12. listopadu 2019

Brel



Jsme dva má lásko
a milování směje se a zpívá
ale když den odeznívá
v kanafasu utrpení
je člověk zase sám.
Je nás deset, abychom bránili
živé před mrtvými
ale když člověka svým popelem přibili
ke kůlu výčitek
člověk je zase sám.
Je nás sto kteří tančíme
na plese dobrých kamarádů
ale při posledním lampiónu
při prvním smutku
je člověk zase sám.
Je nás tisíc proti tisíci
a věříme že jsme z těch silnějších
ale za pár hloupých hodin
kdy je z nás dva tisíce zabitých
je člověk zase sám.
Je nás sto tisíc a smějeme se sto tisícům
který nám stojí tváří v tvář
ale ani dva miliony smíchů
nezabrání aby v zrcadle a tichu
nebyl člověk zase sám.
Je nás tisíc a sedáme si
na samý vrchol štěstěny
ale když odvaha nás opouští
a za luny se všechno rozpouští
člověk je zase sám.
Je nás sto které sláva pozvala
aniž měla důvody
ale když umírají náhody
když píseň končí
je člověk zase sám.
Je nás deset a chceme
v posteli moci spát
ale když vidí její vojska
sama sebe v tichu pohřbívat
je člověk zase sám.
Jsme dva abychom zestárli
v boji s časem hlava nehlava
ale tváří v tvář když přichází
a směje se ta smrtka bělavá
je každý zase sám.

11. listopadu 2019

Shakespeare!


Jak překládat poezii?  A překládat ji vůbec? Má přednost forma či obsah? Dají se na překlad poesie aplikovat pravidla, o kterých jsme mluvili?


1. Projděte si komentáře k tomuto vstupu. Jaké typy básnické tvorby se objevují? Mají něco společného?

Dokážete se během 2 minut naučit 4 libovolné řádky zpaměti? Jak postupujete?


2. Stáhněte si z capsy soubor s různými verzemi překladu Shakespearova sonetu.
Shakespeare_Sonet66_13prekladu.doc

Která verze se vám nejvíc líbí? Proč? Napište svůj názor do komentáře k tomuto blogu. Uvažujete nad formou a obsahem nebo více nasloucháte svým pocitům?

Sonet 66 English
https://www.youtube.com/watch?v=4MWBW_c7Fsw

Sonet 66 Hilský
https://www.youtube.com/watch?v=SJw5BQba7zQ

Interview s Martinem Hilskym

__________________________________

3. Přečtěte si pomalu a klidně následující sonet. Vnímejte rytmus a zvukomalbu textu, při druhém čtení se teprve víc soustřeďte na obsah.

Sonnet XXV
Let those who are in favour with their stars
Of public honour and proud titles boast,
Whilst I, whom fortune of such triumph bars,
Unlook'd for joy in that I honour most.

Great princes' favourites their fair leaves spread
But as the marigold at the sun's eye,
And in themselves their pride lies buried,
For at a frown they in their glory die.

The painful warrior famoused for fight,
After a thousand victories once foil'd,
Is from the book of honour razed quite,
And all the rest forgot for which he toil'd:

Then happy I, that love and am beloved
Where I may not remove nor be removed.



Pokuste se přeložit jedno ze tří čtyřverší + poslání.
Rozmyslete si, jak budete postupovat.
audio
_______________________

originál
https://www.opensourceshakespeare.org/views/sonnets/sonnets.php

české překlady Shakespeara
Jan Vladislav-pdf
http://lukaflek.wz.cz/poems/ws_sonet29.htm
http://www.v-art.cz/taxus_bohemica/eh/bergrova.htm
http://www.shakespearovy-sonety.cz/a29/
Hilsky sonet 12 youtube
http://sonety.blog.cz/0803/william-shakespeare-sonnet-12-64-73-94-107-128-sest-sonetu-v-mem-prekladu


https://ucbcluj.org/current-issue/vol-21-spring-2012/2842-2/
http://mikechasar.blogspot.cz/2011/02/gi-jane-dh-lawrence.html

________________

https://lyricstranslate.com/en/sonnet-66-soneto-66.html

Soneto 66
Harto de todo esto, muerte pido y paz:
de ver cómo es el mérito mendigo nato
y ver alzada en palmas la vil nulidad
y la más pura fe sufrir perjurio ingrato

y la dorada honra con deshonra dada
y el virginal pudor brutalmente arrollado
y cabal derechura a tuerto estropeada
y por cojera el brío juvenil quebrado

y el arte amordazado por la autoridad
y el genio obedeciendo a un docto mequetrefe
y llamada simpleza la simple verdad
y un buen cautivo sometido a un triste jefe;

harto de todo esto; de esto huiría; sólo
que, al morir, a mi amor aquí lo dejo solo.

__________________

https://lyricstranslate.com/en/sonnet-66-shakespeare-sonett-66.html

Shakespeare: Sonett 66

Satt hab ich all dies, verlang im Tod den Frieden,
Seh ich, dass das Verdienst ein Bettler bleibt,
Dass nacktem Nichts das Festagskleid beschieden,
Dass Meineid reinste Treu ins Unglück treibt,
Dass Schande sich mit Ehrengold umhängt,
Dass Geilheit alles, was noch rein ist, schändet,
Dass Unrecht die Gerechtigkeit verdrängt,
Dass Stärke, durch Gewalt gelähmt, verkrüppelt,
Dass Macht dem Wissen fest die Zunge bindet,
Dass Dummheit kritisch Können überwacht,
Dass man die lautre Wahrheit lachhaft findet,
Dass Gut als Sklave dient der bösen Macht.
Satt hab' ich all dies, möcht' weg von alldem sein,
Doch wär' ich tot, ließ' ich mein Lieb allein.

https://shine.unibas.ch/Sonette1.htm#66
https://lyricstranslate.com/en/sonnet-66-sonett-66.html#songtranslation

__________________

Sonett 66

Des Todes Ruh' ersehn' ich lebensmüd,
Seh' ich Verdienst als Bettler auf der Welt,
Und leeres Nichts zu höchstem Prunk erblüht,
Und reinste Treue, die im Meineid fällt,
Und goldne Ehre, die die Schande schmückt,
Und Mädchenunschuld roh dahingeschlachtet,
Und Kraft durch schwache Leitung unterdrückt,
Und echte Hoheit ungerecht verachtet,
Und Kunst geknebelt durch die Übermacht,
Und Unsinn herrschend auf der Weisheit Thron,
Und Einfalt als Einfältigkeit verlacht,
Und Knecht das Gute in des Bösen Fron,
Ja lebensmüd entging' ich gern der Pein,
Ließ den Geliebten nicht mein Tod allein.

Übersetzt von Max Josef Wolff

https://lyricstranslate.com/en/sonnet-66-sonett-66.html-0#songtranslation

__________________

Sonett 66

Ich hab es satt. Wär ich ein toter Mann.
Wenn Würde schon zur Bettelei geborn
Und Nichtigkeit sich ausstaffieren kann
Und jegliches Vertrauen ist verlorn
Und Rang und Name Fähigkeit entbehrt
Und Fraun vergebens sich der Männer wehren
Und wenn der Könner Gnadenbrot verzehrt
Und Duldende nicht aufbegehren
Und Kunst gegängelt von der Obrigkeit
Und Akademiker erklärn den Sinn
Und simples Zeug tritt man gelehrsam breit
Und Gut und Böse biegt sich jeder hin
Ich hab es satt. Ich möchte wegsein, bloß:
Noch liebe ich. Und das läßt mich nicht los.

Deutsche Fassung von
Karl Werner Plath
__________________

Сонет 66

Измучась всем, я умереть хочу.
Тоска смотреть, как мается бедняк,
И как шутя живется богачу,
И доверять, и попадать впросак,

И наблюдать, как наглость лезет в свет,
И честь девичья катится ко дну,
И знать, что ходу совершенствам нет,
И видеть мощь у немощи в плену,

И вспоминать, что мысли заткнут рот,
И разум сносит глупости хулу,
И прямодушье простотой слывет,
И доброта прислуживает злу.

Измучась всем, не стал бы жить и дня,
Да другу будет трудно без меня.


Pasternak, Boris Leonidovic

__________________

Sonnet 66: Translation to modern English
Exhausted with the following things I cry out for releasing death: for example, seeing a deserving person who has been born into poverty; and an undeserving one dressed in the finest clothes; and someone who shows trustworthiness wretchedly betrayed; and public honour shamefully bestowed on the unfit; and unblemished goodness forced into bad ways; and genuine perfection unjustly disgraced; and conviction crippled by corruption; and skill suppressed by those with the power to do it; and stupidity restraining the advance of knowledge; and simple truth being dismissed as simplistic; and good taking orders from evil. Exhausted with all these things I want to escape, except that by dying I would be abandoning my love.