1. Přečtěte si celý úryvek. představte si oba jednající pány.
2. Které jazykové prvky každého z nich charakterizují? jak se dají převést do češtiny?
3. Ve dvojicích přeložte závěr ukázky (podbarvený text). Diskutujte svá řešení.
_____________________________________
UNCLE TOM'S CABIN
or
Life among the Lowly
By Harriet Beecher Stowe
VOLUME I
CHAPTER I
In Which the Reader Is Introduced to a Man of Humanity
Late in the afternoon of a chilly day in February, two gentlemen were sitting alone over their wine, in a well-furnished dining parlor, in the town of P----, in Kentucky. There were no servants present, and the gentlemen, with chairs closely approaching, seemed to be discussing some subject with great earnestness.
For convenience sake, we have said, hitherto, two "gentlemen". One of the parties, however, when critically examined, did not seem, strictly speaking, to come under the species. He was a short, thick-set man, with coarse, commonplace features, and that swaggering air of pretension which marks a low man who is trying to elbow his way upward in the world. He was much over-dressed, in a gaudy vest of many colors, a blue neckerchief, bedropped gayly with yellow spots, and arranged with a flaunting tie, quite in keeping with the general air of the man. His hands, large and coarse, were plentifully bedecked with rings; and he wore a heavy gold watch-chain, with a bundle of seals of portentous size, and a great variety of colors, attached to it,--which, in the ardor of conversation, he was in the habit of flourishing and jingling with evident satisfaction. His conversation was in free and easy defiance of Murray's Grammar,* and was garnished at convenient intervals with various profane expressions, which not even the desire to be graphic in our account shall induce us to transcribe.
* English Grammar (1795), by Lindley Murray (1745-1826), the
most authoritative American grammarian of his day.
His companion, Mr. Shelby, had the appearance of a gentleman; and the arrangements of the house, and the general air of the housekeeping, indicated easy, and even opulent circumstances. As we before stated, the two were in the midst of an earnest conversation.
"That is the way I should arrange the matter," said Mr. Shelby.
"I can't make trade that way--I positively can't, Mr. Shelby," said the other, holding up a glass of wine between his eye and the light.
"Why, the fact is, Haley, Tom is an uncommon fellow; he is certainly worth that sum anywhere,--steady, honest, capable, manages my whole farm like a clock."
"You mean honest, as niggers go," said Haley, helping himself to a glass of brandy.
"No; I mean, really, Tom is a good, steady, sensible, pious fellow. He got religion at a camp-meeting, four years ago; and I believe he really "did" get it. I've trusted him, since then, with everything I have,--money, house, horses,--and let him come and go round the country; and I always found him true and square in everything."
"Some folks don't believe there is pious niggers, Shelby," said Haley, with a candid flourish of his hand, "but I do. I had a fellow, now, in this yer last lot I took to Orleans--'t was as good as a meetin, now, really, to hear that critter pray; and he was quite gentle and quiet like. He fetched me a good sum, too, for I bought him cheap of a man that was 'bliged to sell out; so I realized six hundred on him. Yes, I consider religion a valeyable thing in a nigger, when it's the genuine article, and no mistake."
"Well, Tom's got the real article, if ever a fellow had," rejoined the other. "Why, last fall, I let him go to Cincinnati alone, to do business for me, and bring home five hundred dollars. 'Tom,' says I to him,
'I trust you, because I think you're a Christian--I know you wouldn't cheat.' Tom comes back, sure enough; I knew he would. Some low fellows, they say, said to him--Tom, why don't you make tracks for Canada?' 'Ah, master trusted me, and I couldn't,'--they told me about it. I am sorry to part with Tom, I must say. You ought to let him cover the whole balance of the debt; and you would, Haley, if you had any conscience."
"Well, I've got just as much conscience as any man in business can afford to keep,--just a little, you know, to swear by, as 't were," said the trader, jocularly; "and, then, I'm ready to do anything in reason
to 'blige friends; but this yer, you see, is a leetle too hard on a fellow--a leetle too hard." The trader sighed contemplatively, and poured out some more brandy.
"Well, then, Haley, how will you trade?" said Mr. Shelby, after an uneasy interval of silence.
"Well, haven't you a boy or gal that you could throw in with Tom?"
"Hum!--none that I could well spare; to tell the truth, it's only hard necessity makes me willing to sell at all. I don't like parting with any of my hands, that's a fact."
Here the door opened, and a small quadroon boy, between four and five years of age, entered the room. There was something in his appearance remarkably beautiful and engaging. His black hair, fine as floss silk, hung in glossy curls about his round, dimpled face, while a pair of large dark eyes, full of fire and softness, looked out from beneath the rich, long lashes, as he peered curiously into the apartment. A gay robe of scarlet and yellow plaid, carefully made and neatly fitted, set off to advantage the dark and rich style of his beauty; and a certain comic air of assurance, blended with bashfulness, showed that he had been not unused to being petted and noticed by his master.
"Hulloa, Jim Crow!" said Mr. Shelby, whistling, and snapping a bunch of raisins towards him, "pick that up, now!"
The child scampered, with all his little strength, after the prize, while his master laughed.
"Come here, Jim Crow," said he. The child came up, and the master patted the curly head, and chucked him under the chin.
"Now, Jim, show this gentleman how you can dance and sing." The boy commenced one of those wild, grotesque songs common among the negroes, in a rich, clear voice, accompanying his singing with many comic evolutions of the hands, feet, and whole body, all in perfect time to the music.
"Bravo!" said Haley, throwing him a quarter of an orange.
"Now, Jim, walk like old Uncle Cudjoe, when he has the rheumatism," said his master.
Instantly the flexible limbs of the child assumed the appearance of deformity and distortion, as, with his back humped up, and his master's stick in his hand, he hobbled about the room, his childish face drawn into a doleful pucker, and spitting from right to left, in imitation of an old man.
Both gentlemen laughed uproariously.
OdpovědětVymazat“Týmto spôsobom by som mohol zariadiť túto záležitosť,” povedal pán Shelby.
“Ale ja takto obchodovať nemôžem--to určite nepôjde, pán Shelby” povedal ten druhý, držiac skleničku vína v úrovni očí proti lúču slnka.
“Pozrite sa, pravdou je, Haley, že Tom je pozoruhodný pomocník; som presvedčený, že sa oplatí za neho dať takúto cenu -- je vytrvalý, čestný, schopný, moje celé hospodárstvo kvôli nemu funguje ako hodinky.”
“Čestný ako len černoši zvyknú byť.” odvetil Haley a zapil to skleničkou brandy.
“Nie; naozaj, Tom je spoľahlivý, vytrvalý, citlivý a zbožný človek. Prijal vieru na letnom stretnutí pred štyrmi rokmi; a vyzerá to, že tomu dobre chápe. Odvtedy som sa mu nebál dať do opatery čo mám--peniaze, dom, kone,-- a dovolil som mu slobodne vstupovať a chodiť po krajine; je férový a nikdy ma v ničom neoklamal.
"Niektorí ľudia neveria, že existujú nábožní černosi, Shelby,” odvetil Haley, obzerajúc si nejakú ozdobu v ruke, “ale ja tomu verím. Tiež som mal spoločníka, vieš, toho roku, na poslednej ceste do Orleans--bol dobrý ako na prvom zhromaždení, chápete, keď som tohto tvora počul modliť sa; a bol celkom mierny a tichý. Vydražil som ho tiež za celkom dobrú cenu, pretože som ho kupil za lacný peniaz od chlapa, ktorý bol zaviazaný ho predať; takže som na ňom vyťažil šesť stoviek. Áno, vysoko oceňujem zbožnosť na černochovi, ak sa jedná o skutočný paragraf, a nie nejaký omyl."
“Ale Tom dostal právoplatný paragraf, tak skutočný, aký kedy človek mohol dostať,” hrdo sa pochválil ten druhý. “Veď pozrite, minulú jeseň, som ho poslal do Cincinnati uplne samého, aby tam obchodoval v mojom mene a priniesol päťsto dolárov. 'Tom, 'povedal som mu,
'Verím ti, pretože si myslím, že si kresťan--viem, že by si ma nezradil.' Tom sa bez váhania vrátil späť; vedel som, že sa vráti. Niektorí z podradených sa mi zdieľali, že mu nahovárali --Tom, prečo neutečieš späť do Kanady?' 'Ach, môj pán mi dôveruje, nemohol by som mu to spraviť.'--prerozprávali mi to. Musím povedať, že sa mi Toma ťažko vzdáva. Mali by si ste mu dovoliť doslúžiť celý dlh; ak by sa vo vás, Haley, našla aspoň štipka čistého svedomia.
“Nuž, mám toľko čistého svedomia, koľko si poctivý obchodník môže dovoliť mať,-- len trochu, chápete, aby som mohol prisahať, v podstate,” povedal obchodník žartovne; “ a potom som pripravený urobiť čokoľvek, čo donúti spoločníkov pracovať; ale tento rok, sámi vidíte, je to s týmto mojim pomocníkom o trošku ťažšie--o trošku ťažšie.” povzdychol si kupec a nalial si ešte trochu brandy.
“Tak potom, ako budete obchodovať, Haley?” ozval sa Mr. Shelby po dlššom intervale ticha.
“No a nemali by ste nejakého chlapca, ktorým by ste mohli nahradiť Toma?”
“Hm!--nikoho, kto by bol nadbytočný; aby som povedal pravdu, len ťažká bieda ma dokáže prinútiť vôbec niečo predať. Nerád sa vzdávam hociakého z mojich pomocníkov, to je fakt.”
Natália Šimmer AJ/SV
Chaloupka strýčka Toma
OdpovědětVymazat"Takhle bych tu záležitost měl uzavřít," řekl pan Shelby.
"Nemůžu obchodovat timdle způsobem, to fakt nemůžu, Pane Shelby," řekl ten druhý, zatímco držel sklenici vína před obličejem, a zkoumal obsah sklenice.
Důvodem, Haley, je to, že Tom je jiný, rozhodně stojí za tu sumu kdekoliv. Je spolehlivý, čestný, zručný, stará se o celou mou farmu, jako hodinky.
"Čestnej jak jen negr může bejt, myslíte," řekl Hayley, přičemž si drze naléval do sklenice hostitelovu brandy.
"Ne, myslím tím, že Tom je dobrý, spolehlivý a zbožný člověk. Křesťanství před čtyřmi lety přijal na kongregaci a věřím, že se křesťanem skutečně stal. Od té doby mu věřím se vším, co mám, s penězi, domem, koňmi, a nechávám ho chodit svobodně po okolí a vždy se choval jen čestně a upřímně."
"Někteří lidi nevěřej, že by mohl existovat pobožnej negr, Shelby," řekl Haley, s okázalým gestem. "Ale já jo. Měl jsem jednoho tendle rok, poslední kus co sem si vzal s sebou do Orleans. Šlo to jak po másle, slyšel jsem toho opičáka se modlit. Byl přitom docela uctivej a tichej. Taky mi vynes dobrou sumu, protože sem ho koupil za levno od chlápka, kterej přišel na mizinu. Tak jsem na něm trhnul šest set. Jo, náboženství beru jako cennou věc v negrovi, pokud je to jeho skutečná vlastnost a ne švindl."
"No, on Tom má opravdovou cenu, pokud jí někdy nějaký otrok měl," pokračoval ten druhý. "Totiž, poslední podzim jsem ho nechal jít do Cincinati samotného, aby mi přinesl pět set dolarů. 'Tome,' řekl jsem mu, 'věřím ti, protože jsi křesťan, a vím, že by jsi nepodváděl.' Tom se vrátil, to samo sebou. Věděl jsem, že se vrátí. Nějací nuzáci mu říkali, 'Tome, proč nevezmeš cářu do Kanady? 'Ah, pán mi věřil a já nemohl,' to mi řekli. Musím říct, že je mi líto, že se musím rozloučit s Tomem. Měl byste ho nechat pokrýt celou sumu našeho dluhu, a taky byste to udělal, kdyby jste měl svědomí, Haley."
"No, mám asi tolik svědomí, kolik může zůstat chlapovi v tomhle kšeftu. Asi jen tolik abych moh přísahat při všech svatejch," řekl obchodník ironicky, "jo a taky jsem ochotnej udělat cokoli, abych vyhověl kamarádům, ale tohle je na mě docela moc, fakt docela moc." Obchodník si zamyšleně povzdechl a nalil si ještě trochu brandy.
"No, tak jak se tedy domluvíme, Haley?" řekl pan Shelby po trapné chvíli ticha.
"No, nemáte náhodou kluka nebo holku, co byste moh přihodit k Tomovi?"
"Hm! Žádného, kterého bych se mohl vzdát, abych řekl pravdu, je to jen kvůli těžké nutnosti, že jsem ochotný vůbec prodávat. Nerad se vzdávám jakéhokoliv ze svých pracantů, to je fakt."
Chata strýčka Toma
OdpovědětVymazataneb
Život mezi lůzou
„Tímto způsobem bych se s vámi dohodl,“ řekl pan Shelby.
„Takhle já nemůžu vobchodovat - vopravdu nemůžu, pane Shelby,“ řekl druhý, drže sklenici vína proti světlu.
„Inu, je pravda, že Tom je neobyčejný kus, Haley; za tuhle sumu bych ho rozhodně prodal kdekoliv - je stálý, poctivý a schopný. Celá farma díky němu šlape jako hodinky.“
„Myslíte poctivej, jak jenom negr umí bejt,“ řekl Haley a nalil si další sklenku brandy.
„Ne, chci říct, že Tom je doopravdy dobrý, věrný, rozumný a zbožný hoch. Před čtyřmi lety se stal praktikujícím křesťanem. A věřím, že ho vážně praktikuje. Od té doby mu svěřuji všechno - peníze, dům, koně - a nechávám ho chodit po kraji. Vždy byl se mnou rovný.“
„Některý lidi nevěřej, že zbožný negři existujou, Shelby,“ řekl Haley s okázalým gestem, „ale já jo. Měl jsem jednoho, věděj, v tý poslední letošní skupince, kerou jsem bral do Orleans - hřálo mě na srdci slyšet toho kosa se modlit. A byl i celkem mírnej a tichej. Dostal jsem za něj i solidní sumičku, páč jsem ho koupil za levno od chlapa, co přišel na buben. Tak jsem na něm vydělal šest set. Jo, náboženství u negra považuju za moc cennou věc, teda když to neni jenom hraný.“
„Inu, Tom to doopravdy nehraje, leda by byl vážně dobrý herec,“ odvětil druhý. „Zrovna minulý podzim jsem ho poslal samotného do Cincinnati, aby zařídil jeden obchod a přinesl mi domů pět set dolarů. ‚Tome,‘ povídám mu, ‚věřím ti, protože věřím, že jsi křesťan – a že bys mne nepodvedl.‘ Tom se samozřejmě vrátil, což jsem očekával. Nějaká lůza ho naváděla, říkali mu: ‚Tome, proč nezdrhneš do Kanady?‘ ‚To ne, pán mi věří, to bych nemohl.‘ Tak mi to bylo řečeno. Nerad se s Tomem loučím, o tom žádná. Měl by bohatě stačit na vyrovnání celého dluhu, což byste udělal, kdybyste měl vůbec nějaké svědomí, Haley.“
„Já mam tolik svědomí, kolik jenom chlap v našem vodvětví může mít – jenom krapet, věděj, abych měl na co přísahat,“ řekl žertovně obchodník. „A potom, jsem připravenej udělat všechno, abych potěšil přátele. Ale letos, věděj, letos je toho na jednoho trošku moc, až trošičku moc,“ vzdychl zamyšleně otrokář a nalil si další brandy.
„Jak se tedy dohodneme, Haley?“ řekl pan Shelby po nepříjemné chvíli ticha.
