1. Pečlivě si přečtěte celý úryvek. Kompletní text najdete v Projektu Guttenberg.
2. Vypište si výrazy a obraty, které neznáte. Při hledání jejich významu pokaždé kontrolujte výsledek ve více zdrojích.
https://www.merriam-webster.com/
http://www.urbandictionary.com/
http://www.slovnik.cz/
https://en.oxforddictionaries.com/
http://dictionary.cambridge.org/
https://www.collinsdictionary.com/
http://idioms.thefreedictionary.com/
http://www.wisegeek.com/
3. Přeložte tučně vyznačenou část textu a překlad vložte do komentáře k tomuto blogu.
_____________________
Mr. Sherlock Holmes, who was usually very late in the mornings, save
upon those not infrequent occasions when he was up all night, was seated
at the breakfast table. I stood upon the hearth-rug and picked up the
stick which our visitor had left behind him the night before. It was a
fine, thick piece of wood, bulbous-headed, of the sort which is known as
a "Penang lawyer." Just under the head was a broad silver band nearly
an inch across. "To James Mortimer, M.R.C.S., from his friends of the
C.C.H.," was engraved upon it, with the date "1884." It was just such a
stick as the old-fashioned family practitioner used to carry--dignified,
solid, and reassuring.
"Well, Watson, what do you make of it?"
Holmes was sitting with his back to me, and I had given him no sign of
my occupation.
"How did you know what I was doing? I believe you have eyes in the back
of your head."
"I have, at least, a well-polished, silver-plated coffee-pot in front of
me," said he. "But, tell me, Watson, what do you make of our visitor's
stick? Since we have been so unfortunate as to miss him and have no
notion of his errand, this accidental souvenir becomes of importance.
Let me hear you reconstruct the man by an examination of it."
"I think," said I, following as far as I could the methods of my
companion, "that Dr. Mortimer is a successful, elderly medical man,
well-esteemed since those who know him give him this mark of their
appreciation."
"Good!" said Holmes. "Excellent!"
"I think also that the probability is in favour of his being a country
practitioner who does a great deal of his visiting on foot."
"Why so?"
"Because this stick, though originally a very handsome one has been so
knocked about that I can hardly imagine a town practitioner carrying it.
The thick-iron ferrule is worn down, so it is evident that he has done a
great amount of walking with it."
"Perfectly sound!" said Holmes.
"And then again, there is the 'friends of the C.C.H.' I should guess
that to be the Something Hunt, the local hunt to whose members he has
possibly given some surgical assistance, and which has made him a small
presentation in return."
"Really, Watson, you excel yourself," said Holmes, pushing back his
chair and lighting a cigarette. "I am bound to say that in all the
accounts which you have been so good as to give of my own small
achievements you have habitually underrated your own abilities. It may
be that you are not yourself luminous, but you are a conductor of
light. Some people without possessing genius have a remarkable power of
stimulating it. I confess, my dear fellow, that I am very much in your
debt."
He had never said as much before, and I must admit that his words gave
me keen pleasure, for I had often been piqued by his indifference to my
admiration and to the attempts which I had made to give publicity to
his methods. I was proud, too, to think that I had so far mastered his
system as to apply it in a way which earned his approval. He now took
the stick from my hands and examined it for a few minutes with his naked
eyes. Then with an expression of interest he laid down his cigarette,
and carrying the cane to the window, he looked over it again with a
convex lens.
"Interesting, though elementary," said he as he returned to his
favourite corner of the settee. "There are certainly one or two
indications upon the stick. It gives us the basis for several
deductions."
"Has anything escaped me?" I asked with some self-importance. "I trust
that there is nothing of consequence which I have overlooked?"
"I am afraid, my dear Watson, that most of your conclusions were
erroneous. When I said that you stimulated me I meant, to be frank, that
in noting your fallacies I was occasionally guided towards the truth.
Not that you are entirely wrong in this instance. The man is certainly a
country practitioner. And he walks a good deal."
"Then I was right."
"To that extent."
"But that was all."
"No, no, my dear Watson, not all--by no means all. I would suggest, for
example, that a presentation to a doctor is more likely to come from a
hospital than from a hunt, and that when the initials 'C.C.' are placed
before that hospital the words 'Charing Cross' very naturally suggest
themselves."
"You may be right."
"The probability lies in that direction. And if we take this as a
working hypothesis we have a fresh basis from which to start our
construction of this unknown visitor."
"Well, then, supposing that 'C.C.H.' does stand for 'Charing Cross
Hospital,' what further inferences may we draw?"
"Do none suggest themselves? You know my methods. Apply them!"
