1. Vypište z textu 10 slov, která jsou pro vás zcela nová. Porovnejte svůj seznam se seznamy svých kolegů. Najděte odpovídající překlad (respektujte kontext).
2. Soustřeďte se na syntax prvních tří vět předposledního odstavce ("There were three chairs..."). Jaké prvky autorka využívá?
3. Přeložte tuto část textu (cca dva odstavce): "Dalgliesh wondered... to the left of the door." Pokuste se zachovat rytmus originálního textu, paralelismy, aliterace, rovnováhu syntaktických struktur a další typické prvky, a zároveň respektovat možnosti a charakter českého jazyka (stavba vedlejších vět, pozice přívlastků, překlad gerundií a participií).
Vložte svůj text do komentáře k tomuto blogu; nezapomeňte své příspěvky podepisovat.
Tento komentář byl odstraněn autorem.
OdpovědětVymazatTento komentář byl odstraněn autorem.
OdpovědětVymazatTento komentář byl odstraněn autorem.
OdpovědětVymazatTento komentář byl odstraněn autorem.
OdpovědětVymazatTento komentář byl odstraněn autorem.
OdpovědětVymazatTento komentář byl odstraněn autorem.
OdpovědětVymazatTento komentář byl odstraněn autorem.
OdpovědětVymazatTento komentář byl odstraněn autorem.
OdpovědětVymazatDalgliesh zauvažoval nad tím, jaká scestná představa stvořila toho jemného anděla s plavými kadeřemi schovanými pod perem ozdobenou přilbou a meč zkrášlený zářivě rudými, jasně modrými a oranžovými kosočtverci, pomocí kterého ty dva provinilce nepůsobivě vyháněl z jabloňového sadu Ráje. Adam a Eva, jejichž do růžova zbarvené končetiny byly taktně ale nevěrohodně ovinuty vavřínem, se tvářili odlišně. Adam měl výraz strojené spirituality a Eva mrzuté lítosti. Napravo od nich se ten samý anděl snášel nad Izákovo spoutané tělo jako metamorfovaný batman, a z houští ho při tom pozoroval beran s neobyčejně hustou vlnou, v jehož výrazu se, pochopitelně, zračily ty nejživější obavy.
OdpovědětVymazatV sále stály tři židle, výmysly neobvyklého tvaru, ohavnosti z nabarveného dřeva pokrytého vinylem, jedna s neobvykle vysokým a další dvě s velmi nízkými sedátky. Složená kolečková židle stála opřená a zadní stěnu, do jejíhož obložení bylo ve výšce pasu našroubováno dřevěné zábradlí. Otevřenými dveřmi napravo nahlédl letmo do pokoje, který mohl sloužit jako pracovna nebo šatna. Dalgliesh viděl záhyb kostkovaného kabátu, který visel na zdi, dírkovaný věšák na klíče a roh velkého psacího stolu. Nalevo od dveří stál vyřezávaný jídelní stůl, na kterém spočíval mosazný podnos a nad kterým se tyčil masivní požární zvon.
Tento komentář byl odstraněn autorem.
OdpovědětVymazatTento komentář byl odstraněn autorem.
OdpovědětVymazatTento komentář byl odstraněn autorem.
OdpovědětVymazatTento komentář byl odstraněn autorem.
OdpovědětVymazatTento komentář byl odstraněn autorem.
OdpovědětVymazatTento komentář byl odstraněn autorem.
OdpovědětVymazatDalgliesh se podivil, který scestný rozmar vytvořil tohoto zženštilého anděla s chomáči plavých vlasů pod helmou s chocholkou nebo meč s kosočtvercovým červeným, zářivě modrým a oranžovým zdobením, kterým oněm dvěma delikventům neefektivně ukazoval cestu z jablečného sadu Ráje. Adam a Eva, růžové údy taktně, ne-li neuvěřitelně ovinuté vavřínem, měli ve tváři jeden neopodstatnělou oduševnělost a druhý zlostnou lítost. Napravo se onen samý anděl zas snášel nad Izákovým spoutaným tělem jako vtělený Batman a to celé z houští pozoroval nadměrně chlupatý beran, jehož výraz – zcela pochopitelně - vyjadřoval tu nejživější obavu.
OdpovědětVymazatV hale byly tři židle; pochybné předměty z natřeného dřeva pokrytého vinylem, samy o sobě zdeformované, jedna se sedadlem neobvykle vysokým, dvě zase s příliš nízkým. Složené invalidní křeslo spočívalo opřené o zadní stěnu a dřevěné zábradlí bylo zašroubováno vysoko do obložení. Napravo otevřené dveře napovídaly, že vedou do pracovny nebo možná do šatny. Dalgliesh viděl cíp kostkovaného pláště zavěšeného na stěně, věšák na klíče a hranu masivního stolu. Nalevo od dveří stál vyřezávaný stůl s mosazným podnosem na dopisy korunovaný požárním zvonem.
Míša Cihelníková
Tento komentář byl odstraněn autorem.
OdpovědětVymazatTento komentář byl odstraněn autorem.
OdpovědětVymazatTento komentář byl odstraněn autorem.
