29. března 2017

Science fiction

2010: Odyssey two
Arthur C. Clarke (1982)

Author's Note
The novel 2001: A Space Odyssey was written during the years 1964-8 and was published in July 1968, shortly after release of the movie. As I have described in The Lost Worlds of 2001, both projects proceeded simultaneously, with feedback in each direction. Thus I often had the strange experience of revising the manuscript after viewing rushes based upon an earlier version of the story a stimulating, but rather expensive, way of writing a novel.
….

The Saturnian system was reached via Jupiter: Discovery made a close approach to the giant planet, using its enormous gravitational field to produce a 'slingshot' effect and to accelerate it along the second lap of its journey. Exactly the same manoeuvre was used by the Voyager space probes in 1979, when they made the first detailed reconnaissance of the outer giants.

No one could have imagined, back in the mid-sixties, that the exploration of the moons of Jupiter lay, not in the next century, but only fifteen years ahead. Nor had anyone dreamed of the wonders that would be found there - although we can be quite certain that the discoveries of the twin Voyagers will one day be surpassed by even more unexpected finds. When 2001 was written, Io, Europa, Ganymede, and Callisto were mere pinpoints of light in even the most powerful telescope; now they are worlds, each unique, and one of them - Io - is the most volcanically active body in the Solar System.

2001 was written in an age that now lies beyond one of the Great Divides in human history; we are sundered from it forever by the moment when Neil Armstrong set foot upon the Moon. The date 20 July 1969 was still half a decade in the future when Stanley Kubrick and I started thinking about the 'proverbial good science-fiction movie' (his phrase). Now history and fiction have become inextricably intertwined. The Apollo astronauts had already seen the film when they left for the Moon.
The crew of Apollo 8, who at Christmas 1968 became the first men ever to set eyes upon the Lunar Farside, told me that they had been tempted to radio back the discovery of a large black monolith: alas, discretion prevailed.

And there were, later, almost uncanny instances of nature imitating art. Strangest of all was the saga of Apollo 13 in 1970.
As a good opening, the Command Module, which houses the crew, had been christened Odyssey, Just before the explosion of the oxygen tank that caused the mission to be aborted, the crew had been playing Richard Strauss's Zarathustra theme, now universally identified with the movie. Immediately after the loss of power, Jack Swigert radioed back to Mission Control: 'Houston, we've had a
problem.' The words that Hal used to astronaut Frank Poole on a similar occasion were: 'Sorry to interrupt the festivities, but we have a problem.'
When the report of the Apollo 13 mission was later published, NASA Administrator Tom Paine sent me a copy, and noted under Swigert's words: 'Just as you always said it would be, Arthur.' I still get a very strange feeling when I contemplate this whole series of events - almost, indeed, as if I share a certain responsibility.

Inevitably, therefore, the story you are about to read is something much more complex than a straightforward sequel to the earlier novel - or the movie. Where these differ, I have followed the screen version; however, I have been more concerned with making this book self-consistent, and as accurate as possible in the light of current knowledge.
Which, of course, will once more be out of date by 2001...
Arthur C. Clarke
COLOMBO, SRI LANKA
JANUARY 1982


I
LEONOV
1
Meeting at the Focus
Even in this metric age, it was still the thousand-foot telescope, not the three-hundred-metre one. The great saucer set among the mountains was already half full of shadow, as the tropical sun dropped swiftly to rest, but the triangular raft of the antenna complex suspended high above its centre still blazed with light. From the ground far below, it would have taken keen eyes to notice the two human figures in the aerial maze of girders, support cables, and wave-guides.
'The time has come,' said Dr Dimitri Moisevitch to his old friend Heywood Floyd, 'to talk of many things. Of shoes and spaceships and sealing wax, but mostly of monoliths and malfunctioning computers.'
'So that's why you got me away from the conference. Not that I really mind I've heard Carl give that SETI speech so many times that I can recite it myself. And the view certainly is fantastic - you know, all the times I've been to Arecibo, I've never made it up here to the antenna feed.'
'Shame on you. I've been here three times. Imagine - we're listening to the whole universe - but no one can overhear us. So let's talk about your problem.'
'What problem?'
'To start with, why you had to resign as Chairman of the National Council on Astronautics.'
'I didn't resign. The University of Hawaii pays a lot better.'
'Okay - you didn't resign - you were one jump ahead of them. After all these years, Woody, you can't fool me, and you should give up trying. If they offered the NCA back to you right now, would you hesitate?'
'All right, you old Cossak. What do you want to know?'
'First of all, there are lots of loose ends in the report you finally issued after so much prodding. We'll overlook the ridiculous and frankly illegal secrecy with which your people dug up the Tycho monolith -'
'That wasn't my idea.'
'Glad to hear it: I even believe you. And we appreciate the fact that you're now letting everyone examine the thing - which of course is what you should have done in the first place. Not that it's done much good...'
There was a gloomy silence while the two men contemplated the black enigma up there on the Moon, still contemptuously defying all the weapons that human ingenuity could bring to bear upon it. Then the Russian scientist continued.
'Anyway, whatever the Tycho monolith may be, there's something more important out at Jupiter. That's where it sent its signal, after all. And that's where your people ran into trouble. Sorry about that, by the way - though Frank Poole was the only one I knew personally. Met him at the '98 IAF Congress – he seemed a good man.'
'Thank you; they were all good men. I wish we knew what happened to them.'
'Whatever it was, surely you'll admit that it now concerns the whole human race - not merely the United States. You can no longer try to use your knowledge for purely national advantage.'
'Dimitri - you know perfectly well that your side would have done exactly the same thing. And you'd have helped.'
'You're absolutely right. But that's ancient history - like the just departed administration of yours that was responsible for the whole mess. With a new President, perhaps wiser counsels will prevail.'
'Possibly. Do you have any suggestions, and are they official or just personal hopes?'
'Entirely unofficial at the moment. What the bloody politicians call exploratory talks. Which I shall flatly deny ever occurred.'
'Fair enough. Go on.'
'Okay - here's the situation. You're assembling Discovery 2 in parking orbit as quickly as you can, but you can't hope to have it ready in less than three years, which means you'll miss the next launch window -,
'I neither confirm nor deny. Remember I'm merely a humble university chancellor, the other side of the world from the Astronautics Council.'
'And your last trip to Washington was just a holiday to see old friends, I suppose. To continue: our own Alexei Leonov -,
'I thought you were calling it Gherman Titov.'
'Wrong, Chancellor. The dear old CIA's let you down again. Leonov it is, as of last January. And don't let anyone know I told you it will reach Jupiter at least a year ahead of Discovery.'
'Don't let anyone know I told you we were afraid of that. But do go on.'
'Because my bosses are just as stupid and shortsighted as yours, they want to go it alone. Which means that whatever went wrong with you may happen to us, and we'll all be back to square one - or worse.'
'What do you think went wrong? We're just as baffled as you are. And don't tell me you haven't got all of Dave Bowman's transmissions.'
'Of course we have. Right up to that last "My God, it's full of stars!" We've even done a stress analysis on his voice patterns. We don't think he was hallucinating; he was trying to describe what he actually saw.'
'And what do you make of his doppler shift?'
'Completely impossible, of course. When we lost his signal, he was receding at a tenth of the speed of light. And he'd reached that in less than two minutes. A quarter of a million gravities!'
'So he must have been killed instantly.'
'Don't pretend to be naive, Woody. Your space-pod radios aren't built to withstand even a hundredth of that acceleration. If they could survive, so could Bowman - at least, until we lost contact.'
'Just doing an independent check on your deductions. From there on, we're as much in the dark as you are. If you are.'
'Merely playing with lots of crazy guesses I'd be ashamed to tell you. Yet none of them, I suspect, will be half as crazy as the truth.'
In small crimson explosions the navigation warning lights winked on all around them, and the three slim towers supporting the antenna complex began to blaze like beacons against the darkling sky. The last red sliver of the sun vanished below the surrounding hills; Heywood Floyd waited for the Green Flash, which he had never seen. Once again, he was disappointed.
'So, Dimitri,' he said, 'let's get to the point. Just what are you driving  at?'
'There must be a vast amount of priceless information stored in Discovery's data banks; presumably it's still being gathered, even though the ship's stopped transmitting. We'd like to have that.'
'Fair enough. But when you get out there, and Leonov makes a rendezvous, what's to prevent you from boarding Discovery and copying everything you want?'
'I never thought I'd have to remind you that Discovery is United States territory, and an unauthorized entry would be piracy.'
'Except in the event of a life-or-death emergency, which wouldn't be difficult to arrange. After all, it would be hard for us to check what your boys were up to, from a billion kilometres away.'
'Thanks for the most interesting suggestion; I'll pass it on. But even if we went aboard, it would take us weeks to learn all your systems, and read out all your memory banks. What I propose is cooperation. I'm convinced that's the best idea - but we may both have a job selling it to our respective bosses.'
'You want one of our astronauts to fly with Leonov?'
'Yes - preferably an engineer who's specialized in Discovery's systems. Like the ones you're training at Houston to bring the ship home.'
'How did you know that?'
'For heaven's sake, Woody - it was on Aviation Week's videotext at least a month ago.'
'I am out of touch; nobody tells me what's been declassified.'
'All the more reason to spend time in Washington. Will you back me up?'
'Absolutely. I agree with you one hundred per cent. But -'
'But what?'
'We both have to deal with dinosaurs with brains in their tails. Some of mine will argue: Let the Russians risk their necks, hurrying out to Jupiter. We'll be there anyway a couple of years later - and what's the hurry?'
For a moment there was silence on the antenna raft, except for a faint creak from the immense supporting cables that held it suspended a hundred metres in the sky. Then Moisevitch continued, so quietly that Floyd had to strain to hear him: 'Has anyone checked Discovery's orbit lately?'
'I really don't know - but I suppose so. Anyway, why bother? It's a perfectly stable one.'
'Indeed. Let me tactlessly remind you of an embarrassing incident from the old NASA days. Your first space station - Skylab. It was supposed to stay up at least a decade, but you didn't do your calculations right. The air drag in the ionosphere was badly underestimated, and it came down years ahead of schedule. I'm sure you remember that little cliffhanger, even though you were a boy at the time.'
'It was the year I graduated, and you know it. But Discovery doesn't go anywhere near Jupiter. Even at perigee - er, perijove - it's much too high to be affected by atmospheric drag.'
'I've already said enough to get me exiled to my dacha again - and you might not be allowed to visit me next time. So just ask your tracking people to do their job more carefully, will you? And remind them that Jupiter has the biggest magnetosphere in the Solar System.'
'I understand what you're driving at - many thanks. Anything else before we go down? I'm starting to freeze.'
'Don't worry, old friend. As soon as you let all this filter through to Washington - wait a week or so until I'm clear -things are going to get very, very hot.'

50 komentářů:

  1. Petra Jiřišťová část 1

    Setkání v Ohnisku
    Dokonce i v současném metrickém věku to stále ještě byl tisícistopý, a ne třistametrový teleskop. Jak se tropické slunce rychle sklánělo k odpočinku, obrovskou číši posazenou mezi horami už z půlky zahaloval stín, avšak trojúhelníkový nosič anténní soustavy zavěšený vysoko nad jejím středem se dosud třpytil ve slunečních paprscích. Člověk by musel mít bystré oči, aby tam vysoko nahoře rozeznal ve visutém bludišti mezi spletí nosníků, závěsných lan a vlnovodů dvě lidské postavy.
    „Teď je ta správná chvíle, “ řekl dr. Dimitrij Mojsevič svému starému příteli Heywoodu Floydovi, „abychom si promluvili o spoustě věcí. O botách a kosmických lodích a o pečetním vosku, ale hlavně o monolitech a špatně fungujících počítačích. “
    „Tak proto jsi mě vytáhl z jednání. Ne že bych měl něco proti, Carla už jsem slyšel mluvit o SETI tolikrát, že to můžu přednášet sám. A rozhled je odsud fantastický – víš, že jsem se sem, k anténnímu napájení, nedostal ani jednou za celou tu dobu, kdy jsem v Arecibu?“
    „Tvoje chyba. Byl jsem tu už třikrát. Umíš si to představit? My odsud nasloucháme celému vesmíru – a přitom nikdo nemůže slyšet nás. Ale teď se pusťme do tvého problému. “
    „Do jakého problému? “
    „Pro začátek třeba, proč jsi musel odstoupit z funkce předsedy Národní rady pro astronautiku. “
    „Nemusel. Havajská univerzita platí mnohem víc. “
    „Řekněme, že jsi nemusel – byl jsi o jeden skok napřed. Jenže mě neoblafneš, Woody, ani se o to nepokoušej. Kdyby ti teď v tuhle chvíli nabídli radu řídit, zaváhal bys?“
    „No dobře, ty chytráku. Co bys chtěl vědět?“
    „Nejprve – zpráva, kterou jste nakonec po tolika urgencích vydali, je v mnoha ohledech nedotažená. Když pomineme směšné naprosto protiprávní tajnůstkaření, s nímž vaši lidé monolit v kráteru Tycho vykopali...“
    „S tím nemám nic společného. “
    „To rád slyším. A dokonce ti věřím. A oceňujeme skutečnost, že teď dovolujete každému, aby tu věc mohl zkoumat – což jste měli udělat hned od začátku. Ale ne, že by to zas tolik pomohlo. “
    Rozhostilo se pochmurné ticho a oba muži zatím přemítali p černé záhadě tam nahoře na Měsíci, stále pohrdavě vzdorující veškerým zbraním, jenž proti ní lidský důmysl dokázal namířit. Potom ruský vědec pokračoval.
    „V každém případě, ať už je monolit v kráteru Tycho cokoliv, tam u Jupiteru je něco mnohem důležitějšího. Tam nakonec taky vyslal svůj signál. A tam vaším lidem nastaly potíže. To je mi, když už jsme u toho, líto – ačkoliv Frank Poole, byl jediný, koho jsem znal osobně. Potkal jsem ho na kongresu IAF v roce 1998 – vypadal jako dobrý chlap. “
    „Díky, všichni to byli dobří chlapi. “
    „Ať už to bylo cokoliv, jistě uznáš, že se to dnes týká celého lidstva – nejen Spojených států. Nemůžete se už dál pokoušet využívat svoje poznatky pro čistě národní prospěch.“
    „Dimitriji – víš velice dobře, že tvoje strana by udělala přesně to samé. A ty bys jim pomáhal. “
    „Míš naprostou pravdu. Ale tohle všechno už patří do historie – stejně jako vaše vláda, které právě skončilo funkční období a která nese za všechny ty zmatky odpovědnost. S novým prezidentem snad převládnou moudřejší názory. “
    „Možná. Máš nějaké návrhy? A mluvíš oficiálně nebo sám za sebe?“
    „V téhle chvíli jsem zcela neoficiální. Provádím to, co ti zatracení politici nazývají průzkumné rozhovory. Kdyby něco, tak všechno popřu. “
    „To zní dobře. Pokračuj. “

    OdpovědětVymazat
  2. Petra Jiřišťová část 2

    „Dobře – tady je situace. Snažíte se smontovat Discovery 2 na parkovací oběžné dráze co nejrychleji, jenže nemůžete doufat, že ji budete mít připravenou dřív než za tři roky, což znamená, že zmeškáte příští startovací okno...“
    „Tohle nemůžu ani potvrdit, ani popřít. Nezapomínej, že se teď věnuji vědě a práci rektora na univerzitě, a od Astronautické rady jsem půl světa daleko. “
    „A tvůj poslední výlet do Washingtonu byla jen cesta za starými přáteli. Ale dál: naše loď Alexej Leonov...“
    „Myslel jsem, že jste ji nazvali German Titov.“
    „Omyl, rektore. Stará dobrá CIA vás zas jednou vypekla. Je to Leonov, asi tak od minulého ledna. A nikomu neříkej, co ti teď prozradím: že dosáhne Jupiter aspoň o rok dřív než Discovery. “
    „A ty zas nikomu neříkej, že jsem ti prozradil to, že přesně toho jsme se obávali. Ale pokračuj. “
    „Protože moji šéfové jsou úplně stejně pitomí a krátkozrací jako tvoji, chtějí se to toho pustit sami. Což znamená, že všechno, co se přihodilo vám, může se stát nám, a všichni budeme tam, kde jsme byli, u ničeho na druhou – anebo ještě hůř.“
    „A co si ty myslíš, že se stalo za neštěstí? My jsme úplně stejně vyvedeni z konceptu jako vy. Nepovídej mi, že jste nezachytili všechny relace, které David Bowman odvysílal?“
    „Ovšemže ano. Až po ta poslední slova „Proboha, je to plné hvězd!“ Dokonce jsme provedli na vzorcích jeho hlasu analýzu přízvučných slabik. Nedomníváme se, že pohledl halucinacím, snažil se vylíčit, co skutečně viděl.“
    „A co usuzujete o posunu z Dopplerova efektu?“
    „Naprosto nemožný, samozřejmě. Když jsme jeho signál ztratili, vzdaloval se jednou desetinou rychlosti A dosáhl ji v kratší době než dvě minuty. Čtvrt miliónu G!“
    „Takže ho to muselo okamžitě zabít.“
    „Nehraj si na naivku, Woody. Ukotvení vašich radioantén není zkonstruováno tak, aby bylo schopné odolat třeba jenom jedné setině takového zrychlení. Když vydrželo, mohl přežít i Bowman – alespoň do té doby než jsme ztratili spojení.“
    „Já jsi jenom tak sám pro sebe prověřuji vaše dedukce. Od téhle chvíle tápeme ve tmě stejně jako vy. Pokud ovšem tápete.“
    „Jen si tak pohrávám se spoustou bláznivých dohadů, o kterých se stydím mluvit. Nicméně mám za to, že žádný z nich není ani z poloviny tak šílený jako pravda.“
    Výstražná navigační světla blikala do celého okolí v krátkých karmínových záblescích a tři štíhlé věže nesoucí anténní komplex se rozzářily proti tmavnoucímu nebi jako majáky. Za kopici, týčícími se všude dokola, zmizel i poslední rudý záblesk slunce. Heywood Floyd vyčkával na pověstný zelený záblesk, který ještě nikdy neviděl. A zase byl zklamán.
    „Takže, Dimitriji,“ promluvil, „přejděme přímo k věci. K čemu mě chceš dovést?“

