Překládání povídek je často náročnější než práce na velkém románu... Zkusme si to.
Vyberte si jednu z povídek Raye Bradburyho, které jsou k dispozici v CAPSE:
1. Pater Caninus
2. The thing at the top of the stairs
3. Pieta summer
Vaším úkolem bude přeložit celou povídku. Nejprve se jako obyčejně seznamte s autorem s kontextem... ale hlavně si přečtěte všechny tři povídky a vyberte si tu, která je vám nejvíce sympatická.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Než jsme se nadáli, bylo půl páté ráno a můj bratr a já jsme se chystali do chladné tmy, oblékali jsme se, popadli jablko k snídani, a pak běželi ulicí a dolů z kopce směrem k train yards.
OdpovědětVymazatJak slunce začalo stoupat, velcí Ringling Brothers a vlak Barnum & Bailey s devadesáti devíti vagóny naloženými slony, zebrami, lvi, tygry, a akrobaty dorazil; obrovské parní lokomotivy za úsvitu vyfukující velké mraky černého kouře, a nákladní vagóny s posuvnými dveřmi otevřenými tak že koně
hoof out into the darkness, a sloni sestupovali, velmi opatrně, a zebry ve velkých pruhovaných hejnech, se hromažďovali za úsvitu, a já a můj bratr jsem tam stáli, třásli se, čekali na začátek průvodu, neboť měla proběhnout přehlídka všech zvířat nahoru přes temné ranní město směrem k vzdáleným akrům, kde by stany šeptali vzhůru ke hvězdám.
Kuzmová
OdpovědětVymazat„Sakra, nemůžu se dočkat!“ řekl jsem.
„Proč radši nezmlkneš?“ odvětil bratr.
„Nemůžu spát,“ řekl jsem. „Nemůžu uvěřit, že to přijde už zítra. Dva cirkusy v jeden den! Ringlovi Bratři přijedou tím velkým vlakem v pět ráno a Downeyovi Bratři přijedou náklaďákem pár hodin poté. Já už to nevydržím.“
„Něco ti povím,“ řekl bratr. „Jdi spát. Musíme vstávat ve čtyři třicet.“
Převalil jsem se ale prostě jsem nemohl spát, protože jsem slyšel, jak ty cirkusy jedou krajem světa spolu s vycházejícím sluncem.
Jiříková
OdpovědětVymazat„Bože, už nemůžu čekat!“ Řekl jsem si.
„Proč nejsi zticha?“ Můj bratr namítl.
„Nemohu spát,“ Odvětil jsem. „Nemohu uvěřit tomu co se zítra děje. Dva cirkusy v jeden den! Ringliovy Bratři přijedou tím velkým vlakem v pět hodin ráno a Downey bratr pojede nákladním vozem. Nemohu to vydržet.“
„Víš co?“ Řekl můj bratr. „Jdi spát. Musíme vstávat v půl páté ráno.“
„Převaloval jsem se v posteli a nešlo mi usnout, protože jsem neustále slyšel přijíždějící cirkusy, které stoupaly nahoru tak jako slunce. Předtím než jsme si uvědomili, že bylo půl páté, už jsme s bratrem vzbudili do studené tmy, oblékali se, popadli jablko k snídani a pak jsme utíkali po cestě z kopce přímo k nádraží.
V ten okamžik, pes s červenou bandanou vycupital s pokoje 17 a pokračoval do pokoje 18, aniž by se na ně podíval.
OdpovědětVymazatStáli přede dveřmi a pozorovali toho psa, který seděl u postele, a zdálo se, že na něco čeká.
Pacient v posteli začal mluvit, a jak Otec Gilman a Otec Kelly poslouchali, slyšeli toho muže, jak šeptá, zatímco ten pes tam poslušně seděl.
Konečně šeptání ustalo a pes položil packu na postel, chviličku čekal, a potom vycupital ven z pokoje, aby mohl pokračovat do dalšího.
Otec Kelly se podíval na Otce Gilmana. „Co si o tom myslíte? Co asi dělal“?
Dobrotivý Bože, řekl Otec Gilman. „Myslím, že ten pes...“
„Co, Otče“?
„Myslím, že se tomu psovi zpovídal“.
Havránková
Jakmile začalo vycházet slunce, přijel obrovský vlak o devadesáti devíti vagónech od Ringliových a od Barnum & Bailey naložený slony, zebrami, koňmi, lvy, tygry a akrobaty. Obrovské motory syčely do rozbřesku, plivaly oblaka černého kouře a nákladní vagóny vypustily vysunutím dveří stádo koní klopýtající ven do tmy, slony sestupující velmi opatrně dolů a obrovské pruhované stádo zeber proudící do rozbřesku. A my s bráchou jsme tam postávali, třásli se a čekali, až začne průvod, protože bylo jasné, že se zástup zvířat musí dostat přes tmavé ranní město nahoru na vzdálené prostranství, kde se stany tyčí až ke hvězdám.
OdpovědětVymazatVálková
Jakmile začalo vycházet slunce, přijel obrovský vlak o devadesáti devíti vagónech od Ringliových a od Barnum & Bailey naložený slony, zebrami, koňmi, lvy, tygry a akrobaty. Obrovské motory syčely do rozbřesku, plivaly oblaka černého kouře a nákladní vagóny vypustily vysunutím dveří stádo koní, které vyklopýtalo ven do tmy, slony, kteří sestupovali velmi opatrně dolů a obrovské pruhované stádo zeber, které proudilo do rozbřesku. A my s bratrem jsme tam postávali, třásli se a čekali, až začne průvod, protože bylo jasné, že se zástup zvířat musí dostat přes tmavé ranní město nahoru na vzdálené prostranství, kde se stany budou tyčit až ke hvězdám.
OdpovědětVymazatVálková II.