Jak překládat poezii? A překládat ji vůbec? Má přednost forma či obsah? Dají se na překlad poesie aplikovat pravidla, o kterých jsme mluvili?
1. Stáhněte si z capsy soubor s různými verzemi překladu Shakespearova sonetu.
Shakespeare_Sonet66_13prekladu.doc
Která verze se vám nejvíc líbí? Proč? Napište svůj názor do komentáře k tomuto blogu. Uvažujete nad formou a obsahem nebo více nasloucháte svým pocitům?
Sonet 66 English
https://www.youtube.com/watch?v=4MWBW_c7Fsw
Sonet 66 Hilský
https://www.youtube.com/watch?v=SJw5BQba7zQ
__________________________________
2. Přečtěte si pomalu a klidně následující sonet. Vnímejte rytmus a zvukomalbu textu, při druhém čtení se teprve víc soustřeďte na obsah.
SONNET 29
When, in disgrace with fortune and men's eyes,
I all alone beweep my outcast state
And trouble deaf heaven with my bootless cries
And look upon myself and curse my fate,
Wishing me like to one more rich in hope,
Featured like him, like him with friends possess'd,
Desiring this man's art and that man's scope,
With what I most enjoy contented least;
Yet in these thoughts myself almost despising,
Haply I think on thee, and then my state,
Like to the lark at break of day arising
From sullen earth, sings hymns at heaven's gate;
For thy sweet love remember'd such wealth brings
That then I scorn to change my state with kings.
I all alone beweep my outcast state
And trouble deaf heaven with my bootless cries
And look upon myself and curse my fate,
Wishing me like to one more rich in hope,
Featured like him, like him with friends possess'd,
Desiring this man's art and that man's scope,
With what I most enjoy contented least;
Yet in these thoughts myself almost despising,
Haply I think on thee, and then my state,
Like to the lark at break of day arising
From sullen earth, sings hymns at heaven's gate;
For thy sweet love remember'd such wealth brings
That then I scorn to change my state with kings.
Pokuste se přeložit jedno ze tří čtyřverší + poslání.
Rozmyslete si, jak budete postupovat.
_______________________
Domácí úkol:
Vyhledejte jakýkoli český překlad své oblíbené básně a anglický originál spolu s českou verzí vlože do komentáře k tomuto blogu.
Naučte se alespoň 8 řádek zpaměti - česky i anglicky. Zkuste si recitaci před zrcadlem, vnímejte rytmus básně, porovnávejte básnické prostředky použité v originále a v překladu.
___________
české překlady Shakespeara
Jan Vladislav-pdf
http://lukaflek.wz.cz/poems/ws_sonet29.htm
http://www.v-art.cz/taxus_bohemica/eh/bergrova.htm
http://www.shakespearovy-sonety.cz/a29/
Jan Vladislav, 1964
OdpovědětVymazatLíbí se mi ladné tempo, volba slovní zásoby a stavba básně. Je to dost nadčasové.
VymazatTurusová
OdpovědětVymazatJosef Václav Sládek, 1883
Zdeněk Hron, 1986
OdpovědětVymazatBruckner
OdpovědětVymazatJan Vladislav, 1964
Matulová
OdpovědětVymazatMartin Hilský, 1992
Outrata
OdpovědětVymazatMartin Hilský, 1992
Tóth
OdpovědětVymazatMiroslav Kromiš
Jeho verze je mi pravděpodobně nejbližší z důvodu použití jazyka, který je mi blízký.
Jan Vladislav
OdpovědětVymazatJaník
OdpovědětVymazatPavel Švejnar, 2007
Cardová
OdpovědětVymazatPavel Švejnar, 2007
Mikotová
OdpovědětVymazatMartin Hilský, 1992
Johanis
OdpovědětVymazatZdenka Bergerová
Dupák
OdpovědětVymazatMartin Hilský, 1992
Brzobohatý
OdpovědětVymazatJosef Václav Sládek, 1883 / Martin Hilský, 1992
Jan Ladislav, 1964
OdpovědětVymazatAnna Tůmová
OdpovědětVymazatVáclav Pinkava, 2002
Katka Senešiová
OdpovědětVymazatSHE WALKS IN BEAUTY
By Lord George Gordon Byron
She walks in beauty, like the night
Of cloudless climes and starry skies;
And all that’s best of dark and bright
Meet in her aspect and her eyes:
Thus mellowed to that tender light
Which heaven to gaudy day denies.