    „V databance Discovery určitě leží nesmírná kupa nedocenitelných informací, pravděpodobně se v ní ukládají i teď, přestože loď přestala vysílat. Rádi bychom se k nim dostali.“
    „Docela pochopitelné. Ale když tam doletíte a Leonov se s Discovery spojí, co by vám bránilo, abyste se na ni vylodili a pořídili s kopie všeho co tam je?“
    „Nikdy by mě nenapadlo, že právně tobě budu muset připomínat, že Discovery je teritorium Spojených států a že každý neoprávněný vstup je pirátství.“
    „Kromě případu ohrožení lidského života, který by nebylo zas tak obtížné zinscenovat. Konec konců, bylo by obtížné dohlížet na to, co tam vaši hoši provádějí, ze vzdálenosti miliardy kilometrů.“
    „Díky za nanejvýš zajímavý návrh, pošlu ho dál. Jenže i kdybychom se tam vylodili, trvalo by nám celé týdny, než bychom rozluštili, jak vaše systémy fungují, a přečetli všechny vaše paměti. Já chci navrhnout spolupráci. Jsem přesvědčený, že to je nejlepší cesta – ale možná nám to dá zabrat, než o tom přesvědčíme naše příslušné šéfy.“
    „Chceš, aby jeden z našich astronautů odletěl s Leonovem?“
    „Ano – nejraději palubního inženýra specializovaného na systémy Discovery. Přesně jako ty, které cvičíte v Houstonu, aby dopravili loď zpět domů.“
    „Jak ses tohle dozvěděl?“

    OdpovědětVymazat
  3. Petra Jiřišťová část 3

    „Proboha, Woody – stalo se to ve videotextu Aviation Weeku už aspoň před měsícem.“
    „Nemám kontakty; nikdo mě neupozorní, co už bylo odtajněno.“
    „Další důvod strávit několik dní ve Washingtonu. Podpoříš mě?“
    „Absolutně. Stoprocentně s tebou souhlasím. Ale …“
    „Ale co?“
    „Oba musíme vyjednávat s dinosaury, kteří mají mozky v ocasech. Někteří z těch mích budou namítat: Jen nechte Rusy, ať se ženou k Jupiteru a srazí si tam vaz! Dostaneme se tam stejně, o pár let později – tak jaký spěch?“
    Na okamžik se na anténním nosiči rozhostilo ticho, rušené jen slaboučkým vrzáním závěsných lan, která nesla soustavu antén ve stometrové výšce nad radioteleskopem. Pak Mojsevič navázal, tak tiše, že Floyd musel vynaložit značné úsilí, aby ho uslyšel: „Překontroloval někdo nedávno oběžnou dráhu Discovery?“
    „To opravdu nevím – předpokládám, že ano. Ale proč se tím obtěžovat? Je dokonale stabilní.“
    „Opravdu? Dovol, abych ti zcela netaktně připomněl trapnou příhodu z dob staré slavné NASA. Vaši první kosmickou orbitální stanici – Skylab. Mělo se za to, že vydrží nahoře přinejmenším celé desetiletí, jenže trošku jste se spletli ve výpočtech. Těžce jste podcenili tření o vzduch v ionosféře a Skylab se zřítil celá léta před plánovanou dobou. Jsem si jistý, že si na všechno to vzrušení okolo vzpomínáš, i když jsi tehdy byl ještě kluk.“
    „Stalo se to ve stejném roce, kdy jsem promoval, a ty to dobře víš. Jenže Discovery se nikde k Jupiteru nepřibližuje. Dokonce i v perigeu – tedy v perijovu – zůstává mnohem výš, než by na ni mohlo mít vliv tření o atmosféru.“
    „Už jsem ti toho napovídal dost, abych šel znovu do vyhnanství na svoji daču – a možná by ti příště ani nedovolili, abys mě navštívil. Tak jenom laskavě požádej vaše lidi, co sledují letové dráhy, aby dělali svojí práci pečlivěji. A připomeň jim, že Jupiter má největší magnetosféru v celé Sluneční soustavě.“
    „Došlo mi, kam míříš – díky. Ještě něco, než se spustíme dolů? Začínám mrznout.“
    „Neměj obavy, příteli. Jakmile tohle nasadíš do hlavy Washingtonu – ale počkej asi tak týden, aby na mě nepadlo podezření – věci brzy naberou obrátky, pořádné obrátky. “

    OdpovědětVymazat
  4. Janík - část 1
    Setkání v ohnisku
    I v době metrického systému to byl stále tisícistopý teleskop a nikoli tři sta metrový. Ohromný talíř položený v horách byl už z poloviny pokryt stínem, jak tropické slunce rychle zapadalo, ale trojúhelníkový prám anténového komplexu zavěšeného nad centrem stále zářil světlem. Vyžadovalo by to bystré oči, aby zahlédly dvě lidské postavy ve vzdušné změti nosníků, podpěrných kabelů a opor, tak daleko od země.
    „Nastal čas,“ řekl dr. Dimitri Moisevitch jeho starému příteli Heywoodovi Floydovi, „abychom si promluvili o spoustě věcech. O botách a vesmírných lodích a pečetním vosku, ale obzvláště o monolitech a poruchových počítačích.“
    „Tak proto jsi mě zavolal z konference. Ne, že by mi to vadilo, slyšel jsem přednášku Carla o SETI už tolikrát, že bych ji z paměti odříkal sám. A výhled je fantastický – víš, pokaždé když jsem byl v Arecibu, tak jsem nikdy nebyl až tady na rámu antény.“
    „Styď se. Já jsem tu byl třikrát. Představ si – nasloucháme celému vesmíru – ale nikdo nás tu nezaslechne. Tak si pojďme promluvit o tvém problému.“
    „Jakém problému?“
    „Pro začátek, proč jsi rezignoval na post předsedy Národní Rady Astronautiky.“
    „Nerezignoval jsem. Havajská Univerzita platí mnohem lépe.“
    „Dobře – nerezignoval jsi – byl jsi jeden krok před nimi. Po všech těch letech, Woody, mě nemůžeš oklamat a měl bys to i přestat zkoušet. Pokud by ti teď nabídli NRA zpět, zaváhal bys?“
    Dobře, ty starý kozáku. Co chceš vědět?“
    „Zaprvé, v tvé zprávě, kterou jsi konečně vydal po tak dlouhém pobízení, je spousta nejasností. Přehlédneme směšné a upřímně nelegální tajnosti se kterými tvoji lidé vykopali monolit Tycho –“
    „To nebyl můj nápad.“
    „To rád slyším: Dokonce ti i věřím. A vážíme si skutečnosti, že teď necháváte i ostatní tu věc prozkoumat – což jste ovšem měli udělat na prvním místě. Ne, že by to něčemu pomohlo…“
    Nastalo zasmušilé ticho, zatímco dva muži rozjímali nad černou záhadou tam na Měsíci. Stále pohrdavě odmítající všechny zbraně, které by mohla lidská vynalézavost z toho získat. Poté ruský vědec pokračoval.
    „Tak či tak, ať je monolit Tycho cokoli, je něco mnohem důležitějšího na Jupiteru. Tam to nakonec vyslalo svůj signál. A tam tví lidé narazili na potíže. Mimochodem je mi to líto – i když jsem znal osobně jen Franka Poola. Setkal jsem se s ním v 98. na kongresu IAF – vypadal jako dobrý chlap.“
    „Děkuju, byli to všichni dobří lidé. Kéž bych věděl, co se s nimi stalo.“
    „Cokoli to bylo, zajisté uznáš, že se to týká celého lidstva – nejenom Spojených Států. Už nemůžete nadále využívat svoje znalosti čistě pro zvýhodnění státu.“
    „Dimitri – víš velmi dobře, že by tvoje strana udělala přesně to samé. A ty bys pomáhal.“
    „Máš úplnou pravdu. Ale to je dávno minulost – jako vaše právě propuštěná správa, která je za celý nepořádek zodpovědná. S novým prezidentem se snad moudřejší rada prosadí.“
    „Možná. Máš nějaké návrhy, a jsou oficiální nebo jen osobní naděje?“

    OdpovědětVymazat
  5. Janík - část 2
    V tuto chvíli naprosto neoficiální. Jaký zatracený politik zažádá o předběžné jednání. U kterých popřu, že se kdy konaly.“
    „Dobrá tedy. Pokračuj.“
    „Fajn – máme tu situaci. Dáváte dohromady Discovery 2 na parkovací dráze, jak nejrychleji dokážete, ale nemůžete doufat, že to zvládnete dříve než za tři roky. To znamená, že propásnete příští startovací okno –,
    „To nemohu potvrdit ani zapřít. Pamatuj, že jsem pouhý skromný univerzitní rektore, na opačné straně světa Rady Astronautiky.“
    „A předpokládám, že tvoje poslední cesta do Washingtonu byla jen dovolená, abys navštívil staré přátele. Abychom pokročili: náš vlastní Alexei Leonov –,
    „Myslel jsem, že to nazýváte Gherman Titov.“
    Špatně, rektore. Drahá CIA tě opět zklamala. Od minulého ledna je to Leonov. A nikomu neříkej, že jsem ti prozradil, že se dostane k Jupiteru oproti Discovery s alespoň ročním předstihem.“
    „Nikomu neříkej, že jsem ti prozradil, že tohoto jsme se báli. Ale pokračuj.“
    „Protože moje vedení je stejně hloupé a krátkozraké jako tvoje, tak to chce udělat o samotě. Což znamená, že jakýkoli problém, který se stal u vás, se stane i nám a budeme opět na začátku – nebo hůř.“
    „Co si myslíš, že se pokazilo? Jsme stejně vyvedení z míry jako vy. A nesnaž se mi tvrdit, že jste nepřijali celé vysílání Dava Bowmana.“
    „Samozřejmě, že jsme to přijali. Až k poslednímu „proboha, je to možné? – je plná hvězd!“ Provedli jsme i stresovou analýzu jeho hlasových složek. Nemyslíme si, že by blouznil: snažil se popsat přesně, co viděl.“
    „A co si myslíš o jeho Dopplerovu jevu?“
    „Naprosto nemožné, samozřejmě. Když jsme ztratili jeho signál, vzdaloval se desetinou rychlosti světla. A toho dosáhl za necelé dvě minuty. Čtvrtina miliónu G!“
    „Musel být okamžitě rozdrcen.“
    „Nebuď tak naivní, Woody. Vaše vesmírné rádiové kapsule nejsou stavěny, aby vydrželi i pouhou setinu takové akcelerace. Jestli mohly vydržet ony, tak i Bowman – alespoň do té doby, než jsme ztratili spojení.“
    „Jen si nezávisle prověřuji vaše dedukce. Odtud jsme stejně ztracení jako vy. Pokud teda jste ztracení.“
    „Jen si bohužel pohráváme se spousty šílených teorií. Ale žádná z nich, mám dojem, nebude tak šílená jako pravda.“
    Výstražná navigační světla blikaly a plály sytou rudou barvu všude kolem nich. A tři útlé věže podpírající anténní komplex se rozplály jako světelné bóje oproti potemňujícímu nebi. Poslední červený proužek slunce zmizel za okolními kopci; Heywood Floyd čekal na zelený záblesk, který nikdy v životě neviděl. A znovu byl zklamán.
    „Tak Dimitri,“ řekl, „pojďme rovnou k věci. O co se tu snažíš?“
    „V data bankách na Discovery musí být uloženo nezměrné množství neocenitelných informací; nejspíše jsou stále sbírána, i když loď u přestala vysílat. Rádi bychom toto získali.“
    „Dobrá tedy. Ale co vám brání, abyste se nalodili na Discovery a zkopírovali vše, co chcete, až Leonov dorazí na místo setkání?“

    OdpovědětVymazat
  6. Janík - část 3
    „Nikdy jsem si nemyslel, že ti budu muset připomenout, že Discovery je území Spojených Států a nepovolený vstup by byl zločin pirátství.“
    „S výjimkou ohrožení na životu, což by nebylo těžké zařídit. Konec konců, bylo by pro nás složité zkontrolovat, co vaši lidé podnikají ve vzdálenosti miliardy kilometrů.“
    „Děkuji ti za zajímavý nápad; Předám to dál. Ale i kdybychom se nalodili, trvalo by nám týdny, než bychom si naučili všechny vaše systémy a číst z vašich pamětí. Co navrhuji je spolupráce. Jsem přesvědčen, že to je nejlepší nápad – ale budeme mít práci, abychom přesvědčili naše vedení.“
    „Chceš, aby jeden z našich astronautů letěl v Leonovu?“
    „Ano – pokud možno inženýra se specializací na systémy Discovery. Jako ti, kteří jsou trénování v Houstonu, aby dostali loď zpět domů.“
    „Jak tohle víš?“
    „Pro pána boha, Woody – bylo to ve videotextu Týdeníku Letectví alespoň před měsícem.“
    „Jsem mimo obraz; nikdo mi neřekne, co už není utajované.“
    „O důvod víc proč bys měl trávit více času ve Washingtonu. Podpoříš mě?“
    „Zajisté. Souhlasím s tebou na sto procent.“ Ale –“
    „Ale co?“
    „Ale oba dva se musíme potýkat s dinosaury s mozky v jejich ocasu. Někteří moji budou protestovat: Nechte rusáky riskovat jejich krky, až budou spěchat k Jupiteru. Dostaneme se tam tak i tak za pár let – a kam vůbec pospícháme?“
    Na chvíli zavládlo na anténním rámu ticho s výjimkou sotva patrného zaskřípání podpůrných kabelů pod nesmírným tlakem, jak drželi vše pohromadě ve výšce tři sta metrů. Poté Moisevitch pokračoval, tak potichu, aby ho Floyd jen s námahou slyšel: „Zkontroloval někdo v poslední době oběžnou dráhu Discovery?“
    „Nemám ponětí – ale předpokládám, že ano. Každopádně, proč se starat? Je perfektně stabilní.“
    „Vskutku. Nech mě ti netaktně připomenout jeden trapný incident NASA z časů minulých. Vaše první vesmírná stanice – Skylab. Měla obíhat alespoň jedno desetiletí, ale neudělali jste pořádně výpočty. Větrný odpor ionosféry byl tak závažně podceněn, že spadla roky před časovým plánem. Zajisté si pamatuješ tu chvíli napětí, i když jsi v té době byl jen chlapec.“
    „Byl to rok, kdy jsem vystudoval a to moc dobře víš. Ale Discovery se k Jupiteru ani nepřiblíží. I při perigeu – á, perijovu – je to příliš vysoko, aby to bylo ovlivněno atmosférickým odporem.“
    „Už jsem toho řekl tolik, abych byl zase vyhnán do mé chalupy – a možná už nebudeš mít možnost mě příště navštívit. Tak jen požádej tvé lidi přes sledování, aby dělali svoji práci opatrněji, ano? A připomeň jim, že Jupiter má největší magnetosféru v celé sluneční soustavě.“
    „Chápu, kam tím míříš – děkuji ti mnohokrát. Ještě něco než půjdeme dolů? Začínám tu mrznout.“
    „Neměj obavy, starý příteli. Jakmile necháš tohle všechno projít přes Washington – počkej tak týden, než budu z obliga – věci teď naberou obrátky, velké obrátky.“