„No, nemáte ještě kosa nebo kosici, co byste moh k Tomovi přihodit?“
„Hm! Žádného, kterého bych nepostrádal, abych pravdu řekl. Prodávám jen z naprosté nezbytnosti. Nerad se loučím s nikým z řad mé čeledi, ale jinak to nejde.“
Marek Lukinič, ČJ/AJ
„Takhle bych to udělal já,“ řekl pan Shelby.
OdpovědětVymazat„Nemůžu ten obchod udělat tímhle způsobem, fakt ne, pane Shelby,“ řekl ten druhý, když zvedal sklenici vína proti světlu.
„Proč, Haley, faktem je, že Tom je neobvyklý pomocník, rozhodně by stál za tu cenu kdekoliv – spolehlivý, poctivý, schopný, řídí mou farmu jako hodiny.“
„Myslíte poctivej, tak jako černoch,“ řekl Haley, který se napil ze sklenky s brandy.
„Ne, myslím to vážně. Tom je dobrý, spolehlivý, rozumný, pobožný člověk. Dostal řád církve před čtyřmi lety při náboženském setkání a já věřím, že se tam opravdu dostal. Od té doby mu věřím se vším, co mám – peníze, domy, koně a také ho nechávám obcházet zemi a nikdy mi nelže.“
„Některý lidi nevěřej, že existuje pobožnej černoch, Shelby,“ řekl Haley s otevřenýma rukama, „ale já věřím. Měl jsem pomocníka, tenhle rok jsem ho vzal do Orleans – bylo to tak dobrý jako setkání, teď Slyšet toho človíčka modlit se, bylo něco. A byl celkem vlídný. Vynesl mi taky dost peněz, koupil jsem ho levně, jako chlápka, kterej byl nemožnej k prodeji, tak jsem ho koupil za šest set. Jo, náboženství u černocha je cenný, když to je upřímný zboží a ne chyba.“
„No, Tom má tu věc, pokud někdy člověk měl,“ odvětil ten druhý. „Minulý podzim jsem ho nechal jet do Cincinnati samotného, aby za mě vyřídil obchody a přivezl mi pět set dolarů. Řekl jsem mu: „Tome, věřím ti, protože si myslím, že jsi křesťan, vím, že bys nepodváděl.“ Tom se vrátil, tak jak jsem to věděl. Někteří nižší lidé mu říkají: „Tome, proč neděláš tratě pro Kanadu?“ a Tom odvětí: „No, pán mi věří a já nemohu…“ Řekli mi o tom. Musím říct, že mi je líto prodat Toma. Měl byste mu dovolit pokrýt dluh, chcete to, Haley, pokud jste měl nějaké svědomí.“
„Dobře, mám tolik svědomí, jako si obchodník může dovolit mít – jen trochu, víte, přísahat, tak jak tomu bylo,“ řekl radostně obchodník, „a taky jsem připravenej udělat cokoliv, abych zničil přátele, ale tenhle rok, vy vidíte, je trochu drsnej pro lidi, trochu drsnej.“ Povzdechl si kupec a napil se ještě víc brandy.
„Dobře, no potom, Haley, jak budete obchodovat?“ řekl pan Shelby, po nelehké chvíli ticha.
„No, nemáte nějakýho kluka nebo holku, kterou byste mohl přihodit k Tomovi?“
„Hm, nikoho, kdo by byl nadbytečný, abych řekl pravdu, jen těžká nezbytnost mě nutí prodávat. Nerad se zbavuji někoho, kdo mi tu pomáhá. To je fakt.“
Vendula Zmítková, AJ/NJ
Život mezi spodinou
OdpovědětVymazat“Takto bych tuto záležitost uzavřel já,” řekl pan Shelby.
“Tímhle způsobem obchod uzavřít nemohu, zkrátka to nejde, pane Shelby,” řekl druhý muž a přitom držel sklenici vína před očima a proti světlu.
“Tedy jde o to, Haley, Tom je neobvyklý člověk; takovou sumu si zaslouží kdekoliv, je spolehlivý, upřímný, schopný a celou mou farmu řídí tak, že šlape jako hodinky.”
“Jak moc může být negr upřímný,” řekl Haley a posloužil si sklenkou brandy.
“Ne, myslím to vážně. Tom je spolehlivý, vnímavý a oddaný dobrák. Před čtyřmi lety přešel k víře na náboženském setkání a já věřím tomu, že k ní hluboce přilnul. Od té doby jsem mu důvěřoval se vším, co mám, s penězi, domem, koňmi. Nechávám ho cestovat po kraji, a vždy ho shledávám upřímným a spravedlivým ve všem.”
“Někteří lidé nevěří, že by existovalo něco jako pobožní negři, Shelby,” řekl Haley s přirozeným rozevřením dlaně, “ale já ano. Měl jsem tu nedávno jednoho chlapíka, toho jsem bral do Orleans jako posledního, šlo to fakt dobře, poslouchal jsem toho tvora, jak se modlí, při čemž byl dost klidný a tichý. Taky mi vydělal pěknou sumu. Koupil jsem ho totiž od chlápka, který se ho potřeboval zbavit, tak jsem z něj vytáhl šest set. Jo, náboženství u negra mi připadá jako ctnost, když se jedná o pravou vlastnost a ne o podvrh.”
“No u Toma se jedná o jeho skutečnou vlastnost,” znovu pokračoval ten druhý. “Teda minulý podzim jsem ho poslal samotného do Cincinnati, aby mi tam vyřídil nějaký obchod a přivezl domů pět set dolarů. Říkám mu ‘Tome, věřím ti, protože si myslím, že jsi křesťan, vím, že bys nepodváděl.’ Samozřejmě se Tom vrátil. Věděl jsem, že se vrátí. Slyšel jsem, že nějací vandráci mu říkali ‘Tome, proč jsi nepláchl do Kanady?’ ‘Ah, pán mi věřil a já jsem nemohl,’. Řekli mi to. Musím říct, že mě mrzí, že se musím s Tomem rozloučit.Měl bys ho nechat pokrýt celou bilanci dluhu. Kdybys měl nějaké svědomí, tak bys to udělal Haley.”
“No já mám jen tolik svědomí, kolik si ho v podnikání můžu dovolit. Však víš, jenom tu trochu, na kterou se dá přísahat,” řekl obchodník vesele, “a pak jsem schopen udělat cokoliv, abych přesvědčil přátele, ale letos je toho na mě trochu moc.” Obchodník si zamyšleně povzdechl a nalil víc brandy.
“Tak mi tedy řekni Haley, jak tedy budeš obchodovat?” řekl pan Shelby po nepříjemně dlouhé chvíli ticha.
“No, neměl bys kluka nebo holku, které bys mohl přihodit k Tomovi?”
“Kdepak! Nikoho, koho bych mohl postrádat. Popravdě jenom nevyhnutelnost situace mě donutila vůbec prodávat. Nerad se vzdávám jakéhokoliv páru rukou, jen co je pravda.”
Tereza Kopecká, ČJ/AJ
Chatř strýčka Toma neboli Život mezi skromnými
OdpovědětVymazat“Takhle bychom to nejspíš mohli zařídit”, řekl Pan Shelby
“Nemůžu takhle obchodovat - prostě nemůžu, Pane Shelby,” řekl ten druhý, držící sklenku vína mezi jeho očima a světlem.
“Ale proč, fakt je, Haley, že Tom je mimořádný chlapík”; Za takovouhle cenu by stál, kupovat ho kdekoliv. Je spolehlivý, upřímný, schopný a řídí mojí farmu jako stroj.”
“Myslíš upřímný jako všichni negři” řekl Haley, nalévající sám sobě brandy.
“Ne, myslím to vážně, Tom je hodný, spolehlivý, citlivý, zbožný chlápek. Přijal víru na táborovém setkání před čtyřmi lety a veřím, že to doopravdy pochopil. Od té doby mu svěřuji vše co mám. Peníze, dům, koně, nechávám ho chodit volně kolem a vždy ho ve všem shledám věrného a poctivého.”
“Některý lidé nevěří, že existuje pobožný negr, Shelby” řekl Haley s klidnou okázalostí, “ale já ano. Měl jsem chlapa, teď v poslední části roku, kterýho jsem vzal do Orleans,
a on se ten tvor doopravdy modlil. Byl celkem laskavý a tichý. Taky mi přinesl dobrej obnos, odkoupil jsem ho levně od muže co byl totálně pod obraz a vydělal jsem na něm šest stovek. Ano, musím uznat, že náboženství je u černocha cenná věc, pokud to teda dotyčný nepředstírá.”
“No Tom to určitě nepředstírá, pokud to vůbec někdy někdo předstíral, “ připojil se k ostatním.
Na podzim jsem ho poslal samotného do Cincinnati, aby za mě obchodoval a přivezl mi domů pětset dolarů. ‘Tome,' řekl jsem mu,’ věřím ti, protože si myslím, že jsi křesťan a vím že by jsi mě nepodvedl. Samozřejmě že se Tom vrátil. Veděl jsem to. Někteří chlápci se ho ptali - ‘Tome, proč neodejdeš do Kanady? ‘Ah, pán mi důvěřuje a já nemůžu’ - řekli mi o tom. Musím říct, že mě mrzí loučit se s Tomem. Měl by vyrovnat celý zůstatek dluhu, Haley, pokud máš nějaké svědomí.
“No, mám asi tolik svědomí jako si jakýkoliv muž businessu může dovolit udržet, - jenom trochu, abych měl na co přísahat” řekl obchodník vesele. “A potom jsem připraven udělat cokoliv abych udělal radost přátelům, ale tenhle rok, uvidíte, bude pro chlapy celkem těžký - celkem dost těžký.” Obchodník si povzdechl a nalil si zase trochu brandy.
“Dobře tedy, Haley, jak chcete obchodovat?” řekl Pan Shelby, po nepříjemné chvilce ticha.
“No, nemáš nějakýho kluka nebo holku co bys mohl přihodit k Tomovi?”
“Hmm! Nikoho koho bych mohl postrádat. Popravdě pouze nezbytnost mě nutí k prodávání. Nerad se loučím se svými pomocníky, to je fakt.”
Radka Kudrnáčová ČJ/AJ
Chaloupka strýčka Toma
OdpovědětVymazat“Tímto způsobem bych se s vámi dohodl,” řekl pan Shelby.
“Takhle já kšeftovat nemůžu, to by fakt nešlo, pane Shelby,” řekl ten druhý, pozorujíc odrážející se světlo v jeho sklenici vína.
“Inu, pravdou je, Haley, že tom je mimořádný chlapík; za tu cenu se bezesporu vyplatí. Je spolehlivý, poctivý, schopný, celou mojí farmu vede tak, že vše šlape jako hodinky.”
“V myslíte poctivej, ale podle černošskýho měřítka,” řekl Haley, zatímco si nabídl sklenku brandy.
“Ne, ne, vážně, Tom je opravdu slušný, spolehlivý, citlivý a zbožný muž. Křest přijal na jednom misijním shromáždění před čtyřmi lety a já věřím, že víru opravdu přijal. Od té doby mu věřím a spoléhám na něj se vším co mám, — peníze, dům, koně —, nechávám ho volně chodit po celém kraji a vždy byl ve všem řádný a poctivý.”
“Někerý lidi nevěří, že existujou i zbožní černoši, Shelby,” odvětil Haley s ledabylým gestem ruky, “ale já jo. V tý poslední skupince, co jsem přitáh do Orleans to bylo skoro jak na nějakým našem shromáždění, fakt, když jsem slyšel toho čmoudíka odříkávat modlitbu. A byl celkem krotkej a tak. Taky mi vynesl moc pěknej balík peněz, koupil jsem ho totiž kdysi za pár babek od jednoho chlápka, co musel rozprodat svoji čeleď a tak jsem na něm vydělal šest stovek. Já považuju víru v Boha u černocha za cennou vlastnost, ale jen jestli je opravdová a ne jen naoko.”
“No, jestli byl někdy nějakej černoch věřící, tak to byl určitě Tom, odpověděl. “Minulý podzim jsem ho totiž nechal jet samotného do Cincinnati, aby za mě vyřídil obchodní záležitost a přivezl mi zpět pět set dolarů. Říkám mu ‘Tome, věřím ti, protože tě považuji za křesťana. Vím, že bys mi neukřivdil.’ A Tom se vrátil, samozřejmě, že se vrátil, věděl jsem to. Nějací chudáci ho prý nabádali ‘Tome, proč nezdrhneš do Kanady?’ ‘Kdepak, můj pán má ve mě důvěru, nemůžu ho zradit.’ řekli mi o tom. Nutno říct, je mi líto, že se musím s Tomem rozloučit. Jestli máte nějaké svědomí, Haley, tak ho přijmete k úhradě celé dlužné částky.”
“Já mám přesně tolik svědomí, kolik si jen může byznysmen dovolit, jen trošičku, však víte, abych mohl sem tam něco odpřísáhnout,” odvětil otrokář žertovně. “A taky jsem připraven udělat cokoliv v mezích rozumu, abych vyhověl svým přátelům, ale todle je na jednoho chlapa občas trochu moc, víte.” Povzdechl si otrokář hloubavě a dolil si brandy.
“Tak jak se tedy domluvíme, Haley?” zeptal se pan Shelby po nepříjemné chvíli ticha.
“No, a nemáte tam náhodou ještě nějakou holku nebo kluka, kterýho byste mohl přihodit k Tomovi?”
“Hm, žádného, kterého bych mohl postrádat. Abych pravdu řekl, k prodeji jsem svolil, jen kvůli mé tíživé situaci. Nerad se loučím s kýmkoliv ze své čeledi, tak to je.”
Natalija Radujko, AJ/VV
“Takto bych se s vámi dohodl,” řekl pan Shelby.
OdpovědětVymazat“Tímhle způsobem vobchod uzavřít nemohu, vopravdu to nejde, pane Shelby,” řekl druhý muž a zkoumal sklenici vína ve světle.
„Nu, je to pravda, Haley, Tom je neobyčejný muž. Rozhodně za tu cenu stojí; spolehlivý, čestný, schopný. Farma díky němu funguje jak hodinky.“
„Myslíte poctivej na nerga,“ poznamenal Hayley, sprostě si nalévajíc sklenici brandy.
„Ne, opravdu. Tom je užitečný, spolehlivý, inteligentní a zbožný chlapík. Před čtyřmi lety se nechal pokřtít na náboženském shromáždění a opravdu si myslím, že věří. Od té doby mu svěřuji vše, co mám; peníze, dům, koně. Nechávám ho svobodně cestovat po okolí, a vždy se ve všem choval upřímně a čestně.”
Některý lidi nevěřej, že existujou pobožný negři, Shelby,“ řekl Haley, s okázalým gestem“ale já jo. . Měl jsem jednoho tendle rok, jedinej kus v poslední letošní zásobě co sem si vzal do Orleans. Bylo to fakt dobrý, slyšet toho opičáka, jak se modlí. Byl přitom celkem uctivej a tichej. Vydělal mi taky slušnou sumičku, pač sem ho koupil vod chlapa, co přišel na buben. Na šest set sem si za něj přišel. Jo, křesťanství je u černocha cenná věc, když to neni jenom hraný.“
„Nu, Tom je opravdu cenný, pokud kdy nějaký otrok byl,“ chytil se hned druhý. „Kupříkladu, minulý podzim jsem ho poslal samotného až do Cincinnati, aby mi tam vyřídil nějaké obchody a přinesl domů pět set dolarů. Tome,‘ říkám mu‘ důvěřuji ti, protože věřím, že jsi křesťan – a že bys mne nepodvedl.‘ Tom se samozřejmě vrátil, jak jsem čekal. Nějací otrhanci ho naváděli, říkali mu: ‚Tome, proč nezdrhneš do Kanady?‘ ‘To ne, pán mi věří, to nemohu,‘ pověděli mi o tom. Musím říct, nerad se s Tomem loučím. Měl by bohatě stačit na vyrovnání celého dluhu, mějte svědomí, Haley.“
„No, mám tolik svědomí, kolik jenom může chlapovi v tomhle kšeftu zvostat. Tak akorát abych moh přísahat na všechny svatý,“ zabručel obchodník žertovně „ a moh při tom ještě vyhovět přátelům. Jenže tenhlecten rok, vědějte, na jednoho toho je trochu moc,“ povzdechl si zamyšleně obchodník a dolil si trošku brandy.