"I can only think of the obvious conclusion that the man has practised
in town before going to the country."
"I think that we might venture a little farther than this. Look at it
in this light. On what occasion would it be most probable that such a
presentation would be made? When would his friends unite to give him
a pledge of their good will? Obviously at the moment when Dr. Mortimer
withdrew from the service of the hospital in order to start a practice
for himself. We know there has been a presentation. We believe there has
been a change from a town hospital to a country practice. Is it, then,
stretching our inference too far to say that the presentation was on the
occasion of the change?"
"It certainly seems probable."
"Now, you will observe that he could not have been on the staff of the
hospital, since only a man well-established in a London practice could
hold such a position, and such a one would not drift into the country.
What was he, then? If he was in the hospital and yet not on the staff he
could only have been a house-surgeon or a house-physician--little more
than a senior student. And he left five years ago--the date is on the
stick. So your grave, middle-aged family practitioner vanishes into
thin air, my dear Watson, and there emerges a young fellow under thirty,
amiable, unambitious, absent-minded, and the possessor of a favourite
dog, which I should describe roughly as being larger than a terrier and
smaller than a mastiff."
I laughed incredulously as Sherlock Holmes leaned back in his settee and
blew little wavering rings of smoke up to the ceiling.
"As to the latter part, I have no means of checking you," said I, "but
at least it is not difficult to find out a few particulars about the
man's age and professional career." From my small medical shelf I took
down the Medical Directory and turned up the name. There were several
Mortimers, but only one who could be our visitor. I read his record
aloud.
"Mortimer, James, M.R.C.S., 1882, Grimpen, Dartmoor, Devon.
House-surgeon, from 1882 to 1884, at Charing Cross Hospital.
Winner of the Jackson prize for Comparative Pathology,
with essay entitled 'Is Disease a Reversion?' Corresponding
member of the Swedish Pathological Society. Author of
'Some Freaks of Atavism' (Lancet 1882). 'Do We Progress?'
(Journal of Psychology, March, 1883). Medical Officer
for the parishes of Grimpen, Thorsley, and High Barrow."
"No mention of that local hunt, Watson," said Holmes with a mischievous
smile, "but a country doctor, as you very astutely observed. I think
that I am fairly justified in my inferences. As to the adjectives, I
said, if I remember right, amiable, unambitious, and absent-minded.
It is my experience that it is only an amiable man in this world who
receives testimonials, only an unambitious one who abandons a London
career for the country, and only an absent-minded one who leaves his
stick and not his visiting-card after waiting an hour in your room."
"And the dog?"
"Has been in the habit of carrying this stick behind his master. Being a
heavy stick the dog has held it tightly by the middle, and the marks of
his teeth are very plainly visible. The dog's jaw, as shown in the space
between these marks, is too broad in my opinion for a terrier and not
broad enough for a mastiff. It may have been--yes, by Jove, it is a
curly-haired spaniel."
He had risen and paced the room as he spoke. Now he halted in the recess
of the window. There was such a ring of conviction in his voice that I
glanced up in surprise.
"My dear fellow, how can you possibly be so sure of that?"
"For the very simple reason that I see the dog himself on our very
door-step, and there is the ring of its owner. Don't move, I beg you,
Watson. He is a professional brother of yours, and your presence may be
of assistance to me. Now is the dramatic moment of fate, Watson, when
you hear a step upon the stair which is walking into your life, and you
know not whether for good or ill. What does Dr. James Mortimer, the man
of science, ask of Sherlock Holmes, the specialist in crime? Come in!"
13. února 2018
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
"Mám obavy, můj milý Watsone, že většina vašich úsudků byla mylná. Když jsem pravil, že mě stimulujete, myslel jsem, abych byl upřímný, že vaše mýlky, na něž jsem poukazoval, mi byly nápomocné pří hledání pravdy. Ne že byste v tomto případě ve všem mýlil. Ten muž je zajisté venkovský lékař. A docela se nachodí."
OdpovědětVymazat"Potom jsem měl pravdu."
"Do jisté míry."
"Ale to bylo vše."
"Nikoliv, nikoliv, můj milý Watsone, v žádném případě vše. Navrhl bych například že doktor by byl obdarován pravděpodobněji nemocnicí, než loveckým spolkem a že když vložíte iniciály 'C.C.' za tu nemocnici, slova 'Charing Cross' se přímo sama nabízejí."
"Možná máte pravdu."
"Ta pravděpodobnost leží tímto směrem. A když tohle použijeme jako hypotézu, máme čerstvé základy pro zjištění identity tohoto neznámého hosta."