    OdpovědětVymazat
  7. Brzobohatý č1

    LEONOV
    1
    Setkání v ohnisku
    Dokonce i v této metrické době to byl tisíci-stopý teleskop a ne tři sta metrový. Obří talíř umístěný mezi hory byl už z poloviny utopený ve stínu, tropické slunce se rychle ubíralo ke spánku, ale trojúhelníková anténa čnící vysoko nad jeho střed se stále koupala se slunečním světle. Ze země hluboko dole byste potřebovali velice dobré oči, abyste si všimli dvou lidí u antény v bludišti nosníků, podpůrných kabelů a vlnovodů.
    „Nastal čas,“ řekl doktor Dimitri Moisevich svému starému příteli Heyoodu Floydovi, „abychom si promluvili o mnoha věcech. O botách a vesmírných raketách a pečetním vosku, ale nejvíce o monolitech a selhávajících počítačích.“
    „Tak proto jsi mě vytáhl z konference. Ne, že by mi to nějak vadilo, slyšel jsem Carlovu řeč o projektu SETI už tolikrát, že ji sám dokážu říct z paměti. A ten výhled je opravdu nádherný – víš, i když jsem byl v Arecibu tolikrát, nikdy jsem se nepodíval až sem nahoru k anténě.“
    „Styď se. Já jsem tu byl už třikrát. Představ si, že posloucháme celý vesmír, ale nikdo nemůže zaslechnout nás. Takže pojďme probrat tvůj problém.“
    „Jaký problém?“
    „Pro začátek, proč jsi rezignoval na post předsedy Národní rady astronautiky.“
    „Nerezignoval jsem. Havajská universita platí o dost líp.“
    „Dobře, nerezignoval jsi, byl jsi před nimi o krok napřed. Po všech těch letech mě neoblbneš Woody a měl by ses přestat snažit. Kdyby ti teď dala NRA nabídku, váhal bys?“
    „Tak dobrá ty starý kozáku. Co bys chtěl vědět?“
    „Tak nejdříve, je zde plno nejasností v hlášení, které jsi nakonec po tom všem oddalování předložil. Přehlídneme tu směšné a popravdě i nezákonné tajnosti, se kterými vaši lidé vykopali monolit v kráteru Tycho-„
    „To nebyl můj nápad.“
    „To rád slyším a dokonce ti to věřím. A oceňujeme fakt, že necháváte kohokoli, aby si tu věc prozkoumal, což je něco, co jste měli udělat na prvním místě. Ne že by to přineslo něco dobrého …“
    Nastalo ponuré ticho, zatím co oba muži uvažovali nad černou hádankou nahoře na Měsíci, pohrdaje všemi zbraněmi, které na to může lidská důmyslnost použít. Poté ruský vědec pokračoval.
    „Tak jako tak, ať už je monolit z Tycha cokoli, na Jupiteru je něco mnohem důležitějšího. Tam to přece posílá všechny ty signály. A také je to místo, kde vaši lidé narazili na potíže. Mimochodem, je mi to líto, i když jediný koho jsem znal osobně byl Frank Poole. Potkal jsem ho na devadesátém osmém kongresu IAF, vypadal jako dobrý člověk.“
    „Děkuji, všichni to byli dobří muži. Přál bych si, abych věděl, co se jim stalo.“
    „Ať už to bylo cokoli, určitě uznáváš, že to je starost celého lidstva, ne jen Spojených států. Nemůžete už nadále používat své znalosti čistě jen v národním zájmu.“
    „Dimitriji, víš moc dobře, že vaše strana by udělala úplně tu samou věc. A ty bys pomáhal.“
    „Máš naprostou pravdu. Ale to je už pradávná historie, jako vaše bývalá státní správa, která byla celý tenhle binec zodpovědná. S novým prezidentem, budou možná převládat rozumnější poradci.“
    „Snad. Máš nějaké podněty, a jsou oficiální nebo to jsou osobní naděje?“

    OdpovědětVymazat
  8. Brzobohatý č2

    „Naprosto neoficiální v tuto chvíli. Něco, čemu ti zatracení politici říkají informativní rozhovory a co které bych naprosto popřel, že kdy proběhly.“
    „To je fér, pokračuj.“
    „Dobře, tak se na to podíváme. Sestavujete na parkovací dráze Discovery 2 co nejrychleji, ale i tak nemůžete ani doufat, že to stihnete dřív jak za tři roky, což znamená, že minete příští startovací okno-„
    „To nemůžu potvrdit ani vyvrátit. Nezapomínej, že jsem pouze skromný universitní kancléř na druhé straně světa od Rady astronautiky.“
    „Předpokládám, že při tvém posledním výletu do Washingtonu jsi byl jen na prázdninách za starými příteli. Ale abych neodbíhal od tématu, náš vlastní Alexei Leonov-“
    „Myslel jsem, že mu říkáte Gherman Titov.“
    „Špatně. Kancléři. Stará dobrá CIA tě zase zklamala. Je to Leonov od loňského Ledna. A nikomu neříkej, že jsem ti prozradil, že dosáhne Jupiteru alespoň o rok dříve než Discovery.“
    „Nikomu neříkej, že jsem ti řekl, že přesně toho se obáváme. Ale pokračuj dál.“
    „Protože moji šéfové jsou stejně hloupí a krátkozrací jako ti tvoji, tak do toho chtějí jít sami. Což znamená, že cokoli co se stalo vám, může potkat i nás a budeme všichni zase na nule, ne-li hůř.“
    „Co myslíš, že se pokazilo? Jsme stejně zmatení, jako jste vy. A neříkej mi, že jste nedostali celé vysílání Davea Bowmana.“
    „Samozřejmě, že ho máme. Až po jeho poslední slova „Bože, je to plné hvězd!“ Dokonce jsme udělali zvukovou analýzu jeho hlasu. Nemyslíme si, že by halucinoval, snažil se popsat to, co zrovna viděl.“
    „A co si myslíte o jeho Dopplerově posuvu?“
    „Naprosto nemožné, samozřejmě. Když jsme ztratili signál tak se vzdaloval rychlostí desetiny rychlosti světla. A té dosáhl za méně jak dvě minuty. Čtvrt milionu g.“
    „Takže musel být okamžitě mrtvý.“
    „Nebuď naivní Woody. Radiopřijímače vašich vesmírných modulů nejsou stavěné, aby vydržely setinu takové akcelerace. Kdyby to přežily tak Bowman mohl taky, alespoň do té doby, než jsme ztratili kontakt.“
    „Jen nemysle kontroluji tvé dedukce. Od té chvíle tápeme v temnotách stejně jako vy. Jestli také tápete.“
    „Jen si hrajeme se spousty šílených scénářů, které bych se ti styděl říct. Předpokládám, že ani jeden z nich, nebude tak šílený jako bude pravda.“
    Všude kolem nich zablikala v malé rudé explozi navigační varovná světýlka a tři štíhlé věže podporující anténu začaly proti stmívající se obloze zářit jako majáky. Poslední střípek rudého slunce zmizel za okolními horami, Heywood Floyd čekal na zelený záblesk, který nikdy neviděl. A znovu byl zklamán.
    „Takže Dimitriji,“ řekl, „vraťme se zpátky k tématu. Kam tím vším míříš?“
    „V datových bankách na Discovery musí být spousta neocenitelných informací, možná jsou další informace ještě shromažďovány, i když loď už nevysílá. Rádi bychom je získali.“
    „Dobrá, ale když se tam dostanete a Leonov naváže kontakt, co vám zabrání v tom, abyste se nalodili na Discovery a zkopírovali cokoli, co budete chtít?“
    „Nikdy bych si nepomyslel, že ti budu připomínat, že Discovery je území Spojených států a nepovolený vstup by byl pirátství.“

    OdpovědětVymazat
  9. Brzobohatý č.3

    „Mimo nouzový stav života a smrti, který by nebylo zas tak těžké naaranžovat. Nakonec, pro nás by bylo velice složité, co tam vaši chlapci zamýšlí ze vzdálenosti několika miliard kilometrů.“
    „děkuji za velice zajímavý návrh, předám ho dál. Ale i kdybychom se dostali na palubu, trvalo by nám týdny než bychom se naučili s vašimi systémy a pročetli všechny vaše pamětní banky. To co navrhuji, je kooperace. Jsem přesvědčen, že to je ten nejrozumnější nápad, ale možná budeme oba mít problém to našim šéfům prodat.“
    „Chceš, aby jeden z našich astronautů letěl s Leonovem?“
    „Ano, preferoval bych inženýra, který se specializuje na systémy v Discovery. Takového, jaké cvičíte v Houstonu, aby dostali loď domů.“
    „Jak to víš?“
    „Proboha Woody, bylo to na týdenním videotextu Letectví alespoň před měsícem.“
    „Jsem mimo dosah, nikdo neřekne, co bylo odtajněno.“
    „O důvod navíc, abys strávil víc času ve Washingtonu. Podpoříš mě?“
    „Určitě, souhlasím s tebou na sto procent. Ale-“
    „Jaké ale?“
    „Oba dva se musíme potýkat s dinosaury s mozky v ocasech. Někteří z mých budou říkat: Nechte Rusy, ať riskují svůj krk pospícháním na Jupiter. My tam budeme tak jako tak o pár let později, tak proč bychom měli spěchat?“
    Na chvíli bylo na anténě ticho, tedy až na slabé skřípání velikého množství kabelů, které ji držely sto metrů ve vzduchu. Potom Moisevitch pokračoval, tak potichu, že Floyd musel nastražit uši, aby ho slyšel: „Už někdo zkontroloval oběžnou dráhu Discovery?“
    „To opravdu netuším, ale řekl by ano. Každopádně, proč se znepokojovat? Je perfektně stabilní.“
    „Pravda. Nech mě neomaleně připomenout ten trapný incident z časů staré NASA. Vaše první vesmírná stanice, Skylab. Měla tam vydržet nejméně desetiletí, ale vaše výpočty byly špatné. Tah vzduchu v ionosféře byl podceněn a stanice šla dolů o roky dříve, než bylo plánováno. Určitě si ten drobný zvrat pamatuješ, i když jsi byl tehdy malý kluk.“
    „Bylo to v roce, kdy jsem odmaturoval a ty to víš. Ale Discovery se k Jupiteru vůbec nepřibližuje. Dokonce ani při perigeu, nebo spíše perijovu, je moc vysoko na to, aby byla ovlivněna atmosférickým tahem.“
    „Už jsem toho řekl dost na to, aby mě znovu vyhostili na mou dachu, možná ti nebude dovoleno se semnou setkat. Tak se jen požádej lidi ze sledování, ať dělají svou práci opatrněji, uděláš to? A připomeň jim, že Jupiter má největší magnetosféru ve sluneční soustavě.“
    „Chápu, na co narážíš, mnohokrát děkuji. Ještě něco než slezeme dolů? Začínám mrznout.“
    „Ničeho se neboj starý příteli. Až tohle vše necháš projít přes Washington, ale počkej alespoň týden, než budu čistý, tak tu bude horko, velice horko.

    OdpovědětVymazat
  10. Markéta Holá - 1
    LEONOV
    1
    Setkání v Ohnisku
    Dokonce i v metrickém věku to stále byl tisícistopý teleskop a ne třistametrový. Obrovský talíř posazený mezi horami byl už z půlky zakrytý stínem, protože tropické slunce se už pomalu sklánělo k obzoru, ale přijímací trojúhelníková jednotka satelitního komplexu se tyčila vysoko nad středem stále ještě ozářena světlem. Museli byste mít hodně bystré oči, abyste z údolí rozeznali dvě lidské postavy nahoře v bludišti nosníků, upevňovacích lan a vlnovodů.
    „Přišel čas,“ řekl Dr. Dimitri Moisevitch svému starému příteli Heywoodu Floydovi, „abychom si o pár věcech popovídali. O botách, vesmírných lodích a pečetním vosku, ale hlavně o monolitech a poruchách počítačů.
    „Tak proto jsi mě odvolal z konference. Ne že by mi to vadilo, slyšel jsem Carla mluvit o SETI tolikrát, že už bych to mohl dovyprávět sám. A ten výhled je vážně úžasný – za celou tu dobu, co jsem v Arecibu, jsem se sem nahoru k anténnímu napáječi ještě nedostal.“
    „Styď se. Já tu byl už třikrát. Umíš si to představit? My odsud můžeme slyšet celý vesmír, ale nikdo neslyší nás. Tak si pojďme promluvit o tvém problému.“
    „Jakém problému?“
    „Pro začátek třeba proč jsi musel odstoupit z funkce předsedy Národní rady pro astronautiku.“
    „Neodstoupil jsem. Havajská univerzita platí mnohem víc.“
    „Dobře – neodstoupil jsi – byl jsi o krok před nimi. Po všech těch letech mě, Woody, neoklameš a měl by ses o to přestat snažit. Kdyby ti to místo nabídli znovu, zaváhal bys?“
    „Dobře, ty starý lišáku. Co chceš vědět?“
    „Ze všeho nejdřív, zpráva, která po tolika urgencích vyšla, obsahuje mnoho neobjasněných věcí. Když pomineme to směšné a nelegální tajnůstkářství ohledně toho, když vaši lidé vykopali monolit v kráteru Tycho -“
    „To nebyl můj nápad.“
    „To jsem rád. Dokonce ti věřím. A oceňujeme, že teď dovolujete každému tu věc prozkoumat – což jste samozřejmě měli udělat hned. Ale ne že by to tolik pomohlo…“
    Následovalo ponuré ticho, kdy muži přemýšleli o černé záhadě tam nahoře na Měsíci, která stále vzdorovala všem zbraním, které na ni lidský důmysl dokázal použít. Pak ruský vědec pokračoval.
    „Nicméně, ať je monolit z kráteru Tycho cokoliv, je něco mnohem důležitějšího na Jupiteru. Tam odsud vyslal svůj signál. A tam vaši lidé narazili na problémy. Mimochodem, je mi to líto – i když jediného Franka Poolea jsem znal osobně. Seznámili jsme se na kongresu IAF v roce 1998 – vypadal jako dobrý chlap.
    „Děkuji; všichni to byli dobří chlapi. Přál bych si vědět, co se s nimi stalo.“
    „Ať to bylo cokoliv, určitě uznáš, že se to týká celé lidské rasy – a ne pouze Spojených států. Už nemůžete používat svoje poznatky jen pro národní prospěch.“
    „Dimitriji – víš velmi dobře, že tvoje strana by udělala úplně to samé. A ty bys jim pomohl.“
    „Máš naprostou pravdu. Ale to je dávná historie – stejně jako vaše předešlá vláda, která byla zodpovědná za všechny ty zmatky. S novým prezidentem snad přijdou moudřejší lidi.“
    „Možná. Máš nějaké návrhy? A jsou oficiální nebo zatím jenom osobní dohady?“
    „Zatím zcela neoficiální. Zatracení politikové to nazývají průzkumnými rozhovory. Kdyby něco, všechno popřu.“
    „No dobře. Pokračuj.“
    „Tak tedy, představ si. Sestavujete Discovery 2 na parkovacím orbitu tak rychle, jak můžete, ale není tu žádná naděje, že ji budete mít připravenou dřív než za tři roky, což znamená, že zmeškáte startovací okno -“
    „To nemůžu ani potvrdit, ani vyvrátit. Nezapomeň, že jsem pouze skromný univerzitní rektor, což je úplně jiný svět než Astronautická rada.“
    „A tvůj poslední výlet do Washingtonu byl jenom výlet za starými přáteli, že? Abych pokračoval: náš Alexej Leonov -“
    „Já myslel, že jste to pojmenovali German Titov.“
    „Omyl, rektore. Stará dobrá CIA vás zase zklamala. Od minulého ledna je to Leonov. A nikomu neříkej, že jsem ti prozradil, že dosáhne Jupiteru asi o rok dřív než Discovery.“
    „A ty nikomu neříkej, že jsem ti prozradil, že přesně toho jsme se báli. Ale pokračuj.“

