. „Proč se sakra hádáš s tím dítětem? Poslouchej,“ obrátil se na George, „řekni negrovi, ať sem přijde.“<br />„Co mu chcete udělat?“<br />„Nic. Používej trošku hlavu, hošánku. Co bychom asi tak udělali negrovi?“<br />George otevřel štěrbinu vedoucí zpátky do kuchyně. „Same,“ zavolal. „Pojď sem na minutku.“<br />Dveře do kuchyně se rozletěli, jak negr vešel do místnosti. „Co je?“ podivil se. Muži u pultu se na něj podívali.<br />„Dobrá, negře. Stůj, přesně tam kde jsi,“ nařídil mu Al.<br />Sam, negr, se stojící ve své zástěře podíval na oba muže sedící u pultu. „Ano, pane,“ odpověděl. Al sesedl ze své stoličky. <br />„Jdu se podívat do kuchyně tady s negrem a bystrým hochem,“ řekl. „Jdi dozadu do kuchyně, negře. Ty, hošánku, jdi s ním.“ Malý muž kráčel za Nickem a kuchařem Samem dozadu do kuchyně. Dveře se za nimi zabouchly. Muž nazývaný Max seděl u pultu naproti Georgovi. Nedíval se na George ale do zrcadla, které viselo nad pultem. Henryho jídelna byla původně salon předělaný na jídelnu.<br />„Dobrá, hošánku,“ řekl Max dívající se do zrcadla, „Proč něco neřekneš?“<br />„O co tu vlastně jde?“<br />„Hej, Ale,“ zavolal Max, „chytrák chce vědět, o co tu vlastně jde.“<br />„Proč mu to neřekneš?“ Odpověděl mu Alův hlas z kuchyně.<br />„O co si myslíš, že tu jde?“<br />„Nevím.“<br />„Co si myslíš?“<br />Max se rozpovídal a celou tu dobu se díval do zrcadla.<br />„Neřekl bych.“<br />„Hej Alle, chytrák by neřekl, co si myslí o tom, co se tu děje.“<br />„Slyším tě dobře,“ řekl Al z kuchyně. Podepřel otevřenou štěrbinu, kterou talíře prochází do kuchyně s lahví kečupu. „Poslouchej chytráku,“ řekl z kuchyně Georgovi. „Postav se trochu dál k baru. Maxi, ty se postav trochu doleva.“ Choval se jako fotograf dělající přípravy pro skupinovou fotku.<br />„Mluv se mnou chytráku,“ promluvil Max. „Co si myslíš, že se stane?“<br />George neřekl nic.<br />„Já ti to povím,“ začal Max. „Chystáme se zabít švéda. Znáš velkého švéda, který se jmenuje Ole Anderson?“<br />„Ano.“<br />„Chodí sem jíst každý večer, že?“<br />„Občas sem přijde.“<br />„Chodívá sem v šest hodin, že?“<br />„Když přijde.“Anonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-7282551012378510121.post-37123041419586805282011-01-03T20:06:53.489+01:002011-01-03T20:06:53.489+01:00Vlastimil Stránský - první část
Dveře jídelny u H...Vlastimil Stránský - první část<br /><br />Dveře jídelny u Henryho se rozevřeli a dva muži vešli dovnitř. Posadili se v rohu. <br /><br />„Co Vám můžu nabídnout?“ zeptal se George.<br /><br />„Nevím,“ odpověděl jeden z nich. „Co si dáš k jídlu, Ale?“<br /><br />„Netuším,“ řekl Al. „Nevím, co bych si dal.“<br /><br />Venku se začalo stmívat. Pouliční lampa stojící před oknem jídelny se rozsvítila. Muži v rohu si četli jídelní lístek. Za druhým koncem pultu stál Nick Adams a pozoroval. Když oba muži vešli, mluvil s Georgem. <br /><br />„Dám si pečenou panenku z vepřového s jablkovou omáčkou a k tomu bramborovou kaši,“ řekl jeden z nich. <br /><br />„Ještě to není připraveno.“<br /><br />„Tak proč to sakra dáváte na lístek?