"Dobrá, takže za předpokladu že 'N.C.C.' znamená 'Nemocnice Charing Cross,' jaké další závěry můžeme učinit?"
"To se žádné nenabízejí? Znáte mé metody. Použijte je!"
"Napadá mě pouze jasné vysvětlení, že ten muž ordinoval ve městě, než se přesunul na venkov."
"Myslím si, že si můžeme troufnout trochu dále. Podívejte se na to z tohoto úhlu. Za jakých okolností by bylo nejvíce pravděpodobné že by takový dar dostal? Při jaké příležitosti by se jeho přátelé sešli a dali mu něco na památku? Bylo to zajisté když doktor Mortimer opouštěl své místo v nemocnici aby si zařídil vlastní ordinaci. Víme, že dostal dárek. Domníváme se, že zaměnil městskou nemocnici za venkov.
Přeháníme tedy, když řekneme že byl obdarován právě v moment záměny?"
"To zajisté zní pravděpodobně."
...
"Ani zmínka o tom loveckém spolku, Watsone," pravil Holmes s uličnickým úsměvem, "ale o venkovském doktorovi, jak jste již velice bystře vyvodil, se tu píše. Myslím, že mé úsudky jsou vcelku odůvodněné. A co se týče těch přívlastků, trvdil jsem, pokud si dobře pamatuji, že pan doktor je přátelský, bez ambicí a roztržitý. Z mých zkušeností pouze přátelský člověk dostává takové dary, pouze člověk bez ambicí zahodí kariéru v Londýně kvůli venkovu a pouze roztržitý člověk tu po hodinovém čekání ve vašem pokoji nechá místo navštívenky svou hůl."
"A ten pes?"
"Má ve zvyku nosit tuto hůl za svým pánem. Jelikož je to hůl těžká, musí ji držet pevně za prostředek a stopy jeho zubů jsou tu jasně vidět. Čelist toho psa, soudě podle vzdálenosti mezi zuby, je na teriéra moc široká a na mastifa moc úzká. Mohl by to být--můj bože, ano, je to kudrnatý kokršpaněl."
-Jakub Scharf
Tento komentář byl odstraněn autorem.
OdpovědětVymazatTento komentář byl odstraněn autorem.
VymazatTento komentář byl odstraněn autorem.
VymazatTento komentář byl odstraněn autorem.
VymazatLibor Klasna - konečná Oprava
OdpovědětVymazat"Obávám se, drahý Watsone, že většina vašich úsudků byla mylná . Když jsem vám řekl, že jste stimuloval mé myšlení, myslel jsem tím, upřímně, že vaše pochybení, jež jsem vyzdvihl, mi pomohla při hledání pravdy. Není to tak, že byste se v tomto případě zcela mýlil. Ten muž je zajisté venkovským lékařem. A dost toho odchodí."
"Tudíž jsem měl pravdu."
"Do určité míry."
"Ale to bylo vše."
"Ne, ne, drahý Watsone, nikoliv vše, zajisté ne vše. Navrhl bych například, že dar doktorovi je pravděpodobnější od nemocnice, než od loveckém spolku, a také pokud iniciály "C.C" jsou dány za nemocnici, slova "Charing Cross" se přirozeně sama nabízejí."
"Asi máte pravdu."
"Je to ta pravděpodobnější možnost. A pokud jí vezmeme jako základní hypotézu, máme základ, od něhož můžeme začít myšlenkovou konstrukci ohledně našeho neznámého návštevníka."
"Dobrá.Tedy za předpokladu, že iniciály " N.C.C.." představují " Nemocnice Charing Cross", co dalšího z toho můžeme vyvodit?"
"Nic se nenabízí? Znáte mé metody. Použijte je."
"Napadá mě jedno zřejmé vysvětlení a to takové, že onen muž byl nejdříve lékařem ve městě předtím, než se vydal na venkov."
"Myslím, že toho můžeme vyvodit trochu více, než jen toto. Podívejte se na to z tohoto úhlu pohledu. Při jaké příležitosti nejpravděpodobněji dojde k předání daru? Kdy se jeho přátelé sejdou, aby mu dali znak jejich podpory? Zřejmě v okamžiku, kdy opustil práci v nemocnici, aby mohl být samostatným lékařem. Víme, že dostal dar. Předpokládáme, že odešel od městské nemocnice aby mohl pracovat na venkově. Je tedy příliš velký skok v úsudku říci, že ten dar dostal u příležitosti této změny?"
"Zajisté to vypadá pravděpodobně."
