Jak překládat poezii? A překládat ji vůbec? Má přednost forma či obsah? Dají se na překlad poesie aplikovat pravidla, o kterých jsme mluvili?
1. Stáhněte si z capsy soubor s různými verzemi překladu Shakespearova sonetu.
Shakespeare_Sonet66_13prekladu.doc
Která verze se vám nejvíc líbí? Proč? Napište svůj názor do komentáře k tomuto blogu. Uvažujete nad formou a obsahem nebo více nasloucháte svým pocitům?
Sonet 66 English
https://www.youtube.com/watch?v=4MWBW_c7Fsw
Sonet 66 Hilský
https://www.youtube.com/watch?v=SJw5BQba7zQ
_______________________________________________________
What's in a name? That which we call a rose by any other name would smell as sweet.
Co je po jméně? Co růží zvou, i zváno jinak vonělo by stejně.
https://www.psychologytoday.com/blog/adventures-in-old-age/201001/was-shakespeare-wrong-would-rose-any-other-name-smell-sweet
_______________________________________________________
2. Přečtěte si pomalu a klidně následující sonet. Vnímejte rytmus a zvukomalbu textu, při druhém čtení se teprve víc soustřeďte na obsah.
SONNET 18
Shall I compare thee to a
summer's day?
Thou art more lovely and more
temperate:
Rough winds do shake the
darling buds of May,
And summer's lease hath all too
short a date:
Sometime too hot the eye of
heaven shines,
And often is his gold
complexion dimm'd;
And every fair from fair
sometime declines,
By chance, or nature's changing
course, untrimm'd;
But thy eternal summer shall
not fade
Nor lose possession of that
fair thou ow'st;
Nor shall Death brag thou
wander'st in his shade,
When in eternal lines to time
thou grow'st;
So long as men can breathe or
eyes can see,
So long lives this, and this
gives life to thee.
Pokuste se přeložit jedno ze tří čtyřverší + poslání.
Rozmyslete si, jak budete postupovat.
_______________________
Domácí úkol:
Vyhledejte jakýkoli český překlad své oblíbené básně a anglický originál spolu s českou verzí vlože do komentáře k tomuto blogu.
Naučte se alespoň 8 řádek zpaměti - česky i anglicky. Zkuste si recitaci před zrcadlem, vnímejte rytmus básně, porovnávejte básnické prostředky použité v originále a v překladu.
Sluka Robert
OdpovědětVymazatOsobní favorit: Martin Hilský, 1992 kvůli snaze o zachování formátu ("and" na začátku řádků nahrazeno "jak"), čtivá verze a zajímavé užití slov.
Kupka D.
OdpovědětVymazatNejvíce se mi líbí tyto dva překlady: Jaroslav Vrchlický, 1896- zvučnost na koncích veršů je velice dobrá, sonet působí silně, vážně, výrazně
Pavel Švejnar, 2007- nejde po přímém překladu, ale pro mě zachovává význam velice dobrým a odlišným způsobem, nenudí...
Hilského přkeklad přímo filmově vysílá ke čtenáři vizuální podněty. Druhý řádek básně v originále mi nedává smysl, ačkoli jsem ho několikrát přečetla přeložený (například paní Zdenka mu ale dala úplně opačný význam, jsem zmatená!) Hilský se s ním ale vypořádal výrazně jinak než zbytek překladatelů. Gratuluji všem autorům, kteří mají odvahu překládat Shakespeara po Hilském a pusu bych dala panu Pinkavovi, protože nejčastěji použil trpný rod.
OdpovědětVymazatKromiš, Sládek, Rarisch- zachování prvního dvojverší a kupletu
OdpovědětVymazatHron - období po normalizaci v ČSR - znatelně ovlivněný jazyk
Pinkava - snaha o zpřístupnění Shakespeara maldšímu publiku? - na Hilského to ovšem nemá :-)
Jan Vladislav 1964 - zdá se mi nejvěrnější originálu.
OdpovědětVymazatPospíšilová:
OdpovědětVymazatNejbližší je mi verze Miroslava Macka z roku 1996. Jazyk jeho veršů dost poetický na to, aby neukřivdil Shakespearově velikosti, ale zbytečně neutápí poseltsví. K vyvolání emocí nevolí často šokující slova jako jiní (znásilněna, holý zadek...), přesto se dostaví. Rytmus básně není těžkopádný, díky absenci příliš komplikovaných obratů. Rýmy volně plynou, ale jejich obsah nás láká k procítění a zamyšlení se nad nimi. Sonet přenáší míněnou kritiku, avšak pomocí krásného jazyka.