“<br />„To jsou večeře,“ vysvětlil mu George. „Můžete si to dát v šest hodin. <br />George se podíval na nástěnné hodiny visící za rohem. <br />„Je pět hodin.“ <br />„Na hodinách je pět dvacet,“ podotknul druhý muž. <br />„Jdou o dvacet minut napřed“ <br />„K čertu s těmi hodinami,“ rozčílil se první muž. „Co mi můžete dát k jídlu?“<br />„Můžu vám dát jakýkoli druh sendviče,“ řekl George. Můžete si vybrat šunkový s vejci, se slaninou a vejci, játra se slaninou, nebo biftek.<br />„Dejte mi kuřecí krokety s hráškem, smetanovou omáčkou a bramborovou kaší.“<br />„To je večeře.“<br />„Všechno co si dáme je večeře, že? Takhle jsi to vymyslel.“<br />„Můžu vám dát šunku s vejci, slaninu s vejci, játra –“<br />„Vezmu si šunkový s vejci,“ objednal si muž nazývaný Al. Měl na sobě buřinku a černý kabát zapnutý přes celou hruď knoflíčky. Jeho tvář byla malá a bílá s pevnými rty. Nosil hedvábnou šálu a černé rukavice. <br />„Dejte mi slaninový s vejci,“ řekl druhý muž. Byl přibližně stejně velký jako Al. Jejich tváře byly jiné, ale oblečeni byli jako dvojčata. Oba nosili černé kabáty, které pro ně byly příliš těsné. Seděli naklánějíce se dopředu s lokty na pultu. <br />„Máte tu něco k pití?“zeptal se Al.<br />„Stříbrné pivo, bevo, zázvorové pivo,“ uvedl George.<br />„Myslel jsem něco k pití?“<br />„Jen ty co jsem vyjmenoval.“<br />„Je tu ale horko,“ zmínil se ten druhý. „Jak že to tu nazýváte?“<br />„Summit.“<br />„Slyšel jsi někdy o tomhle městě?“ ptal se Al svého přítele.<br />„Ne,“ odpověděl mu přítel. <br />„Co se tu děje po nocích?“ zeptal se Al. <br />„Povečeří,“ podotknul jeho přítel. „Všichni sem přijdou a jí jednu velkou večeři.“<br />„Přesně tak,“ odseknul George.<br />„Takže ty si myslíš, že to tak je?“ zeptal se Al.<br />„Zajisté.“<br />„Jsi dost bystrý, není -liž pravda?“<br />„Jistě,“ řekl George.<br />„Tak to teda nejsi,“ vykřikl malý muž. „Že, Alle?“<br />„Je to tupec,“ řekl Al a otočil se k Nickovi. „Jak ty se jmenuješ?“<br />„Adams.“<br />„Další chytrák,“ podotknul Al. „Není on bystrý, Maxi?“<br />„Tohle město je plné bystrých hochů,“ odpověděl mu Max.<br />George položil dva tácy, jeden se šunkou a vejci, druhý se slaninou a vejci, na pult. Odložil dva talíře se smaženými bramborami a zavřel branku do kuchyně. <br />„Co je tvé?“ zeptal se Al.<br />„Nepamatuješ si to?“<br />„Šunka s vejci.“<br />„Taky chytrák,“řekl Max a naklonil se před sebe, aby si vzal šunku s vejci. Oba muži jedli s rukavicemi na rukou. George pozoroval jak jedli.<br />„Na co tak civíš?“ Podíval se Max na George.Anonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-7282551012378510121.post-47049160410250463232010-12-31T16:00:58.972+01:002010-12-31T16:00:58.972+01:00Lucie Šindelářová - 3.část
„Nevím.“
