Překládání - PVK: Hemingway

15. března 2021

Hemingway - prvni pokusy

Vyberte si jeden odstavec ze zvolené povídky a vložte ho do komentáře v originále i v překladu.

Přečtěte a okomentujte pokusy ostatních.

32 komentářů:

Marek Dyrynk18. března 2021 v 18:55
The Revolutionist

In 1919 he was traveling on the railroads in Italy, carrying a square of oilcloth from the headquarters of the party written in indelible pencil and saying here was a comrade who had suffered very much under the Whites in Budapest and requesting comrades to aid him in any way. He used this instead of a ticket. He was very shy and quite young and the train men passed him on from one crew to another. He had no money, and they fed him behind the counter in railway eating houses.

V roce 1919 cestoval vlaky Itálií, nesl ubrus z velitelství strany zauzlený do rance, nadepsaný nesmazatelným perem a říkaje, že toto je soudruh, který si toho velice mnoho vytrpěl pod Bílými v Budapešti a žádající soudruhy o jakoukoliv pomoc. Používal ho namísto jízdenky. Byl velmi ostýchavý a poměrně mladý, výpravčí ho posílali od jedné skupiny k další. Neměl peníze, a tak ho krmili za pultem v železničních stravovacích domech.
OdpovědětVymazat
Odpovědi
Anonymní20. března 2021 v 17:47
The Good Lion

ONCE UPON A TIME THERE WAS A LION that lived in Africa with all the other lions. The other lions were all bad lions and every day they ate zebras and wildebeests and every kind of antelope. Sometimes the bad lions ate people too. They ate Swahilis, Umbulus and Wandorobos and they especially liked to eat Hindu traders. All Hindu traders are very fat and delicious to a lion.

BYL JEDNOU JEDEN LEV, který žil v Africe spolu se všemi ostatními lvy. Ti ostatní lvi byli velmi zlí a každý den jedli zebry, pakoně a všechny druhy antilop. Někdy zlí lvi sežrali i lidi. Snědli Svahilce, lidi z kmene Umbulus i Dorobo, obzvlášť rádi jedli kupce z Indie. Ti jsou totiž pěkně vypasení a mimořádně lahodní.
- Jana Bartáková
OdpovědětVymazat
Odpovědi
Lucie Rennerová20. března 2021 v 20:33
The hills across the valley of the Ebro were long and white. On this side there was no shade and no trees and the station was between two lines of rails in the sun. Close against the side of the station there was the warm shadow of the building and a curtain, made of strings of bamboo beads, hung across the open door into the bar, to keep out flies. The American and the girl with him sat at a table in the shade, outside the building. It was very hot and the express from Barcelona would come in forty minutes. It stopped at this junction for two minutes and went to Madrid.

Kopce táhnoucí se přes údolí řeky Ebro byly dlouhé a bílé. Na této straně nebyl k nalezení žádný stín ani stromy a stanice byla umístěna mezi dvěma kolejnicemi na přímém slunci. Jen samotná budova vrhala z boku hřejivý stín. V otevřeném vchodu do baru se houpal závěs z bambusových korálků, který měl zabránit muškám, aby se dostaly dovnitř. Američan a dívka si sedli ke stolu, ve stínu před budovou. Bylo velmi horko a expres z Barcelony měl přijet za čtyřicet minut. Vlak na této křižovatce stavěl pouze dvě minuty, a pak odjížděl rovnou do Madridu.
OdpovědětVymazat
Odpovědi
Anonymní21. března 2021 v 11:31
The Greeks were nice chaps too. When they evacuated they had all their baggage animals they couldn’t take off with them so they just broke their forelegs and dumped them into the shallow water. All those mules with their forelegs broken pushed over into the shallow water. It was all a pleasant business. My word yes a most pleasant business.

Řekové byly taky dobrý chlapy. Při jejich evakuaci všem nosným zvířatům, kteří s nimi nemohli jít, zlámali přední nohy a hodili je do mělké vody. Všichni ty mezci se svými zlomenými nohami v té mělké vodě. To celé byla příjemná záležitost. Vskutku příjemná záležitost.

Matěj Kraus
OdpovědětVymazat
Odpovědi
Anna Papíková21. března 2021 v 13:01
Downstairs, the doctor left three different medicines in different colored capsules with instructions for giving them. One was to bring down the fever, another a purgative, the third to overcome an acid condition. The germs of influenza can only exist in an acid condition, he explained. He seemed to know all about influenza and said there was nothing to worry about if the fever did not go above one hundred and four degrees. This was a light epidemic of flu and there was no danger if you avoided pneumonia.
Back in the room I wrote the boy’s temperature down and made a note of the time to give the various capsules.