BARBORA ČERNÁ
OdpovědětVymazatJan Vladislav, 1964
Pak Vladislav mě oslovil tím, protože podle mě přeložil sonet tak, že má pořád stejného ducha, udržuje stejný rytmus i rým. Nepoužívá vyloženě žádné české výrazy, které by odvodily pozornost od sonetu jako "zkurvenou, brutálně, hampejzy..."
Forma mi přijde dodržená, obsah předaný, i když ne 100% doslovně, což je v pořádku.
Liptáková
OdpovědětVymazatNejvíc se mi líbí překlad od Václava Pinkavy, 2007, Route 66
Nejvíce na mě asi zapůsobilo to, že každá z lidských vlastností začíná velkým písmenem = důraz právě na dané vlastnosti.
Autor sice nepoužívá zastaralé výrazy (hodící se k době, kdy byla báseň napsána), ale i s modernějšími výrazy báseň vyzní tak jak by měla.
Sluka Robert
OdpovědětVymazatMám tě snad srovnávat s letními dny?
Ač Ty jsi dílem klidným, laskavým:
S květy Máje třese vítr hrubý,
A léto končí tempem nezvratným.
Dokud však člověk dýchá, oči zří,
Bude žít to, co tě živou činí.
William Shakespeare, Sonnet 116
OdpovědětVymazatLet me not to the marriage of true minds
Admit impediments; Love is not love
Which alters when it alteration finds,
Or bends with the remover to remove.
O, no, it is an ever-fixed mark
That looks on tempests and is never shaken;
It is the star to every wandering bark,
Whose worth's unknown, although his height be taken.
Love's not Time's fool, though rosy lips and cheeks
Within his bending sickle's compass come;
Love alters not with his brief hours and weeks,
But bears it out even to the edge of doom.
If this be error and upon me proved,
I never writ, nor no man ever loved.
Překlad:
Nemluvte o tom, že lásce dvou věrných duší jsou v cestě překážky!
Kdopak by láskou zval cit, jenž se změní sám, sotvaže změnu tuší,
a jenž by za zradu sám ihned zrazoval!
Ach, to ne! Láska je maják, jenž hledí z dálky vždy pevně bouřím vstříc
jak neotřesná stráž, láska, toť stálice pro všechny bludné bárky,
jejíž vliv nezměříš, ač její výšku znáš.
Láska, to není jen blázen let, i když krásu růžových rtů a líc podetne kosa dnů,
láska, ta nemíjí jak míjivý běh Času, ta všechno přetrvá a jde až do hrobu.
A jestli je to blud, jejž bych sám dosvědčoval,
pak nikdy nepsal jsem a nikdo nemiloval!
Henrieta Liptáková
OdpovědětVymazatZda srovnávat tě s letním dnem?
Ač krásu a střídmost tvoji nepředčí:
Zlé větry třesou květem májovým,
A léta vypovězení se blíží.
Jak jen člověk dýchá a oči zří,
Po tu dobu tvůj život zazáří.
_________________________________
Úryvek z Romea a Julie - Act 2 Scene 6
These violent delights have violent ends
And in their triumph die, like fire and powder,
Which, as they kiss, consume. The sweetest honey
Is loathsome in his own deliciousness
And in the taste confounds the appetite.
Therefore love moderately. Long love doth so.
Too swift arrives as tardy as too slow.
PŘEKLAD - Dr. J. Čejka
Tak náhlá rozkoš mívá náhlý konec,
a hyne v triumfu: jak prach a oheň
se políbením ztráví. Sladký med
přilišnou lahodou se zoškliví,
a okušením chuť nám poruší:
buď střídmý; střídmá láska stálost mívá;
spěch jakož váhavost se opozdívá.
Kupka D.
OdpovědětVymazatShakespeare
Ale tvé léto,to neuvadne,
Ni neztratíš svou jasnou krásu
Ni stínem tě smrt svým nedopadne,
A v těchto řádcích uvízneš ty v času.
Jak dlouho, procházet se budou lidé po zemi,
Tak dlouho, budeš v básni živa, mezi stránkami.