____________________________________________________________________________________________
"Ani zmínka o loveckém spolku," Řekl šibalsky se usmívající Holmes, "venkovský doktor, jak jste si sám chytře vyvodil. Myslím, že mé závěry jsou dostatečně odůvodněné. A co se týče charakteristických znaků, pokud si dobře pamatuji, ten doktor je přívětivý, bez ambicí a roztržitý. Podle mých zkušeností, pouze přívětivý člověk dostává dary, pouze člověk bez ambicí opustí práci v Londýně pro venkov a pouze roztržitý člověk potom, co čeká hodinu ve vaší pracovně, tam zanechá svojí hůl a nikoliv navštívenku."
"A co ten pes?"
"Je zvyklý nést tuhle hůl za svým pánem. Protože je těžká, těsně to držel za střed a proto jsou tu otisky jeho zubů velmi dobře viditelné. Psí čelist, jak je ukázáno v prostoru mezi těmito otisky, je podle mého názoru příliš široká na teriéra, ale ne dostatečně široká, aby to byl mastif. Mohl by to být - ó ano - je to kokršpaněl."
Jan Gärtner
OdpovědětVymazat"Obávám se, Milý Watsone, že většina vašich závěrů byla zcestná. Když jsem řekl, že jste mě stimuloval v mém myšlení, ve skutečnosti jsem tím myslel, že jsem díky vašim omylům náhodou došel pravdy. Ne že by jste se v tomto případě naprosto pletl. Ten muž rozhodně je venkovským lékařem. A velmi často chodí."
"Takže jsem měl pravdu."
"Do jisté míry."
"Ale to bylo vše."
"Nikoliv, můj Milý Watsone, nikoliv vše... v žádném případě vše. Například bych řekl, že dárek pro doktora pochází spíše z nemocnice, než-li z loveckého spolku a pokud jsou iniciály 'C.C.' před nemocnicí, tak se slova 'Charing Cross' přímo nabízejí."
"Možná máte pravdu."
"S největší pravděpodobností ano. A pokud vezmeme v potaz mou teorii, jsme na dobré cestě ke zjištění identity toho neznámého návštěvníka."
"Dobrá, dejme tomu, že 'C.C.H.' znamená 'Charing Cross Hospital', jaké další závěry z toho můžeme usuzovat?"
"To vás žádné nenapadají? Mé metody znáte, tak je použijte!"
"Napadá mě pouze naprosto zřejmý závěr, že ten muž léčil ve městě předtím než se přesunul na venkov."
"Myslím, že můžeme zajít trochu dále. Podívejte se na to jinak. Při jaké přiležitosti by nejpravděpodobněji byl takový dar předán? Při jaké příležitosti by se jeho přátelé spojili aby mu mohli předat důkaz své přízně? Samozřejmě ve chvíli kdy doktor Mortimer odešel z nemocnice a začal pracovat sám. Víme tedy, že byl obdarován. Domníváme se, že tu nastala změna z městské nemocnice na venkov. Jdeme tedy v našich domněnkách příliš daleko pokud říkáme, že dar byl předán při příležitosti této změny?"
"To určitě zní pravděpodobně."
==============================
"Žádná zmínka o loveckém spolku Watsone," řekl Holmes s úšklebkem, "ale o venkovském doktoru, jak jste velmi chytře usoudil. Myslím, že mé závěry jsou vcelku odůvodněné. Co se přívlastků týče, řekl jsem, pokud si dobře vzpomínám, že je to muž přívětivý, roztržitý a bez ambicí. Ze zkušenosti vím, že pouze přívětivý člověk v dnešním světě dostává dary, že pouze muž bez ambicí opustí kariéru v Londýně kvůli venkovu, a že pouze roztržitý člověk po hodinovém čekání zanechá svou hůl místo své vizitky."
"A ten pes?"
"Má ve zvyku nosit tuto hůl za jeho pánem. Jelikož je hůl poměrně těžká, pes ji pevně držel uprostřed a stopy po jeho zubech jsou jasně viditelné. Psova čelist, jak je vidno na mezeře mezi stopami, je moc široká na teriéra a ne dostatečně široká aby se jednalo o mastifa. Mohl by to být--ano, můj Bože, je to kokršpaněl."
„Obávám se, můj milý Watsone, že většina vašich závěrů byla mylná. Řekl-li jsem, že jste mě povzbuzoval, myslel jsem tím, upřímně, že poukázáním na vaše chyby, jsem příležitostně došel k pravdě. Ne že byste se ve všem mýlil. Ten muž je zajisté praktický lékař. A dost toho nachodí.“
OdpovědětVymazat„Tudíž jsem měl pravdu.“
„Do jisté míry ano.“
„Ale to bylo vše.“
„Ne, ne, můj milý Watsone, nikoli vše. Navrhl bych, například, že dar byl doktorovi poskytnut nemocnicí a ne loveckým spolkem, a pokud jsou iniciály C.C. postaveny před nemocnici, tak se slova Charing Cross přímo nabízejí.“
„Asi máte pravdu.“
„Pravděpodobně ano. A když vezmeme v potaz tuto hypotézu, máme dobrý začátek k utvoření představy o neznámém návštěvníkovi.“
„Dobrá! Dejme tomu, že C.C.N. znamená Charing-Crosská nemocnice. Co dalšího z toho můžeme vyvodit?“
„To se nic nenabízí? Znáte přece mé metody. Použijte je!“
„Napadá mě pouze jeden závěr, ten muž, předtím než se odstěhoval na venkov, pracoval ve městě.“
„Myslím, že můžeme zajít trochu dál. Podívejte se na to z tohoto úhlu. Při jaké příležitosti je nejpravděpodobnější, že obdržíte tento dar? Při jaké příležitosti se jeho přátele sejdou, aby mu prokázali svou přízeň? Samozřejmě když Dr. Mortimer odešel z nemocnice, aby mohl pracovat sám. Víme, že dar dostal. Víme, že vyměnil městskou nemocnici za venkov. Zacházíme příliš daleko, když se domníváme, že dar byl předán při této příležitosti?“
„To zajisté zní pravděpodobně.“
......
„Ani zmínka o tom loveckém spolku, Watsone," pravil Holmes s uličnickým úsměvem, "ale o praktickém lékaři, jak jste bystře usoudil, tu zmínka je. Myslím, že mé úsudky jsou celkem odůvodněné. Co se přívlastků týče, řekl jsem, jestli si dobře pamatuji, je to muž přátelský, bez ambicí a roztržitý. Dle mojí zkušenosti, pouze přátelský člověk dostává takové dary, jen člověk bez ambicí opouští londýnskou kariéru kvůli venkovu a pouze člověk roztržitý zanechá po hodinovém čekání hůl místo navštívenky.“
„A ten pes?“
„Má ve zvyku nosit tuto hůl za svým pánem. Jelikož je hůl těžká, pes ji držel pevně uprostřed a stopy jeho zubů jsou jasně viditelné. Psí čelist, jak ukazuje vzdálenost mezi otisky, je moc široká na teriéra a ne dostatečně široká na mastifa. Mohl by to být — ano, můj Bože, je to kokršpaněl.“
Alona Stecjuková
"Obávám se, milý Watsone, že většina vašich závěrů byla mylná. Když jsem řekl, že
OdpovědětVymazatjste mne podnítil, myslel jsem tím, abych byl upřímný, že podotýkáním vašich omylů
býval jsem tu a tam uveden na pravou cestu. Ne že byste byl v tomto případě na omylu. Ten
muž je zajisté venkovským lékařem. A bezpochybně chodívá dlouhé trasy pěšky."
"V tom případě jsem měl pravdu."
"Do jisté míry ano."
"Ale toť je vše."
"Ne, ne, můj milý Watsone, v žádném případě to je vše. Navrhoval bych příklad, že hůl
byla věnována doktoru spíše nemocnicí, nežli loveckým spolkem, a když iniciály C.C. jsou
položena před označením nemocnice, slova "Charing Cross" se přirozeně nabízí."
"Nejspíš máe pravdu."
"Pravděpodobnost je ukryta v tomto směru. A pokud tuto domněnku nebudeme brát na lehkou váhu,
máme dobrý základ, ze kterého si můžeme začít dělat obrázek o zmíněném neznámém návštěvníkovi."
"Dobrá tedy, řekněme, že "C.C.H." znamená doopravdy název nemocnice "Charing Cross Hospital",
co si můžeme z tohoto zjištění vyvodit?"
"Nenabízí se vám nic? Znáte přeci moje metody. Využijte je!"
"Možná mě napadá jenom prostý závěr, že onen muž pracoval dříve ve městě, než se odebral na
venkov."
"Myslím si, že musíme zapátrat trochu dál než doposud. Podívejte se na to z mého pohledu. V
jakém případě by bylo nejvíc pravděpodobné, že takové věnování bylo přiděleno? Kdy mu jeho
sdružení přátel chtělo darovat tento závazek dobré vůle? Přeci v momentu, kdy Dr. Mortimer
přestal pracovat v nemocnici, aby mohl začít se svou venkovskou praxí. Víme že zmíněný dar
byl věnován. A věříme tomu, že byla nemocnice zaměněná za venkovskou praxi. Zacházíme s
naším odvozením moc daleko, kdyžli řekneme, že věnování bylo uděleno při výměně pracovního
prostředí?"