„Tak co mysl...Lucie Šindelářová - 3.část<br /><br /><br />„Nevím.“<br />„Tak co myslíš?“<br />Max se díval do zrcadla celou dobu, co mluvil.<br />„Neřeknu.“<br />„Hej, Ale, chytrolín říká, že neřekne, o čem si myslí, že tohle celý je.“<br />„Slyším tě, jasný,“ řekl Al z kuchyně. Podepřel lahví od kečupu otvor, kterým prochází nádobí do kuchyně.<br />„Poslouchej chytrolíne,“ řekl z kuchyně Georgovi. „Stoupni si trochu dál podél baru. Ty se posuneš trochu do leva, Maxi.“ „Byl jako fotograf aranžující pro skupinové foto.<br />„Mluv se mnou, chytrolíne,“ řekl Max. „Co si myslíš, ze se stane?“<br />George nic neřekl.<br />„Tak já ti to řeknu,“ řekl Max. „Hodláme zabít Švéda. Znáš toho velkýho Švéda jménem Ole Anderson?“<br />„Ano.“<br />„Chodí sem na jídlo každej den, že jo?“<br />„Někdy sem chodí.“<br />„Chodí sem v šest, že jo?“<br />„Pokud přijde.“<br /><br />„Tohle všechno už víme, chytrolíne,“ řekl Max. „Mluvme o něčem jiném. Chodíš do kina?<br />„Jednou za čas.“<br />„Měl bys chodit do kina víc. Filmy jsou dobrá věc pro chytrý kluky jako jsi ty.“ <br />„Kvůli čemu hodláte zabít Oleho Andersona? Co vám kdy udělal?“<br />„Nikdy neměl možnost nám něco udělat. Ani nás nikdy neviděl.“<br />„A uvidí nás jen jednou,“ řekl Al z kuchyně.<br />„Tak proč ho potom hodláte zabít?“ zeptal se George.<br />„Zabijeme ho pro kámoše. Jen prokazujeme laskavost kámošovi, chytrolíne.“<br />„Drž hubu,“ řekl Al z kuchyně. „Mluvíš proklatě moc.“<br />„No, musím přece tady chytrolína nějak bavit. Nemám pravdu, chytrolíne?“<br />„Mluvíš setsakramentsky moc,“ řekl Al. „Ten negr a můj chytrolín se bavěj sami. Svázal jsem je jako pár kamarádek v klášteře.“<br />„Předpokládám, žes byl v klášteře.“<br />„Nikdy nevíš.“<br />„Byls v židovskym klášteře. Přesně tam.“<br />George vzhlédl k hodinám.<br />„Jestli někdo přijde, řekneš mu, že kuchař tu není a jestli se na něj budou vyptávat, řekneš jim že půjdeš a uvaříš sám. Je to jasný, chytrolíne?“<br />„Dobrá,“ řekl George. „Co s námi hodláte udělat potom?“<br />„Bude záležet. To je jedna z věcí, který nikdy nevíš dopředu.“<br />George vzhlédl k hodinám. Bylo čtvrt na sedm. Dveře z ulice se otevřely. Řidič tramvaje vešel dovnitř.<br />„Ahoj Georgi,“ řekl. „Můžu si dát večeři?“<br />„Sam si odskočil,“ řekl George. „Bude zpátky asi tak za půl hodiny.“<br />„Tak já radši půjdu na jídlo někam do ulice,“ řekl řidič. George se podíval na hodiny. Bylo dvacet minut po šesté.<br />„To bylo slušný, chytrolíne,“ řekl Max. „Ty jsi normálně malej gentleman.“<br />„Věděl, že bych mu ustřelil hlavu,“ řekl Al z kuchyně.<br />„Ne,“ řekl Max. „Tak to není. Chytrolín je fajn. Je to fajn kluk. Líbí se mi.“<br />V šest padesát pět George řekl: „On nepřijde.“Anonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-7282551012378510121.post-2881726442053291592010-12-31T15:59:47.327+01:002010-12-31T15:59:47.327+01:00Lucie Šindelářová - 2.část