OdpovědětVymazatDalglieshe napadlo, který vyšinutý umělec zplodil toho zženštilého anděla s chomáčem žlutých vlasů pod helmou s chocholem, nebo meč zdobený lesklými, tmavě rudými, světle modrými a oranžovými krystaly, kterým anděl neúčinně vyprovázel ty dva delikventy z rajského jablečného sadu. Tváře Adama a Evy, kteří měly své končetiny jemně, i když nepravděpodobně spletené vavřínem, nesly jedna výraz předstírané zbožnosti a druhá hněvivých výčitek. Napravo se ten samý anděl vznášel jako převtělený Batman nad Izákovým spoutaným tělem, pozorován z houští nadměrně chundelatým beranem, jehož tvář měla, zcela pochopitelně, výraz nejživější obavy.
OdpovědětVymazatV hale byly tři židle, monstrózní nesmysly ze dřeva polepeného vinylem, samy znetvořené, měla jedna židle sedačku neobvykle vysoko, dvě další zase nepatřičně nízko. Složené kolečkové křeslo odpočívalo opřené o vzdálenou zeď a v obložení bylo ve výšce pasu přišroubováno dřevěné zábradlí. Otevřené dveře napravo dávaly tušit místnost, která by mohla být šatnou, nebo pracovnou. Dalgliesh zahlédl záhyb kostkovaného kabátu visícího na stěně, věšák s klíči a okraj mohutného stolu. Vyřezávaný stůl v hale, nesoucí mosazný tácek s dopisy zatíženými masivním požárním zvonem, stál na levo od dveří.
Tento komentář byl odstraněn autorem.
OdpovědětVymazatDalgliesh zauvažoval nad tím, jaká scestná představa stvořila toho jemného anděla s plavými kadeřemi schovanými pod přilbou s chocholem a meč zdobený zářivě rudými, jasně modrými a oranžovými kosočtverci, pomocí kterého ty dva provinilce nepůsobivě vyháněl z jabloňového sadu Ráje. Adam a Eva, jejichž do růžova zbarvené končetiny byly taktně ale nevěrohodně ovinuty vavřínem, se tvářili každý jinak. Adam měl výraz strojené spirituality a Eva mrzuté lítosti. Napravo od nich se ten samý anděl snášel nad Izákovo spoutané tělo jako metamorfovaný batman, a z houští ho při tom pozoroval beran s neobyčejně hustou vlnou, v jehož výrazu se, pochopitelně, zračily ty nejživější obavy.
OdpovědětVymazatV sále stály tři židle, výmysly neobvyklého tvaru, ohavnosti z nabarveného dřeva pokrytého vinylem, jedna s neobvykle vysokým a další dvě s velmi nízkými sedátky. Složené kolečkové křeslo stálo opřené o zadní stěnu, do jejíhož obložení bylo ve výšce pasu našroubováno dřevěné zábradlí. Otevřené dveře napravo Dalglieshovi poskytly letmý do pokoje, který mohl sloužit jako pracovna nebo šatna. Viděl cíp kostkovaného kabátu, který visel na zdi, dírkovaný věšák na klíče a roh velkého psacího stolu. Nalevo od dveří stál vyřezávaný jídelní stůl, na kterém spočíval mosazný podnos s dopisy zatížený velkým požárním zvonem.
Tento komentář byl odstraněn autorem.
OdpovědětVymazatDalgliesh se podivil, jaká poblouzněná představivost zplodila toho zženštilého anděla s kadeří žlutých vlasů pod helmou s chocholem, nebo meč zdobený blyštícími se kosočtverci v barvě rubínové, zářivě modré a oranžové, kterým těm dvěma provinilcům bezmocně zahrazoval cestu do jabloňového sadu Ráje. Adam a Eva, jejichž růžové končetiny byly diskrétně, i když prapodivně ovinuty vavřínem, vyjadřovali jeden výraz simulované spirituality a druhý vzteklých výčitek. Napravo se tentýž anděl vznášel nad Izákovým svázaným tělem jako proměněný batman, přičemž ho z houští pozoroval nepřiměřeně chundelatý beran, kterému se, pochopitelně, ve tváři odrážela ta nejživější zlá předtucha.
OdpovědětVymazatV hale byly tři židle, pochybné výtvory z lakovaného dřeva pokryté umělou hmotou, samy o sobě zdeformované, jedna s nezvykle vysokým sedátkem, dvě s velmi nízkým. O vzdálenější stěnu se opíralo složené kolečkové křeslo a do obložení bylo ve výšce pasu našroubováno dřevěné zábradlí. Napravo dávaly otevřené dveře tušit něco, co mohla být pracovna či šatna. Dalgliesh zahlédl záhyb kostkovaného pláště pověšeného na zdi, věšák na klíče a roh masivního psacího stolu. Nalevo od dveří stál vyřezávaný odkládací stolek, který nesl mosazný tác s dopisy, zatěžkaný obrovským požárním zvonem.