Báseň original
the smoking car
they stop out front here
it looks as if the car is on fire
the smoke blazes blue from the hood and exhaust
the motor sounds like cannon shots
the car humps wildly
one guy gets out,
Jesus, he says, he takes a long drink from a
canvas water bag
and gives the car an eerie look.
the other guy gets out and looks at the car,
Jesus, he says,
and he takes a drink from a pint of whiskey,
then passes the bottle to his
friend.
they both stand and look at the car,
one holding the whiskey, the other the water bag.
they are not dressed in conventional hippie garb
but in natural old clothes
faded, dirty and torn.
a butterfly goes past my window
and they get back in the
car
and it bucks off in low
like a rodeo bronc
they are both laughing
and one has the bottle
tilted…
the butterfly is gone
and outside there is a globe of smoke
40 feet in circumference.
first human beings I’ve seen in Los Angeles
in 15 years.
Báseň překlad
Doutnající auto
zastavili tady před domem
vypadá to, jako by se jim vzňalo auto
kouř se mu hustě valí zpod kapoty a výfuku
z motoru se ozývají rány jako z děla
auto divoce poskakuje
vystupuje jeden chlapík,
proboha, říká, zhluboka si přihne
z plátěného vaku s vodou
a divně se na auto zadívá.
vystoupí druhý chlapík a auto obhlédne,
proboha, říká,
a přihne si z láhve whisky,
potom ji podá svému
příteli.
oba stojí a dívají se na auto,
jeden drží whisky, druhý vak s vodou.
nemají na sobě konvenční hipísácký úbor
ale normální staré šaty
vybledlé, špinavé a roztrhané.
kolem okna mi proletí motýl
a oba se vrací do auta
které se na jedničku začne vzpínat
jako hřebec v rodeu
oba se smějí
a jeden obrací
láhev...
motýl je pryč
a venku zůstalo kolo dýmu
12 metrů po obvodu
první lidé, které jsem spatřil v Los Angeles
za patnáct let.
SONNET 18
OdpovědětVymazatShall I compare thee to a summer's day?
Thou art more lovely and more temperate:
Rough winds do shake the darling buds of May,
And summer's lease hath all too short a date:
Sometime too hot the eye of heaven shines,
And often is his gold complexion dimm'd;
And every fair from fair sometime declines,
By chance, or nature's changing course, untrimm'd;
But thy eternal summer shall not fade
Nor lose possession of that fair thou ow'st;
Nor shall Death brag thou wander'st in his shade,
When in eternal lines to time thou grow'st;
So long as men can breathe or eyes can see,
So long lives this, and this gives life to thee.
Smím patřit tě jak letního dne ráj?
Tvá láska víc laskavá a vřelá je
dují větry, jež střesou pryč poupě Máj
však letnímu nájmu, jenž konce se naděje:
Vždyť Slunce někdy příliš prudce září
pak za mrak jindy zmizí jeho zář,
pak ctnost za ctností vždycky něco zmaří,
náhoda, stáří, či osudu nová tvář
Však věčné tvé léto nic nezhubí,
ni neztratí krása tvá a život též,
ni tebe Smrt marně ve stínech slídí,
v písmu mém věčném do konce času žij.
Vždyť lidské oči ty, jež na tuto pravdu spočinou
Vždyť žít bude i to, co životu dává světlou vidinu
SONNET 116
Let me not to the marriage of true minds
Admit impediments; Love is not love
Which alters when it alteration finds,
Or bends with the remover to remove.
O, no, it is an ever-fixed mark
That looks on tempests and is never shaken;
It is the star to every wandering bark,
Whose worth's unknown, although his height be taken.
Love's not Time's fool, though rosy lips and cheeks
Within his bending sickle's compass come;
Love alters not with his brief hours and weeks,
But bears it out even to the edge of doom.
If this be error and upon me proved,
I never writ, nor no man ever loved.
Nenech mysl mou lásce chmury vstříc
a překážek přiznat si; Láska není pravou,
když změnou se zas mění víc a víc
Či trestá toho, jež smazat chtěl již smazané.