One shade the more, one ray the less,
Had half impaired the nameless grace
Which waves in every raven tress,
Or softly lightens o’er her face;
Where thoughts serenely sweet express
How pure, how dear their dwelling-place.
And on that cheek, and o’er that brow,
So soft, so calm, yet eloquent,
The smiles that win, the tints that glow,
But tell of days in goodness spent,
A mind at peace with all below,
A heart whose love is innocent!
KRÁČÍ KOL V KRÁSE
Kráčí kol, plna noci krás
bezmračných končin hvězdnatých;
a výběr tmy a světla svaz
má v držení a očích svých:
Tak lahodí ji měkký jas
nebem dni upřen, než by ztich.
Stín přidat, paprsek či vzít,
krátil bych půvab bez jména,
havraní kadeř rozvlnit,
kol skrání lehce prostřena;
tvář, sladkých úvah dýše klid
mysli, jež v ní dlí, zasněna.
Na líci její, čele, kdež,
je lad a tichá výřečnost,
usměv zve, z něj nezáří než
dobrota zažitá a ctnost,
duše, jež mír všem snáší též,
a srdce lásky nevinnost!
Překlady poezie to je vyšší liga
OdpovědětVymazatTento komentář byl odstraněn autorem.
OdpovědětVymazatJaník Jiří
OdpovědětVymazatSonnet 29
Když v nemilosti štěstěny a lidí ocitnu se
Já osamělý vyhnanec pláču a lamentuju
A svým zbytečným nářkem zatěžuji hluché nebe
A svůj osud celým svým nešťastným srdcem prokleju,
Ale tvoje láska mi dodává krásnou útěchu
Když od králů se mi dostává jen jejich posměchu
The Tears Of Scotland - Tobias Smollett
Mourn, hapless Caledonia, mourn
Thy banish'd peace - thy laurels torn!
Thy sons, for valour long renown'd,
Lie slaughter'd on their native ground;
Thy hospitable roofs no more
Invite the stranger to the door;
In smoky ruins sunk they lie,
The monuments of cruelty.
Kvil, bědné Skotsko, napořád,
tvůj ztracen mír, tvůj vavřín svad,
tvých synů dav, skryt trofejemi
teď pobit leží v rodné zemi,
hostinná střecha do kola
cizince k dveřím nevolá,
ve troskách leží celá zem,
jsouc ukrutnosti pomníkem
Bruckner
OdpovědětVymazatSonnet 29
I v těchto myšlenkách téměř pohrdajících,
šťastně na tebe myslím, a poté na můj stav,
jako skřivan za rozbřesku dnů následujících,
z mrzuté země, zpívat hymny u nebeských bran.
Pro tvou sladkou lásku si pamatuji jaké bohatsví přináší,
To pak já pohrdám změnou mého stavu s králi.
A Red, Red Rose - Robert Burns
O my Luve is like a red, red rose
That’s newly sprung in June;
O my Luve is like the melody
That’s sweetly played in tune.
So fair art thou, my bonnie lass,
So deep in luve am I;
And I will luve thee still, my dear,
Till a’ the seas gang dry.
Till a’ the seas gang dry, my dear,
And the rocks melt wi’ the sun;
I will love thee still, my dear,
While the sands o’ life shall run.
And fare thee weel, my only luve!
And fare thee weel awhile!
And I will come again, my luve,
Though it were ten thousand mile.
Baraňák
OdpovědětVymazatA přitom v myšlenkách se téměř nenávidím,
Šťastně myslím na vás, a posléze ve stavu mém
Jako skřivan na zlomku dne se vznáším
Ze zasmušilé země, zpívající hymny brány nebeské
Pro vaši sladkou lásku se bohatství přináší jak jen pamatuji
Že já poté opovrhuji změnit moje postavení s králi
My heart leaps up by W. Wordsworth
My heart leaps up when I behold
A rainbow in the sky:
So was it when my life began;
So is it now I am a man;
So be it when I shall grow old,
Or let me die!
The Child is father of the Man;
And I could wish my days to be
Bound each to each by natural piety.
Petra Jiřišťová
OdpovědětVymazatSonet 29
Když štěstěnou i lidmi zavržen
nad svým smutkem pláču sám a sám,
nezájmu nebes vydávám se v plen
a marným nářkem osud proklínám
Neb v lásce tvé tak sladký úděl mám,
že měnit třeba s králi odmítám.