Dalgliesh žasl nad tím, jaká scestná představa zplodila tohoto zženštilého anděla s kadeří žlutých vlasů pod helmou s peřím a mečem zdobeným jasně modrými, oranžovými a rudými kosočtverci, se kterým bezmocně vyháněl dva provinilce z jabloňového sadu Ráje. Adam a Eva, jejichž narůžovělé údy byly taktně, ač neuvěřitelně propleteny vavřínem, měli jeden výraz falešného duchovna a druhý zlostné lítosti. Napravo se stejný anděl snášel nad Izakovým svázaným tělem jako metamorfovaný Batman, z křoví pozorován přehnaně chundelatým beranem, jehož tvář, pochopitelně, nesla výraz nejživější předtuchy.
OdpovědětVymazatV hale byly tři židle, podivné výmysly z lakovaného dřeva pokrytého vinylem, samy o sobě deformace, jedna s neobvykle vysokým sedadlem, dvě s velmi nízkým. Složené kolečkové křeslo bylo opřené o zadní stěnu a do obložení bylo ve výšce pasu zašroubováno zábradlí. Vpravo otevřené dveře daly nahlédnout do pracovny, nebo možná šatny. Dalgliesh spatřil záhyb kostkovaného pláště visícího na stěně, věšák na klíče a hranu těžkého pracovního stolu. Nalevo od dveří v hale stál vyřezávaný stůl, na němž byl měděný podnos s dopisy, které zatěžkával mohutný požární zvon.
Anita Slabová
Dalglieshe napadlo, jaký divný rozmar zplodil toho zženštilého anděla s kudrnatými zlatými vlasy pod helmou s chocholem anebo meč ozdobený třpitivými světle modrými a oranžově rubínovými kosočtverci, se kterým neúspěšně vyháněl dva provinilce z jablečného sadu Ráje.
OdpovědětVymazatAdam a Eva, jejichž růžové údy byly taktně, byť nepříliš poctivě zakryty vavřínem, měli výrazy jeden falešné spirituality a druhý zlostných výčitek svědomí. Napravo se ten samý anděl jako metamorfovaný Batman snášel na Isaakovo připoutané tělo, a z houští ho sledoval přehnaně huňatý beran, jehož tvář, pochopitelně, nesla výraz té nejživější úzkostlivosti.
V hale byly tři židle, prapodivné výtvory z natřeného dřeva pokrytého vinylem, deformace samy o sobě, jedna s příliš vysokým sedadlem, druhé dvě s příliš nízkými. O vzdálenou zeď se opíralo složené kolečkové křeslo a vysoko do obložení bylo přišroubované dřevěné zábradlí. Otevřené dveře napravo dávaly tušit, že by za nimi mohla být pracovna nebo šatna. Dalgliesh uviděl záhyb kostkovaného pláště visícího na zdi, věšák na klíče a okraj masivního pracovního stolu. Nalevo od dveří stál vyřezávaný stůl, na kterém byl mosazný podnos na dopisy, a nad ním se tyčil protipožární hlásič.
Jiří Kunášek
Dalgliesh žasl, jaká úchylná obrazotvornost vymyslela toho zženštilého anděla s chomáči žlutých vlasů
OdpovědětVymazatukrytými pod helmou s chocholem nebo meč zdobený rozplizlými kosočtverci - rubínovými,
jasně modrými a oranžovými, kterým anděl bez účinku bránil v cestě do jabloňového sadu Ráje dvěma provinilcům.
Adam a Eva, své údy cudně a jakoby nepatřičně obtočené vavřínem, měli každý jiný výraz -
jednomu se tváři zračila předstíraná spiritualita, druému rozmrzelá lítost. Napravo se stejný anděl snášel
jako metamorfovaný batman nad Izákovým spoutaným tělem a z houští to celé sledoval nadměrně kudrnatý beran,
v jehož obličeji se, pochopitelně, zračil výraz nejživější obavy.
V hale byly tři židle, podivné předměty z natřeného dřeva, pokryté vinylem, samy o sobě deformity,
jedna s neobvykle vysokým sedadlem, druhé dvě naopak příliš nízké. Složený invalidní vozík odpočíval
u protější vzdálené zdi a do obložení bylo ve výšce pasu zašroubované dřevěné zábradlí.
Vpravo otevřené dveře dávaly letmo nahlédnout do místnosti, která mohla být pracovnou, anebo šatnou.
Dalgliesh uviděl záhyb kostkovaného pláště visícího na stěně, věšák na klíče a hranu masivního stolu.
Nalevo od dveří stál Vyřezávaný stolek, na kterém byl položený mosazný podnos s dopisy zatížený
požárním zvonem.
Martina Majtánová
Dalgliesh se podivoval, jaká abnormální nápaditost vytvořila tohoto zženštilého anděla, jehož blond kadeř vyčnívala z pod helmy, nebo meč zdobený jasně modrými, rudými a oranžovými zářícími kameny ve tvaru kosočtverce, jímž neúčinně kázal dvěma provinilcům pryč z jablečného sadu Ráje. Adam a Eva, růžové údy ladně, až neuvěřitelně propleteny vavřínem, měli ve tvářích jeden výraz předstírané oduševnělosti a druhý zlostné výčitky svědomí. Po pravici, se tentýž anděl vznášel nad Izákovým svázaným tělem, jako proměněný Batman a z houští ho pozoroval nadměrně chlupatý beran, jehož pohled, pochopitelně, nesl výraz té nejživější předtuchy.