George položil dva tal...Lucie Šindelářová - 2.část<br /><br />George položil dva talíře, jeden s vejci a šunkou, druhý s vejci a slaninou, na pult. Vyložil dvě přílohy opečených brambor a zavřel dvířka do kuchyně.<br />„Který je tvoje?“ zeptal se Al.<br />„To si to nepamatuješ?“<br />„Vejce se šunkou.“<br />„Chytráku,“ řekl Max. Naklonil se a vzal si vejce se šunkou. Oba muži jedli s nataženými rukavicemi. George sledoval, jak jí.<br />„Na co koukáš?“ Max se podíval na George.<br />„Na nic.“<br />„To určitě. Na mě jsi koukal.“<br />„Možná to ten kluk myslel jako vtip, Maxi,“ řekl Al.<br />George se zasmál.<br />„Nemusíš se smát,“ řekl mu Max. „Vůbec se nemusíš smát, jasný?“<br />„V pořádku,“ řekl George.<br />„Tak on si myslí, že je to vpořádku.“ Max se otočil na Ala. „On si myslí, že je to pořádku. Tak tenhle je dobrej.“<br />„Ah, pán je myslitel,“ řekl Al. Pokračovali v jídle.<br />„Jak se jmenuje ten chytrolín támhle?“ zeptal se Al Maxe.<br />„Hej, chytrolíne,“ řekl Max Nickovi. „Zaskočíš na druhou stranu pultu se svým kamarádíčkem. “<br />„Co tím sledujete?“ zeptal se Nick.<br />„Nic.“<br />„Radši bys měl jít, chytrolíne,“ řekl Al. Nick prošel za pult.<br />„Co to má znamenat?“ zeptal se George.<br />„Do toho ti sakra nic není,“ řekl Al. „Kdo je tam v kuchyni?“<br />„Negr.“<br />„Co tím myslíš, negr?“<br />„Negr, co vaří.“<br />„Řekni mu, ať přijde.“<br />„Z jakýho důvodu?“<br />„Řekni mu, ať přijde.“<br />„Kde si myslíte, že jste?“<br />„My sakra dobře víme, kde jsme,“ řekl Max. „Vypadáme jako hlupáci?“<br />„Mluvíš tak,“ řekl mu Al. „Kvůli čemu se tu k sakru s tím klukem hádáš? Poslouchej“, řekl Georgovi – „řekni tomu negrovi, ať sem přijde.“<br />„Co mu hodláte udělat?“<br />„Nic, používej hlavu, chytrolíne. Co bychom tak dělali s negrem?“<br />George rozevřel lítačky, které vedly do kuchyně. „Same, zavolal.“ „Pojď sem na minutku.“<br />Dveře kuchyně se otevřely a přišel negr. „Co se děje?“ zeptal se. Oba muži za pultem na něj pohlédli.<br />„Dobře, negre. Stoupneš si přímo sem,“ řekl Al.<br />Sam, stojící ve své zástěře, pohlédl na ty dva muže za pultem. „Ano, pane,“ řekl. Al sesedl ze své stoličky.<br />„Jdu zpátky do kuchyně s negrem a chytrolínem,“ řekl. „Hni se zpátky do kuchyně, negre. Ty půjdeš s ním, chytrolíne.“ Malý muž šel za Nickem a kuchařem Samem zpátky do kuchyně. Dveře se za nimi zavřely. Muž jménem Max si sedl za pult naproti Georgovi. Nepodíval se na George, ale do zrcadla, které se táhlo podél zadní části pultu. Bufet U Henryho býval salon.<br />„Dobrá, chytrolíne,“ řekl Max, dívajíce se do zrcadla, „proč něco neřekneš?“<br />„Co má tohle všechno znamenat?“<br />„Hej, Ale,“ zavolal Max, „chytrolín chce vědět, co má tohle celý znamenat.“<br />„Proč mu to neřekneš?“ zazněl Alův hlas z kuchyně.<br />„O co myslíš, že nám jde?“Anonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-7282551012378510121.post-24249507519933978012010-12-31T15:58:18.436+01:002010-12-31T15:58:18.436+01:00Lucie Šindelářová - 1.část
Zabijáci
Dveře U Henry...Lucie Šindelářová - 1.část<br />Zabijáci<br /><br />Dveře U Henryho se otevřely a vešli dva muži. Posadili se u pultu.<br />„Dáte si?“ zeptal se jich George.<br />„Nevím, řekl jeden z nich. „Co chceš jíst, Ale?“<br />„Nevím, řekl Al. Nevím, co chci k jídlu.“<br />Venku se stmívalo. Za oknem se rozsvítilo pouliční světlo. Dva muži u pultu si četli menu. Na druhém konci pultu je sledoval Nick Adams. Mluvil z Georgem, když vešli.