Dole v přízemí doktor připravil tři různé léky a napsal postup podávání. Každý lék měl jinak zbarvenou kapsli. Jedna na sražení teploty, druhá byla projímadlo a třetí sloužila na zlikvidování kyselého prostředí. Bakterie chřipky existují pouze v kyselém prostředí, vysvětlil nám. Zdálo se, že o chřipce ví vše, a řekl, že se nemáme čeho obávat, pokud teplota nepřekročí sto čtyři stupňů. Byla to jen lehká chřipka a nehrozí žádné nebezpečí, když se vyhneme zápalu plic.
Zpátky v dětském pokoji jsem zapsal hochovu teplotu a poznamenal jsem časy, kdy mu mám jednotlivé léky dát.

- A. Papíková, B. Pekárková
OdpovědětVymazat
Odpovědi
Anonymní21. března 2021 v 13:28
One hot evening in Padua they carried him up onto the roof and he could look out over the top of the town. There were chimney swifts in the sky. After a
while it got dark and the searchlights came out. The others went down and took the bottles with them. He and Luz could hear them below on the balcony. Luz sat on the bed. She was cool and fresh in the hot night.

Jednoho horkého večera v Padově ho vynesli na střechu, kde se mohl ze shora porozhlédnout po městě. Na obloze létali rorýsi. Po chvíli se setmělo a rozsvítily se reflektory. Ostatní šli dolů a vzali si s sebou láhve. S Luz je slyšeli dole na balkóně. Luz seděla na posteli. Byla toho horkého večera chladná a svěží.

- Petr Tendler
OdpovědětVymazat
Odpovědi
Adéla Hendrychová21. března 2021 v 14:08
Nick looked on at the moon, coming up over the hills.
'It isn't fun any more.'
He was afraid to look at Marjorie. Then he looked at her. She sat there with her back toward him. He looked at her back. 'It isn't fun any more. Not any of it.'
She didn't say anything. He went on. 'I feel as though everything was gone to hell inside of me. I don't know, Marge. I don't know what to say.’ He looked on at her back.
'Isn't love any fun?' Marjorie said.
'No,' Nick said. Marjorie stood up. Nick sat there, his head in his hands.

Nick se podíval na měsíc, který vycházel nad kopci.
“Už to není zábava.”
Zprvu se bál na Marjorie podívat. Pak na ní ale přece jen pohlédl. Seděla tam, otočená zády k němu. Díval se na ta záda. “Už to není zábava. Nic z toho.”
Neřekla nic. Nick pokračoval. “Přijde mi, že se to ve mně všechno zvrtlo. Já nevím, Marge. Nevím, co říct.” Stále měl pohled upřený na její záda.
“Láska není zábava?” zeptala se Marjorie.
“Ne.” řekl Nick. Marjorie vstala. Nick jen seděl s tváří schovanou v dlaních.
OdpovědětVymazat
Odpovědi
Anna Focke21. března 2021 v 14:41
An African Story

David had to see the bull again and they came up on him at the edge of the forest. He was traveling toward the mountain and slowly moving into the steady night breeze. David came close enough to see him cut off the moon again and to smell the sour oldness but he could not see the right tusk. He was afraid to work closer with the dog and he took him back with the wind and pushed him down against the base of a tree and tried to make him understand. He thought the dog would stay and he did but when David moved up toward the bulk of the elephant again he felt the wet muzzle against the hollow of his knee.

David nejspíš opět býka viděl a tak si ho nadběhli na kraji lesa. Slon byl na cestě vstříc horám, pomalu kráčíc do vlahého nočního vánku. David přišel tak blízko, že za ním znovu viděl zmizet měsíc a cítil jeho čpavé stáří, ale nemohl dohlédnout až na pravý kel. Měl strach se se psem přiblížit a tak ho vzal zpět po směru větru a přitiskl ho ke kmenu stromu, doufaje v jeho porozumění. Myslel si, že pes zůstane, a taky že ano, ale když David vykročil směrem ke slonímu kolosovi, ucítil mokrý čumák v ohybu svého kolene.
-Anna Focke
OdpovědětVymazat
Odpovědi
Šimon Paul21. března 2021 v 15:14
An old man with steel rimmed spectacles and very dusty clothes sat by the side of the road. There was a pontoon bridge across the river and carts, trucks, and men, women and children were crossing it. The mule-drawn carts staggered up the steep bank from the bridge with soldiers helping push against the spokes of the wheels. The trucks ground up and away heading out of it all and the peasants plodded along in the ankle deep dust. But the old man sat there without moving. He was too tired to go any farther.