OdpovědětVymazatV hale stály tři židle z pomalovaného dřeva, pokryté vinylem a samy o sobě deformity. Jedna měla sedátko až neobvykle vysoko a další dvě dvě naopak nízko. O protější zeď byl opřený složený invalidní vozík a dřevěné zábradlí bylo přišroubované ve výši pasu do obložení. Napravo otevřené dveře skýtaly pohled buď do pracovny a nebo snad do šatny. Dalgliesh spatřil cíp kostkovaného pláště, jenž visel na zdi, věšák na klíče a hranu masivního stolu. Na vyřezávaném stole, který stál v hale, ležel mosazný tác plný dopisů, které byly zatížené požárním zvonem.
Tento komentář byl odstraněn autorem.
OdpovědětVymazatDalgliesh se podivil, jaká poblouzněná představa vytvořila tohoto zženštilého anděla s kadeři zlatých vlasů pod helmou s chocholkou, nebo meč nazdobený třpytivými kosočtverci rudé, zářivě modré a oranžové barvy, s nímž anděl neefektivně ukazoval cestu ven dvěma provinilcům z jabloňového sadu Ráje. Adam a Eva, růžové končetiny taktně ne-li neuvěřitelně ovinuté vavříny, vyjadřovali svými výrazy jeden předstírané duchovno, druhý zlostnou výčitku. Napravo se tentýž anděl vznášel jako metamorfovaný batman nad Izákovým svázaným tělem, z houští sledovaný nadměrně huňatým beranem, jehož výraz, pochopitelně, nesl známky nejživější předtuchy.
OdpovědětVymazatV hale byly tři židle, mizerné hybridy z natřeného dřeva pokryté vinylem, samy o sobě deformity, jedna se sedadlem neobvykle vysokým, zbylé dvě naopak s nízkým. Složené kolečkové křeslo odpočívalo u protější stěny a dřevěné zábradlí ve výšce pasu bylo přišroubované do obložení. Otevřenými dveřmi napravo se dalo nahlédnout do pokoje připomínajícího pracovnu nebo šatnu. Dalgliesh zahlédl cíp látkového pláště zavěšeného na zdi, věšák na klíče a roh těžkého stolu. Nalevo od dveří stál vyřezávaný stolek s mosazným podnosem na dopisy korunovaný velkým mosazným zvonem.
Tento komentář byl odstraněn autorem.
OdpovědětVymazatTento komentář byl odstraněn autorem.
OdpovědětVymazatTento komentář byl odstraněn autorem.
OdpovědětVymazatTento komentář byl odstraněn autorem.
OdpovědětVymazatTento komentář byl odstraněn autorem.
OdpovědětVymazatTento komentář byl odstraněn autorem.
OdpovědětVymazatDalgliesh se podivil nad nezvyklou nápaditostí, která stvořila zženštilého anděla se žlutými kadeřemi,
OdpovědětVymazatskrytými pod ochmýřenou helmou, nebo meč zdobený blyštivými kosočtverečky v rubínové,
jasně modré a oranžové barvě, kterým těmto dvěma provinilcům zatarasil cestu do jablečného sadu Ráje.
Adam a Eva, jejichž růžové údy byly taktně ale nepoctivě ovinuty vavřínem, se tvářili rozdílně. Adam nesl
výraz předstírané oduševnělosti a Eva nevrlý výraz výčitků svědomí. Napravo, nad Izákovým spoutaným tělem
se vznášel ten samý anděl jako metamorfovaný Batman, kterého z houští sledoval přespříliš huňatý beran,
jehož tvář, pochopitelně, nesla výraz té nejživější obavy.
V hale byly tři židle, hybridní výtvory z natřeného dřeva pokrytého vinylem, deformace samy o sobě,
jedna se sedadlem moc vysoko , další dvě se sedadlem moc nízko. Složené kolečkové křeslo bylo opřené o
vzdálenou stěnu, do jejíhož obložení bylo ve výšce pasu našroubované dřevěné zábradlí.
Napravo otevřené dveře poodhalovaly, pracovnu nebo snad šatnu.
Dalgliesh zahlédl cíp kostkovaného pláště, který visel na zdi, věšák na klíče a kraj impozantního pracovního stolu.
Na vyřezávaném stole v hale, nalevo od dveří, ležel mosazný podnos s dopisy, které byly zatížené velkým požárním zvonem.
Dalgiesh se podivil, jaká vyšinutá představivost vytvořila zženštilého anděla s chocholatou helmou posazenou na žlutých vlasech nebo meč ozdobený jasnými kosočtverci v rubínové, jasně modré a oranžové barvě, se kterým se snažil zatarasit cestu dvěma delikventům do jablečného sadu Ráje. Adam a Eva, jejich růžové končetiny taktně, i když nepravděpodobně spletené vavřínem, s výrazy předstíraného duchovna a bezmocné zuřivosti. Vpravo se ten samý anděl snesl nad Izákovo spoutané tělo jako metamorfovaný Batman, zatímco ho z křoví pozoroval přespříliš chlupatý beran, jehož obličej pochopitelně nesl výraz živé předtuchy.