"Zní to vskutku pravděpodobně."
--------------------------------------------------------------------------------------------
"Žádná zmínka o loveckém spolku, Watsone." řekl Holmes s úšklebem, "Nýbrž o venkovském doktoru,
jak jste již pozorně usoudil. Myslím, že mé závěry jsou férově oprávněné. Co se týče
přívlastků, řekl jsem, zda-li si dobře pamatuji, že to je muž dobrosrdečný, laskavý, roztržitý
a bez ambicí. Ze svých zkušeností mohu podotknout, že pouze přátelský člověk dostává takové
dary, jen neambiciózní člověk opouští kariéru v Londýně a pouze člověk roztržitý zanechá svou
hůl namísto navštívenky po hodině čekání."
"A ten pes?"
"Měl ve zvyku nosit tu stejnou hůl svému pánovi. Jelikož to byla těžká hůl, tak jí pes nosil
pevně uprostřed a proto jsou na ní vidět jasně otisky zubů. Psí čelist, jak můžeme zde zpozorovat
na mezerách mezi otisky je moc široká na teriéra a ne dostatečně pro dogu. Nejspíš to bude--ano,
můj bože, je to kokršpaněl."
- Jiří Vácha
¨Obávám se, drahý Watsone, že většina vašich závěrů byla chybná. Když jsem řekl, že mě povzbuzujete, měl jsem na mysli, abych byl upřímný,
OdpovědětVymazatže když si všimnu vašich omylů jsem občas veden k pravdě. Nemýlíte se úplně v tomto případě. Ten muž je jistě venkovský praktik.
A hodně se nachodí¨
¨Takže jsem měl pravdu.¨
¨V tomto rozsahu.¨
¨Však to bylo vše.¨
¨Ne, ne, drahý Watsone, zdaleka ne. Navrhoval bych, například, že je pravděpodobnější, že dar doktorovi by dala nemocnice než myslivci,
a že když se iniciály 'C.C.' položí před nemocnici, slova 'Charing Cross' se přirozeně nabídnou.¨
¨Mohl byste mít pravdu.¨
¨Pravděpodobnost se nachází tímto směrem. A když to budeme považovat za fungující hypotézu máme nový základ ze kterého můžeme začít s
konstrukcí tohoto neznámého návštěvníka.¨
¨Předpokládejme tedy, že 'C.C.H.' představují 'Charing Cross Hospital' jaké další závěry můžeme vykreslit?¨
¨Žádné se nevnuknou samy? Znáte mé metody. Aplikujte je!¨
¨Napadá mě pouze zřejmý závěr, že tento muž působil ve městě před odchodem na venkov.¨
¨Myslím si, že si můžeme troufnout zajít trochu hlouběji. Podívejte se na to z tohohle pohledu. Při jaké příležitosti by bylo
nejpravděpodobnější, že takovýto dar bude dán? Kdy by se jeho přátelé sešli, aby mu předali přípitek jejich dobré vůle? Jistě v moment
kdy se Dr. Mortimer stáhl ze služby v nemocnici aby mohl začít práci na sebe. Víme, že proběhlo předávání daru. Věříme, že proběhl
přesun z městské nemocnice do venkovské praxe. Překrucujeme náš závěr příliš abychom mohli říct, že dar byl předán při této příležitosti?¨
¨Nepochybně to vypadá jako možnost.¨
¨Žádná zmínka o místních myslivcích, Watsone,¨ řekl Holmes s uličnickým úsměvem,¨ ale venkovský doktor, jak jste chytře poznamenal.
Myslím, že mé závěry jsou dostatečně odůvodněné. A pospal jsem ho, pokud si správně pamatuji jako, přívětivého, bez ambicí a roztržitého.