Ne, láska je pevným bodem všech
Dívá se shora a ni bouře ji setřese silou
hvězdou pro bárky ve vodách těch
jež cenu její neznají, avšak výšku změřit mohou
Ne, láska není času otrokem přes líce růže
s časem mění se cit svým kompasem
Láska nečeká se z hodin na týdny dále,
však zůstává až na pokraj všeho konce
Pokud tato pravda chybou dokázána jest,
pak nikdy jsem nepsal a nenechal se srdcem vést.
Martin Hilský, 1992: Tento překlad je podle mého názoru nejvíc zpěvný a nejlépe se čte.
OdpovědětVymazatVeronika Gunárová
OdpovědětVymazatSonnet 18:
Či srovnávat tě s letním dnem,
tvé krásy vyrovnati by se chtěl,
Májový větřík česá pilně kvítky
a letní ten čas už kvapem pomíjí.
Báseň : originál : David Herbert Lawrence
ANXIETY
The hoar-frost crumbles in the sun,
The crisping steam of a train
Melts in the air, while two black birds
Sweep past the window again.
Along the vacant road, a red
Bicycle approaches; I wait
In a thaw of anxiety, for the boy
To leap down at our gate.
He has passed us by; but is it
Relief that starts in my breast?
Or a deeper bruise of knowing that still
She has no rest.
Překlad :
ÚZKOST
Jinovatka, jež se na slunci drolí,
zkřehlá pak od vlaku pára
ve vzduchu taje a dvojice kosů
zas kamsi přes okno fárá.
Po prázdné silnici červené
kolo se přibližuje; čekám v síňce
orosen úzkostí, tísní, zda klučina
sesedne s něj k naší brance.
Minul nás; ostatně co je zas toto
u srdce rostoucí úlevy zdání?
Či hlubší bol to je v nitru, že nadále
klid se jí straní
Pospíšilová
OdpovědětVymazatSonet 18
Mám srovnávat tě s krásným letním dnem?
O tolik vlídnější a půvabnější jsi:
Hrubý vichr cloumá s Máje poupětem,
Jen chvíli pouhou kráčí léto po kraji:
Dokud člověk dýchá a oči zří,
Má báseň živá je a tys živa v ní.
The Fly by William Blake
Little Fly,
Thy summer's play
My thoughtless hand
Has brushed away.
Am not I
A fly like thee?
Or art not thou
A man like me?
For I dance
And drink, and sing,
Till some blind hand
Shall brush my wing.
If thought is life
And strength and breath
And the want
Of thought is death;
Then am I
A happy fly,
If I live,
Or if I die.
Překlad Marek Vít
Muško má,
hru letních chvil
jsem lhostejnou rukou
ti ukončil.
A mouchou jak ty
jsem, muško má.
A nejsi člověkem
tak jako já?
Vždyť tančím a piju
a zpěv můj zní,
až slepá ruka
mě rozdrtí.
Když myslit je život
a síla a dech,
a smrt je být zbaven
myšlenek všech,
pak šťastnou muškou
jsem i já sám,
ať živ tu jsem,
ať umírám.
Shall I compare thee to a summer's day?
OdpovědětVymazatThou art more lovely and more temperate:
Rough winds do shake the darling buds of May,
And summer's lease hath all too short a date:
So long as men can breathe or eyes can see,
So long lives this, and this gives life to thee.
Mám tě snad sronávat s letním dnem?
Tvá krása je větší a stálejší:
Zlé větry setřou květy Májové,
A létu jeho půjčka vyprší:
Všas dokud lidstvo dýchat smí a zřít,
Tobě tato pravda život propůjčí.
SONET 18 - BARBORA ČERNÁ
OdpovědětVymazatShledám tě snad jako letní den?
Duše tvá víc klidná a krásná jest,
a vítr třese o máj svůj pupen,
a letní sen je na konci svých cest.
Dokud člověk dýchá a oči zří,
tak i báseň živá je a ty v ní.
DOMÁCÍ ÚKOL:
E. A. Poe - Annabel Lee
But our love it was stronger by far than the love
Of those who were older than we—
Of many far wiser than we—
And neither the angels in Heaven above
Nor the demons down under the sea
Can ever dissever my soul from the soul
Of the beautiful Annabel Lee;
Však naše láska déle potrvá
než lásky všech starších, než my -
však moudřejších, než-li jsme my
a nejenom andělé z blankytného ráje
ani démoni z podmoří
neodloudí mne od duše
té krásné Annabel-Lee.