OdpovědětVymazatV hale byly tři židle, podivné výtvory z pomalovaného dřeva pokryté vinylem, samy o sobě zdeformované, jedna s nezvykle vysokým sedadlem, dvě velmi nízké. Složené kolečkové křeslo spočívalo opřené o zadní zeď haly a dřevěné zábradlí bylo zapuštěné ve výšce pasu přímo do zdi. Otevřenými dveřmi napravo se dalo zahlédnout něco málo z pracovny nebo šatny. Dalgiesh zahlédl záhyby látkového pláště visícího na zdi, skřínku na klíče a okraj těžkého stolu. Nalevo od dveří v hale stál vyřezávaný stůl nesoucí mosazný tác na dopisy, zatížené požárním zvonem.
Michal Záprt
Dalgliesh zvažoval, jaký vyšinutý výplod fantazie byl příčinou pro stvoření toho křehkého anděla se zlatavými kadeři schovanými pod helmou s chocholkou a také meč zdobený lesklými kosočtverci rudé, světle modré a oranžové barvy, se kterým neúčinně vyháněl ty dva provinilce z jablečným sadů rajské zahrady. Adam a Eva, s jejich růžovými údy taktně, ne-li nevěrohodně spletenými vavřínem, budili svými výrazy nejprve pocit umělé spirituality a potom nedůtklivých výčitek. Napravo se ten stejný anděl snášel k zemi přes Izákovo svázané tělo jako metamorfóza batmana, pozorován z houští nadměrně vlnitým beranem, jehož tvář prozrazovala pochopitelně výraz tečh nejživějšího obav.
OdpovědětVymazatV hale stály tři židle, strašné výmysly z malovaného dřeva pokryté vinylem, samy o sobě zdeformované, jedna s neobvykle vysokým sedadlem a dvě s velmi nízkým. Složené kolečkové křeslo stálo opřené o vzdálenou zeď, do jehož obložení bylo přiděláno dřevěné zábradlí. Po pravé straně napověděli otevřené dveře obsah místnosti, kterou mohla býti pracovna, ale stejně tak i šatna. Dalgliesh mohl spozorovat záhyby kostkovaného pláště visícího na zdi, věšák na klíče a roh velikého stolu. Vyřezávaný stůl, který stál nalevo od dveří, na sobě nesl mosazný podnos na dopisy, jež byl zatížen obrovským požárním zvonem.
Lukáš Janičík
Dalgliesh byl udiven tím jaká chorá mysl mohla stvořit toho zženštilého andělíčka s blonďatými kudrlinkami ukrytými pod chocholatou helmou nebo meč zdobený diamantovým vzorem rubínové , světle modré a oranžové se kterým odepíral oněm dvěma hříšníkům vstup do jablečného sadu Ráje. Adam a Eva,
OdpovědětVymazatjejichž končetiny byly šetrně avšak dostatečně ovinuty vavřínem, měli jeden výraz předstírané spirituality a druhý nevrlých výčitek svědomí. Na pravo se ten samý anděl snášel jako přeměněný batman nad Izákovo svázaným tělem, z houští sledován beranem nadměrně obdařeném vlnou jehož tvář, pochopitelně, nesla výraz nejživejších obav.
V hale byly tři židle, podivné kreace barveného dřeva a vinylu, samy o sobě zdeformované, jedna s vysoko umístěným sedadlem, dvě docela malé. Složene kolečkové křeslo stálo opřené o podlouhlou zeď a do obložení bylo ve výšce pasu všroubováno dřevěné zábradlí. Otevřené dveře napravo dávaly nahlédnout do místnosti, která mohla být pracovnou nebo šatníkem. Dalgliesh zahlédl záhyb kostkovaného kabátu pověšeného na zdi, dírkovaný věšák na klíče a roh mohutného stolu. Nalevo od dveří stál vyřezávaný stůl na kterém stál mosazný podnos s dopisy který byl zatížen mohutným požárním zvonem.
Tento komentář byl odstraněn autorem.
OdpovědětVymazatTento komentář byl odstraněn autorem.
OdpovědětVymazatDalgliesh žasl, čí nezřízená fantazie mohla vymyslet tak zženštilého anděla s chomáčem blonďatých vlasů pod helmicí s chocholem, nebo meč zdobený rudými, oranžovými a jasně modrými diamanty, kterým anděl marně bránil těm dvěma provinilcům vstoupit do jabloňového sadu Ráje. Adam a Eva, růžové ruce jemně až cudně spleteny vavřínem, jeden s výrazem předstíraného duchovna, druhý s vzdorovitou lítostí. Napravo, se ten samý anděl snášel nad Izákovým svázaným tělem jako Batman, z houštin pozorován přespříliš kudrnatým beránkem, jehož tvář vyjadřovala ty nejživější zlé předtuchy.
OdpovědětVymazatV hale byly tři židle, špatné zkomoleniny z lakovaného dřeva, potažené pogumovanou látkou, samy paskvily, jedna s neobvykle vysokým sedadlem, dvě další zase neobvykle nízké. Složené kolečkové křeslo stálo opřené o vzdálenou zeď, k obložení bylo přišroubováno dřevěné zábradlí, sahající k pasu,. Napravo otevřené dveře dovolovaly nahlédnout do pokoje, který by mohl být pracovna nebo šatna. Dalgliesh zahlédl záhyb pověšeného pláště, věšák na klíče a hranu robustního stolu. Vyřezávaný stolek s mosazným tácem s dopisy zatíženými obrovským požárním zvoncem stál v hale nalevo od dveří.