    OdpovědětVymazat
  11. Markéta Holá - 2
    „Protože moji nadřízení jsou stejně hloupí a krátkozrací jako tvoji, chtějí to dělat sami. Což znamená – ať se vám pokazilo cokoliv, může se to stát i nám a všichni budeme zase na začátku – nebo ještě hůř.“
    „Co myslíš, že se pokazilo? Jsme stejně bezradní jako vy. A neříkej mi, že jste nezachytili všechny přenosy Davea Bowmana.“
    „Samozřejmě, že zachytili. Až do posledního: ‚Můj Bože, je to plné hvězd!‘ Dokonce jsme provedli analýzu jeho hlasu. Nemyslíme si, že měl halucinace; snažil se popsat, co doopravdy viděl.“
    „A co si myslíte o Dopplerově jevu?“
    „Naprosto nemožný, samozřejmě. Když jsme ztratili jeho signál, vzdaloval se desetinou rychlosti světla. A této rychlosti dosáhl v čase kratším než dvě minuty. Čtvrt milionu G!“
    „Takže ho to muselo okamžitě zabít.“
    „Nedělej hloupého, Woody. Vaše radiopřijímače nejsou konstruovány tak, aby odolaly i jenom setině takového zrychlení. Kdyby vydržely ony, mohl přežít i Bowman – aspoň do té doby, než jsme ztratili spojení.“
    „Jenom si ověřuji vaše dedukce. Odsud jsme stejně ztracení jako vy. Tedy pokud jste ztracení.“
    „Musím přiznat, že si jenom hrajeme se spoustou šílených domněnek. Ale myslím si, že ani jedna není ani tak z poloviny šílená jako pravda.“
    Navigační výstražná světla začala rudě blikat v krátkých intervalech všude kolem nich a tři štíhlé věže, které podporovaly celý komplex antén, se rozzářily proti ztemnělému nebi jako majáky. Poslední červený paprsek slunce zmizel za okolními kopci; Heywood Floyd čekal na zelený záblesk, který ještě nikdy neviděl. A ani teď se ho nedočkal.
    „Takže Dimitri,“ řekl, „ať se dostaneme k jádru věci. Co děláte teď?“
    „V databance Discovery je určitě mnoho nedocenitelných informací; pravděpodobně se stále shromažďují, ačkoli loď přestala vysílat. To bychom chtěli získat.“
    „Dobře. Ale když se tam dostanete a Leonov se napojí, co ti bude bránit v tom nalodit se na Discovery a zkopírovat si všechno co potřebuješ?“
    „Nikdy jsem si nemyslel, že ti budu muset připomínat, že Discovery je teritorium Spojených států a nepovolený vstup by byl pirátství.“
    „Ale ne v případě ohrožení života, což by nebylo těžké zinscenovat. Konec konců by pro nás bylo těžké zkontrolovat, co mají vaši chlapi za lubem ze vzdálenosti miliardy kilometrů.“
    „Děkuji za zajímavý návrh; Předám. Ale i kdybychom se dostali na palubu, trvalo by nám týdny porozumět vašim systémům a přečíst vaše paměťové banky. Já navrhuji spolupráci. Jsem přesvědčen, že je to nejlepší postup – ale možná budeme muset přesvědčit naše nadřízené.“
    „Chceš, aby nějaký z našich astronautů letěl s Leonovem?“
    „Ano – nejlépe inženýra, který se specializuje na systém Discovery. Jednoho z těch, které trénujete v Houstonu, aby dopravili loď zpátky domů.“
    „Jak tohle víš?“
    „Pane Bože, Woody – bylo to ve videotextu v Aviation Week tak před měsícem.“
    „Jsem mimo dosah; nikdo mi neříká, co už bylo odtajněno.“
    „Další důvod strávit nějaký čas ve Washingtonu. Podpoříš me?“
    „Samozřejmě. Souhlasím s tebou na sto procent. Ale -“
    „Ale co?“
    „Oba se musíme potýkat s dinosaury, kteří mají mozky v ocasech. Někteří z mých budou nesouhlasit. Nechte Rusy riskovat své životy při spěchu na Jupiter. My se tam taky dostaneme o pár let později – a nač ten spěch?“
    Na chvíli bylo ticho, až na tiché skřípání obrovských upevňovacích lan, které držely anténový komplex ve stometrové výšce. Pak Moisevitch pokračoval tak potichu, že Floyd musel nastražit uši, aby ho slyšel: „Kontroloval teď někdo oběžnou dráhu Discovery?“
    „Vůbec nevím – ale předpokládám, že ano. Nicméně proč se obtěžovat? Je dokonale stabilní.“

    OdpovědětVymazat
  12. Markéta Holá - 3
    „Ovšem. Dovol mi netaktně připomenout trapný incident ze starších dnů NASA. Vaši první vesmírnou stanici – Skylab. Měla zůstat nahoře aspoň deset let, ale vaše výpočty nebyly správné. Byl podceněn odpor vzduchu v ionosféře a Skylab spadl mnohem dřív, než bylo plánováno. Určitě si pamatuješ ten napínavý moment, i když v té době jsi byl ještě kluk.“
    „Bylo to v roce, kdy jsem maturoval, a ty to víš. Ale Discovery nepoletí blízko Jupiteru. Dokonce i v perigeu – ehm, perijovu – je moc vysoko na to, aby byl ovlivněn odporem vzduchu.“
    „Už jsem ti toho řekl tolik, že bych mohl zase do vyhnanství na svoji chatu – a ty bys mě už možná nemohl navštěvovat. Tak jenom požádej své lidi, aby dělali svou práci opatrněji, prosím. A připomeň jim, že Jupiter má největší magnetosféru ve Sluneční atmosféře.“
    „Rozumím, na co narážíš. Děkuji. Ještě něco, než půjdeme dolů? Začíná mi být zima.“
    „Neměj strach, kamaráde. Jakmile tohle všechno vyřídíš ve Washingtonu – a počkej aspoň týden, abych nebyl podezřelý – věci se dají do pohybu a bude ti z toho horko.

    OdpovědětVymazat
  13. Cardová 1
    Setkání na Focusu
    Dokonce i v tomto metrickém věku, byl to stále teleskop dlouhý tisíc stop a ne ten tři sta metrový. Veliký vysílač umístěný mezi horami byl již z půli zakryt stínem, jak tropické slunce hbitě zapadalo, ale na trojúhelníková ramena antény zavěšené vysoko nad jejím středem stále zářilo světlo.
    „Nadešel čas.“ řekl Dr. Dimitri Moisevitch jeho starému příteli Heywoodu Floydovi, „abychom si promluvili o mnoho věcech. O botách, vesmírných lodí a pečetním vosku, ale hlavně o monolitech a porouchaných počítačích.“
    „Tak proto jsi mě dostal pryč z té konference. Ne že by mi opravdu vadilo slyšet Carla mluvit o SETI tolikrát, že bych to mohl přednášet sám. Ten pohled je věru fantastický, víš, tolikrát jsem byl na Arecibu, ale nikdy jsem se nedostal až sem k anténovému napáječi.“
    „Styď se. Já tu byl již třikrát. Představ si, že nasloucháme celému vesmíru, ale nikdo nás neodposlouchává. Tak mi řekni o tvých problémech.“
    „Jakých problémech?“
    „Pro začátek, proč jsi odstoupil z vedení astronautické národní rady?“
    „Neodstoupil jsem. Na univerzitě v Havaji platí o dost lépe.“
    „Dobře, neodstoupil jsi, byl jsi krok před nimi. Po tolika letech, Woody, mě neobalamutíš a měl bys to přestat zkoušet. Kdyby ti teď nabídli místo zpět, váhal bys?“
    „No dobře ty starý kozáku. Co bys chtěl vědět?“
    „Zaprvé, je tu dost volných konců v záznamu, který jsi nakonec vydal po tolika popichováních. Pomineme-li směšné a skutečně nelegální utajení se kterým tvoji lidi rozkopali kráter Tycho.“
    „To nebyl můj nápad.“
    „To rád slyším. Já ti věřil. A vážíme si toho, že teď necháváš všechny tu věc prověřit, což je ovšem to, co jsi měl udělat jako první. Ne že by to nedělalo mnoho dobrého…“
    Nastalo ponuré ticho, zatímco ty dva muži uvažovali o černou záhadu tam na měsíci, stále pohrdavě vzdorovali všechny ty zbraně, které na to mohla uplatnit lidská vynalézavost a poté v tom ruští vědci pokračovali.
    „V každém případě, cokoli kráter Tycho může být, je tu něco mnohem důležitějšího tam na Jupiteru. To je to kam to poslalo signál po tom všem. A také to, kam tvoji lidé vběhli do problémů. Což mě mimochodem upřímně mrzí, ačkoliv jediný koho jsem osobně znal, byl Frank Poole, kterého jsem potkal na kongresu 98 IAF. Zdál se to být dobrý muž.“
    „Děkuju. Všichni to byli dobří muži. Přál bych si, abychom věděli, co se jim stalo.“
    „Ať to bylo cokoliv, jistě přiznáš, že se to dotýká celé lidské rasy, ne jen Spojených států. Už nemůžeš používat své znalosti výhradně k národnímu prospěchu.“
    „Dimitri, ty sám dobře víš, že by tvá strana udělala úplně to stejné a ty bys ještě pomáhal.“

    OdpovědětVymazat
  14. Cardová 2
    „Máš naprostou pravdu. Ale je to letitá historie, stejně jako tvá právě zesnulá administrativa, která byla zodpovědná za celý tento zmatek. Snad s novým prezidentem zvítězí i chytřejší rady.“
    „Snad. Máš snad nějaké návrhy? A jsou oficiální nebo to jsou jen tvé soukromé naděje?“
    „V tuto chvíli zcela neoficiální. Co ti mizerní politici nazývají průzkumné diskuse. Což musím rozhodně popřít, že se kdy objevily.
    „To zní férově. Pokračuj.“
    „Dobře. Tady je ta situace. Sestavuješ Discovery 2 na vyčkávací dráze tak rychle jak jen to jde, ale nemůžeš doufat, že to stihneš za méně než tři roky, což znamená, že propásneš další startovací okno.“
    „Ani uznávám ani nepopírám. Pamatuj, že jsem pouze skromný univerzitní rektor na druhé straně světa od astronautické rady.“
    „A předpokládám, že tvůj poslední výlet do Washingtonu byla jen dovolená, abys viděl své staré přátele. Abych pokračoval, náš vlastní Alexei Leonov.“
    „Myslel jsem, že jste mu říkali Gherman Titov.“
    „Špatně, rektore. Drahá stará CIA tě opět oklamala. Je to Leonov od loňského ledna. A nikomu neříkej, že jsem ti řekl, že to dosáhne Jupiteru nejméně za rok předem k Discovery.“
    „Neříkej nikomu, že jsem ti řekl, že jsme toho báli. Ale pokračuj.“
    „Protože moji šéfové jsou stejně hloupí jako ti tvoji a chtějí jít sami. Což znamená, že cokoliv se pokazí jim, může se stát i nám a všichni budeme zpět na začátku nebo ještě hůř.“
    „Co myslíš, že se pokazilo? Jsme stejně zmatení jako ty a neříkej mi, že nemáte všechny přenosy Dava Bowmana.“
    „Jistě, že máme. Až do posledního „Můj bože, je tu plno hvězd.“ Dokonce jsme udělali analýzu jeho hlasových vzorků. Nemyslíme si, že měl halucinace, jen se snažil popsat, co opravdu viděl.“
    „A co děláte z jeho dopplerova posuvu?“
    „Ovšem, že je to zcela nemožné. Když jsme ztratili jeho signál, ztrácel se desetinou rychlosti světla. A dosáhl toho méně než za dvě minuty. Čtvrt z milionu gravitací.“
    „Tak to musel být zabit okamžitě.“
    „Woody, nepředstírej, že jsi naivní.
    „Jsme ve tmě tak moc jako ty. Pokud tedy jsi.“
    „Stěží si pohrávám s mnohými bláznivými domněnkami, že bych se styděl ti to říct. Dosud žádná z nich, mám takový dojem, nebude tak bláznivá jako pravda.“

    OdpovědětVymazat
  15. Cardová 3
    V malé rudé explozi kolem nich blikali varovná světla navigace a tři tenké sloupy podpírající anténu začaly zářit jako majáky proti tmavému nebi. Poslední rudé kousek slunce zmizel pod rozlehlými skalami. Heywood Floyd čekal na zelený záblesk, který nikdy předtím neviděl. Byl znovu zklamaný.
    „Tak Dimitri.“ řekl, abychom se dostali k pointě. Na co narážíš?“
    „Musí tu v těch datových schránkách být shromážděno ohromné množství bezcenných informací, pravděpodobně se to stále shromažďuje, i když lodě přestaly vysílat.“
    „To zní férově. Ale až se tam dostaneš a Leonov určí místo setkání, co ti zabrání přistát s Discovery a zkopírovat všechno, co chceš?“
    „Nikdy by mě nenapadlo, že ti budu muset připomínat, že Discovery je teritorium Spojených států a neautorizované vniknutí by se považovalo za pirátství.“
    „Kromě události, co by se týkala života a smrti, což by nebylo těžké zařídit. Konec konců, bylo by pro nás těžké zjistit, co měli tví chlapci za lubem, z biliónu kilometrů daleko.
    „Díky za nejzajímavější domněnku. Pošlu ji dál. Ale i když bychom se nalodili, trvalo by nám týdny se naučit všechny ty systémy a přečíst veškeré paměťové disky. Co navrhuji je spolupráce. Jsem přesvědčen, že to je nejlepší nápad.“
    „Ty chceš jednoho z našich astronautů, aby letěli s Leonovem?“
    „Ano, nejlépe inženýr, který je specializován na systém Discovery. Jako třeba ti, kteří jsou v Houstonu školeni, aby loď dostali domů.“
    Jak tohle víš?“
    „Woody, pro boha, to bylo video v novinách Aviation Week asi tak před měsícem.“
    „Jsem nějak mimo. Nikdo mi neřekl, co bylo odtajněno.“
    „Další důvod proč strávit nějaký čas ve Washingtonu. Podpoříš mě?“
    „Jasně. Souhlasím s tebou na sto procent, ale…“
    „Ale co?“
    „Oba se musíme vypořádat s dinosaury a jejich mozky v ocasech. Někdo se bude dohadovat: Nechte Rusi riskovat jejich vlastní krky, spěchající na Jupiter. Stejně tam budeme o pár let později, tak proč spěchat?“
    Na chvíli nastalo ticho, kromě slabého vrzání ohromných podpírajících kabelů, které drželi anténu zavěšenou stovky metrů v nebesích. Poté Moisevitch pokračoval tak tiše, že se Floyd musel natahovat, aby ho slyšel: „Kontroloval někdo dráhu Discovery v poslední době?“
    „To opravdu nevím, ale doufám v to.“ Každopádně, proč si s tím lámat hlavu? Je to perfektně stabilní.“
    „Vskutku. Dovol mi ti netaktně připomenout trapný incident starých časů NASA. Vaše první vesmírná stanice, Skylab. Měla stát alespoň desetiletí, ale nepromysleli jste to správně. Podcenili jste vzduch v ionosféře a roky se řítila. Jsem si jist, že si pamatuješ tu dramatickou situaci, i když jsi v tu dobu byl ještě kluk.“
    „To bylo ten rok, co jsem maturoval. Ale Discovery nepůjde nikam poblíž Jupiteru.
    „Už jsem řekl dost, abych mohl být vyhoštěn znovu na mou Dachu a ty bys měl zakázáno mě znovu navštívit. Tak se jen zeptej tvých lidí, aby jejich práci dělali bezpečněji, uděláš to? A připomeň jim, že Jupiter má největší magnetosféru v sluneční soustavě.“
    „Rozumím, kam tím míříš, děkuju. Ještě něco než půjdeme dolu? Začínám mrznout.“
    „Neboj se, starý příteli. Jakmile dostaneš všechny ty filtry do Washingtonu, počkej tak týden a věci budou velmi, velmi horké.“