Z vlastních zkušeností vím, že pouze přívětivý muž obdrží čestný dar, pouze ten bez ambicí opustí kariéru v Londýně pro venkov a pouze
roztržitý kdo zapomene jeho hůl ale ne návštěvní kartu po hodině čekání ve vlastním pokoji.¨
¨A co ten pes?¨
¨Byl zvyklý nosit hůl za svým pánem. Kvůli váze pes musel tu hůl stisknout pevně uprostřed a zanechat otisky svých zubů. Psí čelist,
jak můžeme vidět z prostoru mezi otisků, je myslím si příliš široká pro teriéra ale ne dostatečně široké pro mastifa. Mohl to být—ano,
jaké překvapení, je to kokršpaněl.¨
Takáčová
Martin Brzobohatý
OdpovědětVymazat…
„Obávám se, drahý Watsone, že většina vašich závěrů byla chybná. Když jsem říkal, že jste mě podnítil, tak jsem myslel, upřímně, že pozorování vašich omylů mě často navede správným směrem. Neříkám, že v tomto případě máte všechno špatně. Ten muž doopravdy je praktický lékař. A opravdu se hodně nachodí.“
„Takže jsem měl pravdu“
„Jen do určité míry.“
„To je ale vše, co jsem řekl.“
„Ne, ne, drahý Watsone, nebylo to vše, rozhodně ne. Jako příklad, si dovoluji navrhnout, že doktorův dar je spíše z nemocnice, než z místního loveckého klubu. Protože kdyby první iniciála znamenala nemocnice, tak iniciály „C.C.“ přirozeně nabízejí slova „Charing Cross“.“
„Možná máte pravdu.“
Pravděpodobnost leží tímto směrem. A pokud toto přijmeme jako pracovní hypotézu, tak máme nový směr, odkud můžeme začít dedukovat o našem neznámém hostu.“
„Dobrá, za předpokladu, že ´N.C.C.´ znamená Nemocnice Charing Cross, tak jaké další závěry z toho můžeme vyvodit?“
„Žádné se nenabízejí samy? Znáte mé metody. Použijte je!“
„Jediný závěr, který mě napadá, je, že tento muž byl praktickým lékařem ve městě, než odešel na venkov.“
„Myslím, že se můžeme vydat ještě o kus dále. Podívejte se na to v tomto světle. K jaké příležitosti by nejpravděpodobněji byl takovýto dar vyroben? Za jaké příležitosti by se jeho přátelé shromáždili a předali mu důkaz své dobré vůle? Očividně ve chvíli, když Dr. Mortimer ukončil svou službu v nemocnici a začal s vlastní praxí. Víme, že byl obdarován. Věříme, že zde proběhla změna z městské nemocnice na venkovskou praxi. Necháváme se strhnout našimi závěry příliš daleko když řekneme, že dar byl předán k příležitosti změny?“
„Zní to vskutku pravděpodobně.“
……
„Žádná zmínka o místním loveckém klubu, Watsone,“ řekl Holmes s rozpustilým úsměvem na rtech. „ale praktický lékař, jak jste sám chytře rozpoznal. Myslím, že mé závěry jsou dobře odůvodněné. K těm adjektivům, které jsem předtím zmínil, pokud se pamatuji správně, přívětivý, neambiciózní a roztržitý. Dle mých zkušeností, pouze přívětivý muž dostává čestné dary, pouze neambiciózní opustí Londýn kvůli kariéře na venkově a pouze roztržitý zanechá po hodině čekaní ve vašem pokoji svoji hůlku místo vizitky.“
„A ten pes?“
„Ten se naučil nosit hůlku za svým pánem. Vzhledem k tomu, že hůlka je těžká, tak ji pes pevně držel v prostředku a otisky zubů jsou jasně vidět. Psí čelisti, jak můžeme vyvodit z těchto otisků na hůlce, jsou dle mého názoru příliš široké na teriéra a příliš úzké na mastifa. Mohl by to být … pane na nebi ano, je to anglický kokršpaněl.“
“Obávám se, můj milý Watsone, že většina našich tvrzení byla mylná. Když jsem řekl, že jste mne podněcoval, myslel jsem tím, abych byl upřímný, že povšimnutím vašich chyb jsem byl tu a tam doveden k pravdě. Ne že by jste se v tomto případě mýlil. Ten muž je nepochybně venkovský lékař. A často chodí.”
OdpovědětVymazat“Takže jsem měl pravdu.”
“Do jisté míry.”
“Ale to bylo vše.”
“Ne, ne, můj milý Watsone, nikoliv vše - v žádném případě. Navrhl bych, například, že dar pro doktora spíše přišel z nemocnice než z loveckého spolu a když jsou iniciály ‘C.C.’ umístěny před nemocnicí, slova Charing Cross’ se přirozeně sama nabízejí. ‘
“Možná máte pravdu”
“Tento směr skýtá pravděpodobnost. A pokud to uchopíme jako pracovní hypotézu máme základy ze kterých můžeme vytvořit popis tohoto neznámého návštěvníka.”
“Tak tedy, předpokladáme že ‘C.C.H.’ stojí pro ‘Charing Cross Hospital’, co dalšího z toho můžeme odvodit?”
“Žádné se nenabízí sami? Znáte mé metody. Použijte je!”
“Napadá mne jen jasný závěr toho, že než odešel na vesnici, měl ten muž praxi ve městě.”
“Troufám si říct, že můžeme zajít dál. Podívejte se na to v tomto světle. K jaké příležitosti by bylo nejpravděpodobnější že by byl udělen takový dar? Kdy by se jeho přátelé spojili aby mu dali důkaz své přízně? Očividně v momentě, když Dr. Mortimer odstoupil ze služby v nemocnici aby započal svou vlastní praxi. Víme že tu byl dar. Věříme v to, že tu proběhla změna z městské nemocnice za vesnickou praxi. Přidává to tedy na našem podezření že dar byl k údálosti této změny?”
“Rozhodně to zní pravděpodobně.”
“Nemluvě o místním loveckém spolu, Watsone,” řekl Holmes s uličnickým úsměvem, “Ale vesnický doktor, jak jste velmi chytře zpozoroval. Myslím, že jsem obstojně zdůvodnil můj závěr. Co se přívlastků týče,řekl jsem, pokud se správně pamatuji, laskavý, neambicizoní a roztěkaný. Z mé zkušenosti, v tomto světě dostane čestný dar jen laskavý muž, jen neambiciozní muž opustí Londýnskou kariéru pro vesnici a jen roztěkaný muž kdo zapomene svou hůl a ne navštívenku po hodině čekání.”
“A ten pes?”
“Měl ve zvyku nosit tu hůl za svým pánem. Tak těžkou hůl nesl ten pes pevně veprostřed a známky jeho zubů jsou očividné. Čelist toho psa, jak vidíme na na mezeře mezi stopami zubů, je podle mne na teriéra moc malá ale zas ne dostatečně velká na mastifa. Nejspíš to bude--ano, bože, je to kokršpaněl.”
„Obávám se, drahý Watsone, že většina vašich závěrů byla chybná Když jsem říkal, že jste mě podnítil, tak jsem myslel, upřímně, že pozorování vašich omylů mě často navede správným směrem. Ne že byste v tomto případě ve všem mýlil. Ten muž je jistě venkovský praktik.
OdpovědětVymazatA hodně se nachodí“
„Takže jsem měl pravdu.“
„V tomto rozsahu.“
„Však to bylo vše.“
„Ne, ne, drahý Watsone, zdaleka ne. Navrhl bych například že doktor by byl obdarován pravděpodobněji nemocnicí, než loveckým spolkem a že když vložíte iniciály 'C.C.' za tu nemocnici, slova 'Charing Cross' se přímo sama nabízejí.”
„Mohl byste mít pravdu.“
„Pravděpodobnost se nachází tímto směrem. A pokud vezmeme v potaz mou teorii, jsme na dobré cestě ke zjištění identity toho neznámého návštěvníka.”
„Předpokládejme tedy, že 'C.C.H.' představují 'Charing Cross Hospital' jaké další závěry můžeme usoudit? “
“To vás žádné nenapadají? Mé metody znáte, tak je použijte!”
“Napadá mě jediné, a to, že ten muž dříve vykonával lékařskou praxi ve městě, předtím, než se odebral na venkov.”
“Myslím, že se můžeme vydat ještě o kus dále. Podívejte se na to v tomto světle. K jaké příležitosti by nejpravděpodobněji byl takovýto dar vyroben? Za jaké příležitosti by se jeho přátelé shromáždili a předali mu důkaz své dobré vůle? Jistě v moment
kdy se Dr. Mortimer rozhodl odejít ze služby v nemocnici, aby mohl začít na venkově. Víme, že dar dostal. Víme, že vyměnil městskou nemocnici za venkov. Zacházíme příliš daleko, když se domníváme, že dar byl předán při této příležitosti?“
„Nepochybně to vypadá jako možnost.“
„Žádná zmínka o místních myslivcích, Watsone,“ řekl Holmes s uličnickým úsměvem,“ ale venkovský doktor, jak jste chytře poznamenal.
Myslím, že mé závěry jsou dostatečně odůvodněné. Co se přívlastků týče, řekl jsem, jestli si dobře pamatuji, je to muž přátelský, bez ambicí a roztržitý. Dle mojí zkušenosti, pouze přátelský člověk dostává takové dary, jen člověk bez ambicí opouští londýnskou kariéru kvůli venkovu a pouze člověk roztržitý zanechá po hodinovém čekání hůl místo navštívenky.“
„A co ten pes?“
„Byl zvyklý nosit hůl za svým pánem. Jelikož byla hůl těžká, pes musel tu hůl stisknout pevně uprostřed a zanechat otisky svých zubů. Psí čelist,
jak můžeme vidět z prostoru mezi otisky, je moc široká na teriéra, a ne dostatečně široká na mastifa. Mohl by to být — ano, můj Bože, je to kokršpaněl.“