„Jak se potom dohodneme, Hayley?“ prolomil nepříjemné ticho pan Shelby.
“No, nenašel by se nějakej kluka nebo holku, který byste moh přihodit k Tomovi?”
„Hm, nikoho, koho bych mohl postrádat, abych pravdu řekl. Pouze naprostá neschůdnost situace mě donutila prodávat. Nerad se vzdávám pomocných rukou, jenže je to nezbytné.”
Jana Pešková Čj/Aj
* oprava
Vymazat... kluk nebo holka...
„Mohl bych to vyřešit tímto způsobem,“ řekl pan Shelby.
OdpovědětVymazat„Nemůžu obchodovat takhle, to prostě nemůžu, pane Shelby,“ povídá ten druhý, zatímco skrz světlo zkoumá víno ve své sklenici.
„Podívejte, faktem je, Haley, že Tom je neobyčejný pomocník, za tu cenu stoprocentně stojí kdekoli- je spolehlivý, čestný, schopný, všechno obstará a celá farma šlape jako hodinky.“
„Myslíte čestnej na černocha,“ řekl Haley a obrátil do sebe sklenici brandy.
„Ne, myslím to vážně, Tom je dobrý, spolehlivý, rozumný, zbožný člověk. Asi před čtyřmi lety vstoupil do církve a stal se křesťanem a já věřím, že víru opravdu přijal. Od té doby mu svěřuji vše- peníze, dům, koně- a nechávám ho chodit volně po kraji. Vždy mluví pravdu a je poctivý.“
„Některý lidi nevěří, že existujou zbožný černoši,“ řekl Haley a okázale mávl rukou, „ale já jo. Měl jsem jednoho v poslední skupině, kterou jsem tenhle rok vezl do Orleans. Bylo to vážně dobrý, jako na shromáždění, slyšet toho človíčka, jak se modlí- vypadal při tom tak klidně a tiše. Vynesl mi dobrý peníze, koupil jsem ho totiž levně od chlapa, co rychle potřeboval prachy, takže jsem na něm ještě vydělal šest stovek. Považuju náboženství u černochů za cennou věc, když je to opravdový a nepředstíraný.“
„No, jestli to někdy bylo u někoho opravdové, tak u Toma,“ odvětil druhý. „Minulý podzim jsem ho nechal jít samotného do Cincinnatti, aby tam pro mě něco zařídil a on mi přinesl zpět pět set dolarů. ‚Tome,‘ povídám mu, ‚věřím ti, protože si myslím, že jsi křesťan. Vím, že bys mě nepodvedl.‘ Tom se samozřejmě vrátil, jak jsem očekával. Někteří podřadnější pracovníci ho ponoukali a říkali mu ‚Tome, proč neutečeš do Kanady?‘ ‚Můj pán mi věří, nemohl bych odejít,‘ odpověděl, tak jsem to alespoň slyšel. Musím říct, že mě vážně mrzí, že se musím Toma vzdát. Určitě by měl stačit na pokrytí celého mého dluhu. Měl byste s tím souhlasit, Haley, pokud máte nějaké svědomí.“
„No, mám tolik svědomí, kolik si jako obchodník můžu dovolit- takže jenom trochu, víte, tak to je“ řekl rozverně obchodník, „a pak jsem připravenej udělat cokoli, samozřejmě rozumnýho, abych přátelům udělal radost. Ale tenhle rok je trochu moc tvrdej pro pomocníky- vážně trochu tvrdej.“ Obchodník si přemýšlivě povzdechl a nalil si ještě trochu brandy.
„Dobře, Haley, jak tedy budete obchodovat?“ řekl Mr. Shelby po chvíli stísněného ticha.
„No, nemáte kluka nebo holku, koho byste mohl přihodit k Tomovi?“
„ Nikoho, koho bych mohl postrádat. Abych řekl pravdu, jen nejvyšší nezbytnost mě nutí vůbec prodávat. Nerad se loučím s jakýmakoli pomocnýma rukama, to je fakt.“
Michaela Nežerná ČJ/AJ
„Takhle bych tu záležitost zařídil.“ řekl pan Shelby
OdpovědětVymazat„Nemůžu takhle uzavřít obchod – vopravdu nemůžu pane Shelby.“ řekl ten druhý, držící sklenici vína proti světlu.
„Víte, fakt je Haley, Tom je neobyčejný chlapík. Rozhodně by ho všude ocenili stejně – spolehlivý, čestný, schopný, zvládá celou farmu jako nic.
„Myslíte čestný, jak bývají černý?“ řekl Haley a natáhl se pro sklenici brandy.
„Ne, myslím to vážně, Tom je dobrý, spolehlivý, rozumný a zbožný chlapík. Byl v náboženském táboře před čtyřmi lety a myslím, že to opravdu pochopil. Od té doby jsem mu důvěřoval se vším, co mám – peníze, domy, koně – a nechal jsem ho cestovat sem tam po kraji. Vždycky jsem ho ve všem shledal pravdomluvným a férovým.“
„Nějaký lidi nevěří, že by existoval zbožný černoch, Shelby.“ řekl Haley s nezaujatým mávnutím ruky „ale já ano. Měl jsem týpka, teď byl mezi těma, co jsem naposled vzal do Orleans – schůzka šla dobře jako vždycky a vážně jsem to stvoření viděl se modlit. Byl tak něžný a tichý. Taky jsem za něj dostal slušnou sumu, i když jsem ho koupil za pár šupů od chlápka, co byl ochotný ho prodat. Dostal jsem za něj tak šest stovek. Jo, považuju víru za cennou věc u černých, pokud opravdu věří a nepředstírají to.“
„No, Tom víru určitě nepředstírá, na rozdíl od ostatních.“ Připojil se znovu pan Shelby „Víte, minulý podzim jsem ho nechal jet samotného do Cincinnati, aby za mě něco zařídil a přivezl zpátky pět set dolarů. ‘Tome’, řekl jsem mu, ‘věřím ti, protože si myslím, že jsi křesťan – a vím, že bys mě nepodvedl.’ Tom se samozřejmě vrátil; jak jsem očekával. Nějací chudáci ho nabádali ‘Tome, proč nevezmeš čáru do Kanady?’ ‘Ale, pán mi věří a to bych nemohl udělat’. Řekli mi o tom. Je mi líto, že se musím rozloučit s Tomem, ale musím říct. Měl by stačit na pokrytí celého dluhu, ale to bys musel mít svědomí, Haley.“
„No, mám tolik svědomí, jako si každý jiný chlap v kšeftu může udržet. Jenom trochu, však víte, ale přísahal bych, že nějaký by bylo“ Řekl prodejce vesele. „a pak, jsem připravenej udělat cokoli pro přítele, ale letos, víte, je to vo něco horší pro chlapíka jako já… vo trošičku těžší.“ Prodejce si hloubavě povzdech a dolil si brandy.
„Pak tedy Haley, jak uzavřeme obchod?“ řekl pan Shelby po tíživé chvíli ticha.
„No, nemáte chlapce nebo děvče co byste přihodil k Tomovi?“
„Hm… Nemohu nikoho postrádat, abych řekl pravdu. Jen tato velká nouze mě donutila prodávat. Nerad se loučím s jakýmkoli pomocníkem, to je fakt.“
Michaela Vlčková AJ/HI
„Já bych se s vámi dohodl takto,“ řekl pan Shelby.
OdpovědětVymazat„Takhle já vobchodovat nemůžu, vopravdu nemůžu, pane Shelby,“ řekl druhý muž, zatím co zkoumal sklenku vína proti světlu.
"Inu, fakt je, Haley, že Tom je neobvyklý muž; vždyť za tu částku bych ho prodal kdekoliv - je spolehlivý, upřímný, schopný - díky němu šlape celá moje farma jako hodinky.“
"Jo, upřímnej, jako už negři bejvaj," řekl Haley a posloužil si sklenkou brandy.
"Ne, opravdu. Tom je dobrý, spolehlivý, rozumný, zbožný muž. Přijal víru na setkání před čtyřmi lety. A já věřím, že ji opravdu přijal. Svěřil jsem mu od té doby vše, co mám - peníze, dům, koně - a nechal jsem ho cestovat po okolí sem a tam; a vždy byl ve všem upřímný a poctivý."
"Některý lidi nevěřej, že je něco jako zbožnej negr, Shelby," řekl Haley a mimoděk rozhodil rukama, "ale já jo. Taky jsem měl jednoho kluka, poslední, co jsem tendle rok vzal s sebou do Orleans, a bylo fakt moc příjemný slyšet ho, jak se modlí. Byl celkem tichej a krotkej. Taky mi vydělal pěknou sumičku, poněvadž jsem ho koupil levně vod chlápka chlápka, co vo všecko přišel. Dostal jsem za něj šest stovek. Jo, u negrů považuju náboženství za hodnotný, ale musí to bejt upřímný, a ne jenom nějaká habaďůra.“
„Inu, Tom je ve víře nejupřímnější černoch, jakého jsem kdy potkal,“ odvětil druhý pán. „Vloni na podzim jsem ho nechal jet samotného do Cincinnati, aby pro mne vyřídil nějaké obchody a přivezl domů pět set dollarů. ‚Tome,‘ řekl jsem mu, ‚věřím ti, přotože jsi křesťan – vím, že bys mne nepodvedl.‘ Tom se vrátil. Věděl jsem, že se vrátí. Nějací chlápci mu prý říkali: ‚Tome, proč nepláchneš do Kanady?‘ ‚Ale, pán mi věřil, to bych nemohl‘ – takhle mi to vyprávěli. Opravdu nerad se s Tomem loučím, to musím říct. Měl by bohatě vystačit na vyrovnání celého dluhu, což také uznáte, Haley, pokud máte rozum.“
„Mám tolik rozumu, kolik může vobchodník v týhle branži mít. Však víte, jenom tolik, abych moh vobčas někomu něco vodpřisáhnout,“ řekl kupec se smíchem. „A taky jsem vochotnej udělat kde co, abych pomoh kamarádovi, ale todle... Todle je vopravdu trošku hodně za jednoho kluka, fakt trošku hodně.“ Kupec si zamyšleně povzdech a nalil si ještě sklenku brandy.
„Inu, Haley, jak se tedy domluvíme?“ řekl pan Shelby po chvíli tísnivého ticha.
„No, nemáte tam ještě kluka nebo holku, co byste moh k Tomovi přihodit?“
„Hm! Nikoho, koho bych mohl postrádat. Abych byl upřímný, prodávám jen z naprosté nezbytnosti. Nerad se loučím s kterýmkoliv párem rukou, to je fakt.“
Zuzana Pokorná, AJ/ČJ
"Takto bych se s vámi měl domluvit," řekl pan Shelby.
OdpovědětVymazat"Takhle ten obchod neuzavřu – to opravdu nemůžu pane Shelby," řekl druhý muž, držíc sklenku vína mezi jeho očima a světlem.
"Víte, pravdou je pane Haley, že Tom je velmi neobvyklý chlapík. Je jisté, že tolik kolik si za něj žádám bych dostal kdekoliv. Je klidný, čestný, schopný a na farmě funguje jako švýcarské hodinky."
"Tím myslíte čestný jak jen negr může být." řekl Haley, když si sám naléval skleničku brandy.
"Ne, myslím to vážně, Tom je opravdu hodný, vyrovnaný a bohabojný chlapík. Před čtyrmi lety na setkání přijal naši víru a já věřím, že to myslí vážně. Od té doby mu věřím úplně se vším – peníze, domy, koně. Nechávám ho samotného chodit po okolí. Vždy jsem ho shledal čestným ve všem."
"Jsou tu lidé, kteří nevěří na bohabojné negry, Shelby," řekl Haley s okázalým gestem. "ale já na ně věřím. Měl jsem jednoho takového, poslední rok mě doprovázel do Orleans a bylo to celkem fajn, když jsem slyšel jak se ten opičák modlí. A byl celkem vychovaný a klidný. Vynesl mi celkem pěknou sumičku a to jsem ho koupil levně od chlápka, který potřeboval rychle peníze. Vydělal jsem na něm šest stovek. Ano, náboženství si u negrů cením, ale musí být upřímné a ne jenom hrané."
"No, jestli to někdo nehraje, tak je to Tom." Odpověděl druhý muž. "Na podzim, minulý rok jsem ho nechal jít samotného až do Cincinnati, aby pro mě vyřešil obchod a přinesl mi pětset dolarů. "Tome," řekl jsem mu, "věřím ti, protože věřím, že jsi správný křesťan – proto by si mě nikdy nepodvedl." Tom se samozřejmě vrátil, ale já ani nic jiného nečekal. Nějací chlapíci mi říkali, že se ho ptali – Tome, proč se nesebereš a neutečeš do Kanady? "Pán mi věří, takže bych ani nemohl" Musím říct, je mi velmi líto, že se musím loučit s Tomem. Měl by vyrovnat můj dluh a vyrovnal by ho, kdyby jste měl alespoň nějaké svědomí Haley."
"No, já mam svědomí tak akorát dost na to, abych si mohl nadále dovolit dělat svůj byznys. Dost na to, abych alespoň mohl na něco přísahat." řekl obchodník žertovně, "A potom jsem připraven udělat cokoliv, aby se zavděčil přátelům. Ale tenhle rok, víte...je na mé pracovníky trochu tvrdý." Obchodník si dramaticky oddychl a dolil si brandy.
"Dobrá tedy, jak to tedy chcete udělat Haley?" Řekl pan Shelby po nepříjemné chvilce ticha.
"No, nemáte náhodou kluka, nebo nějaké děvčátko, co by jste mohl přihodit k Tomovi?
"Hm. Nemám žádné, které bych mohl postrádat, abych pravdu řekl, prodávám jen kvůli tomu, že je to nezbytné. Nerad se loučím s kýmkoliv z mých pomocných rukou, to je fakt."
Tupý Michael, AJ/VV
Chalúpka strýčka Toma
OdpovědětVymazatalebo Život medzi prostými
„Takto by som mal dojednať túto záležitosť.“ povedal pán Shelby.
„Nemôžem takto obchodovať – pochopiteľne nemôžem, pán Shelby.“ povedal druhý, zatiaľ čo proti svetlu pozoroval víno vo svojom pohári.
„Nuž, Haley, skutočnosťou zostáva, že Tom je mimoriadny pomocník; zaiste je hocikde hoden tej sumy – usilovný, čestný, schopný, riadi celú moju farmu ako hodinky.“
„Myslíš čestní ako negri.“ povedal Haley, pričom si nalial ďalší pohárik brandy.
„Nie, myslím to vážne. Tom je dobrý, usilovný, citlivý a pobožný chlap. Pred štyrmi rokmi sa dostal k viere na zhromaždení a verím, že vieru naozaj prijal. Odvtedy mu dôverujem so všetkým čo mám – či ide o peniaze, domy, kone – a nechávam ho chodiť sem a tam po krajine. A vždy som ho vo všetkom vnímal ako čestného a poctivého.“
„Niektorí ľudia neveria, že existujú pobožní negri, Shelby,“ prirodzene zamával Haley rukou, „ ale ja áno. Mal som pomocníka, no, posledného ktorého som zobral do Orleans – išlo to fakt dobre, počúval som toho tvora ako sa modlí; bol celkom jemný a tichý. Vyniesol mi aj celkom dobrú sumu, keďže som ho lacno kúpil od chlapíka ktorý bol nútený svojich vypredať; tak som za neho zaplatil šesť stoviek. Áno, vieru v Boha považujem za cennú vlastnosť negra, ak ide o ozajstnú vec a nie chybu.“
„Nuž, ak niekedy nejaký pomocník mal túto vlastnosť, tak je to Tom.“ odpovedal. „Minulú jeseň som ho nechal ísť samého do Cincinnati, aby za mňa uzavrel obchod a priniesol mi päťsto dolárov. ‘Tom,’ vravím mu, ‘dôverujem ti, pretože si myslím, že si kresťan. Viem, že by si ma nepodviedol.’ Samozrejme, že sa Tom vrátil, vedel som to. Niektorí chlapi mi vraveli, že sa ho pýtali - ‘Tom, prečo sa nevydáš do Kanady? ‘‘Ach, môj pán mi dôveruje, nemohol by som.‘- povedali mi. Musím povedať, že mi je ľúto, že sa musím s Tomom rozlúčiť. Keby máte nejaké svedomie, Haley, stačil by Vám na pokrytie celého dlhu.“
„No tak, mám toľko svedomia koľko môže ostať hociktorému obchodujúcemu mužovi – len trochu, viete, aby som mal na čo prisahať,“ povedal žartovne obchodník, „ a potom, som pripravený urobiť všetko aby som sa zavďačil priateľom, ale tento rok, viete, je pre mňa trochu ťažký, naozaj trochu ťažký.“ zamyslene si povzdychol obchodník a nalial si trochu brandy.
„Takže, Haley, ako uzavrieme tento obchod ?” povedal pán Shelby po ťaživej chvíľke ticha.
„No, nemáš chlapca alebo babu ktorého by si mohol prihodiť k Tomovi?”
“Hm! Žiadneho, ktorý by bol prebytočný. Aby som povedal pravdu, len v ťažkej núdzi som ochotný vôbec predávať. Nerád sa lúčim so žiadnym z mojich služobníkov, to je fakt.“
Patrícia Partlová
„Tímhle způsobem bych měl záležitost vyřešit,“ řekl pan Shelby.
OdpovědětVymazat„Takhle obchodovat nemůžu, to prostě nejde, pane Shelby,“ řekl druhý a přitom držel sklenku vína proti světlu.
„Ale no tak Haley, fakt je, že Tom je neobyčejný chlap. On za ty peníze stojí. Je vyrovnaný, poctivý, schopný, zvládá práci na farmě a jde mu to jako po másle.
„Myslíte ‘poctivý‘, asi jako jsou poctiví negři,“ procedil Haley, zatímco si naléval sklenku brandy.
„Ne, já to myslím vážně. Tom je hodný, vyrovnaný, inteligentní a zbožný člověk. Byl pokřtěn před čtyřmi lety na jednom shromáždění a já si myslím, že tu víru vážně přijal. Od té doby mu se vším důvěřuji – s penězi, domem i s mými koňmi. Nechal jsem ho chodit po celém kraji a vždy mi dokázal, že je věrný a řádný se vším všudy.“
„Někteří lidé nevěří, že by mohl existovat zbožný negr,“ řekl Haley a rozmáchl rukou, „ale já ano. Měl jsem jednoho zrovna teď v té poslední várce, co jsem vezl do Orleans. Bylo to vskutku jako na nějaké bohoslužbě, když jsem slyšel to stvoření se modlit. Byl docela mírný a tichý a měl jsem z něj také docela dost peněz, protože jsem ho koupil levně od jednoho chlapíka, který musel rozprodat svůj majetek, tak jsem na něm vydělal šest stovek. Samozřejmě považuji nábožnost u negra za velmi vzácnou, tedy jen pokud je upřímná.“
„No, jestli je někdo ohledně víry upřímný, tak je to Tom,“ odpověděl druhý muž. Minulý podzim jsem ho nechal jet samotného do Cincinnati, aby mi tam něco vyřídil a přivezl mi domů pět set dolarů. ‚Tome,‘ říkám mu, ‚věřím ti, protože jsi pravý křesťan a vím, že bys mě nepodvedl.‘ A Tom se opravdu vrátil, já věděl, že se vrátí. Doslechl jsem se, že nějací pobudové ho naváděli – ‚Tome, proč to nenasměruješ do Kanady?‘ ‚To bych nemohl, pán na mě spoléhá.‘ Doneslo se to ke mně. Musím říct, že se s ním teď loučím nerad. Měl byste jim nechat pokrýt celý ten dluh. Kdybyste měl nějaké svědomí Haley, tak byste to udělal.“
„Inu, mám tolik svědomí, kolik si jako obchodník mohu dovolit – jen malinko. Víte, abych se mohl tak nějak zapřísahat, řekl obchodník žertovně. Jsem ochoten udělat cokoliv v rámci možností, jen abych vyhověl svým blízkým, ale však víte, je toho na mě trochu moc – až moc.“ Obchodník se zamyšleně zadíval a nalil si další sklenku brandy.
„Nu, tak jak to tedy bude s tím obchodem?“ zeptal se pan Shelby, po chvilce trapného ticha. „No a nemáš tam chlapce nebo dívku, kterou bys mohl přihodit k Tomovi?“
„Hmm, žádné, které bych mohl postrádat. Popravdě řečeno, jen ta povinnost mě dohání k nějakému prodeji. Faktem je, že se nerad se loučím s kterýmkoli sluhou.“
Eliška Suchomelová
Chaloupka strýčka Toma – Život mezi spodinou
OdpovědětVymazat“Ten obchod bych uzavřel takhle,“ řekl pan Shelby.
„Takhle obchodovat nemůžu. Prostě nemůžu, pane Shelby,“ řekl ten druhý zkoumaje sklenku vína proti světlu.
„Nuže, pravdou je, Haley, že je Tom neobyčejný člověk. Zajisté má takovou cenu kdekoli – spolehlivý, poctivý, schopný. Vede mou farmu jako na drátkách.“
„Myslíte poctivý, jako negři bývaj,“ odpověděl Haley, zatímco si plnil sklenici brandy.
„Ne, myslím to vážně. Tom je dobrý, stálý, rozumný a zbožný člověk. Před čtyřmi lety na náboženském setkání poznal Boha a já věřím, že vzal skutečně víru za svou. Od té doby mu svěřuji vše, co mám: peníze, dům, koně, dovolil jsem mu volný pohyb po zemi a vždy jsem ho shledával věrným a principiálním, a to ve všem.“
„Některý lidi nevěří na negří zbožnost, Shelby,“ konstatoval s prudkým mávnutím Haley „ale já jo. Měl jsem teďka v tomhle roce posledního chlápka, kterýho jsem bral do Orleans, bylo to tam stejně dobrý jak na tý náboženský sešlosti, a slyšel jsem toho človíčka se modlit. Byl docela krotkej a pokojnej. Taky jsem na tom slušně vydělal, poněvadž jsem ho koupil za malej peníz od člověka, kterej musel prodat všecky, a prodal jsem ho za šest stovek. Jo, víru beru u negrů jako vzácnost, ale jenom když je ryzí, a ne když je falešná.
„Inu, pokud někdo někdy skutečně věřil, je to Tom,“ odvětil ten druhý. „Nuže, minulý podzim jsem ho nechal jít do Cincinnati samotného, aby za mne vyřídil nějaké obchody a přivezl mi zpět pět set dolarů. Řekl jsem mu: „Tome, věřím ti, protože si myslím, že jsi křesťan. Vím, že bys nepodváděl.“ Tom se vrátil, jistě že, věděl jsem to. Nějaká spodina mu říkala „Tome, proč nevezmeš roha do Kanady?“ „Ale, můj pán mi věří a nemohl bych.“ Říkali mi o tom. Musím se přiznat, že je mi líto, že se s Tomem naše společné cesty rozchází. Máte-li nějaké svědomí, měl byste ho nechat doplatit dluh.“
„No, mám asi takové svědomí, jaký si může obchodník dovolit, takže trošku. Znáte to, něco naslibovat,“ řekl zvesela obchodník, „a pak jsem připravenej udělat cokoliv rozumnýho, abych podržel kamarády. Ale letos, jak vidíte, je to na jednoho trochenc dost, víte.“ Povzdechl si otrokář zamyšleně a dolil si brandy.“
„Nuže, jak se tedy, Haley, domluvíme? řekl pak Shelby po chvíli naléhavého ticha.
„Nuže, nemáte náhodou k Tomovi nějakýho kluka nebo holku na přihození?
„Hm! Nikoho, koho bych nepostrádal. Abych řekl pravdu, k tomu, abych prodal všechny, mě nutí pouze těžká nouze. Ve skutečnosti dávám sbohem jakýmkoli mým pracovníkům velmi nerad.“
Betková Kateřina (Aj-Čj)
„Takto bych se s Vámi dohodl,“ pravil pan Shelby.
OdpovědětVymazat„ Nemůžu takhle sjednat výměnu, to prostě nemůžu, pane Shelby,“ řekl ten druhý, držíc v ruce proti světlu sklenici vína.
„ Ale proč ne, pravdou je, Haley, že je Tom neobyčejný člověk; zcela jistě je hoden této sumy kdekoliv, je spolehlivý, upřímný a schopný, díky němu šlape moje farma jako hodinky.“
„ Myslíš upřímný, jak jen negři můžou být,“ řekl Haley nalévaje si skleničku brandy.
„ Ne, myslím to vážně, Tom je dobrý, spolehlivý, rozumný a oddaný muž. Stal se křesťanem na náboženském setkání před čtyřmi lety a věřím, že se jím opravdu stal, od té doby mu důvěřuji se vším, co vlastním … s penězi, domem, koni … nechávám ho projíždět zemi a pokaždé jsem se přesvědčil, že je ve všem upřímný a otevřený.“
„Někteří chlapíci nevěří, že existují zbožní negři, Shelby,“ řekl Haley s mávnutím ruky „ale já jo, měl sem chlapce, teď, v tomhle posledním kšeftu, vzal sem ho do Orleansu, nebyl tak dobrý jako ta schůzka, ale opravdu, slyšel jsem ho se modlit, byl docela mírná a tichý. Taky sem ho prodal za slušnou cenu na to že sem ho koupil docela levně od týpka, kterej byl celej horlivej ho prodat, díky tomu jsem na něm vydělal šest set, ano víra je cenná, když je opravdová a ne nějaký podvod.“
„Nuže Tom má skutečnou víru, pokud tedy člověk někdy takovou víru měl,“ odpověděl druhý
„zrovna minulý podzim jsem ho nechal jet samotného do Cincinnati, aby pro mě něco vyřídil a přinesl mi sebou zpět pět set dolarů, „Tome,“ říkám mu, „věřím ti, protože si myslím, že jsi křesťan, vím, že bys mě nepodvedl.“ Tom se opravdu vrátil zpět, samozřejmě jsem věděl, že se vrátí. Někteří z nich se ho ptali, proč neutekl do Kanady a od jim odpověděl, že mu věřím a proto by nikdy nemohl jen tak utéct, o všem mi ihned pověděl. Musím říct, je mi velmi líto, že se s Tomem musím rozloučit. Měl bys ho nechat pokrýt celou výši dluhu, a také bys to udělal, kdybys měl nějaké svědomí.“
„Hm, mám jen tolik svědomí, kolik si ho obchodník jako já může dovolit…chápeš, jen trochu, abych na něj mohl přísahat“ řekl obchodník pobaveně „pak jsem připravený udělat cokoliv, co uznám za vhodný pro přátele, ale sám vidíš, že tohle je pro mě moc těžký, až moc těžký“ povzdechl si obchodník a nalil si další skleničku brandy.
„No Haley, jak ses rozhodl?“ zeptal se pan Shelby po chvilce nepříjemného ticha.
„Dobrá…a nemáš ještě nějakého kluka nebo holku, které by si moh přihodit k Tomovi?“
„ Nemám nikoho, koho bych nepostrádal, pravdu říct, je to jen kvůli těžké okolnosti, která mě donutila někoho prodat. Nerad se loučím s jakoukoliv pracovní silou, a to je fakt.“
Kovaříková Hana ČJ/AJ
„Tak bych měl tu záležitost zajistit,“ řekl pan Shelby.
OdpovědětVymazat„Takhle s váma nemůžu obchodovat pane Shelby, fakt ne“ řekl jiný muž držící sklenici vína lesknoucí se proti světlu.
„Proč? Fakt je, že Tom je neobyčejný chlapík, jistě stojí za to. Je čestný, schopný, mou farmu řídí přesně jako hodinky.“
„Čestnej asi jako sou negři,“ řekl Haley upíjející ze sklenky brandy.
"Ne, myslím, že Tom je dobrý, spolehlivý a nábožný člověk. Křesťanství pojal na kongregaci před čtyřmi lety a věřím, že křesťanskou víru skutečně přijal. Od té doby mu se vším důvěřuji, s penězi, domem, koňmi, a nechávám ho svobodně se pohybovat po okolí a vždy byl spolehlivý a přímý.“
"Nějací lidi nevěřej tomu, že může bejt negr pobožnej, Shelby," řekl Haley, s honosným gestem. "Ale já jo. Jednoho takovýho sem měl minulej rok, vzal sem ho do Orleans. Šlo to v pohodě, slyšel sem toho paviána jak se modlí. Byl docela krotkej a potichu. Vynesl mi řádnou sumu, protože sem ho koupil levně od chlapíka, kterej zkrachoval. Tak sem na něm vydělal šest stovek. Jó, náboženství chápu jako vzácnost u negra, jestli to je jeho skutečná vlastnost a ne nějakej podvod."
"No, Tom má svou skutečnou hodnotu, pokud jí tedy někdy nějaký nevolník měl," pokračoval druhý. "Minulý podzim jsem ho nechal jít do Cincinati samotného, aby mi vyřídil nějaký obchod a donesl mi pět set dolarů. 'Tome,' říkám mu, 'věřím ti, protože jsi křesťan, a vím, že bys mě nepodvedl.' Tom se samozřejmě vrátil. Věděl jsem, že se vrátí. Nějací kumpáni mu řekli 'Tome, proč nezdrhneš do Kanady? ‚‘Ále, pán mi věřil, nemohl jsem,' takhle mi to řekli. Mrzí mě, že se musím s Tomem rozloučit. Měl byste ho nechat pokrýt plnou částku dluhu, a vy byste to udělal, kdyby jste měl nějaké svědomí, Haley."
"No, mám asi tak svědomí, jak jen může chlap v tomhle kšeftíku mít. Zhruba tolik, abych moh přísahat na všechny svatý," řekl pobaveně obchodník, "a pak taky udělám všecko, jen abych obstál u přátel, víte. Ale tohle je pro mě poměrně těžké. Obchodník zamyšleně vzdechl a nalil si další trošku brandy.
"No, tak jak se dohodneme, Haley?" řekl pan Shelby po chvilce ticha.
“A nemáte třeba jetšě kluka nebo holku, co byste moh přihodit k Tomovi?”
“Hm, ne žádného, kterého bych mohl dát, abych řekl pravdu. Je to jen díky velké nutnosti, že vůbec prodávám. Nerad se loučím s kýmkoli z mých lidí, to je pravda."
Soňa Pluhařová ČJ/AJ
omlouvám se za pozdní odevzdání
"Takhle bychom se tedy dohodnout mohli," řekl pan Shelby.
OdpovědětVymazat"Takhle to nepude, takhle já kšeftovat nemůžu, pane Shelby," řekl ten druhý, zatím co koukal skrz sklenici do světla.
"Důvodem proč, je to, Haley, že Tom je neobyčejný mládenec. Za tu sumu rozhodně stojí. Je to krotký, čestný, upřímný a schopný muž. Celá má farma díky němu běží, jako hodinky.
"Čestnej na negra myslíte," řekli Haley soukající se po sklenici skotské.
"Ne, tedy, myslím, Tom je dobrý, věrný, vnímavý a zbožný mládenec. Náboženství do něj proniklo před čtyřmi lety a od té doby v něm doopravdy je. Od té doby mu věřím se vším. S pěnězi, domem, koňmi,.. a nechávám ho volně toulat se. Nikdy mě nezklame.
"Hele lidi říkaj, že zbožný negři nejsou, Shelby," řekl Haley s mávnutím ruky "ale já jo. Ty, co sem bral naposled v Orleans, 'k byli jak nějaká vopravdová mše. Fakt. Dyž sem slyšel tu vobludu vodříkávat votčenáš, tak mi naskočila husí kůže, jak jemně a hezky to řikal. Nahodil za něj tenkrát dobrou, takže sem na něm ještě trhnul. Chlápek se tenkrá rozhodl "střelit všechno," takže jsem na něm dobrejch šest kil vydělal. Jo, náboženství u negra je podlě mě fajn věc, když je to pravý a nepředstírá, nebo tak.."
"Jestli někdo opravdu věří, tak Tom," znovu začal druhý. "Minulý podzim jsem ho nechal jet samotného vyřídit za mne nějaký obchod. A přinést zpět pět tisíc amerických dolarů. 'Tome,' řekl jsem mu 'věřím ti, protože si opravdu myslím, že jsi křesťan, vím, že by jsi nelhal.' Tom se vrátil. Samozřejmě, že. Nikdy jsem nepochyboval. Nějaká spodina ho prý nabádala: 'Tome, proč nepláchneš do Kanady?' 'Nechci. Můj pán mi věří. Nechci ho zklamat,' prý řekl. Musím říct, že Tom pro mne bude velká ztráta. Měl by stačit na pokrytí celého dluhu, pokud se smilujete.
"No, smiluju se tak moc, jak chlap v mý pozici může. Jenom trochu. Abych semtam k něčemu svolil," zavtipkoval překupník " a taky udělam všechno, co můžu pro kámoše. Ale tenhle rok toho je na mě ňák moc." Povzdechl si překupník "Ňák moc..," a dolil si skotskou.
"Takže, Haley, jak se dohodneme?" řekl pan Shelby po chvilce ticha.
"No,... a nemáš třeba kluka nebo holku, co bys přihodil?"
"Ehh, popravdě ne žádného, kterého bych mohl postrádat. Vlastně nechci prodat žádného. Ale bohužel kvůli mé situaci musím."
Tomáš Visinger
Chaloupka strýčka Toma – Život mezi chudáky
OdpovědětVymazat“Ten obchod bych uzavřel takhle,“ řekl pan Shelby.
„Takhle obchodovat nemůžu. Prostě nemůžu, pane Shelby,“ řekl ten druhý zkoumaje sklenku vína proti světlu.
„Nuže, pravdou je, Haley, že je Tom neobyčejný člověk. Zajisté má takovou cenu kdekoli – spolehlivý, poctivý, schopný. Vede mou farmu jako na drátkách.“
„Myslíte poctivý, jako negři bývaj,“ odpověděl Haley, zatímco si drze doléval hostitelovou brandy.
„Ne, myslím to vážně. Tom je dobrý, spolehlivý, rozumný a zbožný člověk. Před čtyřmi lety na náboženském setkání poznal Boha a já věřím, že víru skutečně přijal za svou. Od té doby mu svěřuji vše, co mám: peníze, dům, koně, dovolil jsem mu cestovat samostatně a vždy jsem ho shledával věrným a zásadovým, a to ve všem.“
„Některý lidi nevěří na zbožnost negrů, Shelby,“ konstatoval s prudkým mávnutím ruky Haley „ale já jo. Měl jsem teďka tenhle rok v poslední várce do Orleans jednoho otroka. Slyšet toho chudáka, jak se modlí bylo stejně dobrý, jak sedět na mši. Byl docela krotkej a pokojnej. Taky jsem na tom slušně vydělal, poněvadž jsem ho koupil za pakatel od člověka, kterej se dostal na mizinu a musel prodat všecky, a prodal jsem ho za šest stovek. Jo, víru beru u negrů jako vzácnost, ale jenom když je opravdová, a ne když je falešná.
„Inu, pokud někdo někdy skutečně věřil, je to Tom,“ odvětil ten druhý. „Nuže, minulý podzim jsem ho nechal jít do Cincinnati samotného, aby za mne vyřídil nějaké obchody a přivezl mi zpět pět set dolarů. Řekl jsem mu: „Tome, věřím ti, protože si myslím, že jsi křesťan. Vím, že bys nepodváděl.“ Tom se vrátil, jistě že, věděl jsem to. Nějací chudáci mu říkali „Tome, proč nevezmeš roha do Kanady?“ „To bych neudělal. Můj pán na mě spoléhá.“ Říkali mi o tom. Musím se přiznat, že je mi líto, že se musím Toma zbavit. Máte-li nějaké svědomí, měl byste jím splatit své dluhy.“
„No, mám asi takové svědomí, jaký si může obchodník dovolit, takže trošku. Znáte to, něco odpřísáhnout,“ řekl zvesela obchodník, „a pak jsem připravenej udělat cokoliv rozumnýho, abych vytáh’ kamarády z bryndy. Ale letos, jak vidíte, je to na jednoho trochu dost, víte,” povzdechl si otrokář zamyšleně a dolil si brandy.
„Nuže, jak to bude s tím obchodem, pane Haley?” přerušil po chvíli Shelby nepříjemné ticho.
„Nó, nemáte ještě nějakýho kluka nebo holku, který byste přihodil k Tomovi?
„Hm! Nikoho, koho bych nepostrádal. Abych řekl pravdu, prodávám pouze z těžké nouze. Ve skutečnosti se zbavuji jakýchkoli mých pracovníků velmi nerad.“
Betková Kateřina (Aj-Čj)
OPRAVA
„Takhle bych tu záležitost zařídil,“řekl pan Shelby
OdpovědětVymazat„Nemůžu takhle uzavřít obchod – vopravdu nemůžu pane Shelby.“řekl ten druhý a podržel sklenici vína proti světlu.
„Víte Haley, Tom je neobyčejný chlapík. Tuhle cenu by za něj chtěli všude – spolehlivý, čestný, schopný, farma díky němu šlape jako hodinky,“
„Myslíte čestnej na černocha?“řekl Haley a natáhl se pro sklenici brandy.
„Ne, myslím to vážně, Tom je dobrý, spolehlivý, rozumný a zbožný chlapík. Byl před čtyřmi lety na náboženském shromáždění a přijal víru. Od té doby mu svěřuji vše – peníze, domy, koně – a nechávám ho cestovat sem tam po kraji. Vždycky byl ve všem upřímný a férový.”
„Některý lidi nevěřej, že by existoval zbožnej černoch, Shelby,“řekl Haley s nezaujatým mávnutím ruky „ale já ano. Měl jsem týpka, teď byl mezi těma, co jsem naposled vzal do Orleans. A když se modlil, bylo to jako na bohoslužbě. Byl tak klidnej a tichej. Taky jsem za něj dostal slušnou sumu, i když jsem ho koupil za pár šupů vod chlápka, co byl na mizině. Dostal jsem za něj šest stovek. Jo, považuju víru za cennou věc u černých, pokud opravdu věřej a nepředstíraj to.“
„No, Tom víru určitě nepředstírá,“připojil se znovu pan Shelby „Víte, minulý podzim jsem ho nechal jet samotného do Cincinnati, aby za mě něco zařídil a přivezl zpátky pět set dolarů. ‘Tome’, řekl jsem mu, ‘věřím ti, protože si myslím, že jsi křesťan – a vím, že bys mě nepodvedl.’ Tom se samozřejmě vrátil; jak jsem očekával. Nějací chudáci ho nabádali ‘Tome, proč nevezmeš čáru do Kanady?’ ‘Ale, pán mi věří a to bych nemohl udělat’. Řekli mi o tom. Je mi líto, že se musím rozloučit s Tomem. Měl by stačit na pokrytí celého dluhu, ale to byste musel mít svědomí, Haley.“
„No, mám tolik svědomí, jako si každej jinej chlap v kšeftu může udržet. Jenom trochu, však víte, ale nějaký by se našlo,“řekl obchodník vesele. „A pak, jsem připravenej udělat cokoli pro přítele, ale letos, víte, je to vo něco horší pro chlapíka jako já… vo trošičku těžší,“ obchodník si hloubavě povzdechl a dolil si brandy.
„Nuže Haley, jak uzavřeme obchod?“řekl pan Shelby po tíživé chvíli ticha.
„No, nemáte chlapce nebo děvče, co byste přihodil k Tomovi?“
„Hm… Nemohu nikoho postrádat, abych řekl pravdu. Jen tato velká nouze mě donutila prodávat. Nerad se loučím s jakýmkoli pomocníkem, to je fakt.“
OPRAVA
Vlčková Michaela AJ/HI
Chaloupka strýčka Toma – Život mezi chudáky
OdpovědětVymazat“Ten obchod bych uzavřel takhle,“ řekl pan Shelby.
„Takhle obchodovat nemůžu. Prostě nemůžu, pane Shelby,“ řekl ten druhý zkoumaje sklenku vína proti světlu.
„Nuže, pravdou je, Haley, že je Tom neobyčejný člověk. Zajisté má takovou cenu kdekoli – spolehlivý, poctivý, schopný. Vede mou farmu jako na drátkách.“
„Myslíte poctivý, jako negři bývaj,“ odpověděl Haley, zatímco si drze doléval hostitelovou brandy.
„Ne, myslím to vážně. Tom je dobrý, spolehlivý, rozumný a zbožný člověk. Před čtyřmi lety na náboženském setkání poznal Boha a já věřím, že víru skutečně přijal za svou. Od té doby mu svěřuji vše, co mám: peníze, dům, koně, dovolil jsem mu cestovat samostatně a vždy jsem ho shledával věrným a zásadovým, a to ve všem.“
„Některý lidi nevěří na zbožnost negrů, Shelby,“ konstatoval s prudkým mávnutím ruky Haley „ale já jo. Měl jsem teďka tenhle rok v poslední várce do Orleans jednoho otroka. Slyšet toho chudáka, jak se modlí bylo stejně dobrý, jak sedět na mši. Byl docela krotkej a pokojnej. Taky jsem na tom slušně vydělal, poněvadž jsem ho koupil za pakatel od člověka, kterej se dostal na mizinu a musel prodat všecky, a prodal jsem ho za šest stovek. Jo, víru beru u negrů jako vzácnost, ale jenom když je opravdová, a ne když je falešná.
„Inu, pokud někdo někdy skutečně věřil, je to Tom,“ odvětil ten druhý. „Nuže, minulý podzim jsem ho nechal jít do Cincinnati samotného, aby za mne vyřídil nějaké obchody a přivezl mi zpět pět set dolarů. Řekl jsem mu: „Tome, věřím ti, protože si myslím, že jsi křesťan. Vím, že bys nepodváděl.“ Tom se vrátil, jistě že, věděl jsem to. Nějací chudáci mu říkali „Tome, proč nevezmeš roha do Kanady?“ „To bych neudělal. Můj pán na mě spoléhá.“ Říkali mi o tom. Musím se přiznat, že je mi líto, že se musím Toma zbavit. Máte-li nějaké svědomí, měl byste jím splatit své dluhy.“
„No, mám asi takové svědomí, jaký si může obchodník dovolit, takže trošku. Znáte to, něco odpřísáhnout,“ řekl zvesela obchodník, „a pak jsem připravenej udělat cokoliv rozumnýho, abych kamarády podpořil. Ale letos, jak vidíte, je to na jednoho trochu dost, víte,” povzdechl si otrokář zamyšleně a dolil si brandy.
„Nuže, jak to bude s tím obchodem, pane Haley?” přerušil po chvíli Shelby nepříjemné ticho.
„Nó, nemáte ještě nějakýho kluka nebo holku, který byste přihodil k Tomovi?
„Hm! Nikoho, koho bych nepostrádal. Abych řekl pravdu, prodávám pouze z těžké nouze. Ve skutečnosti se zbavuji jakýchkoli svých pracovníků velmi nerad.“
Betková Kateřina (Aj-Čj)
OPRAVA pokus č. 2 :)
Chata strýčka Toma
OdpovědětVymazataneb
Život mezi podřadnými
„Tímto způsobem bych se s vámi dohodl,“ řekl pan Shelby.
„Takhle já nemůžu vobchodovat - vopravdu nemůžu, pane Shelby,“ řekl druhý, drže sklenici vína proti světlu.
„Inu, je pravda, že Tom je neobyčejný kus, Haley; za tuhle sumu bych ho rozhodně prodal kdekoliv - je oddaný, poctivý a schopný. Celá farma díky němu šlape jako hodinky.“
„Myslíte poctivej, jak jenom negr umí bejt,“ řekl Haley a nalil si další sklenku brandy.
„Ne, chci říct, že Tom je doopravdy dobrý, věrný, rozumný a zbožný hoch. Před čtyřmi lety přijal na misijním shromáždění křesťanství. A věřím, že ho vážně přijal. Od té doby mu svěřuji všechno - peníze, dům, koně - a nechávám ho chodit po kraji. Vždy byl ke mně upřímný.“
„Některý lidi nevěřej, že zbožný negři existujou, Shelby,“ řekl Haley s okázalým gestem, „ale já jo. Měl jsem jednoho, víte, v tý poslední letošní skupince, kerou jsem bral do Orleans – přišel jsem si jako na mši, když jsem slyšel toho kosa se modlit. A byl taky celkem mírnej a tichej. Dostal jsem za něj solidní sumičku, páč jsem ho koupil za levno od chlapa, co přišel na buben. Tak jsem na něm vydělal šest set. Jo, náboženství u negra považuju za moc cennou věc, teda když to neni jenom navoko.“
„Inu, u Toma to naoko vážně není,“ odvětil druhý. „Zrovna minulý podzim jsem ho poslal samotného do Cincinnati, aby zařídil jeden obchod a přinesl mi domů pět set dolarů. ‚Tome,‘ povídám mu, ‚věřím ti, protože věřím, že jsi křesťan – a že bys mne nepodvedl.‘ Tom se samozřejmě vrátil, což jsem očekával. Nějaká spodina ho naváděla, říkali mu: ‚Tome, proč nezdrhneš do Kanady?‘ ‚To ne, pán mi věří, to bych nemohl.‘ Tak mi to bylo řečeno. Nerad se s Tomem loučím, bezesporu. Měl by bohatě stačit na vyrovnání celého dluhu, což byste udělal, kdybyste měl vůbec nějaké svědomí, Haley.“
„Já mam tolik svědomí, kolik jenom chlap v našem vodvětví může mít – jenom krapet, víte, abych měl na co přísahat,“ řekl žertovně obchodník. „A potom, jsem připravenej udělat všechno, abych potěšil přátele. Ale letos, chápejte, letos je toho na jednoho trošku moc, až trošičku moc,“ vzdychl zamyšleně otrokář a nalil si další brandy.
„Jak se tedy dohodneme, Haley?“ řekl pan Shelby po nepříjemné chvíli ticha.
„No, nemáte ještě kluka nebo holku, co byste moh k Tomovi přihodit?“
„Hm! Žádného, kterého bych nepostrádal, abych pravdu řekl. Prodávám jen z naprosté nezbytnosti. Nerad se loučím s nikým z mé čeledi, ale jinak to nejde.“
OPRAVA
Marek Lukinič, ČJ/AJ
Chalúpka strýčka Toma
OdpovědětVymazatalebo Život medzi prostými
„Takto by som chcel dojednať túto záležitosť.“ povedal pán Shelby.
„Nemôžem takto obchodovať – naozaj nemôžem, pán Shelby.“ povedal druhý, zatiaľ čo proti svetlu pozoroval víno vo svojom pohári.
„Nuž, Haley, skutočnosťou zostáva, že Tom je mimoriadny pomocník; zaiste je hocikde hoden tej sumy – usilovný, čestný, schopný, farma vďaka nemu funguje ako hodinky.
„Myslíte čestní ako negri.“ povedal Haley, pričom si nalial ďalší pohárik brandy.
„Nie, myslím to vážne. Tom je dobrý, usilovný, citlivý a pobožný chlap. Pred štyrmi rokmi sa dostal k viere na zhromaždení a verím, že vieru naozaj prijal. Odvtedy mu dôverujem so všetkým čo mám – či ide o peniaze, domy, kone – a nechávam ho chodiť sem a tam po krajine. A vždy som ho vo všetkom vnímal ako čestného a poctivého.“
„Niektorí ľudia neveria, že existujú pobožní negri, Shelby,“ okázalo zamával Haley rukou, „ale ja áno. Mal som jedného, no, posledného ktorého som zobral do Orleans – bolo to ako na omši, počúvať ho ako sa modlí; bol celkom jemný a tichý. Vyniesol mi aj celkom dobrú sumu, keďže som ho lacno kúpil od chlapíka ktorý bol nútený svojich vypredať; zarobil som na ňom šesť stoviek. Áno, vieru v Boha považujem za cennú vlastnosť negra, ak ide o ozajstnú vec a nie omyl.“
„Nuž, ak niekedy nejaký otrok mal túto vlastnosť, tak je to Tom.“ odvetil druhý. „Minulú jeseň som ho nechal ísť samého do Cincinnati, aby za mňa uzavrel obchod a priniesol mi päťsto dolárov. ‘Tom,’ vravím mu, ‘dôverujem ti, pretože si myslím, že si kresťan. Viem, že by si ma nepodviedol.’ Samozrejme, že sa Tom vrátil, vedel som to. Nejakí podradení mi vraveli, že sa ho pýtali - ‘Tom, prečo sa nevydáš do Kanady?‘ ‘Ach, môj pán mi dôveruje, nemohol by som.‘- povedali mi. Musím povedať, že mi je ľúto, že sa musím s Tomom rozlúčiť. Ak máte nejaké svedomie, Haley, bude Vám stačiť na pokrytie celého dlhu.“
„No tak, mám toľko svedomia koľko si obchodujúci muž dokáže udržať – len trochu, viete, aby som mal na čo prisahať,“ povedal žartovne obchodník, „ a potom, som pripravený urobiť všetko aby som vyhovel priateľom, ale tento rok, viete, je pre mňa trochu ťažký, naozaj trochu ťažký.“ zamyslene si povzdychol obchodník a nalial si trochu brandy.
„Takže, Haley, ako uzavrieme tento obchod ?” povedal pán Shelby po ťaživej chvíľke ticha.
„No, nemáte chlapca alebo dievča ktorých by ste mohol prihodiť k Tomovi?”
“Hm! Žiadneho, ktorý by bol prebytočný. Aby som povedal pravdu, len v ťažkej núdzi som ochotný vôbec predávať. Nerád sa lúčim s mojimi služobníkmi, to je fakt.“
Oprava - Patrícia Partlová
„Takto bych se s Vámi dohodl,“ pravil pan Shelby.
OdpovědětVymazat„Nemůžu takhle obchodovat, to prostě nemůžu, pane Shelby,“ řekl ten druhý, zkoumaje proti světlu sklenici vína.
„Ale proč ne, pravdou je, Haley, že je Tom neobyčejný člověk; zcela jistě je hoden této sumy kdekoliv, je spolehlivý, upřímný a schopný, díky němu šlape moje farma jako hodinky.“
„Myslíte upřímný, jak jen negři můžou být,“ řekl Haley nalévaje si skleničku brandy.
„Ne, myslím to vážně, Tom je dobrý, spolehlivý, rozumný a oddaný muž. Stal se křesťanem na náboženském setkání před čtyřmi lety a věřím, že se jím opravdu stal, od té doby jsem mu svěřil vše, co vlastním …peníze, dům, koně… nechávám ho cestovat po kraji a pokaždé jsem se přesvědčil, že je ve všem férový.“
„Někteří lidé nevěří, že existují zbožní negři, Shelby,“ řekl Haley s mávnutím ruky „ale já jo, byl tu jeden negr v poslední várce, kterou sem vez do Orleansu, připadal sem si jak v kostele, když jsem ho slyšel se modlit, byl docela klidný a tichý. Taky sem ho prodal za slušnou cenu na to, že sem ho koupil docela levně od týpka, kterej musel prodat všechny, díky tomu jsem na něm vydělal šest set, ano víra je u negrů vzácností, když je opravdová a ne nějaký podvod.“
„Nuže, pokud někdy někdo skutečně věřil, je to Tom,“ odpověděl ten druhý
„zrovna minulý podzim jsem ho nechal jet samotného do Cincinnati, aby pro mě něco vyřídil a přinesl mi sebou zpět pět set dolarů, „Tome,“ říkám mu, „věřím ti, protože si myslím, že jsi křesťan, vím, že bys mě nepodvedl.“ Tom se opravdu vrátil, samozřejmě jsem věděl, že se vrátí. Prostí lidé, jak se říká, se ho ptali: Tome proč neutečeš do Kanady? Odpověděl Jim: To ne, můj pán mi věří a proto bych mu to nikdy nemohl udělat. O všem mi ihned pověděl. Musím říct, je mi velmi líto, že se s Tomem musím rozloučit. Měl byste ho nechat pokrýt celou výši dluhu, a také bys to udělal, kdybys měl nějaké svědomí.“
„Hm, mám jen tolik svědomí, kolik si ho obchodník jako já může dovolit…chápeš, jen trochu, abych na něj mohl přísahat“ řekl obchodník pobaveně „pak jsem připravený udělat cokoliv, co uznám za vhodný pro přátele, ale sám vidíš, že tohle je pro mě moc těžký, až moc těžký“ povzdechl si obchodník a nalil si další skleničku brandy.
„No Haley, jak ses rozhodl?“ zeptal se pan Shelby po chvilce nepříjemného ticha.
„Dobrá…a nemáš ještě nějakého kluka nebo holku, které by si moh přihodit k Tomovi?“
„ Nemám nikoho, koho bych nepostrádal, pravdu říct, jen těžká nouze mě donutila někoho prodat. Nerad se loučím se svými pracovníky a to je fakt.“
Kovaříková Hana ČJ/AJ
"Tímhle způsobem bych to uzavřel," řekl pan Shelby.
OdpovědětVymazat"Nemůžu obchodovat takhle, to fakt nemůžu, pane Shelby," řekl ten druhý, zatímco držel sklenici vína proti světlu.
“Důvodem, Haley, je to, že Tom je jiný, rozhodně stojí tu sumu. Je spolehlivý, čestný, zručný, moje farma díky němu funguje jako hodinky.
"Čestnej jak jen negr může bejt, myslíte," řekl Hayley, přičemž si drze naléval do sklenice hostitelovu brandy.
"Ne, myslím tím, že Tom je dobrý, spolehlivý a zbožný člověk. Křesťanství před čtyřmi lety přijal na kongregaci a věřím, že se křesťanem skutečně stal. Od té doby mu svěřuju všechno, co mám, s penězi, domem, koňmi, a nechávám ho chodit svobodně po okolí a vždy se choval jen čestně a upřímně."
"Někteří lidi nevěřej, že by mohl existovat pobožnej negr, Shelby," řekl Haley, s okázalým gestem. "Ale já jo. Měl jsem jednoho tendle rok, poslední kus co sem si vzal s sebou do Orleans. Když jsem slyšel toho opičáka se modlit, přišlo mi to jako v kostele. Byl přitom docela uctivej a tichej. Taky mi vynes dobrou sumu, protože sem ho koupil za levno od chlápka, kterej přišel na mizinu. Tak jsem na něm trhnul šest set. Jo, náboženství beru jako cennou věc u negra, pokud je to jeho skutečná vlastnost a ne švindl."
"No, on Tom není obyčejný otrok, rozhodně za to stojí," pokračoval ten druhý. "Totiž, na podzim jsem ho nechal jít do Cincinati samotného, aby mi přinesl pět set dolarů. 'Tome,' řekl jsem mu, 'věřím ti, protože jsi křesťan, a vím, že bys nepodváděl.' Tom se vrátil, to samo sebou. Věděl jsem, že se vrátí. Nějací vidláci mu říkali, 'Tome, proč nevezmeš čáru do Kanady? 'No, pán mi věří a já nemůžu,' to mi řekli. Musím říct, že je mi líto, že se musím Toma vzdát. Měl byste jeho transakcí uzavřít náš dluh, a taky byste to udělal, kdybyste měl kapku svědomí, Haley."
"No, mám asi tolik svědomí, kolik může zůstat chlapovi v tomhle kšeftu. Asi jen tolik abych moh přísahat při všech svatejch," řekl obchodník ironicky, "jo a taky jsem ochotnej udělat cokoli, abych vyhověl kamarádům, ale tohle je na mě docela moc, fakt docela moc." Obchodník si zamyšleně povzdechl a nalil si ještě trochu brandy.
"No, tak jak se tedy domluvíme, Haley?" řekl pan Shelby po trapné chvíli ticha.
"No, nemáte náhodou kluka nebo holku, co byste moh přihodit k Tomovi?"
"Hm! Žádného, kterého bych se mohl vzdát, abych řekl pravdu, je to jen kvůli nutnosti, že jsem ochotný vůbec prodávat. Nerad se vzdávám jakéhokoliv ze svých otroků, to je fakt."
Šmat Alexandr AJ/HI oprava
"Takto bych se s vámi měl domluvit," řekl pan Shelby.
OdpovědětVymazat"Takhle ten obchod neuzavřu – to opravdu nemohu pane Shelby," řekl druhý muž, mezitím co si naproti světlu prohlížel sklenku vína.
"Víte, je pravdou, pane Haley, že Tom je velmi neobvyklý chlapík. Je jisté, že to kolik si za něj žádám, bych dostal kdekoliv. Je spolehlivý, čestný, schopný a díky němu farma běží jako švýcarské hodinky."
"Tím myslíte čestný jak jen negr může být." řekl Haley, když si sám naléval skleničku brandy.
"Ne, myslím to vážně, Tom je opravdu spolehlivý, vyrovnaný a bohabojný chlapík. Před čtyřmi lety na setkání přijal víru a já věřím, že to myslí vážně. Od té doby mu věřím se vším – peníze, domy, koně. Nechávám ho samotného chodit po okolí. Vždy jsem mu věřil - ve všem."
"Jsou lidé, kteří nevěří na bohabojné negry, Shelby," řekl Haley s okázalým gestem. "ale já na ně věřím. Měl jsem jednoho takového, minulý rok, když jsem vezl várku do Orleans, bylo celkem fajn, když jsem slyšel jak se ten opičák modlí. A byl tak vychovaný a klidný. Vynesl mi pěknou sumičku a to jsem ho koupil levně od chlápka, který rychle potřeboval peníze. Vydělal jsem na něm šest stovek. Ano, náboženství si u negrů cením, ale musí být upřímné a ne jenom hrané."
"No, jestli to někdo nehraje, tak je to Tom." odpověděl druhý muž. "Minulý podzim, jsem ho nechal samotného jít až do Cincinnati, aby zařídil obchod a přinesl mi pět set dolarů. "Tome," řekl jsem mu, "věřím ti, protože věřím, že jsi křesťan – proto bys mě nikdy nepodvedl." Tom se samozřejmě vrátil, já ani nic jiného nečekal. Nějací pobudové ho prý naváděli – Tome, proč se nesebereš a neutečeš do Kanady? "Pán mi věří, takže bych nemohl" Musím říct, je mi velmi líto, že se musím s Tomem rozloučit. Měl by vyrovnat můj dluh a vyrovnal by ho, kdybyste měl alespoň nějaké svědomí, Haley."
"No, já mam svědomí tak akorát dost na to, abych si mohl nadále dovolit dělat svůj byznys. Dost na to, abych alespoň mohl na něco přísahat." řekl obchodník žertovně, "A potom jsem připraven udělat cokoliv, aby se zavděčil přátelům. Ale tenhle rok, víte...je na mé hochy trochu tvrdý." Obchodník si dramaticky oddychl a dolil si brandy.
"Dobrá tedy, jak to tedy chcete udělat Haley?" přerušil pan Shelby nepříjemnou chvilku ticha.
"No, nemáte náhodou kluka, nebo holku, co byste mohl přihodit k Tomovi?
"Hm. Nemám žádné, které bych mohl postrádat, abych pravdu řekl, prodávám jen kvůli tomu, že je to nezbytné. Nerad se loučím s kýmkoliv z mých pomocníků, to je fakt."
Korektura - Tupý M.
„Takhle bych to udělal já,“ řekl pan Shelby.
OdpovědětVymazat„Nemůžu ten obchod udělat tímhle způsobem, fakt ne, pane Shelby,“ řekl ten druhý, když zvedal sklenici vína proti světlu.
„Podívejte, Haley, faktem je, že Tom je neobvyklý pomocník, za tu cenu rozhodně stojí. Je spolehlivý, poctivý, schopný a celá farma šlape jak hodiny.
„Myslíte poctivej na černocha,“ řekl Haley, který si nalil sklenici brandy.
„Ne, myslím to vážně. Tom je dobrý, spolehlivý, rozumný, pobožný člověk. Dostal se před čtyřmi roky do církve, při jedné mši. A já věřím, že se tam opravdu dostal. Od té doby mu svěřuji vše, co mám – peníze, domy, koně - a také ho nechávám chodit si, kam se mu zachce, a nikdy mi nelže.
„Některý lidi nevěřej, že existuje pobožnej černoch, Shelby,“ řekl Haley s mávnutím ruky, „ale já věřím. Měl jsem jednoho ve várce, kterou jsem letos vezl do Orleans – slyšet ho modlit se, bylo stejně tak dobrý jako mše. A byl celkem vlídný. Vynesl mi taky dost peněz, koupil jsem ho levně, od chlápka, kterej potřeboval nutně peníze, tak jsem ho koupil za šest set. Jo, náboženství u černocha je cenný, když to je opravdový a ne předstíraný.
„No, jestli by to mělo být u někoho opravdové, tak u Toma,“ odvětil ten druhý. „Minulý podzim jsem ho nechal jet do Cincinnati samotného, aby za mě vyřídil obchody a přivezl mi pět set dolarů. Řekl jsem mu: „Tome, věřím ti, protože si myslím, že jsi křesťan, vím, že bys nepodvedl.“ Tom se vrátil, přesně jak jsem to tušil. Někteří lidé se ho ptají: „Tome, proč neutečeš do Kanady? A Tom odvětí: „No, pán mi věří a já nemohu…“ Řekli mi o tom. Musím říct, že mi je líto prodat Toma. Měl byste ho koupit a tím pokrýt celý dluh, Haley, pokud máte ještě nějaké svědomí.“
„Dobře, mám tolik svědomí, jako si obchodník může dovolit mít – jen trochu, víte, jak to je.“ řekl radostně obchodník, „a taky jsem připravenej udělat cokoliv, abych vyhověl přátelům, ale tenhle rok je trochu drsnej pro lidi, trochu moc drsnej.“ Povzdechl si kupec a nalil si další brandy.