    OdpovědětVymazat
  16. LEONOV
    1
    Setkání v ohnisku
    Dokonce v této metrické době to byl sále tisícistopý teleskop, a nikoliv třísetmetrový. Velký talíř položený v horách už byl zpola zastíněný, neboť tropické slunce rychle upadalo k odpočinku, ale trojúhelníková základová deska anténového komplexu visící vysoko nad jejím středem stále planula ve slunečním světle. Člověk by musel mít velmi dobrý zrak, aby v té hloubce visutého bludiště, mezi spletí nosníků, závěsných lan a vlnovodů, rozeznal dvě lidské postavy. „ Nadešel správný čas,“ řekl Dr. Dimitri Moisevič svému starému příteli Heywoodu Floydovi, „ promluvit si o spoustě věcí. O botách a vesmírných lodích a pečetním vosku, ale nejvíce o monolitech a nefunkčních počítačích.“
    „ Tak proto jsi mě vytáhl z konference. Ne, že bych měl něco proti, Carla už jsem slyšel mluvit o SETI tolikrát, že bych to mohl přednášet sám. A rozhled je odtud úžasný - víš, že jsem se sem, k anténnímu napájení, nedostal ani jednou za celou dobu, co jsem v Arecibo?“
    „ Tvoje smůla. Byl jsem tu už třikrát. Představ si – posloucháme tu celý vesmír – ale nás nikdo zaslechnout nemůže. Tak si pojďme promluvit o tvém problému.“
    „ Jakém problému?“
    „ Začněme tím, proč jsi rezignoval na místo předsedy Národní rady pro astronautiku.“
    „ Neodstoupil jsem. Havajská universita platí mnohem víc.“
    „ Dobře tedy – neodstoupil jsi – byl jsi skok před nimi. Po těch všech letech, Woody, mě neoblafneš a ani se o to nepokoušej. Kdyby ti teď v tuhle chvíli nabídli radu řídit, odmítl bys?“
    „ No dobře, ty chytráku. Co bys chtěl vědět?“
    „ Nejprve, zpráva, kterou jsi vydal po tolika urgencích, je v mnoha ohledech nedotažená. Když pomineme směšné a naprosto protiprávní tajnůstkářství, s nímž vaši lidé monolit v kráteru Tycho vykopali…“
    „ S tím nemám nic společného.“
    „ To rád slyším, ba dokonce ti věřím. A cením si faktu, že necháte každého tu věc prozkoumat – což jste, samozřejmě, měli udělat hned na začátku. Ale ne že by to zas tolik pomohlo.“
    Ponuré ticho zaplnilo okamžik, kdy oba muži přemýšleli o černé záhadě vysoko na Měsíci, stále tvrdošíjně vzdorující veškerým zbraním, které by proti ní mohla lidská vynalézavost namířit. Potom ruský vědec pokračoval.
    „ V každém případě, ať už je Tychonův monolit cokoliv, na Jupiteru je něco mnohem důležitějšího. Tam taky vyslal svůj signál. A to je přesně tam, kde se tví lidé dostali do potíží. To mě moc mrzí, když už jsme u toho – ačkoliv Frank Pool byl jediný, koho jsem znal osobně. Poznal jsem ho na kongresu IAF v roce 1998 – vypadal jako dobrý chlap.“
    „ Díky, ti všichni byli dobří chlapi. Přál bych si vědět, co se jim stalo.“
    „ Ať už to bylo cokoliv, jistě připustíš, že se to teď týká celého lidstva – a nejen Spojených států. Nemůžeš víc svých vědomostí používat čistě pro národní prospěch.“
    „ Dimitriji – víš moc dobře, že tvá strana by udělala přesně to samé. A ty bys pomohl.“
    „ Máš naprostou pravdu. Ale to už je dávná historie – stejně tak, jako vaše vláda, které právě skončilo funkční období, která je odpovědná za ty všechny zmatky. S novým prezidentem snad přijdou moudřejší rady."
    „ Možná. Máš nějaké návrhy, a jsou oficiální nebo jsou to jen tvé osobní?“
    „ V tuhle chvíli zcela neoficiální. Dělám to, čemu ti zpropadení politici říkají průzkumné rozhovory. A to mohu kdykoli popřít.“
    „ To zní dobře, pokračuj.“

    OdpovědětVymazat
  17. 2.část
    „ Dobře- máme tu situaci. Montuješ Discovery 2 na parkovací oběžné dráze co nejrychleji, jenže nemůžeš doufat, že to bude dřív jak za tři roky, což znamená, že nestihneš další startovací okno-.“
    „ Nemohu potvrdit ani popřít. Pamatuj, že jsem jenom skromný univerzitní rektor, na druhé straně světa od Rady pro astronautiku.“
    „ A tvůj poslední výlet do Washingtonu byla jen dovolená, abys mohl vidět své staré přátele, předpokládám. Pokračujme: náš Alexei Leonov-.“
    „ Myslel jsem, že tomu říkali Gherman Titov.“
    „ Mýlíš se, rektore. Stará dobrá CIA tě zas pěkně vypekla. Je to Leonov, už od ledna loňského roku. A nikomu neříkej, že jsem ti prozradil, že dosáhne Jupiteru ještě o rok dříve než Discovery.“
    „ A ty zas nikomu neříkej, že jsem ti prozradil, že toho jsme se přesně obávali. Ale pokračuj.“
    „ Protože jsou mí nadřízení stejně tupí a krátkozrací, jako ti tví, chtějí to rozjet sami. Což znamená, že cokoli se stalo vám, může se přihodit i nám, a všichni budeme tam, kde jsme byli, u ničeho na druhou – anebo ještě hůř.“
    „ A co si myslíš, že se stalo? Byli jsme stejně zmatení, jako vy. A neříkej, že jste to všechno nezachytili z přenosů Davea Bowmana.“
    „ Samozřejmě, že ano. Až po ta poslední slova „ Pro Boha, je to plné hvězd!“ Dokonce jsme na vzorcích jeho hlasu provedli analýzu přízvučných slabik. Nemyslíme si, že podlehl halucinacím, snažil se jen vylíčit, co skutečně viděl.“
    „ A co soudíte o posunu z Dopplerova efektu?“
    „ Naprosto nemožné, samozřejmě. Když jsme ztratili jeho signál, vzdaloval se desetinou rychlosti světla. A dosáhl toho za méně jak dvě minuty. Čtvrt milionu G!“
    „ Musel by být okamžitě mrtvý.“
    „ Nehraj naivku, Woody. Ukotvení vašich radioantén není zkonstruováno tak, aby bylo schopné odolat třeba jenom jediné setině takového zrychlení. Kdyby vydrželo, tak by žil i Bowman – přinejmenším, než jsme ztratili kontakt.“
    „ Jenom dělám nezávislou kontrolu tvých závěrů. Od téhle chvíle tápeme ve tmě, stejně jako vy. Pokud ovšem tápete.“
    „ Jen si hraju se spoustou bláznivých pokusů, které se stydím vyřknout. Nyní, žádný z nich, přepokládám, není ani z poloviny tak šílený, jako samotná skutečnost.“
    Výstražná navigační světla blikala do celého okolí v krátkých karmínových záblescích a tři štíhlé věže nesoucí anténní komplex se rozzářily proti tmavnoucímu nebi jako majáky. Poslední červený kousek slunce zmizel za horizontem tamních hor; Heywood Floyd čekal na pověstný zelený záblesk, který ještě nikdy neviděl. A zase byl zklamán.
    „ Takže, Dimitriji,“ řekl, „ pojďme přímo k věci. K čemu mě chceš dovést?“
    „ V databance Discovery určitě leží nesmírné množství nedocenitelných informací, pravděpodobně se do ní ukládají i teď, přestože loď přestala vysílat. Rádi bychom se k nim dostali.“
    „Zcela pochopitelné. Ale když se tam dostanete a Leonov se s Discovery spojí, co vám brání nalodit se a zkopírovat vše, co chcete?“
    „ Nemyslel jsem si, že budu muset připomínat, že je Discovery území Spojených států a neoprávněný vstup by byl klasifikován jako pirátství.“

    OdpovědětVymazat
  18. 3.část
    „ Vyjma okamžiku, jde-li o život, což by nebylo tak těžké zinscenovat. Mimo to by bylo těžké, ze vzdálenosti miliardy kilometrů, kontrolovat, proč tam vaši kluci vstoupili.“
    „ Díky za nanejvýš zajímavou radu; pošlu ji dál. Jenže i kdybychom se tam vylodili, trvalo by nám celé týdny, než bychom rozluštili, jak vaše systémy fungují, a přečetli všechny vaše paměti. Chtěl bych navrhnout spolupráci. Jsem přesvědčený, že je to ten nejlepší způsob - ale možná nám to dá zabrat, než přesvědčíme naše vedení.“
    „Chceš, aby jeden z našich astronautů odletěl s Leonovem?“
    „ Ano – nejlépe palubní inženýr specializovaný na systémy Discovery. Přesně jako ti, které cvičíte v Houstonu, aby vrátili loď zpět domů.“
    „ Jak ses tohle dozvěděl?“
    „ Ježkovi oči, Woody – bylo to minimálně před měsícem ve videotextu na Aviation Week.“
    „ Jsem bez kontaktu; nikdo mi neřekl, co bylo odtajněno.“
    „ Tím spíš, proč strávit nějaký čas ve Washingtonu. Podpoříš mě?“
    „Rozhodně ano. Stoprocentně s tebou souhlasím. Ale -.“
    „ Ale co?“
    „ Oba máme co dočinění s dinosaury, kteří mají své mozky u ocasu. Jeden z mých by mohl namítat: Nechme Rusy, ať si srazí vaz na Jupiteru. My tam budeme o pár let později – tak jaký spěch?“
    Na chvíli se na anténním nosiči rozhostilo ticho, které rušilo slabé vrzání závěsných lan nesoucích soustavu antén ve stometrové výšce nad radioteleskopem. Pak Mojsevič navázal, tak tiše, že Floyd musel vynaložit značné úsilí, aby ho uslyšel: „ Zkontroloval někdo v nedávné době dráhu Discovery?“
    „ To opravdu netuším – ale předpokládám, že ano. Nicméně, čeho se bát? Je to jedna z dokonale stabilních.“
    „ Opravdu? Dovol, abych ti zcela netaktně připomněl trapnou příhodu z dob staré dobré NASA. Vaši první kosmickou orbitální stanici – Skylab. Mělo se za to, že nahoře vydrží, přinejmenším, celé desetiletí, jenže jste se trošku spletli ve výpočtech. Velmi jste podcenili vzdušné tření v ionosféře a Skylab se zřítil dříve, v řádu let, než jste měli v plánu. Jsem si jist, že si pamatuješ ten poprask kolem, i když jsi byl tehdy ještě kluk.“
    „ Stalo se to ve stejném roce, kdy jsem promoval, a ty to dobře víš. Jenže Discovery se nikde k Jupiteru nepřibližuje. Dokonce v perigeu – tedy prerijovu – je dost vysoko na to, aby byl poškozený atmosférickým tlakem Jupiteru.“
    „ Už jsem toho napovídal dost na to, abych šel zpět do vyhnanství na svoji daču – a možná by ti příště ani nedovolili, abys mě navštívil. Tak jenom, prosím, požádej vaše lidi přes sledování, aby dělali svou práci důkladněji. A připomeň jim, že má Jupiter nejsilnější magnetosféru z celé sluneční soustavy.“
    „ Vím, na co narážíš – mockrát díky. Ještě něco, než půjdeme dolů? Začínám mrznout.“
    „ Neměj obavy, příteli. Jakmile tohle půjde přes Washington – ale počkej asi týden, aby na mě nepadlo podezření – věci brzy naberou obrátky, pořádné obrátky.

    OdpovědětVymazat
  19. Baraňák 1/3

    Setkání v ohnisku
    I když v tomto metrickém věku, byl to i tak tisíce stopový teleskop, ne tři sta metrový. Veliký talíř postavený mezi horami byl už z poloviny zastíněn, zatímco tropické slunce se už pomalu schovávalo, ale raft ve tvaru trojúhelníku na anténovém komplexu visel vysoko nad centrem a zářil světlem. Bylo by potřeba mít bystré oči, aby si člověk všimnul dvou postav ve visutém bludišti plném nosníků, kabelů a vlnovodů, když kouká daleko ze země
    ‚Je na čase,‘ řekl Dr Dimitri Moisevitch jeho starému příteli Heywoodovi Floydovi, ‚popovídat si o mnoha věcech. O botách a vesmírných lodích a těsnícím vosku, ale hlavně o monolitech a nefungujících počítačích.‘
    ‚Tak proto jsem mě vytáhl z té konference. Ne, že by mi to nějak vadilo, slyšel jsem Carla a jeho projev o SETI už tolikrát, že já sám to můžu zopakovat celé. A ten výhled je jasně fantastický – víte, po celou dobu v Arecio jsem se nikdy nestavil zde u antény.‘
    ‚Že vám není hanba. Byl jsem tu už třikrát. Představte si – posloucháme celý vesmír – ale nikdy nás nezaslechne. Tak si popovídáme o vašem problému.‘
    ‚Jaký problém?‘
    ‚Tak začneme u toho, proč jste musel rezignovat jako předseda národní rady astronautiky.‘
    ‚Nerezignoval jsem. Havajská univerzita platí lépe.‘
    ‚Dobře – nerezignoval jste – udělal jste jeden skok dopředu. Po všech těch letech, Woody, mě nemůžete oblafnout a měl byste se přestat o to pokoušet. Kdyby vám nabídli NCA zpět hned teď, váhal byste?‘
    ‚Dobrá tedy, vy starý Cossaku. Co chcete vědět?‘
    ‚Tak nejdříve, je tu hodně nezodpovězených otázek ve vaší zprávě, kterou jste konečně provedl po všem tom podněcování. Přehlédneme to trapné a v podstatě ilegální tajemství, se kterým vaši lidé vyhrabali monolit Tycho-‚
    ‚To nebyl můj nápad.‘
    ‚To rád slyším: Dokonce vám věřím. A vážíme si toho, že nyní necháváte každého tu věc prozkoumat – což samozřejmě je to, co jste měl udělat ze začátku. Teda ne, že byste si tím nějak polepšil…‘
    V tu chvíli padlo ponuré ticho, zatímco dva muži uvažovali o černé enigmě na měsíci, stále pohrdavě popírali všechny zbraně, které lidská důmysl mohla vytvořit, aby se toho zmocnili. Poté ruský vědec pokračoval.
    ‚Tak jako tak, ať už monolit Tycho bude cokoliv, na Jupiteru se nachází něco důležitého. Přece jenom, to tam poslalo svůj signál. A tam vaši lidé se dostali do těch problémů. Toho je mi líto, mimochodem – i když Frank Poole byl jediný, kterého jsem znal osobně. Setkal jsem se s ním na kongresu IAF v roce 98 – přišel mi jako dobrý muž.‘
    ‚Děkuji; všichni byli dobří muži. Kéž bychom věděli, co se jim stalo.‘
    ‚Ať už to bylo cokoliv, určitě přiznáte, že se to týká celého lidstva – nejenom Spojených států. Už nadále nemůžete používat vaši znalost čistě jen pro národní výhody.‘
    ‚Dimitri – vy víte perfektně dobře, že z vaší strany byste udělal to samé. A pomohl byste.

    OdpovědětVymazat
  20. Baraňák 2/3

    ‚Máte úplnou pravdu. Ale to už je jen dávná historie – stejně jako vaše rozpuštěná administrace, která byla zodpovědná za ten celý nepořádek. S novým prezidentem tu snad bude vládnout chytřejší rada.‘
    ‚Snad. Máte nějaké návrhy, a jsou vůbec oficiální nebo jen osobní naděje?‘
    ‚V tento moment zatím neoficiální. Co ti podělaní politici nazývají průzkumnými řeči.‘
    ‚To je fér. Pokračujte.‘
    ‚Dobře – taková je situace. Dáte dohromady Discovery 2 na oběžné dráze co nejdřív, jak to je půjde, ale nemůžete doufat, že to již bude připravené do tří let, což znamená, že zmeškáte další možnost na vypuštění-,
    ‚Nepotvrzuju ani neodmítám. Pamatujte si, že nejsem nic víc, než jen skromný univerzitní kancléř, z druhé strany světa astronautické rady.
    ‚A vaše poslední návštěva ve Washingtonu byla součástí prázdnin, abyste viděl vaše staré přátele. Abych to dokončil: náš vlastní Alexei Leonov -,
    ‚Jsem si myslel, že jste tomu říkal Gherman Titov.‘
    ‚Špatně, kancléři. Stará dobrá CIA vás zase zklamala. Od lenda se to jmenuje se Leonov. A neříkejte nikomu, že jsem vám řekl, že to dosáhne Jupiteru ještě o rok dříve, než Discovery.‘
    ‚Neříkejte nikomu, že jste se toho obával. Ale pokračujte.‘
    ‚Protože ti mý nadřízení jsou stejně tak hloupí a krátkozrací jako ti vaši, chtějí to nechat o samotě. Což znamená, že cokoliv, co se stalo s vámi, se může stát i nám a budeme všichni zpátky na nule – nebo ještě hůř.‘
    ‚Co si myslíte, že se stalo? Jsem stejně tak bezradní jako vy. A neříkejte mi, že jste ještě nedostaly všechny ty zprávy od Dava Bowmana.‘
    ‚Samozřejmě, že jsme je dostali. Hned až do toho momentu, kdy řekl „Můj bože, je to plné hvězd!“ Dokonce jsme provedli stresovou analýzu na vzor jeho hlasu. Nemyslíme si, že měl halucinace; pokoušel se popsat, co doopravdy viděl.‘
    ‚A co si myslíte o jeho ultrazvukové šichtě?‘
    ‚Úplně nemožné, samozřejmě. Když jsme ztratili signál, ustupoval v desetině rychlosti světla. A dosáhl toho za méně, než dvě minuty. Čtvrtina milióny gravitací!‘
    ‚Takže ho to muselo zabít hned.‘
    ‚Nebuďte naivní, Woody. Vaše rádia ve vesmírných modulech nejsou vytvořena, aby vydržely doonce i setinu té akcelerace. Kdyby mohli přežít, tak by přežil i Bowman – teda do té doby, než jsme ztratili kontakt.‘
    ‚Jen si nezávisle kontroluju vaše obzory. Odteď jsme ve stejné temnotě jako vy. Tedy pokud jste.‘