<br />„Dám si vepřovou svíčkovou pečeni s jablečným puré a šťouchané brambory“, řekl ten první muž.<br />„Ještě není hotová.“<br />„Tak proč to k sakru dáváte do menu?“<br />„To je k večeři,“ vysvětlil George. „Můžete si to dát v šest hodin.“<br />George pohlédl na hodiny na stěně za pultem.<br />„Je pět.“<br />„Na hodinách je pět dvacet,“ řekl druhý muž.<br />„Jdou o dvacet minut napřed.“<br />„Ah, k čertu s hodinama,“ řekl ten první. „Co máte k jídlu?“<br />„Mohu vám nabídnout jakýkoliv sendvič, “ řekl George. „Můžete si dát vejce se šunkou, vejce se slaninou, játra se slaninou, nebo steak.“<br />„Dejte mi smažené kuře v těstíčku (kuřecí smaženky) se zeleným hráškem a smetanovou omáčkou a šťouchané brambory.“<br />„To je k večeři.“<br />„Všechno, co chceme, je k večeři, co? Takhle to tu chodí.“<br />„Mohu vám nabídnout vejce se šunkou, vejce se slaninou, játra –“<br />„Dám si vejce se šunkou,“ řekl muž jménem Al. Na hlavě měl buřinku a na sobě černý plášť zapnutý přes prsa. Jeho obličej byl malý a bílý a měl úzké rty. Měl hedvábný šál a rukavice.<br />„Dejte mi vejce se slaninou,“ řekl druhý muž. Byl asi stejně velký jako Al. Jejich tváře byly odlišné, ale oblečeni byli jako dvojčata. Kabáty obou na ně byly příliš těsné. Seděli v předklonu, lokty na pultu.<br />„Máte něco k pití?“ zeptal se Al,<br />„Světlé, nealkoholické, zázvorové pivo,“ řekl George.<br />„Já myslel, co všechno máte k pití.“<br />„Jen to, co jsem řekl.“<br />„V tomhle městě chcípnul pes,“ řekl ten druhý. „Jak tomu tady říkaj?“<br />„Summit.<br />„Slyšels o tom někdy?“ zeptal se Al svého kamaráda.<br />„Ne,“ řekl.<br />„Co tu lidi dělávaj večír?“ zeptal se Al.<br />„Večeří,“ řekl jeho kamarád. „Všichni sem choděj na velkou večeři.“<br />„Správně,“ řekl George.<br />„Takže ty si myslíš, že je to správně?“ zeptal se Al George.<br />„Jistě.“<br />„Ty jsi dost chytrej kluk, že jo?“<br />„Jistě,“ řekl George.<br />„No, nejsi.“ řekl ten druhý malý muž. „Že ne, Ale?“<br />„Je pitomej,“ řekl Al. Otočil se k Nickovi. „Jak se jmenuješ?“<br />„Adams.“<br />„Další chytrolín,“ řekl Al. „No není to chytrolín, Maxi?“<br />„Tohle město je plný chytrolínů,“ řekl Max.Anonymousnoreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-7282551012378510121.post-34989385595059587022010-12-31T14:47:53.204+01:002010-12-31T14:47:53.204+01:00druhá část
Nick otevřel dveře a vstoupil do pokoj...druhá část<br /><br />Nick otevřel dveře a vstoupil do pokoje. Ole Anderson ležel na posteli a byl oblečený. Byl to profesionální boxer těžké váhy a byl příliš dlouhý na tuto postel. Hlavou ležel na dvou polštářích. Na Nicka se nepodíval.<br />„Co se děje?“ zeptal se.<br />„Dělo se u Henryho,“ řekl Nick. „Dva chlápci přišli a svázali mě a kuchaře, a řekli, že se vás chystají zabít.“<br />Znělo to hloupě, když to řekl. Ole Anderson neřekl nic.<br />„Odtáhli nás do kuchyně,“ pokračoval Nick. „Zastřelili by vás, kdybyste přišel na večeři.“<br />Ole Anderson koukal na zeď a neříkal nic.<br />„George myslel, že bych měl jít a říct vám o tom.“<br />„Není nic co bych s tím mohl udělat,“ řekl Ole Anderson.