Starý muž s brýlemi z ocelových obroučků a se zaprášeným oblečením seděl na kraji silnice. Byl zde pontonový most přes řeku, který přecházeli muži, ženy i děti a jezdily přes něj povozy a nákladní auta. Povozy tažený mezky se jen taktak dopotácely vyjíždět vzhůru po břehu, když je vojáci pomáhali tlačit za příče kol. Nákladní auta se s námahou snažila odjet, aby se odsud dostala, a venkovani se prodírali skrz po kotníky hluboký prach. Starý muž tam ale pouze nehybně seděl, byl moc unavený na to jít dál.
OdpovědětVymazat
Odpovědi
Anonymní21. března 2021 v 15:28
So he ate an orange, slowly spitting out the seeds. Outside, the snow was turning to rain. Inside, the electric stove seemed to give no heat and rising from his writing-table, he sat down upon the stove. How good it felt! Here, at last, was life.
He reached for another orange. Far away in Paris, Mascart had knocked Danny Frush cuckoo in the second round. Far off in Mesopotamia, twenty-one feet of snow had fallen. Across the world in distant Australia, the English cricketers were sharpening up their wickets. There was Romance.

To si tak jedl pomeranč, pomalu plivaje pecky. Venku se sníh měnil na déšť. Uvnitř elektrická kamínka neposkytovala téměř žádné teplo a vstanouce od psacího stolu se usadil ke kamnům. Jak skvěle mu bylo! Tady, pokud nic jiného, byl život.
Natáhl se pro další pomeranč. Daleko v Paříži, v druhém kole zápasu, Maskart srazil k zemi blázínka Dannyho Frushe. Ještě dále, v Mezopotámii, napadlo jednadvacet stop sněhu. Napříč světem, ve vzdálené Austrálii, angličtí hráči vedli kriketové utkání. Byla tu romance.

- Škaloudová Dominika
OdpovědětVymazat
Odpovědi
Adéla Hájková21. března 2021 v 16:28
Dick Boulton looked at the doctor. Dick was a big man. He knew how big a man he was. He
liked to get into fights. He was happy. Eddy and Billy Tabeshaw leaned on their cant-hooks and looked at the doctor. The doctor chewed the beard on his lower lip and looked at Dick Boulton. Then he turned away and walked up the hill to the cottage. They could see from his back how angry he was. They all watched him walk up the hill and go inside the cottage. Dick said something in Ojibway.

Dick Boulton se podíval na doktora. Dick byl velký chlap a moc dobře to o sobě věděl. Se zálibou se dostával do potyček. Dělalo ho to šťastným. Eddy a Billy Tabeshawovi se opřeli o své obracecí háky a pohlédli na doktora. Ten se kousnul do vousů u spodního rtu a podíval se na Dicka Boultona. Potom se odvrátil a vydal se do kopce k chatě. Jeho vztek byl znatelný, i když k nim byl otočený zády. Všichni sledovali, jak kráčí po svahu a vchází do chaty. Dick pronesl něčo v Ojibwayi.
OdpovědětVymazat
Odpovědi
Unknown21. března 2021 v 16:51
Today is Friday

Three Roman soldiers are in a drinking-place at eleven o’clock at night. There are barrels around the wall. Behind the wooden counter is a Hebrew wine seller. The three Roman soldiers are a little cock-eyed.
1st Roman Soldier—You tried the red?
2d Soldier—No, I ain’t tried it.
1st Soldier—You better try it.
2d Soldier—All right, George, we’ll have a round of the red.
Hebrew Wine-seller—Here you are, gentlemen. You’ll like that. [ He sets down an earthenware
pitcher that he has filled from one of the casks.] That’s a nice little wine.

Tři římští vojáci jsou v taverně okolo jedenácté hodiny večerní. Podél stěny jsou barely. Za dřevěným pultem je prodejce hebrejského vína. Ti tři římští vojáci jsou už trochu opilí.
1. římský voják - Zkusili jste červený?
2. voják - Ne, já ne.
1. voják - Tak to bys to měl zkusit.
2. voják - Dobrá, Georgi, dáme si rundu červenýho.
Prodejce hebrejského vína - Tady to je, pánové. Bude vám chutnat. [Položil keramický džbán, který naplnil z jednoho ze sudů.] Je to mladé, jemné víno.