    OdpovědětVymazat
  21. Johanis I

    Setkání v ohnisku
    Dokonce i v tomto metrickém věku to byl stále tisíci stopový dalekohled, ne tří set metrový. Obrovský talíř mezi horami byl již z půlky zahalen ve stínu, jak tropické slunce rychle zapadalo, ale trojúhelníková soustava antén se tyčila vysoko nad jeho středem a stále zářila v slunečním svitu. Hluboko dole na zemi by člověk potřeboval bystré oči, aby si všiml dvou lidských postav ve vzdušném bludišti trámů, podpůrných kabelů a vlnovodů.
    „Nadešel čas.“ řekl doktor Dimitri Moisevitch svému starému přítel Heywoodu Floydovi, „abychom si promluvili si o mnoha věcech. O botách a kosmických lodích a těsnícím vosku, ale hlavně o monolitech a porouchaných počítačích.“
    „Takže proto jsi mě vytáhl z porady. Ne že by mi to opravdu vadilo, slyšel jsem Carlův proslov o projektu SETI tolikrát, že ho mohu sám přednášet. A ten výhled je rozhodně úžasný - víš, vždycky jsem byl v Arecibu, ale nikdy se mi nepodařilo dostat se sem k anténě.“
    „Styď se. Já tu byl třikrát. Jen si to představ, posloucháme celý vesmír, ale nikdo nemůže zaslechnout nás. Takže si promluvme o tvém problému.“
    „Jakém problému?“
    „Pro začátek, proč jsi musel odstoupit z postu předsedy Národní Rady Astronautiky.“
    „Já neodstoupil. Havajská univerzita má o dost lepší platy.“
    „Okay, neodstoupil jsi, byl jsi o jeden skok před problémem. Po všech těch letech,Woody, mě nedokážeš ošálit, a měl bys to přestat zkoušet. Pokud by ti nabídli ten post v NRA zpátky právě teď, váhal bys?
    „Dobře, ty starý kozáku. Co chceš vědět?“
    „Za prvé, v hlášení, které jsi vydal po tom všem popichování, je spousta mezer. Přehlédneme to směšné a, upřímně řečeno, nelegální tajemství se kterým tví lidé vykopali monolit v kráteru Tycho -“
    „To nebyl můj nápad.“
    „To rád slyším, dokonce ti i věřím. A oceníme skutečnost, že teď necháváte všechny tu věc zkoumat, což je samozřejmě věc, kterou jste měli udělat jako první. Ne, že to bylo k něčemu dobré...“
    Nastalo ponuré ticho, zatímco oba muži rozjímali nad černou hádankou nahoře na Měsíci, stále opovržlivě vzdorující všem zbraním, které by na to mohla lidská důmyslnost použít. Poté ruský vědec pokračoval.
    „V každém případě, cokoliv ten monolit může být, je tu něco víc důležitého na Jupiteru. Konec konců právě tam to poslalo svůj signál. A to je to, kde se tvoji lidé dostali do potíží. Mimochodem je mi to líto, i když Frank Poole byl jediný, kterého jsem znal osobně. Potkal jsem ho v devadesátém osmém na poradě MAF, připadal mi jako dobrý člověk.“
    „Díky, všichni to byli dobří lidé. Přeji si, abychom věděli co se jim stalo.“
    „Cokoliv to bylo, určitě přiznáš, že se to nyní týká celé lidské rasy, ne pouze Spojených Států. Nemůžeš nadále použávat své znalosti čistě pro národní prospěch.“
    „Dimitri, víš až velice dobře, že tvá strana by udělala přesně to samé. A ty bys pomáhal.“
    „V tom máš naprostou pravdu. Ale to je dávná historie, stejně jako ta tvá odchýlená správa zodpovědná za celý tenhle nepořádek. S novým prezidentem snad moudřejší poradci zvítězí.“
    „Možná. Máš nějaké návrhy, a jsou úřední nebo to jsou pouze osobní naděje?“

    OdpovědětVymazat
  22. Johanis II

    „Právě teď jsou zcela neúřední. To, co ti zatracení politici nazývají výzkumné rozhovory. Které rozhodně popřu, pokud na ně někdy dojde.“
    „To zní fér. Pokračuj.“
    „Okay, situace se má tak. Sestavujete Discovery 2 v parkovací oběžné dráze co nejrychleji to jde, ale nemůžete doufat, že to budete mít dřív, než za než tři roky, což znamená, že zmeškáte následující startovací okno -“
    „To nemohu ani potvrdit, ani popřít. Pamatuj, že jsem pouze skromný univerzitní kancléř, co působí na druhé straně zeměkoule od Astronautické rady.
    „A tvůj poslední výlet do Washingtonu byla pouze dovolená, aby ses podíval za starými známými, předpokládám. Abych pokračoval: naše loď Alexei Leonov -“
    „Myslel jsem, že jste jí říkali Gherman Titov.“
    „Špatně, kancléři. Stará dobrá CIA vás opět jednou zklamala. Je to Leonov, ale teprve od posledního ledna. A neříkej nikomu, že jsem ti řekl, že se dostane na Jupiter nejméně o rok dříve, než Discovery.“
    „A ty nikomu neříkej, že právě toho jsme se obávali. Ale prosím, pokračuj.“
    „Jelikož jsou moji šéfové stejně hloupí a krátkozrací jako ti tvoji, chtějí to udělat sami. Což znamená, že cokoliv se pokazilo u vás se může stát i nám, a budeme tam, kde jsme začali, nebo i hůř.
    „Co myslíš, že se pokazilo? Jsme stejně bezradní jako vy. A neříkej mi, že nemáte všechny přenosy Davea Bowmana.“
    „Samozřejmě, že máme. Přesně až do toho posledního „Můj bože, je to plné hvězd!“. Dokonce jsme udělali i analýzu přízvučnosti v jeho hlase. Nemyslíme si, že měl halucinace, zkoušel popsat, co opravdu viděl.“
    „A co si myslíte o jeho Dopplerově jevu?“
    „Zcela nemožné, samozřejmě. Když jsme ztratili jeho signál, ustupoval rychlostí desetiny rychlosti světla. A toho dosáhl méně než za dvě minuty. Čtvrt milionu g.“
    „Takže ho to muselo okamžitě zabít.“
    „Nepředstírej naivitu, Woody. Vaše vesmírné přijímače nejsou stavěny ani na setinu takové akcelerace. Pokud by to přežily, přežil by i Bowman, tedy aspoň dokud jsme neztratili spojení.“
    „Pouze si nezávisle ověřuji tvé dedukce. Odtud nemáme ponětí stejně jako vy. Pokud ho tedy také nemáte.“
    „Pouhým hraním si s mnoha bláznivými odhady bych se styděl ti to říct. I přes to se mi zdá, že žádný z nich nebude ani z poloviny tak bláznivý jako pravda.“
    Krátké purpurové záblesky navigačních světel blikaly všude okolo a tři štíhlé věže, které podporovaly anténní komplex, začaly zářit jako majáky v zatemněné obloze. Poslední rudý kousek slunce zmizel za okolními horami. Heywood Floid čekal na zelený záblesk, který nikdy neviděl. Byl znovu zklamán.
    „Takže, Dimitri.“ řekl „k věci. Na co přesně narážíš?“
    „V databankách Discovery musí být ohromné množství neocenitelných informací. Pravděpodobně se stále shromažďují, i když loď přestala vysílat. Rádi bychom je měli.“
    „Fér. Ale pokud se tam vydáte a Leonov učiní střet, co vám brání v nástupu do Discovery a zkopírování všeho co chcete?
    „Nikdy jsem si nemyslel, že ti budu muset připomínat, že Discovery je území Spojených Států a neoprávněný přístup by byl brán jako pirátství.“

    OdpovědětVymazat
  23. Johanis III

    „Kromě případu, kdy by šlo o život, což by bylo obtížné na přípravu. Konec konců, bylo by pro nás těžké kontrolovat, co vaši hoši dělají z místa, které je vzdálené miliardu kilometrů.
    „Děkuji za zajímavou radu. Pošlu ji dál. Ovšem i kdybychom se dostali na palubu, zabralo by nám týdny naučit se všechny vaše systémy a pročíst všechny vaše paměťové banky. Co navrhuji je kooperace.“
    „Jsem přesvědčen, že to je nejlepší nápad, ale asi nám to dá práci, přesvědčit o tom naše vedení.“
    „Chceš jednoho z našich astronautů aby letěl v Leonovi?“
    „Ano, nejlépe inženýra, který má specializaci na systémy Discovery. Jako ti, kteří jsou trénování v Houstonu aby dopravili lodě domů:“
    „Jak jsi to věděl?“
    „Proboha, Woody, bylo to ve videotextu Aviation Week minimálně před měsícem.“
    „O takových věcech nemám ponětí. Nikdo mi neříká, co bylo odtajeno.“
    „O to víc abys strávil čas ve Washingtonu. Podpoříš mě?“
    „Rozhodně. Souhlasím s tebou na sto procent, ale -“
    „Ale co?“
    „Oba se musíme vypořádat s dinosaury, co mají mozky v ocasech. Někteří z mých budou namítat, že: Nechte rusy, ať nasazují krk, jak se poženou na Jupiter. Stejně tam po pár letech budeme taky, tak proč takový spěch?“
    Na okamžik nastalo na anténním nosiči ticho, kromě slabého zaskřípání obrovských podpůrných kabelů, na kterých byl nosič ve výšce sto metrů nad zemí zavěšen. Poté Moisevitch pokračoval, ovšem tak potichu, že Floyd měl co dělat, aby ho uslyšel. „Kontroloval poslední dobou někdo oběžnou dráhu Discovery?“
    „To opravdu nevím, ale předpokládám, že ano. V každém případě, proč se tím obtěžovat? Je naprosto stabilní.“
    „Opravdu? Nech mě ti netaktně připomenout nepříjemný incident ze starých dob NASA. Vaše první vesmírná stanice – Skylab. Měla vydržet aspoň jedno desetiletí, ale vaše výpočty nebyly správné. Podcenili jste tah vzduchu v ionosféře a celé se to zřítilo o mnoho dříve, než bylo v plánu. Jsem si jist, že si tu napínavou situaci pamatuješ, i když jsi byl tenkrát ještě kluk.“
    „Byl to rok, kdy jsem dokončil školu a ty to víš. Jenže Discovery se nechystá nikam poblíž Jupiteru. Dokonce v perigeu – er, perijovu – je to příliš vysoko, aby ji ovlivnil atmosférický tah.“
    „Už jsem řekl dost na to, abych byl znovu vyhnán do mojí dachy. A příště už mě asi nebudeš moct navštívit. Takže prosím požádej své lidi na sledování, aby dělali svoji práci opatrněji, ano? A připomeň jim, že Jupiter má jednu z největších magnetosfér ve Sluneční Soustavě.“
    „Chápu, na co tím narážíš. Moc děkuji. Ještě něco, než půjdeme dolů? Začínám mrznout.“
    „Neboj se, starý příteli. Až necháš tohle všechno projít přes Washington, počkej alespoň týden, než budu čistý, pak tu začne být horko, velice horko.“

    OdpovědětVymazat
  24. Mikotová 1
    LEONOV
    1
    Setkání v ohnisku
    Dokonce i v této metrické době to byl stále tisícistopý teleskop, a ne třísetmetrový. Velký talíř, položený v horách byl už z poloviny zakryt stínem, neboť tropické slunce rychle zapadalo k odpočinku, ale na trojúhelníková ramena antény zavěšené vysoko nad jejím středem stále zářily sluneční paprsky. Člověk aby měl velmi bystré oči, aby dokázal z údolí rozpoznat dvě lidské postavy nahoře v bludišti nosníků, lan a vlnovodů.
    „Čas nadešel.“ řekl dr. Dimitri Moisevitch svému starému příteli Heywoodu Floydovi,
    „abychom si popovídali o pár věcech. O botách, vesmírných lodích, vesmírných raketách, pečetním vosku, ale nejvíce o monolitech a selhávajících počítačích.“
    „Tak proto jsi mě vytáhl z konference. Ne, že bych měl něco proti, Carlovo proslov o SETI už jsem slyšel tolikrát, že už to můžu odříkávat za něj. A výhled je odtud vážně ohromující – vždyť víš, ze všech mých návštěv Areciba jsem se nikdy nedostal k anténnímu napájení.“
    „Styď se. Já tu byl už třikrát. Představ si - my tu posloucháme celý vesmír - ale nikdo nemůže slyšet nás. Promluvíme si o tvém problému.“
    „Jakém problému?“
    „Za prvé, proč jsi musel odstoupit z funkce předsedy Národní rady pro astronautiku.“
    „Nemusel jsem. Havajská univerzita platí o moc lépe.“
    „Dobře - nemusel jsi - byl jsi o krok před nimi. Po tolika letech, Woody, neoblafneš mě, ani se o to nepokoušej. Kdyby ti NCA nabídla vrátit se, váhal bys?“
    „Dobře, ty starý kozáku. Co bys chtěl vědět?“
    „Nejprve, zpráva, kterou jste nakonec vydali, je v mnoha ohledech nedotažená. Když pomineme to směšné tajnůstkářství, s nímž vaši lidé vykopali monolit Tycho..“
    „Nebyl to můj nápad.“
    „To rád slyším: dokonce ti i věřím. A ocenili jsme, že necháte každého prověřit tu věc – což je ovšem to, co jste měli udělat na prvním místě. Ne, že by to bylo k něčemu dobré...“
    Nastalo ponuré ticho, zatímco oba muži rozjímali nad černou hádankou nahoře na Měsíci, stále opovržlivě vzdorující všem zbraním, které by mohli lidé použít. Poté ruský vědec pokračoval.
    „Nicméně, kdekoliv Tycho může být, na Jupiteru je něco důležitého. Je tam i signál. A je to, kde se lidé dostávají do potíží. Omlouvám se za to, mimochodem – myslel jsem, že osobně znám jen Franka Poola. Potkal jsem ho na kongresu 98 IAF - připadal mi jako dobrý člověk.“
    „Díky, všichni to byli dobří lidé. Kéž bych věděl co se s nimi stalo.“
    „Cokoliv to bylo, musíš uznat že to zasáhlo celou lidskou rasu - ne jen Spojené Státy. Nemůžeš se nadále snažit používat vědomost jako výhodu.“
    „Dimitri - víš moc dobře, že tvá strana by udělala přesně to samé. A ty bys pomohl.“
    „Máš naprostou pravdu. Ale je to už dávná historie - stejně jako vaše vláda, které právě skončilo funkční období a je odpovědná za ty všechny zmatky. S novým prezidentem snad přijdou moudřejší názory.“
    „Možná. Máš nějaké nápady, a jsou oficiální, nebo jsou jen tvé osobní?“
    „V tuto chvíli zcela osobní. Jaký zatracený politik zažádá o předběžné jednání. U kterých popřu, že se kdy konaly.“
    „To zní dobře. Pokračuj.“
    „Dobře - má se to takhle. Montujete Discovery 2 na parkovací oběžné dráze jak nejrychleji umíte, jenže nemůžete doufat, že to bude dřív jak za tři roky, což znamená, že prošvihnete další startovací okno-,“
    „To nemohu popřít ani vyvrátit. Pamatuj, že se věnuji vědě a práci rektora na univerzitě a od Astronautické rady jsem daleko.“
    „A tvůj poslední výlet do Washingtonu byla jen cesta za starými příteli. Dále: naše loď Alexej Leonov....“
    „Myslel jsem, že jste ji pojmenovali German Titov.“