William Blake-Introduction to the Songs of Innocence
Piping down the valleys wild
Piping songs of pleasant glee
On a cloud I saw a child.
And he laughing said to me.
Pipe a song about a Lamb;
So I piped with merry chear,
Piper pipe that song again—
So I piped, he wept to hear.
Drop thy pipe thy happy pipe
Sing thy songs of happy chear,
So I sung the same again
While he wept with joy to hear
Piper sit thee down and write
In a book that all may read—
So he vanish'd from my sight.
And I pluck'd a hollow reed.
And I made a rural pen,
And I stain'd the water clear,
And I wrote my happy songs
Every child may joy to hear
Česká verze
Pískám já si údolím,
pískám pěkně do kroku,
s úsměvem mě poprosí
malý chlapec na mraku:
„Ó, beránku, zapískej.”
Do tance jsem zapískal.
„Ještě mi zapískej.”
Hrál jsem – do pláče se dal.
„Zahoď šťastnou píšťalu,
šťastné písničky bych bral.”
Když jsem stejnou zapískal,
radostí se rozplakal.
„Co jsi pískal, do knížky
sepiš, jen ať počtou si .”
Potom z očí zmizel mi.
A já utrh rákosí,
pero jsem z něj udělal,
čistou vodu zakalil,
pěkné písničky jsem psal –
abych děti pobavil.
http://www.shakespearovy-sonety.cz/a29/
VymazatPROC??
Velice se omlouvám. Zde je nová verze.
VymazatKdyž štěstím a lidmi opuštěn
se svým neštěstím ponechán sám,
i nebesa mlčí jen
a já svým nářkem osud proklínám
Neb láská má jest nejsladčí,
že i s králi měnit odmítám.
povedlo se pekne :)
VymazatS29
OdpovědětVymazatPak pro sebe jsem jen pln stesku
spásná myšlenka mi ukáže tebe
stejně jak skřivan za rozbřesku,
tam kde dřív stesk, leskne se nebe
Sladká láska je mým jměním
Ani s králem nevyměním.
William Blake, The Tyger
Tyger Tyger, burning bright,
In the forests of the night;
What immortal hand or eye,
Could frame thy fearful symmetry?
In what distant deeps or skies.
Burnt the fire of thine eyes?
On what wings dare he aspire?
What the hand, dare seize the fire?
And what shoulder, & what art,
Could twist the sinews of thy heart?
And when thy heart began to beat,
What dread hand? & what dread feet?
What the hammer? what the chain,
In what furnace was thy brain?
What the anvil? what dread grasp,
Dare its deadly terrors clasp!
When the stars threw down their spears
And water'd heaven with their tears:
Did he smile his work to see?
Did he who made the Lamb make thee?
Tyger Tyger burning bright,
In the forests of the night:
What immortal hand or eye,
Dare frame thy fearful symmetry?
Tygře, tygře planoucí,
Lesem černým za noci,
Čí ruka nesmrtelná
Stvořila krásu tak děsivou?
Kde oheň tvých očí plál?
U nebe či v jícnu skal?
Kdo na křídlech dal se v let
A trouf si pro něj doletět?
Čípak um a čí síla
Srdce tvé oživila?
A když to srdce začlo bít,
Kdo nebál se je uchopit?
Kdo do pece tvůj mozek dal?
A kladivem tě vykoval?
Na kovadlinu když tě nes,
Kdo nepocítil hrůzný děs?
Když hvězdy seslaly houf střel,
Pláč deště vesmír pozastřel,
Zda usmál se nad dílem svým?
Beránka tvůrce byl tvůrcem tvým?
Tygře, tygře planoucí,
Lesem černým za noci,
Čí ruka nesmrtelná
Tvou hrůznou krásu stvořila?
Tento komentář byl odstraněn autorem.
OdpovědětVymazatV těchto myšlenkách, skoro sebepohrdajících,
OdpovědětVymazatŠtastně na vás myslím, pak na svůj stav,
Jako skřivan na zlomku dne se vznášející
ze zasmušilé země, pěje u nebeských bran
Kam až má paměť sahá, pamatuji, že vaše sladká láska bohatství přináší
Takové, že já dále opovrhuji změnit s králi své postavení
Edgar Allan Poe - A dream Within a Dream
Take this kiss upon the brow!