Dalglieshe napadlo, jaké prapodivné hnutí mysli mohlo vytvořit slabošského anděla s blonďatými vlasy, skrytými pod helmou s chocholem, nebo meč zdobený kosočtvrci v rubínové, jasně modré a oranžové barvě, kterým bezmocně hnal ty dva provinilce
OdpovědětVymazatz jablečného sadu Ráje. Růžové končetiny Adama a Evy byly taktně, až neuvěřitelně propleteny vavřínem. Jejich výrazy představovaly falešné duševno a zlostné výčitky. Ten samý anděl se snášel vpravo nad Izákovým tělem, jako by se proměnil
v netopýřího muže. Z houštiny byl pozorován nadměrně chundelatým beranem, na jehož tváři se objevil výraz nejživějšího porozumění. V síni byly čtyři židle, podivné předměty vyrobené z malovaného dřeva, pokryté vinylem, jedna s neobvykle vysokým sedadlem a dvě s velmi nízkým. Složené kolečkové křeslo bylo opřeno o vzdálenější zeď a ve výšce pasu bylo dřevěné zábradlí, které bylo přišroubováno k obložení stěn. Otevřené dveře na pravé straně nabízely letmý pohled do místnosti, která mohla být považována za pracovnu, nebo šatnu. Dalgliesh zahlédl záhyb kostkovaného pláště visícího na zdi, věšák na klíče a okraj těžkého stolu. V síni, nalevo od dveří stál vyřezávaný stůl, na kterém se nacházel bronzový
podnos plný dopisů a tyčil se nad ním masivní požární zvon.
Dalgelish váhal, jaká divná fantazie vytvořila tohoto zženštilého anděla s chomáčem blonďatých vlasů pod helmicí s chocholem a také s mečem, vyzdobeným lesklými kosočtverci v barvě rubínů, světle modré a oranžové, se kterým odpíral dvěma hříšníkům vstup do jablečného sadu, do Ráje. Adam a Eva, jejichž růžové končetiny byly jemně avšak nepřirozeně ovinuty vavřínem, se tvářili rozdílně. Jeden měl výraz falešného duchovnosti a druhý výraz urážlivého soucitu. Na pravé straně se stejný anděl jako by metamorfován v Batmana snesl nad Izákovo svázané tělo a z mlází ho sledovala tvář nadměrně huňatého berana s výrazem nejživější předtuchy.
OdpovědětVymazatV hale stály tři židle, zdeformované výmysly z nalakovaného dřeva pokrytého umělou hmotou, samy o sobě deformace, jedna se sedadlem neobvykle vysokým a zbylé dvě se sedadlem příliš nízkým. O protější stěnu bylo opřené složené kolečkové křeslo a ve výšce pasu bylo dřevěné zábradlí připevněného k obložení. Otevřené dveře napravo nabídly nahlédnutí do něčeho jako pracovny nebo úschovny. Dalgliesh uviděl zřasený kabát z plédu visící na stěně, děrovanou desku s klíči a roh mohutného stolu. V hale na vyřezávaném stole, nalevo od dveří, ležel mosazný podnos s dopisy zatíženými velkým požárním zvonem.
Dalgleish se podivil, jaká neobvyklá fantazie vytvořila zženštělého anděla se zlatavými kudrnatými vlasy, na kterých měl nasazenou helmu s chocholem, nebo meč zdobený zářivými kosočtverci barvy rubínové, světle modré a oranžové, s kterým neúčinně vykazoval dva provinilce z jabloňového sadu Ráje. Adam a Eva, jejichž růžové končetiny se taktně, poněkud neuvěřitelně, proplétaly s vavřínem, odcházeli jeden s výrazem falešné spirituality a druhý s výrazem zlostných výčitek. Napravo se tentýž anděl vznášel jako přeměněný batman nad Izákovým svázaným tělem, pozorován z houští příliš huňatým beranem, jehož tvář, zcela pochopitelně, nesla výraz nejhlubší obavy.
OdpovědětVymazatV hale byly tři židle, podivné výmysly neobvyklých tvarů z pomalovaného dřeva pokrytého vinylem, jedna s neobvykle vysokým sedadlem a dvě s velmi nízkým. Složené kolečkové křeslo bylo opřeno o protější stěnu, do jejíhož obložení bylo ve výšce pasu našroubované dřevěné zábradlí.Otevřené dveře vpravo naznačovaly, že by vedle mohla být pracovna nebo šatna. Dalgleish zahlédl záhyb kostkovaného kabátu visícího na stěně, věšák na klíče a okraj masivního stolu. Nalevo od dveří stál vyřezávaný stolek, na kterém ležel mosazný tác s dopisy zatěžkáný masivním požární zvon.
Dalgliesh byl udiven, jaká poblouzněná iluze stvořila tak zženštillého anděla se žlutými vlasy sraženými pod chocholatou přilbou anebo ten meč okrášlený zářivými rubínovými, jasně modrými a oranžovými kosočtverci, kterým tak neúčinně vyprovázel oba provinilce z jablečného sadu Ráje. Adam a Eva, jejich růžové končetiny taktně - je-li to možno - ovinuté vavřínem, se lišili výrazem strojené oduševnělosti a zarputilé lítosti. Napravo se jako vtělení netopýra do člověka nad Izákovým spoutaným tělem vznášel onen anděl, pozorován z křovisek beranem, nadměrně vlnatým, jehož tvář věnčil, pochopitelně, výraz nejhlubšího porozumění.
OdpovědětVymazatV hale byly tři židle, podivně vymyšlené, z lakovaného dřeva pokrytého vinylem, samy o sobě zrůdnosti, jedna se sedátkem nezvykle vysoko, dvě velmi nízko. Kolečkové křeslo spočívalo složeno u odlehlejší zdi na jejíž obklad se ve výšce pasu přimykalo dřevěné zábradlí. Vpravo dávaly otevřené dveře tušit něco, co mohlo být šatnou či pracovnou. Dagliesh zahlédl záhyb kostkovaného pláště visícího u zdi, tabuli s klíči a okraj masivního stolu. Nalevo od dveří stál vyřezávaný stůl nesoucí mosazný tác s dopisy a nad ním se tyčil ohromný požární zvon.
Dalgliesh zauvažoval, jaká vyšinutá obrazotvornost vymyslela takového zženštilého anděla s chomáčem světlých vlasů, které mu vykukovaly zpod helmy z peří, nebo meč ozdobený blýskajícícmi se kosočtverci v nachové, světle modré a oranžové, se kterým neúčinně bránil oběma delikventům od zahrady ráje. Adam a Eva, jejichž růžové končetiny byly taktně ale nepoctivě ovinuty vavřínem, se tvářili rozdílně. Napravo se ten samý anděl vznášel jako netopýří muž a vrhal se na Isaacovo spoutané tělo, sledován z houští nepřiměřeně vlnatým beranem, jehož výraz, pochopitelně, nesl známky nejživější předtuchy.
OdpovědětVymazatV hale byly tři židle, hybridní výmysly v lakovaném dřevě pokrytém umělou hmotou, samé deformace, jedna s neobvyklým vysokým sedadlem, dvě velmi nízké. Složené kolečkové křeslo odpočívalo opřené o vzdálenou zeď a dřevěné zábradlí bylo zkroucené vysoko okolo obložení. Napravo otevřené dveře dávaly náznak toho, co mohla být pracovna nebo šatna. Dalgliesh viděl záhyb přehozeného pláště visícího na zdi, desku s klíči a hranu těžkého psacího stolu. Vyřezávaný stůl v hale, na kterém byla mosazná miska s dopisy a na ní velký protipožární zvon, stál nalevo od dveří.
Dalgliesh se podivil nad neobyčejnou nápaditostí, která stvořila tak zženštělého anděla s kadeřemi žlutých vlasů pod přilbou s chocholkou, nebo meč nazdobený třpytivými kosočtverci z krystalů rubínové, světle modré a oranžové barvy, kterým těmto dvěma provinilcům zatarasil cestu do jablečného sadu Ráje. Adam a Eva jejichž končetiny byly taktně i když zvláštně opleteny vavřínem, s výrazy předstíraného duchovna a bezmocné zuřivosti na jejich tvářích. Napravo se ten stejný anděl snášel k zemi přes Izákovo svázané tělo jako metamorfóza batmana, z houští sledován nadměrně vlnatým beranem, jehož tvář, pochopitelně, nesla výraz té nejživější obavy.
OdpovědětVymazatV hale byly tři židle, bizarní výtvory z malovaného dřeva pokrytého vinylem, samy o sobě zdeformované, jedna s nezvykle vysokým sedadlem a dvě nízké. Složené kolečkové křeslo bylo opřené o vzdálenou stěnu, do níž bylo ve výšce pasu přišroubované dřevěné zábradlí.
Napravo otevřené dveře poskytovaly pohled do možné pracovny nebo šatny. Dalgliesh zahlédl záhyb kostkovaného pláště pověšeného na zdi, věšák na klíče a roh masivního pracovního stolu. Nalevo od dveří stál vyřezávaný stůl a na něm mosazný tác na dopisy, zatížený mohutným požárním zvonem.
Dalgliesh zvažoval, jaký vyšinutý rozmar stvořil toho křehkého anděla s blonďatými kadeřemi schovanými pod helmou s chocholkou a také meč zdobený lesklými kosočtverci rudé, světle modré a oranžové barvy, se kterým neúčinně vyháněl ty dva provinilce z jablečných sadů rajské zahrady. Adam a Eva, jejich růžové končetiny taktně a poněkud nevěrohodně spletené vavřínem, se tvářili rozdílně, jeden s výrazem umělé spirituality a druhý nedůtklivých výčitek. Napravo se tentýž anděl snášel k zemi přes Izákovo svázané tělo jako metamorfóza batmana, pozorován z houští nadměrně vlnatým beranem, jehož tvář prozrazovala pochopitelně výraz těch nejživějšího obav.
OdpovědětVymazatV hale stály tři židle, strašné výmysly z malovaného dřeva pokryté vinylem, samy o sobě zdeformované, jedna s neobvykle vysokým sedadlem a dvě s velmi nízkým. Složené kolečkové křeslo stálo opřené o vzdálenou zeď, do jehož obložení bylo připevněno dřevěné zábradlí. Napravo se dalo otevřenými dveřmi letmo pohlednout do místnosti, která mohla být pracovna nebo šatna. Dalgliesh zahlédl záhyby kostkovaného pláště visícího na zdi, věšák na klíče a roh velikého stolu. Vyřezávaný stůl stál nalevo od dveří, na něm mosazný podnos na dopisy, jež byl zatížen obrovským požárním zvonem.
Lukáš Janičík
Dalgliesh se podivil, která vyšinutá fantazie stvořila toho zženštilého anděla se spletencem blonďatých vlasů pod chocholatou helmou či meč ozdobený rubínovými, jasně modrými a oranžovými blýskavými kosočtverci, jímž bezmocně vykazoval dva delikventy z jabloňového sadu Ráje. Adam a Eva, růžové končetiny taktně, ne-li svérázně ovinuté vavřínem, měli ve tváři jeden výraz nežádoucího prozření a druhý zlostných výčitek svědomí. Napravo se tentýž anděl snášel jako převtělený Batman nad svázaným Izákem, sledován z houští velmi kudrnatým beranem, na jehož tváři se zračil výraz pochopitelného nejživějšího porozumění.
OdpovědětVymazatV hale stály tři židle, hybridní výmysly z natřeného dřeva pokryté vinylem, samy o sobě deformity. Jedna měla sedadlo neobvykle vysoko, ostatní dvě zase nízko. Skládací kolečkové křeslo bylo opřené o vzdálenější stěnu a dřevené zábradlí ve výši pasu bylo přišroubované do obložení. Napravo dveře poskytovaly letmý pohled na něco, co by mohlo být pracovnou nebo šatnou. Dalgiesh dohlédl na záhyb kostkovaného pláště visícího na zdi, věšák na klíče a roh masivního stolu. V hale nalevo od dveří stál vyřezávaný stůl a na něm ležel mosazný tác s dopisy, zatížený obrovským požárním zvonem.
Veronika Lojková
Dalgliesh byl udiven tím jaká chorá mysl mohla stvořit toho zženštilého andělíčka s blonďatými kudrlinkami ukrytými pod chocholatou helmou nebo meč zdobený diamantovým vzorem rubínové , světle modré a oranžové se kterým odepíral oněm dvěma hříšníkům vstup do jablečného sadu Ráje. Adam a Eva,
OdpovědětVymazatjejichž končetiny byly šetrně avšak dostatečně ovinuty vavřínem, měli jeden výraz předstírané spirituality a druhý nevrlých výčitek svědomí. Na pravo se ten samý anděl snášel jako přeměněný batman nad Izákovo svázaným tělem, z houští sledován beranem nadměrně obdařeném vlnou jehož tvář, pochopitelně, nesla výraz nejživejších obav.
V hale byly tři židle, podivné kreace barveného dřeva a vinylu, samy o sobě zdeformované, jedna s vysoko umístěným sedadlem, dvě docela malé. Složene kolečkové křeslo stálo opřené o podlouhlou zeď a do obložení bylo ve výšce pasu všroubováno dřevěné zábradlí. Otevřené dveře napravo dávaly nahlédnout do místnosti, která mohla být pracovnou nebo šatníkem. Dalgliesh zahlédl záhyb kostkovaného kabátu pověšeného na zdi, dírkovaný věšák na klíče a roh mohutného stolu. Nalevo od dveří stál vyřezávaný stůl na kterém stál mosazný podnos s dopisy který byl zatížen mohutným požárním zvonem.
Martin Svoboda
Dalgliesh se podivil jaký vyšinutý nápad stvořil tak kýčovitého anděla, jeho kudrlinky žlutých vlasů pod přilbicí s chocholkou nebo meč s zářícími krystaly rubínové světle modré a oranžové barvy, který neúčelně nese výjevy delikventů jablečného sadu Ráje. Adama a Evy s jejich růžovoučkými nožkami taktně až neuvěřitelně opletenými vavřínem, jeden s výrazem předstíraného oduševnění a druhý se zlostným soucitem. Napravo tentýž anděl, jako metamorfovaný batman, připlachtil přes Izákovo svázané tělo, z houští s pochopením sledován beranem nadměrně obaleným vlnou, jehož tvář nesla výraz nejživější obavy.
OdpovědětVymazatV sále byly tři židle, ty výmysly z malovaného dřeva pokryté vinylem snažící se cosi napodobovat, a přitom záměrně deformované, jedno s neobvykle vysokým sedadlem a dvě židle s velmi nízkými. Složené kolečkové křeslo bylo v dáli opřené o zeď a dřevěné zábradlí bylo ve výšce pasu přišroubované k obložení. Napravo otevřené dveře vzbuzovaly pocit konferenční místnosti nebo šatny. Dalgliesh spatřil záhyb plátěného pláště pověšeného na zdi, věšák na klíče a roh masivního stolu. Nalevo od dveří, na stole dřímal mosazný podnos s dopisy, které byly zatížené obrovským požárním hlásičem.