    OdpovědětVymazat
  25. Mikotová 2
    „Omyl, rektore. Stará dobrá CIA vás nachytala. Je to Leonov, asi tak od minulého ledna. A neříkej nikomu, co ti teď řeknu: dosáhne dosáhne aspoň o rok dřív než Discovery.“
    „A ty nikomu neříkej, že jsem ti prozradil, že je to přesno to, čeho jsme se báli. Ale pokračuj.“
    „Protože jsou moji šéfové úplně stejně hloupí a krátkozrací jako tvoji, chtějí se do toho pustit sami. Což znamená, že vše co se vám stalo, se může přihodit i nám a všichni budeme tam kde jsme byli, nebo ještě hůř.“
    „A co ty si myslíš, že bylo špatně? My jsme na tom stejně jako vy. Neříkej mi, že jste zachytili všechny relace odvisílané Davidem Bowmanem.“
    „Ovšemže ano. Po ta poslední slova „Proboha, je to plné hvězd! “ Dokonce jsme provedli stresovou analýzu jeho hlasu a zvučných slabik. Nemyslíme si, že by blouznil: popisoval to, co viděl.“
    „A co si myslíš o jeho Dopplerevo jevu?“
    „Naprosto nemožné, samozřejmě. Když jsme ztratili jeho signál, vzdaloval se desetinou rychlostí světla. A dosáhl ji v kratší době než dvě minuty. Čtvrtina miliónu G!“
    „Musel být okamžitě mrtev.“
    „Nebuď naivní, Woody. Vaše radioantény jsou situovány tak, aby byly schopné odolat takovému zrychlení. Když mohly ony, mohl i Browman – alespoň do té doby, co jste byli ve spojení.“
    „Jen si prověřuji vaše dedukce. Od této chvilí tápame stejně jako vy. Pokud ovšem tápete.“
    „Jen si bohužel pohráváme se spoustou bláznivých dohadů, o kterých nevíme jestli jsou pravda, která je šílená.“
    Výstražná světla blikala do celého okolí a házela sytě rudou barvu. A tři štíhlé věže, které podporovaly anténní komplex se rozzářily jako majáky v tmavém nebi. Poslední rudý kousek slunce zmizel za okolními horani. Heywood Floid čekal na zelený záblesk, který nikdy neviděl. Byl znovu zklamán.
    „Takže, Dimitri. řekl k věci. Na co přesně narážíš?“
    „V databance Discovery určitě leží mnoho nedocenitelných informací, nejspíš se v ní ukládají i teď, ikdyž loď už přestala vysílat. Rádi bychom se k nim dostali.“
    „To zní férově. Ale pokud se tam vydáte a Leonov učiní střet s Discovery, co by vám zabránilo, abyste se na ni vylodili a pořídili kopie?“
    „Nikdy by mě nenapadlo, že zrovna tobě budu muset připomínat, že Discovery je teritorium Spojených Států a každý neoprávněný vstup je brán jako pirátství.“
    „Kromě případů, kdy by mohlo jít o život, což by bylo složité na přípravu. Konec konců, bylo by těžké dohlížet na to, co tam vaši lidé provádějí, ze vzdálenosti miliardy kilometrů.“
    „Díky za zajímavou radu. Pošlu ji dál. Ale i kdybychom se dostali na palubu, zabralo by to týdny naučit se všechny systémy a pročíst paměti. Chci navrhnout spolupráci. Jsem přesvědčený, že je to ta nejlepší cesta – ale zabere to hodně času než o tom přesvědčíme šéfy.“
    „Chceš, aby jeden z našich astronautů odletěl s Leonovem?“

    OdpovědětVymazat
  26. Mikotová 3
    „Ano – nejraději palubního inženýra, který se specializuje na systémy Discovery. Přesně jako ty, které cvičíte v Houstonu, aby dopravili loď zpět domů.“
    „Jak o tom víš?“
    „Proboha, Woody – bylo to videotextu Aviation Weeku před měsícem.“
    „Jsem mimo dění, nikdo mi neřekne, co už bylo odtajněno.“
    „Další důvod proč strávit několik dní ve Washingtonu. Podpoříš mě?“
    „Určitě. Souhlasím s tebou na sto procent, ale -“
    „Ale co?“
    „Oba musíme vyjednávat s dinosaury, kteří mají mozky v ocasech. Někteří z těch mých budou namítat: Nechte Rusy, ať se ženou k Jupiteru a riskujou svůj krk! Stejně se tam o pár let později také dostaneme - tak jaký spěch?“
    Na okamžik nastalo na anténním nosiči ticho, které rušilo jen slabé vrzání závěsných lan, která nesla soustavu antén ve stometrové výšce nad radioteleskopem. Pak Mojsevič tiše navázal, že se Floyd musel snažit, aby ho slyšel: „Kontroloval někdo poslední dobou oběžnou dáhu Discovery?“
    „To vážně nevím – předpokládám, že ano. Ale proč se tím zatěžovat? Je perfektně stabilní.“
    „Vskutku. Dovol mi ti připomnšl příhodu z dob staré slavné NASA. Vaši první kosmickou orbitální stanici – Skylab. Měla nahoře vydržet desetiletí, jenže jste se spletli ve výpočtech. Těžce jste podcenili tření vzduchu v ionosféře a Skylab se zřítil před plánovanou dobou. Jsem si jistý, že si na ten ruch okolo vzpomínáš, i když si byl ještě kluk.“
    „Stalo se to ve stejném roce, kdy jsem promoval, a ty to dobře víš. Ale Discovery se nikde k Jupiteru nepřibližuje. Dokonce i v perigee - tedy v perijovu – je mnohem výš, než by na ni mohlo mít vliv tření o atmosféru.“
    „Už jsem ti toho řekl tolik, abych byl zase vyhnán do mé chlalupy a možná už nebudeš mít možnost mě příště navštívit. Tak jen požádej tvé lidi, kteří sledují dráhy, aby dělali svou práci pečlivěji, ano? A připomeň jim, že Jupiter má největší magnetosféru v celé Sluneční soustavě.
    „Došlo mi, kam míříš – díky. Ještě něco, než se spustíme dolů? Začínám mrznout.“
    „Neboj se, příteli. Jakmile se o tomhle zmíníš ve Washingtonu – ale počkej alespoň tak týden, aby na mě nepadlo podezření – věci brzy naberou obrátky, pořádné obrátky.“

    OdpovědětVymazat
  27. Janík, oprava, čast 1
    Setkání v ohnisku
    I v době metrického systému to byl stále tisícistopý teleskop a nikoli tři sta metrový. Ohromný talíř ležící v horách byl už z poloviny pokryt stínem, jak tropické slunce rychle zapadalo, ale trojúhelníkový prám anténového komplexu zavěšeného nad centrem stále zářil světlem. Bylo by za potřebí bystrých očí, aby zpozorovaly dvě lidské postavy ve vzdušné změti nosníků, ocelových lan a vlnovodů, tak daleko od země.
    „Nastal čas,“ řekl dr. Dimitri Moisevitch svému starému příteli Heywoodovi Floydovi, „abychom projednali spoustu záležitostí. O botách a vesmírných lodích a pečetním vosku, ale obzvláště o monolitech a poruchových počítačích.“
    „Tak proto jsi mě dostal pryč z konference. Ne, že by mi to vadilo, slyšel jsem přednášku Carla o SETI už tolikrát, že bych ji zpaměti odříkal sám. A výhled je fantastický – víš, kdykoli jsem navštívil observatoř Arecibo, nikdy jsem nebyl až tady nahoře u antény.“
    „Styď se. Já jsem tu byl už třikrát. Představ si – nasloucháme celému vesmíru – ale nás nikdo zaslechnout nemůže. Tak si pojďme promluvit o tvém problému.“
    „Jakém problému?“
    „Pro začátek, proč jsi rezignoval na post předsedy Národní rady astronautiky.“
    „Nerezignoval jsem. Havajská Univerzita platí mnohem lépe.“
    „Dobře – nerezignoval jsi – byl jsi jeden krok před nimi. Po všech těch letech, Woody, mě nemůžeš oklamat a měl bys to přestat zkoušet. Pokud by ti teď nabídli NRA zpět, zaváhal bys?“
    „Dobře, ty starý kozáku. Co chceš vědět?“
    „Zaprvé, ve vaší zprávě, kterou jste konečně vydali po tak dlouhém pobízení, je spousta nejasností. Přehlédneme směšné a přímo nelegální tajnosti, se kterými vaši lidé vykopali monolit v kráteru Tycho –“
    „To nebyl můj nápad.“
    „To rád slyším: Dokonce ti i věřím. A vážíme si skutečnosti, že teď necháváte i ostatní tu věc prozkoumat – což jste ovšem měli udělat na prvním místě. Ne, že by to něčemu pomohlo…“
    Nastalo zasmušilé ticho, zatímco dva muži rozjímali nad černou záhadou tam na Měsíci, jež stále pohrdavě vzdorovala veškerým pokusům lidské vynalézavosti, ke kterým se lidstvo zmohlo. Poté ruský vědec pokračoval.
    „Tak či tak, ať je monolit v kráteru Tycho cokoli, u Jupiteru je něco mnohem důležitějšího. Tam to nakonec vyslalo svůj signál. A tam vaši lidé narazili na potíže. Mimochodem je mi to líto – i když jsem znal osobně jen Franka Poola. Setkal jsem se s ním na kongresu IAF v devadesátém osmém – vypadal jako dobrý chlap.“
    „Děkuju, byli to všichni dobří muži. Kéž bychom věděli, co se s nimi stalo.“
    „Cokoli to bylo, zajisté uznáš, že se to týká celého lidstva – nejenom Spojených Států. Už nemůžete nadále využívat svoje znalosti čistě pro zvýhodnění státu.“
    „Dimitri – víš velmi dobře, že by tvoje strana udělala přesně to samé. A ty bys pomáhal.“
    „Máš úplnou pravdu. Ale to je dávno minulost – jako vaše právě odcházející administrace, která je za celý nepořádek zodpovědná. S novým prezidentem se snad moudřejší rady od lidí prosadí.“
    „Možná. Máš nějaké návrhy, a jsou oficiální nebo jen osobní naděje?“

    OdpovědětVymazat
  28. Janík, oprava, část 2
    „V tuto chvíli naprosto neoficiální. Které ti zatracení politici nazývají předběžná jednání. Jež nekompromisně popřu, že kdy proběhly.“
    „Dobrá tedy. Pokračuj.“
    „Fajn – má se to takhle. Dáváte dohromady Discovery 2 na parkovací dráze, jak nejrychleji dokážete, ale nemůžete doufat, že to zvládnete dříve než za tři roky. To znamená, že propásnete příští startovací okno –,
    „To nemohu potvrdit ani zapřít. Pamatuj, že jsem pouhý skromný univerzitní rektor, na opačné straně světa Rady astronautiky.“
    „A předpokládám, že tvoje poslední cesta do Washingtonu byla jen dovolená, abys navštívil staré přátele. Abychom pokročili: náš vlastní Alexej Leonov –,
    „Myslel jsem, že to nazýváte German Titov.“
    Špatně, rektore. Drahá CIA tě opět zklamala. Od minulého ledna je to Leonov. A nikomu neříkej, že jsem ti prozradil, že se dostane k Jupiteru oproti Discovery s alespoň ročním předstihem.“
    „Nikomu neříkej, že jsem ti prozradil, že toho jsme se báli. Ale pokračuj.“
    „Protože moji šéfové jsou stejně hloupí a krátkozrací jako tvoji, tak to chtějí udělat samotní. Což znamená, že jakýkoli problém, který se stal u vás, se stane i nám a budeme opět na začátku – nebo hůř.“
    „Co si myslíš, že se pokazilo? Jsme stejně vyvedení z míry jako vy. A nesnaž se mi tvrdit, že jste nepřijali celé vysílání Dava Bowmana.“
    „Samozřejmě, že jsme to přijali. Až k poslednímu „proboha, je plná hvězd!“ Provedli jsme i stresovou analýzu jeho hlasových složek. Nemyslíme si, že by blouznil; snažil se popsat přesně, co zrovna viděl.“
    „A co si myslíš o jeho Dopplerovu jevu?“
    „Naprosto nemožné, samozřejmě. Když jsme ztratili jeho signál, vzdaloval se desetinou rychlosti světla. A toho dosáhl za necelé dvě minuty. Čtvrtina miliónu G!“
    „Musel být okamžitě rozdrcen.“
    „Nebuď tak naivní, Woody. Vaše vesmírné rádiové moduly nejsou stavěny, aby vydržely pouhou setinu takové akcelerace. Jestli dokázaly vydržet ony, tak i Bowman – alespoň do té doby, než jsme ztratili spojení.“
    „Jen si nezávisle prověřuji vaše dedukce. Po tomto okamžiku jsme stejně ztracení jako vy. Pokud teda jste ztracení.“
    „Jen si bohužel pohráváme se spoustami šílených teorií. Ale žádná z nich, mám dojem, nebude tak šílená jako pravda.“
    Výstražná navigační světla mrkaly a plály sytou rudou barvou všude kolem nich. A tři útlé věže podpírající anténní komplex zářily jako světelné bóje proti potemňujícímu nebi. Poslední červený proužek slunce zmizel za okolními kopci; Heywood Floyd čekal na zelený záblesk, který nikdy v životě neviděl. A znovu byl zklamán.
    „Tak Dimitri,“ řekl, „pojďme rovnou k věci. O co se tu snažíš?“
    „V databankách na Discovery musí být uloženo nezměrné množství neocenitelných informací; nejspíše je loď stále shromažďuje, i když už přestala vysílat. Rádi bychom toto získali.“
    „Dobrá tedy. Ale co vám brání, abyste se nalodili na Discovery a zkopírovali vše, co chcete, až Leonov dorazí na místo setkání?“

    OdpovědětVymazat
  29. Janík, oprava, část 3
    „Nikdy jsem si nemyslel, že ti budu muset připomenout, že Discovery je území Spojených Států a nepovolený vstup by byl zločinem pirátství.“
    „S výjimkou ohrožení na životě, což by nebylo těžké zařídit. Konec konců, bylo by pro nás složité zjistit, co vaši lidé podnikají ve vzdálenosti miliardy kilometrů.“
    „Děkuji ti za zajímavý nápad; předám ho dál. Ale i kdybychom se nalodili, trvalo by nám týdny, než bychom se naučili ovládat všechny vaše systémy a byli bychom schopni získat data z vašich pamětí. To, co navrhuji, je spolupráce. Jsem přesvědčen, že to je nejlepší nápad – ale nebude jednoduché přesvědčit naše vedení.“
    „Chceš, aby jeden z našich astronautů letěl v Leonovu?“
    „Ano – pokud možno inženýra se specializací na systémy Discovery. Jako třeba jeden z těch, kteří jsou trénováni v Houstonu, aby dostali loď zpět domů.“
    „Jak tohle víš?“
    „Pro pána boha, Woody – bylo to ve videotextu Týdeníku Letectví alespoň před měsícem.“
    „Jsem mimo obraz; nikdo mi neřekne, co už není utajované.“
    „O důvod víc, proč bys měl trávit více času ve Washingtonu. Podpoříš mě?“
    „Zajisté. Souhlasím s tebou na sto procent.“ Ale –“
    „Ale co?“
    „Ale oba dva se musíme potýkat s dinosaury s mozky ve svém ocasu. Někteří mí budou protestovat: Nechte rusáky riskovat svoje krky, až budou spěchat k Jupiteru. Dostaneme se tam tak i tak za pár let – a kam vůbec ten spěch?“
    Na chvíli zavládlo na anténním rámu ticho s výjimkou sotva patrného zaskřípání ocelových lan pod nesmírným tlakem, jak držely vše pohromadě ve výšce tři sta metrů. Poté Moisevitch pokračoval, tak potichu, že ho Floyd jen s námahou slyšel: „Zkontroloval někdo v poslední době oběžnou dráhu Discovery?“
    „Nemám ponětí – ale předpokládám, že ano. Každopádně, proč se starat? Je perfektně stabilní.“
    „Vskutku. Dovol, abych ti zcela netaktně připomenul jeden trapný incident NASA z časů minulých. Vaše první vesmírná stanice – Skylab. Měla obíhat alespoň jedno desetiletí, ale neudělali jste pořádně výpočty. Tak závažně jste podcenili vzdušné tření ionosféry, že spadla roky před časovým plánem. Zajisté si pamatuješ ten rozruch kolem, i když jsi v té době byl jen kluk.“
    „Byl to v roce, kdy jsem promoval a to ty moc dobře víš. Ale Discovery se k Jupiteru ani nepřiblíží. I při perigeu – tedy perijovu – je příliš vysoko, aby bylo ovlivněno třením atmosféry.“
    „Už jsem toho řekl tolik, abych zase šel do vyhnanství na svoji daču – a možná už nebudeš mít možnost mě příště navštívit. Tak jen požádej vaše lidi přes sledování, aby dělali svoji práci pečlivěji, ano? A připomeň jim, že Jupiter má největší magnetosféru v celé sluneční soustavě.“
    „Chápu, kam tím míříš – děkuji ti mnohokrát. Ještě něco než půjdeme dolů? Začínám tu mrznout.“
    „Neměj obavy, starý příteli. Jakmile všechno tohle pošleš do Washingtonu – počkej tak týden, než budu z obliga – věci brzy naberou obrátky, pořádné obrátky.“