„Dobře, no, jak se tedy dohodneme, Haley?“ řekl pan Shelby, po chvíli nepříjemného ticha.
„No, nemáte nějakýho kluka nebo holku, co byste mohl přihodit k Tomovi?“
„Hm, nikoho, kdo by byl nadbytečný, abych řekl pravdu, jen těžká nezbytnost mě
nutí prodávat. Nerad se zbavuji jakéhokoli ze svých pomocníků. To je fakt.“
Vendula Zmítková, AJ/NJ
OPRAVA
„Pojď sem, ty Jime Crowe,“ řekl. Chlapec přišel a pán ho pohladil po kudrnaté hlavě a pošimral ho pod bradou.
OdpovědětVymazat„Teď, Jime, ukaž tomuto pánovi, jak umíš tancovat a zpívat.“ Chlapec začal s jednou z těch divokých, groteskních písní, které jsou mezi černými běžné. Zpíval zvučným a čistým hlasem, doprovázeje svůj zpěv spoustou komických pohybů rukou, nohou a celého těla, všechno v perfektním rytmu.
„Bravo!“ řekl Haley a hodil mu čtvrtku pomeranče.
„Teď, Jime, choď jako starý strýček Cudjoe s revmatismem,“ řekl mu pán.
Ohebné končetiny náhle nabyly zdeformované a zkroucené podoby, záda se ohnula do hrbu a chlapec s holí svého pána pokulhával po místnosti; jeho dětský obličej se zašklebil, jako by kousl do citrónu, a plival zleva doprava v nápodobě starého hrbáče.
Oba pánové vybuchli v hlasitý smích.
ŠMAT, LUKINIČ
OPRAVA
OdpovědětVymazat"Tak bychom se tedy dohodnout mohli," řekl pan Shelby.
"Takhle to nepude, takhle já kšeftovat nemůžu, pane Shelby," řekl ten druhý, zatím co koukal skrz sklenici do světla.
"Důvodem proč, je to, Haley, že Tom je neobyčejný mládenec. Za tu sumu rozhodně stojí. Je to krotký, čestný, upřímný a schopný muž. Celá má farma díky němu běží, jako hodinky.
"Čestnej na negra myslíte," řekli Haley soukající se po sklenici skotské.
"Ne, tedy, myslím, Tom je dobrý, věrný, vnímavý a zbožný mládenec. Náboženství do něj proniklo před čtyřmi lety a od té doby v něm doopravdy je. Od té doby mu věřím se vším. S pěnězi, domem, koňmi,.. a nechávám ho volně toulat se. Nikdy mě nezklame.
"Hele lidi říkaj, že pobožný negři nejsou, Shelby," řekl Haley s mávnutím ruky "ale já jo. Ty, co sem bral naposled do Orleans, 'k byli jak nějaká vopravdová mše. Fakt. Dyž sem slyšel tu vobludu vodříkávat votčenáš, tak mi naskočila husí kůže, jak jemně a hezky to řikal. Nahodil za něj tenkrát dobrou, takže sem na něm ještě trhnul. Chlápek se tenkrá rozhodl "střelit všechno," takže jsem na něm dobrejch šest stovek vydělal. Jo, náboženství u negra je podlě mě fajn věc, když je to pravý a nepředstírá to, nebo tak.."
"Jestli někdo opravdu věří, tak Tom," začal znovu přesvědčovat. "Minulý podzim jsem ho nechal jet samotného do Cincinati vyřídit za mne nějaký obchod. A přinést zpět pět tisíc amerických dolarů. 'Tome,' řekl jsem mu 'věřím ti, protože si opravdu myslím, že jsi křesťan, vím, že by jsi nelhal.' Tom se vrátil. Samozřejmě, že. Nikdy jsem nepochyboval. Nějaká spodina ho prý nabádala: 'Tome, proč nepláchneš do Kanady?' 'Nechci. Můj pán mi věří. Nechci ho zklamat,' prý řekl. Musím říct, že Tom pro mne bude velká ztráta. Měl by stačit na pokrytí celého dluhu, pokud se smilujete.
"No, smiluju se tak moc, jak chlap v mý pozici může. Jenom trochu. Abych semtam k něčemu svolil," zavtipkoval překupník " a taky bych se pro kamarády roztrhal. Ale tenhle rok toho je na mě ňák moc." Povzdechl si překupník "Ňák moc..," a dolil si skotskou.
"Takže, Haley, jak se dohodneme?" řekl pan Shelby po chvilce ticha.
"No,... a nemáš třeba kluka nebo holku, co bys přihodil?"
"Ehh, popravdě ne žádného, kterého bych mohl postrádat. Vlastně nechci prodat žádného. Ale bohužel kvůli mé situaci musím."
Tomáš Visinger Aj/Vv
“Pojď sem, ty Jime Crowe,” řekl. Když dítě přišlo, pán ho pohladil po kudrnaté hlavě a poplácal pod bradou.
OdpovědětVymazat“Teď, Jime, ukaž tomu pánovi, jak umíš tancovat a zpívat.” Chlapec spustil plným a čistým hlasem jednu z těch divokých, bizarních písní běžných mezi černochy, doplňuje svůj zpěv spoustou komických pohybů rukou, nohou a celého těla, vše v perfektním souladu s hudbou.
“Bravo!” řekl Haley a hodil mu kus pomeranče.
“Teď, Jime, choď jako starý strejda Cudjoe, když má revma,” řekl jeho pán.
Chlapcovy končetiny v mžiku vypadaly jako zdeformované a s pánovou holí v ruce a shrbenými zády se belhal po pokoji. Dětské rysy jeho obličeje byly zkřiveny do bolestné grimasy a plival kolem sebe jako ztělesnění starého muže.
Oba páni se bouřlivě smáli.
Vendula Zmítková, Michaela Nežerná
„Pojď sem, Jime Crowe,“řekl Haley. Dítě přistoupilo blíže a pán ho poplácal po kudrnaté hlavě a podrbal ho pod bradou.
OdpovědětVymazat„Tak, Jime, a teď ukaž tomu gentlemanovi jak umíš zpívat a tanovat,“ chlapec začal zpívat jednu z těch divokých, směšných písní oblíbenou mezi černými, silným čistým hlasem, zpěv doplnil komickými kreacemi rukou, nohou a celého těla, perfektně do rytmu hudby.
„Bravo!“řekl Haley a hodil chlapci čtvrku pomeranče.
„Teď, Jime, choď jako starej strejda Cudjoe, když má revma.“řekl jeho pán.
V tu chvíli na sebe ty dětské pružné končetiny vzaly podobu zdeformovaných a křivých hnát, jak se s hrbatými zády a s holí svého pána v ruce belhal po pokoji, jeho dětská tvář se zkřivila do žalostné grimasy a plival doprava doleva jako imitace starého muže.
Oba gentlemani se bouřlivě smáli.
Pluhařová Soňa, Vlčková Michaela
„Pojď sem, Jime Crowe,“ řekl. Dítě přistoupilo a pán pohladil jeho kudrnaté vlasy a štípl ho do brady.
OdpovědětVymazat„Tak Jime, teď ukaž tomuto pánovi, jak umíš tančit a zpívat.“ Chlapec předvedl jednu z těch divokých, groteskních písní známou mezi černochy. Zpíval medovým a čistým hlasem a svůj zpěv doprovázel mnohými legračními pohyby rukou, nohou i celým tělem, a to všechno v dokonalé souhře s hudbou.
„Výborně!“ řekl Haley a hodil mu čtvrtku pomeranče.
„Teď Jime, začni chodit jako starý strýc Cudjoe, když má revma,“ řekl jeho pán.
Chlapcovi pružné končetiny si okamžitě osvojily zdeformování a pokřivení. Se shrbenými zády a s pánovou holí v ruce kulhal po místnosti, jeho dětská tvář se vrásčitě zkroutila a začala plivat napravo i nalevo, v pokusu o napodobení starého muže.
Oba pánové se bouřlivě rozesmáli.
Kopecká, Kovaříková ČJ/AJ
"Pojď sem, šašku Jime," řekl. Objevilo se dítě a jeho pán ho pohladil po kudrlinách a chtnul mu bradu.
OdpovědětVymazat"Teď, Jime, ukaž tomuto džentlmenovi, jak pěkně umíš zpívat a tančit.
Chlapeček spustil plným a čistým hlase jednu z těch veselých černošských odrhovaček doprovázenou rytmickými pohyby
rukou, nohou a vůbec celým tělem - všechno přesně na dobu.
"Bravo!" řekl Haley a hodil chlapci kus pomeranče.
"Teď, Jime, udělej mrzáka s revmatem," přikázal pan Shelby.
Rázem se začaly mrštné dětské končetiny kroutit a prohýbat, se shrbenými zády a pánovou holí v ruce. Belhal se po
místnosti se žalostným výrazem ve tváři a prskal na všechny strany, úplně jako chorý stařec.
Oba muži se smáli z plných plic.
K. Betková & T. Visinger
„Pojď sem, Jime Crowe.“ řekl pan Shelby. Dítě přistoupilo a pán ho pohladil po kudrnatých vlasech a poškrábal ho na bradě.
OdpovědětVymazat„Jime, teď tady pánovi ukaž, jak umíš tančit a zpívat.“ Chlapec spustil silným a čistým hlasem jednu z těch divokých, groteskních písní, které jsou mezi černochy běžné, přičemž jeho zpěv doprovázel komickými pohyby jeho rukou, nohou a celého těla a to vše v perfektním rytmu s hudbou.
„Bravo!“ řekl Haley, přičemž mu hodil čtvrtku pomeranče.
„Jime, teď choď jako starý strýček Cudjoe, když ho trápí revma.“ řekl mu jeho pán.
Najednou ohebné končetiny dítěte přebraly podobu zdeformovanosti a zkřivenosti, spolu s jeho nahrbenými zády a pánovou holí v ruce kulhal po místnosti, jeho dětská tvář se zkřivila do žalostného šklebu a plival zprava doleva, napodobujíc starého muže.
Oba páni se hlučně smáli.
Tupý AJ/VV, Partlová AJ
OdpovědětVymazat“Pojď sem, ty Jime Crowe,” řekl. Dítě přiběhlo, pán ho pohladil po kudrnatých vlasech a chytil ho za bradu.
“Tak, Jime, teď ukaž tady tomu pánovi, jak umíš tančit a zpívat.” Chlapec spustil silným a čistým jednu z těch divokých a bizarních písní běžných mezi černochy. Svůj zpěv doprovázel množstvím komických kreací, při kterých rytmicky pohyboval rukami, nohami a celým tělem.
“Úžasné!” vykřikl Haley a hodil mu kousek pomeranče.
“Teď nám Jime ukaž, jak chodí strýček Cudjoe, když ho trápí revma,” nakázal jeho pán.
V okamžiku se jeho ohebné dětské končetiny přeměnily na stářím sešlé a zkřivené hnáty a podepírajíc se shrbený o pánovu hůl, se pajdal po místnosti. Jeho dětská tvář nahodila zkormoucený výraz a ze svraštělých úst plival do všech stran při snaze napodobit starého muže.
Oba pánové se náramně bavili.
Natalija Radujko
Natália Šimmer
„Takto bych se s vámi domluvil,“ řekl pan Shelby.
OdpovědětVymazat„Takhle já nemůžu vobchodovat - vopravdu nemůžu, pane Shelby,“ řekl druhý, drže sklenici vína proti světlu.
„Inu, je pravda, že Tom je neobyčejný kousek, Haley; za tuhle cenu bych ho rozhodně prodal kdekoliv - je stálý, poctivý a schopný. Celá farma díky němu šlape tak jak má.“
„Myslíte poctivej, jak jenom negr umí bejt,“ řekl Haley a nalil si další skleničku brandy.
„Ne, chci říct, že Tom je doopravdy dobrý, věrný, rozumný a zbožný hoch. Před čtyřmi lety se stal křesťanem. A věřím, že v něj vážně věří. Od té doby mu svěřuji všechno - peníze, dům, koně - a nechávám ho chodit, kam jen chce. Vždy jsme si byli rovni.“
„Některý lidi nevěřej, že zbožný negři existujou, Shelby,“ řekl Haley s okázalým gestem, „ale já jo. Měl jsem jednoho maníka, v tý poslední letošní skupince, kerou jsem bral do Orleans - hřálo mě na srdci slyšet to stvoření se modlit. A byl i celkem zdvořiléj a tichej. Dostal jsem za něj i solidní sumičku, páč jsem ho koupil za levno od chlápka, co přišel na buben. Tak jsem na něm vydělal šest set. Jo, náboženství u negra považuju za moc cennou věc, teda když to neni jenom hraný.“
„Inu, Tom to doopravdy nehraje, leda by byl vážně dobrý herec,“ odpověděl druhý. „Zrovna minulý podzim jsem ho poslal samotného do Cincinnati, aby zařídil jeden obchod a přinesl mi domů pět set dolarů. ‚Tome,‘ povídám mu, ‚věřím ti, protože věřím, že jsi křesťan – a že bys mne nepodvedl.‘ Tom se samozřejmě vrátil, což jsem očekával. Nějaká lůza ho naváděla, říkali mu: ‚Tome, proč nezdrhneš do Kanady?‘ ‚To ne, pán mi věří, to bych nemohl.‘ Tak mi to bylo řečeno. Nerad se s Tomem loučím, o tom žádná. Měl by bohatě stačit na vyrovnání celého dluhu, což byste udělal, kdybyste měl vůbec nějaké svědomí, Haley.“
„Já mam tolik svědomí, kolik jenom chlap v naší branži může mít – jenom krapet, víš, abych měl na co přísahat,“ řekl žertovně obchodník. „A potom, jsem připravenej udělat všechno, abych potěšil přátele. Ale letos, víš, letos je toho na jednoho trošku moc, až trošičku moc,“ vzdychl zamyšleně otrokář a nalil si další skleničku brandy.
„Jak se tedy dohodneme, Haley?“ řekl pan Shelby po nepříjemné chvíli ticha.
„No, nemáte ještě jednoho nebo jednu, co byste moh k Tomovi přihodit?“
„Hm! Žádného, kterého bych nepostrádal, abych pravdu řekl. Prodávám jen z naprosté nezbytnosti. Nerad se loučím s někým z řad mých lidí, ale jinak to nejde.“
Dobrý den, omlouvám se za zpoždění. Stále mám potíže s internetem, děkuji za pochopení.
Robin Berlov TV/AJ
a zde je minulý překlad který se mi nepovedlo přidat.
OdpovědětVymazatNa počátku světa vznikl Mauricius - když velké pustule sopky stále prskaly a rozlévaly oheň a lávu. V sérii kataklyzmického vření byl ostrov z mořského dna vyzdvihnut a zvedl se směrem k nebi, horké kameny žhnoucí a tavící se tak, že cyklón, přívalové vlny, horký vítr a velké deště ho formovaly a odíralya ohromné zemětřesení jím otřásly a zvedlyho do podivných horských pásů, chrlícílehkékameny jako šéfkuchař šlehající vaječné bílky, ažztuhnou a zformují divné vrcholy, když je zvedneme na špičku vidličky. Podivně tvarované hory Mauriciu rostly; miniaturní hory,všechny pod 3000 stop, ale jako jedinečná, unikátní Daliesque, jako by byla pečlivě navržena pro scénu pozadí Spousty korálovýchvýstupků, tolik jako je hvězd, pak vytvořilo ochranou střechu okolo, obsahující laguny, která obklíčila ostrov jako příkop obklopující pevnost.
Postupně, jak se tvořila země, dorazily semínka, ať už po moři nebo vzduchem, aby zapustily své kořeny do vulkanické půdy, nyní měkké a úrodné, zavlažována mnoha čirými řekami. Následovalo ptactvo a netopýři, které přinesly bludné větry, želvy a ještěrky jako ztroskotaní mariňáci na raftech z větví a popínavých rostlin z jiných zemí. Ti se usadili a prosperovali a postupně, po více než miliony let, se jejich potomci vyvinuli podle svých vlastních linií, jedinečných pro ostrovy.
Dodo vznikl; velký, černý, nelétavý papoušek. Želvy se zvětšovaly a zvětšovaly, dokud neměly velikost křesla a vážily více než dva tisíce liber, a ještěrky se mezi sebou smíchalydo podivných tvarů a duhových barev. Nejsou tu žádní hlavní dravci s výjimkou sovy a malépoštolky, tvorové se vyvinuly bez obrany. Dodo se stal nelétavým, tlustým a pohupujícím se, hnízdícím na zemi v bezpečí, stejně jako papoušek. Nebylo nic co by obtěžovalo pomalý, stařecký život želvy; jen ti rychlý, třpytiví ještěři a zlatoocí gekoni se museli obávat jestřábu a sovy.
Tam, na skvrně vulkanické půdy uprostřed rozsáhlého moře byl vytvořen pomalu a opatrně úplný, jedinečný a klidný svět. Čekalo to tam stovky tisíc let na zničující invazi nenasytných zvířat, na které byla naprosto nepřipravená, skupinadravých zvířat vedených nejhorším predátorem na světě, Homo sapiens. Samozřejmě s člověkem přišli všichni jeho známí: pes, krysa, prase a v tomto případě pravděpodobně jeden z nejhorších dravců vedle člověka, opice.
Robin Berlov tv/aj
OPRAVA
OdpovědětVymazat“Týmto spôsobom by som mohol zariadiť túto záležitosť,” povedal pán Shelby.
“Ale ja takto obchodovať nemôžem--to určite nepôjde, pán Shelby” povedal ten druhý, držiac skleničku vína v úrovni očí proti lúču slnka.
“Pozrite sa, pravdou je, Haley, že Tom je pozoruhodný pomocník; som presvedčený, že sa oplatí za neho dať takúto cenu -- je vytrvalý, čestný, schopný, celé moje hospodárstvo vďaka nemu funguje ako hodinky.”
“Čestný ako len nigri zvyknú byť.” odvetil Haley a zapil to skleničkou brandy.
“Nie; naozaj, Tom je spoľahlivý, vytrvalý, citlivý a zbožný človek. Prijal vieru na letnom stretnutí pred štyrmi rokmi; a vyzerá to, že sa stal naozajstným kresťanom. Odvtedy som sa mu nebál dať do opatery čo mám--peniaze, dom, kone,-- a dovolil som mu slobodne chodiť po krajine; je čestný a nikdy ma v ničom neoklamal.
"Niektorí ľudia neveria, že existujú pobožní černosi, Shelby,” odvetil Haley s okázalým gestom, “ale ja tomu verím. Tiež som mal takého, poviem vám, toho roku, pritiahol som si ho ako posledný kus do Orleans--mal som pocit, že som prišiel na zhromaždenie, fakt, keď som tohto tvora počul modliť sa; a bol celkom mierny a tichý. Vydražil som ho tiež za celkom dobrú cenu, pretože som ho kupil za lacný peniaz od chlapa, ktorý musel svojich vypredať; takže som na ňom vyťažil šesť stoviek. Áno, vysoko oceňujem zbožnosť na černochovi, ale len ak ide o naozajstnú vec, nie len na oko."
“Tom je skutočný kresťan.” hrdo sa pochválil ten druhý. “Veď pozrite, minulú jeseň, som ho poslal do Cincinnati uplne samého, aby tam obchodoval v mojom mene a priniesol päťsto dolárov. 'Tom, 'povedal som mu,
'Verím ti, pretože si myslím, že si kresťan--viem, že by si ma nezradil.' Tom sa bez váhania vrátil späť; vedel som, že sa vráti. Niektorí z podradených sa mi zdieľali, že mu nahovárali --Tom, prečo neutečieš do Kanady?' 'Ach, môj pán mi dôveruje, nemohol by som mu to spraviť.'--prerozprávali mi to. Musím povedať, že sa mi Toma ťažko vzdáva. Mal by stačiť na vyrovnanie celého dlhu; ak by sa vo vás, Haley, našla aspoň štipku svedomia.
“Nuž, mám svedomie, aké si poctivý obchodník môže dovoliť,-- len trochu, chápete, aby som mohol prisahať,” povedal obchodník žartovne; “ a potom som pripravený urobiť čokoľvek, čo bude vyhovovať mojim priateľom. Ale tento rok, sámi vidíte, pane, je to na jedného trošku veľa -- je to o trošku ťažšie.” povzdychol si obchodník a nalial si ešte trochu brandy.
“Tak potom, ako sa dohodneme, pán Haley?” prelomil nepríjemné ticho pán Shelby.
“No a nemali by ste nejakého chlapca alebo dievča, ktorého by ste mohli prihodiť k Tomovi?”
“Hm!--nikoho, kto by bol nadbytočný; aby som povedal pravdu, len ťažká bieda ma dokáže prinútiť vôbec niečo predať. Nerád sa vzdávam hocikoho z mojich ľudí, to je fakt.”
Natália Šimmer AJ/SV
“Pojď sem Jimi Crowe” řekl. Dítě přišlo a mistr ho poplácal po jeho kudrnaté hlavě a polechtal ho pod bradou.
OdpovědětVymazat“Teď Jime, ukaž tomu to gentlamanovi jak umíš tančit a zpívat.” Kluk započal s jednou z těch divokých, groteskních písní běžné mezi negry. K bohatému a čistému hlasu doprovázelo jeho zpívání mnoho komických výjevů rukou, nohou a celého těla, všechno perfektně sladěno s hudbou.
“Bravo!”řekl Haley, hodíc mu čtvrtku pomeranče.
“Teď Jime, choď jako starý strýček Cudjoe, když má réma,” řekl jeho mistr.
Ohebné končetiny dítěte se okamžite zkroutili do předstíraného vzhledu deformace a pokřivení se shrbenými zády, pánovou holí v ruce, pokulhával po místnosti. Jeho dětský obličej se zkreslil do žalostných vrásek a plival nalevo i napravo v rámci napodobování starého pána.
Oba gentlemani se neskutečně smáli.
Radka Kudrnáčová AJ/ČJ
OPRAVA
OdpovědětVymazatChaloupka strýčka Toma
“Takhle bychom to nejspíš mohli zařídit”, řekl pan Shelby “Nemůžu takhle vobchodovat - prostě nemůžu, pane Shelby,” řekl ten druhý, držíc sklenku vína před svýma očima. “Ale proč ne, fakt je, Haley, že Tom je mimořádný chlapík;” Za takovouhle cenu by stál kupovat ho kdekoliv. Je spolehlivý, upřímný, schopný a díky němu funguje moje farma jako hodinky.” “Myslíte poctivý jako všichni negři” řekl Haley, zatímco si sám sobě naléval sklenku brandy. “Ne, myslím to vážně, Tom je hodný, spolehlivý, citlivý, zbožný chlápek. Přijal víru na táborovém setkání před čtyřmi lety a veřím, že to doopravdy pochopil. Od té doby mu svěřuji všechno. Peníze, dům, koně, nechávám ho chodit volně po celém kraji a vždy ho ve všem shledám věrného a poctivého.” “Některý lidé nevěří, že existuje pobožný negr, Shelby” řekl Haley s klidnou okázalostí, “ale já ano. Měl jsem chlapa, teď v poslední části roku, kterýho jsem vzal do Orleans, bylo fakt moc příjemný slyšet toho tvora se modlit. Byl celkem laskavý a tichý. Taky mi vydělal dobrou sumičku, odkoupil jsem ho levně od chlápka co o všechno přišel a vydělal jsem na něm šest stovek. Jojo, musím uznat, že náboženství je u černocha cenná věc, pokud to teda dotyčný nepředstírá”. “No Tom je ve víře nejupřímnější černoch, kterýho jsem potkal“ řekl druhý pán. Na podzim jsem ho poslal samotného do Cincinnati, aby za mě obchodoval a přivezl mi domů pět set dolarů. ‘Tome,' řekl jsem mu,’ věřím ti, protože si myslím, že jsi křesťan a vím že bys mě nepodvedl. Samozřejmě že se Tom vrátil. Veděl jsem to. Nějací chlápci se ho ptali - ‘Tome, proč nezdrhneš do Kanady? ‘Ale, pán mi důvěřuje a já nemůžu’ - řekli mi o tom. Musím říct, že se velmi nerad loučím s Tomem. Měl by vyrovnat celý zůstatek dluhu, Haley, pokud máte nějaké svědomí. “No, mám asi tolik svědomí jako si jakýkoliv vobchodník může udržet - jenom trochu, abych měl na co přísahat” řekl obchodník vesele. “A potom jsem připraven udělat cokoliv abych udělal radost přátelům, ale tenhle rok to je pro mě dost těžký - celkem dost těžký.” Obchodník si povzdechl a nalil si zase trochu brandy. “Dobře tedy, Haley, jak chceš obchodovat?” řekl pan Shelby po nepříjemné chvilce ticha. “No, nemáš nějakýho kluka nebo holku, co bys mohl přihodit k Tomovi?” “Hmm! Nikoho, koho bych mohl postrádat. Popravdě pouze nezbytnost mě nutí prodávat. Nerad se loučím se svými pomocníky, to je fakt.”
Radka Kudrnáčová AJ/ČJ
“Pojď sem Jimi Crowe” řekl. Dítě přišlo, mistr ho poplácal po kudrnaté hlavě a polechtal mu bradu
OdpovědětVymazat“Teď Jime, ukaž tomu to gentlamanovi jak umíš tančit a zpívat.” Kluk začal zpívat jednu z těch divokých, groteskních písní běžnou mezi negry. Svůj bohatý a čistý hlas doprovázel komickým máváním rukou, nohou a celého těla, ale vše přesně do rytmu hudby.
“Bravo!”řekl Haley a hodil mu čtvrtku pomeranče.
“Tak a teď Jime, choď jako starý strýček Cudjoe, když má revma,” řekl jeho mistr.
Ohebné dětské končetiny se v mžiku proměnili na pohled v deformované a zkřivené a se shrbenými zády a pánovo holí v ruce pokulhával po místnosti. Jeho dětský obličej se změnil na žalostný a plný vrásek, a aby napodobil starce, tak ještě plival napravo i nalevo.
Oba gentlemani se neskutečně smáli.
„Takto bychom měli tuto záležitost řešit“, řekl pan Shelby.
„Takhle teda obchody dělat nemůžu, to fakt ne pane Shelby“, řekl ten druhý, který si prohlížel svou sklenku vína oproti světlu.
„A proč tak jistě, Haley? Tom je neobvyklý muž a za tuto částku rozhodně stojí. Je stabilní, upřímný, schopný a má farma s ním funguje jako hodinky.“
„Myslíte upřímný v podání negra“ řekl Haley a natáhl se pro sklenku whisky.
Ne, myslím to vážně. Tom je spolehlivý, rozumný, zbožný chlapík. Před čtyřmi lety se na táborovém setkání stal křesťanem a já vážně věřím, že vzal víru za svou. Od té doby mu se vším plně důvěřuji, jak s penězi, domy, tak i koňmi. Nechávám ho chodit kam se mu zlíbí, protože byl vždy pravdomluvný a přímý.
„Někteří lidé nevěří, že existují i pobožní negři, Shelby“ řekl Haley a okázale mávl rukou, „ale já ano. Měl jsem ve skupině jednoho chlapa , kterýho jsem koncem roku vezl do Orleans, bylo příjemný slyšet toho maníka jak se modlí, vypadal u toho tak jemně a tiše. Taky mi vydělal slušný prachy. Koupil jsem ho levně od chlápka co potřeboval rychle peníze a vydělal jsem na něm šest stovek. Jo, musím uznat, že náboženství je u negra cenná věc, pokud to teda myslí vážně a nepředstírá.
„No Tom to s vírou opravdu myslí vážně“ odpověděl druhý pán. Na podzim jsem ho poslal samotného do Cincinnati, aby mi tam vyřídil jeden obchod a domů přivezl pět set dolarů. „Tome, řekl jsem mu“, věřím ti, protože si myslím, že jsi křesťan a nepodvedl bys mě. Samozřejmě, že se vrátil. Nečekal jsem nic jiného. Nějací pobudové se ho ptali, proč s tím neuteče do Kanady ? Odpověděl jim0 „Pán mi důvěřuje a já nemůžu“ - sám mi o tom řekl. Musím říct, že je mi opravdu léto se rozloučit s Tomem. Měl by srovnat celou výši dluhu Haley, pokud tedy máte nějaké svědomí.
„No mám asi tolik svědomí, kolik si chlap v tomhle byznysu může udržet“ - „Jenom kapku, ale přísahal bych, že se nějaký najde“, řekl vesele obchodník. „Ale potom jsem připravenej udělat cokoli abych udělal přátelům radost, ale tenhle rok je fakt trochu težkej, moc těžkej“. Obchodník si povzdechl a znovu si nalil trochu brandy.
„Dobře tedy, Haley, jak chceš obchodovat“ řekl pan Shelby ne nepříjemné chvilce ticha.
„No nemáš nějakýho kluka nebo holku, co bys přihodil k Tomovi“?
„hmm… ne! Nikoho koho bych mohl postrádat. Jen tato nouze mě donutila prodávat, opravdu nerad se loučím s jakýkoliv pomocníkem, to je fakt“.
Pavel Prchal TV/AJ
„Pojď sem, Jime Crowe,“ řekl. Dítě přišlo blíž a pán ho pohladil po kudrlinkách a pošimral ho pod bradou.
OdpovědětVymazat„Tak, Jime, ukaž tady pánovi, jak umíš tančit a zpívat.“ Chlapec zvučným a jasným hlasem spustil jednu z těch divokých, groteskních písní, co si zpívají černoši. Svůj zpěv doprovázel mnoha komickými pohyby rukou, nohou a celého těla s perfektním načasováním.
„Skvělý!“ řekl Haley a hodil mu čtvrtku pomeranče.
„A teď, Jime, choď jako strýček Cudjoe, když má revma,“ řekl jeho pán.
Ohebné údy dítěte se v mžiku zkroutily, když se s nahrbenými zády a pánovou holí začalo belhat po místnosti,
Na dětské tváři se objevily zasmušilé vrásky a plival ze strany na stranu v pokusu o napodobení starého muže.
Oba muži se smáli z plných plic.
J. Pešková ČJ/AJ Z. B. Pokorná ČJ/AJ
“Pojď sem Jimi Crowe” řekl. Dítě přišlo, mistr ho poplácal po kudrnaté hlavě a polechtal mu bradu
OdpovědětVymazat“Teď Jime, ukaž tomu to gentlamanovi jak umíš tančit a zpívat.” Kluk začal zpívat jednu z těch divokých, groteskních písní běžnou mezi negry. Svůj bohatý a čistý hlas doprovázel komickým máváním rukou, nohou a celého těla, ale vše přesně do rytmu hudby.
“Bravo!”řekl Haley a hodil mu čtvrtku pomeranče.
"Nyní Jime, choď jako starý strýček Cudjoe, když má revma," řekl jeho pán.
Ohebné končetiny dítěte se okamžitě zkroutily, když s nahrbenými zády začalo s pánovou holí belhat po místnosti, na dětské tváři se objevily pokřivené vrásky a začalo plivat ze strany na stranu pokoušející se napodobit starého muže
Oba pánové se smáli.
Robin Berlov AJ/TV