And, in parting from you now,
Thus much let me avow--
You are not wrong, who deem
That my days have been a dream;
Yet if hope has flown away
In a night, or in a day,
In a vision, or in none,
Is it therefore the less gone?
All that we see or seem
Is but a dream within a dream.
I stand amid the roar
Of a surf-tormented shore,
And I hold within my hand
Grains of the golden sand--
How few! yet how they creep
Through my fingers to the deep,
While I weep--while I weep!
O God! can I not grasp
Them with a tighter clasp?
O God! can I not save
One from the pitiless wave?
Is all that we see or seem
But a dream within a dream?
česká verze
I.
Na čelo vem to políbení
a přej, ve chvíli rozloučení
se přiznat ku tomuto snění:
Ty pravdu máš, kdyš myslíš, den
můj každý že byl pouhý sen,
však jestli Naděj prchla nám,
ať ve dne, v noci, nevím sám,
ať ve snu, bdění zmizela,
odešla ? míň než docela?
Vše, co tu zříme, neb zřít jen
se domníváme, v snu jest sen.
II.
Já v středu hukotu jsem dlel,
kde břeh se pod přívalem chvěl,
já písek, zlatel plál,
měl v ruce, jak jsem stál.
Jen hrstku! Jak se začal třást
skrz prsty moje ve propast?
Jaká strast! jaká strast!
Ó Bože, nelze v ruky stisku
zadržet jedno zrnko písku?
Což Bože, jedno jedině
neurvat vln těch hlubině?
Vše, co tu zříme, neb zřít jen
se domníváme, jest v snu sen?
Marek Johanis
OdpovědětVymazatZatímco v pohrdání myšlenky mé duši moji koupají,
Pouhé pomyšlení na tebe léčebnou moc mívá,
A tak stejně jako hlasy skřivanů za úsvitu stoupají,
Stoupá i má duše mdlá a u bran nebeských zpívá.
Neb láska tvá se zdá býti vzácnější než svatý grál,
pročež cítím se s ní bohatší než jakýkoliv král.
Lord Byron - When we two parted
When we two parted
In silence and tears,
Half broken-hearted
To sever for years,
Pale grew thy cheek and cold,
Colder thy kiss;
Truly that hour foretold
Sorrow to this.
The dew of the morning
Sank chill on my brow--
It felt like the warning
Of what I feel now.
Thy vows are all broken,
And light is thy fame;
I hear thy name spoken,
And share in its shame.
They name thee before me,
A knell in mine ear;
A shudder come o'er me--
Why wert thou so dear?
They know not I knew thee,
Who knew thee too well--
Long, long shall I rue thee,
Too deeply to tell.
In secret we met--
In silence I grieve,
That thy heart could forget,
Thy spirit deceive.
If I should meet thee
After long years,
How should I greet thee?--
With silence and tears.
Když jsme se loučili
Když jsme se my dva loučili,
jen v tichu a slzách,
bez nadšení, napůl zlomeni,
na roky přetít vztah.
Tvoje tvář chladná a zbledlá,
polibek chladnější;
ta hodina předvídala
krutý žal pozdější.
Studivá rosa ranní,
na mé čelo padl chlad,
jenž tušil varování,
jež se má mým citem stát.
Tvé sliby, vše je zlomeno,
a světlým je osud tvůj;
já slyším říkat tvé jméno,
na tvé hanbě podíl můj.
Tebe přede mne sází,
umíráček vtírá se k uším;
ach, zachvění přichází -
proč byla jsi, drahá, pro mne vším?
Oni neví, já však mohl tě znát,
kdo tebe znal tak dobře: -
Dlouho, dlouho budu po tobě lkát,
mluvím až příliš hořce.
V tajnosti se potkáváme,
v tichu se trápím já,
že tvé srdce zapomene,
tvá duše podvést zná.
Kdybych tebe mohl potkat
po čase s roky dlouhými,
jak mohl bych tě přivítat?
Tichem a slzami.
Anna Tůmová
OdpovědětVymazatLeč v těchto zrazujících myšlenkách,
Sotva já pomyslím na tě a sebe,
Jako ti skřivani o ránech, ach!
Co zvedajíc zpívají do bran nebe.