    OdpovědětVymazat
  30. Koutná PART 1
    Setkání v ohnisku
    I v době metrického systému to byl stále tisícistopý teleskop, nikoli tři sta metrový. Ohbrovský talíř, který leží v horách byl už z poloviny pokryt stínem, a jako tropické slunce rychle zapadalo, ale trojúhelníkový prám anténového komplexu zavěšeného nad centrem stále zářil světlem Člověk by musel mít velmi dobrý zrak, aby v té hloubce visutého bludiště, mezi spletí nosníků, závěsných lan a vlnovodů, rozeznal dvě lidské postavy. „ Nadešel správný čas,“ řekl Dr. Dimitri Moisevič svému starému příteli Heywoodu Floydovi, „ promluvit si o spoustě věcí. O botách a vesmírných lodích a pečetním vosku, ale nejvíce o monolitech a nefunkčních počítačích.“ „Tak proto jsi mě dostal pryč z konference. Ne, že by mi to vadilo, slyšel jsem přednášku Carla o SETI už tolikrát, že bych ji mohl zpaměti odříkat sám. A výhled je fantastický – víš, kdykoli jsem navštívil observatoř Arecibo, nikdy jsem nebyl až tady nahoře u antény.“
    „Styď se. Já jsem tu byl už třikrát. Představ si – nasloucháme celému vesmíru – ale nás nikdo neslyší. Tak si pojďme promluvit o tvém problému.“
    „Jakém problému?“
    „Pro začátek, proč jsi rezignoval na post předsedy Národní rady astronautiky.“
    „Nerezignoval jsem. Havajská Univerzita platí mnohem lépe.“
    ‚Dobře – nerezignoval jste – udělal jste jeden skok dopředu. Po všech těch letech, Woody, mě nemůžete oblafnout a měl byste se přestat o to pokoušet. Kdyby vám nabídli NCA zpět hned teď, váhal byste?‘
    ‚Dobrá tedy, vy starý Cossaku. Co chcete vědět?‘ „Zaprvé, ve vaší zprávě, kterou jste konečně vydali po tak dlouhém pobízení, je spousta nejasností. Přehlédneme směšné a přímo nelegální tajnosti, se kterými vaši lidé vykopali monolit v kráteru Tycho –“
    „To nebyl můj nápad.“
    „To slyším rád: Snad ti i věřím. A vážíme si skutečnosti, že teď necháváte i ostatní tu věc prozkoumat – to jste ale měli udělat hned zprvu. Ne, že by to něčemu pomohlo…“
    Nastalo ticho, zatímco dva muži přemýšleli nad černou záhadou tam na Měsíci, která stále pohrdavě vzdorovala veškerým pokusům lidské vynalézavosti, ke kterým se lidstvo zmohlo. Poté ruský vědec pokračoval.
    „Tak či tak, ať je monolit v kráteru Tycho cokoli, u Jupiteru je něco mnohem důležitějšího. Tam to nakonec vyslalo svůj signál. A tam vaši lidé narazili na potíže. Mimochodem je mi to líto – i když jsem znal osobně jen Franka Poola. Setkal jsem se s ním na kongresu IAF v devadesátém osmém – vypadal jako dobrý chlap.“
    ‚Děkuji; všichni byli dobří muži. Kéž bychom věděli, co se jim stalo.‘
    „Cokoli to bylo, zajisté uznáš, že se to týká celého lidstva – nejenom Spojených Států. Už nemůžete nadále využívat svoje znalosti čistě pro zvýhodnění státu.“
    „Dimitri – víš velmi dobře, že by tvoje strana udělala přesně to samé. A ty bys pomáhal.“
    „Máš úplnou pravdu. Ale to je dávno minulost – jako vaše právě odcházející administrace, která je za celý nepořádek zodpovědná. S novým prezidentem se snad moudřejší rady od lidí prosadí.“
    „Možná. Máš nějaké návrhy, a jsou oficiální nebo jen osobní naděje?“

    OdpovědětVymazat
  31. Koutná PART 2

    „Právě teď jsou zcela neúřední. To, co ti zatracení politici nazývají výzkumné rozhovory. Které rozhodně popřu, pokud na ně někdy dojde.“
    „To zní fér. Pokračuj.“
    „Okay, situace se má tak. Sestavujete Discovery 2 v parkovací oběžné dráze co nejrychleji to jde, ale nemůžete doufat, že to budete mít dřív, než za než tři roky, což znamená, že zmeškáte následující startovací okno -“
    „To nemohu ani potvrdit, ani popřít. Pamatuj, že jsem pouze skromný univerzitní kancléř, co působí na druhé straně zeměkoule od Astronautické rady.
    „A tvůj poslední výlet do Washingtonu byla pouze dovolená, aby ses podíval za starými známými, předpokládám. Abych pokračoval: naše loď Alexei Leonov -“
    „Myslel jsem, že jste jí říkali Gherman Titov.“
    „Špatně, kancléři. Stará dobrá CIA vás opět jednou zklamala. Je to Leonov, ale teprve od posledního ledna. A neříkej nikomu, že jsem ti řekl, že se dostane na Jupiter nejméně o rok dříve, než Discovery.“
    „A ty nikomu neříkej, že právě toho jsme se obávali. Ale prosím, pokračuj.“
    „Jelikož jsou moji šéfové stejně hloupí a krátkozrací jako ti tvoji, chtějí to udělat sami. Což znamená, že cokoliv se pokazilo u vás se může stát i nám, a budeme tam, kde jsme začali, nebo i hůř.
    „Co myslíš, že se pokazilo? Jsme stejně bezradní jako vy. A neříkej mi, že nemáte všechny přenosy Davea Bowmana.“
    „Samozřejmě, že máme. Přesně až do toho posledního „Můj bože, je to plné hvězd!“. Dokonce jsme udělali i analýzu přízvučnosti v jeho hlase. Nemyslíme si, že měl halucinace, zkoušel popsat, co opravdu viděl.“
    „A co si myslíte o jeho Dopplerově jevu?“
    „Zcela nemožné, samozřejmě. Když jsme ztratili jeho signál, ustupoval rychlostí desetiny rychlosti světla. A toho dosáhl méně než za dvě minuty. Čtvrt milionu g.“
    „Tudíž ho to muselo okamžitě zabít.“
    „Nepředstírej naivitu, Woody. Vaše vesmírné přijímače nejsou stavěny ani na setinu takové akcelerace. Pokud by to přežily, přežil by i Bowman, tedy aspoň dokud jsme neztratili spojení.“
    „Pouze si nezávisle ověřuji tvé dedukce. Odtud nemáme ponětí stejně jako vy. Pokud ho tedy také nemáte.“
    „Pouhým hraním si s mnoha šílenými odhady bych se styděl ti to říct. I přes to se mi zdá, že žádný z nich nebude téměř ani z poloviny tak šílený jako pravda.“
    Krátké purpurové záblesky navigačních světel blikaly všude okolo a tři tenké věže, které podporovaly anténní komplex, začaly zářit jako majáky v zatemněné obloze. Poslední rudý kousek slunce zmizel za okolními horami. Heywood Floid čekal na zelený záblesk, který nikdy neviděl. Byl znovu zklamán.
    „Takže, Dimitri.“ řekl „k věci. O čem přesně mluvíš?“
    „V databankách Discovery musí být obrovské množství cenných informací. Pravděpodobně se stále shromažďují, i když loď přestala vysílat. Rádi bychom je měli.“
    „Fér. Ale pokud se tam vydáte a Leonov učiní střet, co vám zabrání v nástupu do Discovery a zkopírování všeho co chcete?

    OdpovědětVymazat
  32. Koutná PART 3

    „Nikdy jsem si nemyslel, že ti budu muset připomenout, že Discovery je území Spojených Států a nepovolený vstup by byl zločinem pirátství.“
    „S výjimkou ohrožení na životě, což by nebylo těžké zařídit. Konec konců, bylo by pro nás složité zjistit, co vaši lidé podnikají ve vzdálenosti miliardy kilometrů.“
    „Děkuji ti za zajímavý nápad; předám ho dál. Ale i kdybychom se nalodili, trvalo by nám týdny, než bychom se naučili ovládat všechny vaše systémy a byli bychom schopni získat data z vašich pamětí. To, co navrhuji, je spolupráce. Jsem přesvědčen, že to je nejlepší nápad – ale nebude jednoduché přesvědčit naše vedení.“
    „Chceš, aby jeden z našich astronautů letěl v Leonovu?“
    „Ano – pokud možno inženýra se specializací na systémy Discovery. Jako třeba jeden z těch, kteří jsou trénováni v Houstonu, aby dostali loď zpět domů.“
    „Jak jsi to věděl?“
    „Pro pána boha, Woody – bylo to ve videotextu Týdeníku Letectví alespoň před měsícem.“
    „Jsem mimo obraz; nikdo mi neřekne, co už není utajované.“
    „O důvod víc, proč bys měl trávit více času ve Washingtonu. Podpoříš mě?“
    „Zajisté. Souhlasím s tebou na sto procent.“ Ale –“
    „Ale co?“
    „Oba se musíme vypořádat s dinosaury, co mají mozky v ocasech. Někteří z mých budou namítat, že: Nechte rusy, ať nasazují krk, jak se poženou na Jupiter. Stejně tam po pár letech budeme taky, tak proč takový spěch?“
    Na chvíli zavládlo na anténním rámu ticho s výjimkou sotva patrného zaskřípání ocelových lan pod nesmírným tlakem, jak držely vše pohromadě ve výšce tři sta metrů. Poté Moisevitch pokračoval, tak potichu, že ho Floyd jen s námahou slyšel: „Zkontroloval někdo v poslední době oběžnou dráhu Discovery?“
    „Nemám ponětí – ale předpokládám, že ano. Každopádně, proč se starat? Je perfektně stabilní.“
    „Vskutku. Dovol, abych ti zcela netaktně připomenul jeden trapný incident NASA z časů minulých. Vaše první vesmírná stanice – Skylab. Měla obíhat alespoň jedno desetiletí, ale neudělali jste pořádně výpočty. Tak závažně jste podcenili vzdušné tření ionosféry, že spadla roky před časovým plánem. Zajisté si pamatuješ ten rozruch kolem, i když jsi v té době byl jen kluk.“
    „Byl to v roce, kdy jsem promoval a to ty moc dobře víš. Ale Discovery se k Jupiteru ani nepřiblíží. I při perigeu – tedy perijovu – je příliš vysoko, aby bylo ovlivněno třením atmosféry.“
    „ Už jsem toho napovídal dost na to, abych šel zpět do vyhnanství na svoji daču – a možná by ti příště ani nedovolili, abys mě navštívil. Tak jenom, prosím, požádej vaše lidi přes sledování, aby dělali svou práci důkladněji. A připomeň jim, že má Jupiter nejsilnější magnetosféru z celé sluneční soustavy.“
    „ Vím, na co narážíš – mockrát díky. Ještě něco, než půjdeme dolů? Začínám mrznout.“
    „Neměj obavy, starý příteli. Jakmile všechno tohle pošleš do Washingtonu – počkej tak týden, než budu z obliga – věci brzy naberou obrátky, pořádné obrátky.“

    OdpovědětVymazat
  33. Cardová 1 - oprava
    Setkání v ohnisku
    Dokonce i v tomto metrickém věku, to byl stále teleskop dlouhý tisíc stop a ne tři sta metrový. Veliký vysílač umístěný mezi horami byl již z půli zakryt stínem, jak tropické slunce hbitě zapadalo, ale na trojúhelníková ramena antény zavěšené vysoko nad jejím středem stále zářilo světlo.
    „Nadešel čas.“ řekl Dr. Dimitri Moisevitch svému starému příteli Heywoodu Floydovi, „abychom si promluvili o mnoho věcech. O botách, vesmírných lodích a pečetním vosku, ale hlavně o monolitech a porouchaných počítačích.“
    „Tak proto jsi mě vytáhl z konference. Ne že by mi to nějak vadilo, Carla jsem slyšel mluvit o SETI již tolikrát, že bych to mohl přednášet i já sám. Ten pohled je věru fantastický, víš, tolikrát jsem byl v Arecibu, ale nikdy jsem se nedostal až sem k anténovému napáječi.“
    „Styď se. Já tu byl již třikrát. Představ si, že nasloucháme celému vesmíru, ale nikdo nás neodposlouchává. Tak mi řekni o svých problémech.“
    „Jakých problémech?“
    „Pro začátek, proč jsi odstoupil z funkce vedení Národní rady pro astronautiku?“
    „Neodstoupil jsem. Na havajské univerzitě platí o dost lépe.“
    „Dobře, neodstoupil jsi, byl jsi krok před nimi. Po tolika letech, Woody, mě neobalamutíš a měl bys to přestat zkoušet. Kdyby ti teď nabídli místo zpět, váhal bys?“
    „No dobře ty starý kozáku. Co bys chtěl vědět?“
    „Zaprvé, v záznamu je dost neobjasněných věcí, který se nakonec vydal po tolika urgencích. Pomineme-li směšné a skutečně nelegální utajení se kterým tvoji lidi rozkopali kráter Tycho.“
    „To nebyl můj nápad.“
    „To rád slyším, dokonce ti věřím. A vážím si toho, že necháte všechny tu věc prozkoumat, což je ovšem to, co jste měli udělat hned na začátku. Ne že by to něčemu pomohlo.“
    Nastalo ponuré ticho, zatímco oba dva muži rozjímali nad černou záhadou, nahoře na Měsíci, která stále vzdorovala všem zbraním, které na ni mohla lidská vynalézavost použít. Poté ruský vědec pokračoval.

    OdpovědětVymazat
  34. Cardová 2 - oprava
    „V každém případě, ať je monolit Tycho cokoliv, přeci jen je na Jupiteru něco mnohem důležitějšího. Konec konců, tam to po tom všem poslalo svůj signál. A také to, kde se tví lidé dostali do problémů. Což mě mimochodem upřímně mrzí, i když jsem osobně znal jen Franka Poola, kterého jsem potkal na kongresu IAF v roce 1998 – vypadal jako dobrý muž.“
    „Děkuju. Všichni byli dobří muži. Kéž bychom věděli, co se jim stalo.“
    „Ať to bylo cokoliv, jistě uznáš, že se to týká celé lidské rasy, ne jen Spojených států. Už nemůžete využívat svých znalostí čistě k národnímu prospěchu.“
    „Dimitri, ty sám dobře víš, že by tvá strana udělala přesně to samé a ty bys ještě pomáhal.“
    „Máš naprostou pravdu. Ale je to letitá historie, stejně jako vaše právě odcházející administrativa, která byla za celý zmatek zodpovědna. Snad s novým prezidentem zvítězí i moudřejší poradci.“
    „Snad. Máš snad nějaké návrhy? A jsou oficiální nebo to jsou jen tvé soukromé naděje?“
    „V tuto chvíli zcela neoficiální. To, čemu ti zpropadení politici říkají průzkumné rozhovory. Což rozhodně popřu, pokud na to přijde.
    „To zní férově. Pokračuj.“
    „Dobře. Taková je situace. Sestavujete Discovery 2 na vyčkávací dráze tak rychle jak jen to jde, ale nemůžete doufat, že to stihnete za méně než tři roky, což znamená, že propásnete další startovací okno.“
    „To nemohu ani přiznat ani popřít. Pamatuj, že jsem pouze skromný univerzitní rektor na druhé straně planety od astronautické rady.“
    „A předpokládám, že tvůj poslední výlet do Washingtonu byla jen dovolená, abys navštívil své staré přátele. Abych pokračoval, náš vlastní Alexej Leonov.“
    „Myslel jsem, že jste jí říkali German Titov.“
    „Špatně, rektore. Drahá stará CIA tě opět zklamala. Leonov je to již od loňského ledna. A nikomu neříkej, že jsem ti řekl, že dosáhne Jupiteru dříve než Discovery.“
    „A ty neříkej nikomu, že jsem ti řekl, že právě toho jsme se obávali. Ale pokračuj.“
    „Protože moji šéfové jsou stejně hloupí jako ti tvoji a chtějí to dělat sami. Což znamená, že cokoliv se pokazilo vám, může se stát i nám a všichni budeme zpět na začátku nebo ještě hůř.“
    „Co myslíš, že se pokazilo? Jsme stejně zmatení jako vy a neříkej mi, že nemáte všechny přenosy Dava Bowmana.“
    „Jistě, že máme. Až do posledního „Můj bože, je to plné hvězd.“ Dokonce jsme udělali analýzu jeho hlasových vzorků. Nemyslíme si, že měl halucinace, jen se snažil popsat, co opravdu viděl.“
    „A co si myslíte o jeho Dopplerově jevu?“
    „Že je to zcela nemožné, samozřejmě. Když jsme ztratili jeho signál, vzdaloval se desetinou rychlosti světla. A dosáhl ji v kratší době než jsou dvě minuty. