Lewis Carroll: Alice's Adventures in Wonderland
Carrollova kouzelná knížka je pro překladatele výzvou i radostí. Lewis Carroll nešetřil fantazií, vytvářel slovní hříčky, neexistující výrazy, přepisoval dobovou poezii a pro pobavení dětských čtenářů si hrál s anglickým jazykem tolik, jako snad žádný autor před ním. Pojďme si hrát s ním!
1. Najděte si základní informace o Lewisi Carrollovi a jeho díle (viz např. anglická wikipedie).
2. Podívejte se, jak překladatelské problémy řešili studenti loňského ročníku - záznamy najdete v tomto blogu pod datem 22. února.
3. Najděte si na webu anglický text 10. kapitoly z knihy Alice in Wonderland (THE LOBSTER QUADRILLE). Jak byste přeložili název kapitoly?
4. Pokud knihu neznáte, přečtěte si alespoň tuto kapitolu, abyste se seznámili s Carrollovým autorským stylem. Text najdete například zde.
5. Pokuste se přeložit část textu včetně básně, kterou Alenka recituje (viz níže). Česká verze by měla prvním veršem připomínat některou ze "školních" memorovaných básniček, a mít pevný rytmus. Carroll často parodoval známé anglické texty - pokuste se o totéž!
FEEDBACK
1. „Go on with the next verse,“ - neznamená další verš
2. „But about his toes?“ the Mock Turtle persisted. „How could he turn them out with his nose, you know?“
- zamyslete se nad použitím zájmena "svůj" a zvratného "si" v českém překladu této věty. Věnujte větší péči detailům slovosledu.
3. Carroll tu přetváří báseň, kterou se Alenka učila ve škole - tedy nikoli lidovou píseň, ale národní klasiku, ne jednoduchý krátký verš, ale mnohoslabičné řádky; tuto představu musíme respektovat.
Rovněž vyznění celé básně - byť nedořečené, ve smyslu "panther ate the owl", se z básně nesmí vytratit.
_________________________________________________________________________
„Well, I never heard it before,“ said the Mock Turtle; „but it sounds uncommon nonsense.“
Alice said nothing; she had sat down with her face in her hands, wondering if anything would ever happen in a natural way again.
„I should like to have it explained,“ said the Mock Turtle.
„She can“t explain it,“ said the Gryphon hastily. „Go on with the next verse.“
„But about his toes?“ the Mock Turtle persisted. „How could he turn them out with his nose, you know?“
„It“s the first position in dancing.“ Alice said; but was dreadfully puzzled by the whole thing, and longed to change the subject.
„Go on with the next verse,“ the Gryphon repeated impatiently: „it begins "I passed by his garden."„
Alice did not dare to disobey, though she felt sure it would all come wrong, and she went on in a trembling voice:
„I passed by his garden, and marked, with one eye,
How the Owl and the Panther were sharing a pie--“
The Panther took pie-crust, and gravy, and meat,
While the Owl had the dish as its share of the treat.
When the pie was all finished, the Owl, as a boon,
Was kindly permitted to pocket the spoon:
While the Panther received knife and fork with a growl,
And concluded the banquet--
„What is the use of repeating all that stuff,“ the Mock Turtle interrupted, „if you don“t explain it as you go on? It“s by far the most confusing thing I ever heard!“
„Yes, I think you“d better leave off,“ said the Gryphon: and Alice was only too glad to do so.
„Shall we try another figure of the Lobster Quadrille?“ the Gryphon went on. „Or would you like the Mock Turtle to sing you a song?“