- Kurečka Daniel
OdpovědětVymazat
Odpovědi
Nikol21. března 2021 v 18:58
The mother of a Queen
A week later the notice came that they had no response to the final warning and so his mother’s body had been dumped on the boneheap; on the public boneheap.
“Jesus Christ,” I said to him, “you said you’d pay that and you took money out of the cash box to do it and now what’s happened to your mother? My God, think of it! The public boneheap and your own mother. Why didn’t you let me look after it? I would have sent it when the first notice came.”
“It’s none of your business. It’s my mother.”
“It’s none of my business, yes, but it was your business. What kind of blood is it in a man that will let that be done to his mother? You don’t deserve to have a mother.”
“It is my mother,” he said. “Now she is so much dearer to me. Now I don’t have to think of her buried in one place and be sad. Now she is all about me in the air, like the birds and the flowers. Now she will always be with me.”

O týden požději přišlo upozornění, že nedostali žádnou odpověď na poslední varování, takže ostatky jeho matky hodili do hromadného hrobu. Do veřejného hromadného hrobu.
,,Ježíši kriste,” řekl jsem mu, ,,řekl si, že se o to postařáš a dokonce jsi si vzal peníze z kasičky, aby jsi to udělal. A teď, vidíš co se stalo tvé matce? Proboha, jen si to představ! Hromadný hrob a v něm tvá matka. Proč jsi mě nenechal, abych se o to postaral? Zaplatil bych to hned, jak přišla první upomínka.”
,,Není to tvoje věc. Je to MOJE matka.”
,,Máš pravdu není to moje věc, ale byl to tvůj problém. Co za chlapa jsi, že jsi dovolil, aby se tohle stalo tvojí matce? Nezasloužíš si svou matku.”
,,Je to moje matka,” řekl. ,,Teď je mi mnohem blíž. Teď nemusím myslet na to, že je pohřbená na jednom místě a být z toho smutný. Teď je všude kolem mě, ve vzduchu, jako ptáci a květiny. Teď bude vždy se mnou.”
Nikola Vavrincová
OdpovědětVymazat
Odpovědi
Klára Klihavcová21. března 2021 v 20:13
IT WAS LATE AND EVERY ONE HAD LEFT the café except an old man who sat in the shadow the leaves of the tree made against the electric light. In the day time the street was dusty, but at night the dew settled the dust and the old man liked to sit late because he was deaf and now at night it was quiet and he felt the difference. The two waiters inside the café knew that the old man was a little drunk, and while he was a good client they knew that if he became too drunk he would leave without paying, so they kept watch on him. “Last week he tried to commit suicide,” one waiter said. “Why?”
“He was in despair.”
“What about?”
“Nothing.”
“How do you know it was nothing?”
“He has plenty of money.”

Bylo už pozdě a všichni zákazníci kavárny již odešli, až na starého muže sedícího ve stínu koruny stromu, který utvářelo elektrické osvětlení. Přes den byla ulice zaprášená, ale navečer rosa prach usadila a stařec tam rád sedával dlouho do noci, jelikož byl hluchý a v tu dobu bylo ticho a on to poznal. Dva číšníci uvnitř kavárny věděli, že starý muž už byl trochu opilý, a přestože byl dobrým zákazníkem, věděli, že kdyby se opil příliš, odešel by bez placení, proto na něj dávali pozor. „Minulý týden se pokusil o sebevraždu,“ řekl jeden z číšníků.
„Proč?“
„Byl zoufalý.“
„Kvůli čemu?“
„Kvůli ničemu.“
„Jak víš, že to nic nebylo?“
„Má spoustu peněz.“

Lichoň + Klihavcová
OdpovědětVymazat
Odpovědi
Martin Špet28. března 2021 v 19:03
There were only two Americans stopping at the hotel. They did not know any of the people they passed on the stairs on their way to and from their room. Their room was on the second floor facing the sea. It also faced the public garden and the war monument. There were big palms and green benches in the public garden.

In the good weather there was always an artist with his easel. Artists liked the way the palms grew and the bright colors of the hotels facing the gardens and the sea.

Byli to jediní dva Američani ubytovaní v hotelu. Neznali nikoho z lidí, které minuli na schodišti, když šli do pokoje. Jejich pokoj byl ve druhém patře, s výhledem na moře. Byl z něj vidět i park a válečný pomník. V parku byly vysoké palmy a zelené lavičky.

Za dobrého počasí tam vždy stál malíř se stojanem. Líbilo se mu jak palmy rostly a výrazné barvy hotelů, s výhledem na park a moře.

- Špet, Bónová
OdpovědětVymazat
Odpovědi

Okomentovat

Překládání - PVK

15. března 2021

Hemingway - prvni pokusy

32 komentářů:

Pravidelní čtenáři

Archiv blogu

O mně