Myšlenka lásky tvé štěstí přináší,
Než králové mám já život bohatší;
J.R.R. Tolkien - THE DWARVES’ SONG
Far over the Misty Mountains cold,
To dungeons deep and caverns old,
We must away, ere break of day,
To seek our pale enchanted gold.
The dwarves of yore made mighty spells,
While hammers fell like ringing bells,
In places deep, where dark things sleep,
In hollow halls beneath the fells.
For ancient king and elvish lord
There many a gleaming golden hoard
They shaped and wrought, and light they caught,
To hide in gems on hilt of sword.
On silver necklaces they strung
The flowering stars, on crowns they hung
The dragon-fire, on twisted wire
They meshed the light of moon and sun.
PERMONÍ PÍSEŇ
Přes Mlžné hory, kde dlí chlad,
prastarých jeskyň hlubin pád,
tam před úsvitem odejdem
zakleté zlato vyhledat.
Permonů rod kdys kouzel znal,
kladivy zvoniv, kovával
ve tmách v nichž spících stvůr je skrýš,
pod klenbou, v hloubi země, skal.
Tam starý král, lord elfů s ním,
obklopen zlatem třpytivým,
ztvárnili, hnětli v rukověť,
meč, sázen drahým kamením.
Náhrdelníky stříbrné,
po kterých kvítí hvězd se pne,
a dračí žár, ve spleti čar
svit luny, slunce protkané.
Brzobohatý
OdpovědětVymazatSonet 29
Když v nemilosti osudu i člověka,
Já sám nad svým žitím psance lkám,
Trápím nebesa zbytečným pláčem,
Zřím sebe a svůj osud proklínám,
Pro tvou lásku, která bohatství přináší takové,
Odmítám vyměnit si s králem místo své.
Báseň
- The Raven/Havran
Adéla Koutná
OdpovědětVymazatAč v těchto zrazujících myšlenkách,
Sotva pomyslím na mne a na sebe,
Jako ti ranní skřivani o ránech,
Co zvedajíc zpívají do bran nebe.
Sladká láska je jměním mým
To ani s králem nevyměním.
Let's Go Insane, Let's Go Crazy - Poem by Justin Gildow
In this room right now
There's only me and you
It's just us
No one's around
Smiling to one another
We say the things we want to do
So let's be in love
Let's go insane, let's go crazy
We're only holding out for each other
We're not trying to fall in vain
I'll take your hand and place it over my heart
You take mine and place it over yours
Tonight the candles will burn
Tonight our love will be born
Tonight our love will fall over
And all around us
Tonight our love will not be torn
As we fall in love
As we go insane and go crazy
Turusová
OdpovědětVymazatŠtěstí a přízeň snad vyhýbají se mi,
Nad svým vyhnanstvím osamocen lkám
Můj marný pláč nedojde k hluchému nebi
Vidím se a osud svůj proklínám
Tvá sladká přízeň bohatstvím je mým
Nikdy bych neměnil s místem královým
Báseň
Jabberwocky
'Twas brillig, and the slithy toves
Did gyre and gimble in the wabe;
All mimsy were the borogoves,
And the mome raths outgrabe.
'Beware the Jabberwock, my son!
The jaws that bite, the claws that catch!
Beware the Jubjub bird, and shun
The frumious Bandersnatch!'
Tlachapoud
Je svačvečer. Lysperní jezeleni
se vírně vrtáčejí v mokřavě.
Vetchaří hadroušci jsou roztruchleni
a selvy syští tesknoskuhravě.
„Střez se, střez Tlachapouda, milý synu,
má tlamu zubatou a ostrý dráp.
Pták Zloškrv už se těší na hostinu,
vzteklitě číhá na tě Pentlochňap.“
Katka Senešiová
OdpovědětVymazatVšak v myšlenkách takových, kdy zhnusen jsem já ze mě,
dřív než na svůj úděl, šťastně pomyslím na tebe.
Jak skřivan, co vítá z rozespalé země
den nový když se probouzí, pěje chvály do nebe.
Vzpomínka tvé sladké lásky rozzáří mou mysl z dáli,
v tu chvíli mám jmění světa a neměnil bych s králi.
Cardová
OdpovědětVymazatKdyž zahanben jsem štěstěnou a cizími pohledy,
Já sám stav psance přijímám.
Však zbytečně naříkám hluchému nebi,
dívám se na sebe a osud svůj proklínám.
Díky tvé sladké lásce tolik bohatství nabývám,
že i stát se králem odmítám.
I wandered lonely as a clound - W. Wordsworth
I wandered lonely as a cloud
That floats on high o'er vales and hills,
When all at once I saw a crowd,
A host, of golden daffodils;
Beside the lake, beneath the trees,
Fluttering and dancing in the breeze.
Continuous as the stars that shine
And twinkle on the milky way,
They stretched in never-ending line
Along the margin of a bay:
Ten thousand saw I at a glance,
Tossing their heads in sprightly dance.
The waves beside them danced; but they
Out-did the sparkling waves in glee:
A poet could not but be gay,
In such a jocund company:
I gazed—and gazed—but little thought
What wealth the show to me had brought:
For oft, when on my couch I lie
In vacant or in pensive mood,
They flash upon that inward eye
Which is the bliss of solitude;
And then my heart with pleasure fills,
And dances with the daffodils.
CZ
Já bloudil samotný jak mrak,
jenž hory doly přelít si,
vtom zástup upoutal můj zrak,
roj, hejno – zlaté narcisy;
tam u jezera, pod stromy
vítr jim kýval hlavami.
Věčné jak hvězdy, které svítí
a v mléčné dráze blikají,
táhly se v nekonečné síti
nad zálivem hned při kraji:
vidím jich sta a tisíce,
hřívy se vlní od tance.
Tančily vlny, jiskření
vedle nich neměly však dost:
ať básník cítí nadšení,
že má tak skvělou společnost;
hleděl jsem… hleděl… nemyslel
na poklad, který jsem v nich měl.
Často však, v křesle před krbem,
zadumán, nebo z prázdnoty,
vnímám je vnitřním pohledem,
který je darem samoty:
a srdce štěstím výskne si
a začne tančit s narcisy.
Holavová
OdpovědětVymazatI přesto v těchto zrazujících myšlenkách,
Sotva pomyslím na tebe a na svůj stav,
a náhle jako skřivan za svítání,
ze mrzuté země zpívá u nebeských bran.
Vaše sladká láska bohatství přináší
A to takové, že s králi nezměním své postavení.
My heart leaps up by William Wordsworth
My heart leaps up when I behold
A rainbow in the sky:
So was it when my life began;
So is it now I am a man;
So be it when I shall grow old,
Or let me die!
The Child is father of the Man;
And I could wish my days to be
Bound each to each by natural piety.
Sonnet 29
OdpovědětVymazatKdyž v nepřízni štěstěny sledován lidem,
Pláču sám, vyvrhelem
A marnivý pláč můj nebesa trápí,
můj proklatý osud již těžko zvrátí.
// Tvá sladká láska jest bohatstvím,
Že nesměnil bych s místem královským.
Báseň
A Red, Red Rose
BY ROBERT BURNS
O my Luve is like a red, red rose
That’s newly sprung in June;
O my Luve is like the melody
That’s sweetly played in tune.
So fair art thou, my bonnie lass,
So deep in luve am I;
And I will luve thee still, my dear,
Till a’ the seas gang dry.
Till a’ the seas gang dry, my dear,
And the rocks melt wi’ the sun;
I will love thee still, my dear,
While the sands o’ life shall run.
And fare thee weel, my only luve!
And fare thee weel awhile!
And I will come again, my luve,
Though it were ten thousand mile.
Outrata Jaroslav
OdpovědětVymazatPřejí mi býti bohatší v naději
A tak jako on, i on býti přátel pln
Toužit po jeho umění a jeho rozhled mít
A co jsem měl rád a s čím jsem spokojen
Jabberwocky
’Twas brillig, and the slithy toves
Did gyre and gimble in the wabe:
All mimsy were the borogoves,
And the mome raths outgrabe.
“Beware the Jabberwock, my son!
The jaws that bite, the claws that catch!
Beware the Jubjub bird, and shun
The frumious Bandersnatch!”
He took his vorpal sword in hand;
Long time the manxome foe he sought—
So rested he by the Tumtum tree
And stood awhile in thought.
And, as in uffish thought he stood,
The Jabberwock, with eyes of flame,
Came whiffling through the tulgey wood,
And burbled as it came!
One, two! One, two! And through and through
The vorpal blade went snicker-snack!
He left it dead, and with its head
He went galumphing back.
“And hast thou slain the Jabberwock?
Come to my arms, my beamish boy!
O frabjous day! Callooh! Callay!”
He chortled in his joy.
’Twas brillig, and the slithy toves
Did gyre and gimble in the wabe:
All mimsy were the borogoves,
And the mome raths outgrabe.
Žvahlav
Bylo smažno, lepě svihlí tlové
se batoumali v dálnici,
chrudošní byli borolové
na mamné krsy žárnící.
„Ó synu, střez se Žvahlava,
má zuby, drápy přeostré;
střez se i Ptáka Neklava,
zuřmící Bodostre!“
Svůj chopil vorpálový meč,
jímž lita soka vezme v plen,
pak used v tumtumovou seč
a čekal divišlen.
A jak tu vzdeskné mysle kles,
sam Žvahlav, v očích plameny,
slét hvíždně v tulížový les
a drblal rameny.
Raz dva! Raz dva! A zas a zas
vorpálný meč spěl v šmiku a let.
Žvahlava hlavu za opas
a už galumpal zpět.
„Tys zhubil strastna Žvahlava?
Spěš na mou hruď, tys líten rek!“
„Ó rastný den! Avej, ava!“
Ves chortal světný skřek.
Bylo smažno, lepě svihlí tlové
se batoumali v dálnici,
chrudošní byli borolové
na mamné krsy žárnící.
Mikotová
OdpovědětVymazatKdyž štěstěnou i lidmi zavržen
Pláču sám a svůj úděl psance přijímám
Nářkem marně zatěžuji hluché nebe
Vidím se a svůj osud proklínám
Díky tvé lásce tolik nabývám,
že i měnit místo s králi odmítám
John Keats-Ode to a Nightingale (úryvek)
Darkling I listen; and, for many a time
I have been half in love with easeful Death,
Call'd him soft names in many a mused rhyme,
To take into the air my quiet breath;
Now more than ever seems it rich to die,
To cease upon the midnight with no pain,
While thou art pouring forth thy soul abroad
In such an ecstasy!
Still wouldst thou sing, and I have ears in vain—
To thy high requiem become a sod.
Naslouchám ve tmě. Bůhví kolikrát
já už se kořil smrti na doslech,
něžně jí šeptal, dávaje jí znát,
že sfouknout může poslední můj dech.
Oč lepší ještě umřít zdá se mi
teď, když bych s nocí slastně splynout směl,
když svými tóny zasypáváš zem
v takovém nadšení!
Zpíval bys dosud, já bych neslyšel,
jen živná půda pro tvé rekviem.
Shakespeare - Sonnet 141
OdpovědětVymazatIn faith, I do not love thee with mine eyes,
For they in thee a thousand errors note;
But 'tis my heart that loves what they despise,
Who in despite of view is pleased to dote;
Nor are mine ears with thy tongue's tune delighted,
Nor tender feeling, to base touches prone,
Nor taste, nor smell, desire to be invited
To any sensual feast with thee alone:
But my five wits nor my five senses can
Dissuade one foolish heart from serving thee,
Who leaves unsway'd the likeness of a man,
Thy proud hearts slave and vassal wretch to be:
Only my plague thus far I count my gain,
That she that makes me sin awards me pain.
česky:
Ne, očima tě nemůžu mít rád,
když vidí na tobě jen samé chyby;
to moje duše tě chce milovat -
co očím příčí se, to jí se líbí.
Ne že by můj sluch prahl po tvém hlase,
po tobě baže nebaží můj hmat,
čich ani chuť moc nehrnou se zase,
hostinu smyslů s tebou pořádat.
Všechen můj rozum, všech mých smyslů pět
s mou duší svedenou nic nesvedou,
jak tělo bez duše tu stojím teď -
má duše totiž spřáhla se s tou tvou.
Pohroma je to, jistý zisk snad jest,
že jsi můj hřích a za ten hřích můj trest.
Sonet 29
OdpovědětVymazatV těchto černých myšlenkách poklesku,
Zasvítíš ty, ale pak se zase stmívá,
jak skřivan, co vstává při rozbřesku,
a z ponuré země u nebeských bran zpívá.
Tvá sladká láska takové bohatství nese,
Že ani zlato králů spokojenost nepřinese.
Když štěstí i lid odvrátil ode mne svou tvář,
OdpovědětVymazatjak vyděděnec sám pro sebe si pláču
a nebesa pro nářek můj již nemají svou zář
a proklínám osud, když v propast černou skáču.
Pro lásku, jež štěstí nosí vzpomínán,
svůj postoj já i před králi změnit odmítám.
Red, Red Rose
O my Luve's like a red, red rose,
That's newly sprung in June:
O my Luve's like the melodie,
That's sweetly play'd in tune.
As fair art thou, my bonie lass,
So deep in luve am I;
And I will luve thee still, my dear,
Till a' the seas gang dry.
Till a' the seas gang dry, my dear,
And the rocks melt wi' the sun;
And I will luve thee still, my dear,
While the sands o' life shall run.
And fare-thee-weel, my only Luve!
And fare-thee-weel, a while!
And I will come again, my Luve,
Tho' 'twere ten thousand mile!
Má milá jest jak růžička
Má milá jest jak růžička,
Když v červnu vypučí,
Má milá jest jak písnička,
když sladce zazvučí.
A jak jsi krásná, dívko má,
tak z duše mám tě rád,
spíš moře vyschnou, než bych já
tě přestal milovat.
Spíš moře vyschnou, miláčku,
a ze skal bude troud, -
a k vroucímu tě, miláčku,
chci srdci přivinout.
A sbohem buď, má milená,
buď zdráva, Bůh tě sil,-
však přijdu zas, ač vzdálená
jsi deset tisíc mil.
Matulová
OdpovědětVymazatKdyž v hanbě ze štěstí a pohledy ostatních,
Já nad svým vyvrhelstvím o samotě pláči
Pod oblohou, která mé bezcenné nářky neslyší
Hledím na obraz svůj a osud svůj proklínám.
Kubíček
OdpovědětVymazatSonet 29
Když zostuzen v očích jak lidí tak štěstěny,
nad vyhnanstvím svým propukám v pláč,
nebesa hluchá mi vrací jen ozvěny,
od vlastního osudu odvracím tvář.
Vzpomínka lásky tvé je pro mě bohatstvým,
ta rovnat se nemůže se stavem královským.
Jabberwocky
’Twas brillig, and the slithy toves
Did gyre and gimble in the wabe:
All mimsy were the borogoves,
And the mome raths outgrabe.
“Beware the Jabberwock, my son!
The jaws that bite, the claws that catch!
Beware the Jubjub bird, and shun
The frumious Bandersnatch!”
He took his vorpal sword in hand;
Long time the manxome foe he sought—
So rested he by the Tumtum tree
And stood awhile in thought.
And, as in uffish thought he stood,
The Jabberwock, with eyes of flame,
Came whiffling through the tulgey wood,
And burbled as it came!
One, two! One, two! And through and through
The vorpal blade went snicker-snack!
He left it dead, and with its head
He went galumphing back.
“And hast thou slain the Jabberwock?
Come to my arms, my beamish boy!
O frabjous day! Callooh! Callay!”
He chortled in his joy.
’Twas brillig, and the slithy toves
Did gyre and gimble in the wabe:
All mimsy were the borogoves,
And the mome raths outgrabe.
Žvahlav
Bylo smažno, lepě svihlí tlové
se batoumali v dálnici,
chrudošní byli borolové
na mamné krsy žárnící.
„Ó synu, střez se Žvahlava,
má zuby, drápy přeostré;
střez se i Ptáka Neklava,
zuřmící Bodostre!“
Svůj chopil vorpálový meč,
jímž lita soka vezme v plen,
pak used v tumtumovou seč
a čekal divišlen.
A jak tu vzdeskné mysle kles,
sam Žvahlav, v očích plameny,
slét hvíždně v tulížový les
a drblal rameny.
Raz dva! Raz dva! A zas a zas
vorpálný meč spěl v šmiku a let.
Žvahlava hlavu za opas
a už galumpal zpět.
„Tys zhubil strastna Žvahlava?
Spěš na mou hruď, tys líten rek!“
„Ó rastný den! Avej, ava!“
Ves chortal světný skřek.
Bylo smažno, lepě svihlí tlové
se batoumali v dálnici,
chrudošní byli borolové
na mamné krsy žárnící.
V nepřízni štěstěny a očích lidu,
OdpovědětVymazatJá sám úlohu psance přijímám,
A hluché nebe svým marným nářkem zatěžuju,
A dívám se na sebe, svůj osud proklínam,
Neboť tvá láska přináší bohatství takové,
Že bych ani s králi neměnil postavení své.