<br />„Řeknu vám jak vypadali.“<br />„Nechci vědět jak vypadali,“ řekl Ole Anderson. Díval se do zdi. „Díky, že jste mi o tom přišel říct.“<br />„Nemáte zač.“<br />Nick pohlédl na toho velkého muže ležícího na posteli.<br />„Nechcete abych zašel na policii?“<br />„Ne,“ řekl Ole Anderson. „To by nepomohlo.“<br />„Je tu něco, co pro vás mohu udělat?“<br />„Ne. Nic takového tu neni.“<br />„Možná vás chtěli jen zastrašit.“<br />„Ne. Nechtěli mě jen zastrašit.“<br />Ole Anderson se převalil ke zdi.<br />„Jediné, co je,“ řekl, a mluvil při tom ke zdi, „že se nedokážu rozhodnout, abych vyšel ven. Jsem tu celý den.“<br />„Nemohl byste odjet z města?<br />„Ne,“ řekl Ole Anderson. „Skončil jsem se vším tím utíkáním.“<br />Díval se do zdi.<br />„Neni už nic co bych mohl udělat.“<br />„Nedá se to nějak napravit?“<br />„Ne. Udělal jsem chybu.“ Mluvil stejným monotónním hlasem. „Nedá se nic dělat. Za chvíli se rozhodnu vyjít ven.“<br />„Raději půjdu zpátky k Georgovi,“ řekl Nick.<br />„Nashle,“ řekl Ole Anderson. Nepodíval se na Nicka. „Díky, že jste se zastavil.“<br />Nick vyšel ven. Jak zavíral dveře, viděl Ole Andersona, celého oblečeného, jak leží na posteli a zírá do zdi.<br />„Je ve svém pokoji celý den,“ řekla dole paní domácí. „Domnívám se, že mu není dobře. Řekla jsem mu: ‚Pane Andersone, měl byste jít ven na procházku v takový krásný podzimní den jako je tento,‘ ale necítil se na to.“<br />„Nechce jít ven.“<br />„Je mi líto, že mu není dobře,“ řekla žena. „Je to strašně milý člověk. Boxoval, víte.“<br />„Já vím.“<br />„Nikdy byste to na něm nepoznal, krom z jeho tváře,“ řekla žena.<br />Stáli a povídali si ve dveřích. „Je tak dobrotivý.“<br />„Nuže, dobrou noc, paní Hirschová,“ řekl Nick.<br />„Nejsem paní Hirschová,“ řekla žena. „Ona to tu vlastní. Já se o to jen starám. Jsem paní Bellová.“<br />„Nuže, dobrou noc paní Bellová,“ řekl Nick.<br />„Dobrou noc,“ řekla žena.<br />Nick došel po temné ulici k rohu pod obloukovou lampu, a poté podél silnice do Henryho jídelny. George byl uvnitř, zády k pultu.<br />„Viděl si Oleho?“<br />„Ano,“ řekl Nick. „Je ve svém pokoji a nevyjde ven.“<br />Kuchař, když slyšel Nickův hlas, otevřel dveře ze své kuchyně.<br />„Tohle nebudu ani poslouchat,“ řekl a zabouchl dveře.<br />„Pověděl si mu o tom?“ zeptal se George.<br />„Jistě. Pověděl, ale on o tom ví všechno.“<br />„Co bude dělat?“<br />„Nic.“<br />„Oni ho zabijou.“<br />„Domnívám se, že ano.“<br />„Musel se do něčeho zaplést v Chicagu.“<br />„Asi ano,“ řekl Nick.<br />„Je to zatracená věc!“<br />„Hrozná věc,“ řekl Nick.<br />Neříkali nic. George se sehnul pro hadr a utíral pult.<br />„Zajímalo by mě, co udělal?“ řekl Nick.<br />„Někoho zradil. Za to se zabíjí.“<br />„Chystám se vypadnout z tohohle města,“ řekl Nick.<br />„Jo,“ řekl George. „To je dobrej nápad.“<br />„Nemůžu vystát představu, jak čeká v pokoji s vědomím, že to schytá. To je zatraceně hrozný.“<br />„No,“ řekl George, „raději bys na to neměl myslet.“<br /><br />Michal JaníčekAnonymousnoreply@blogger.com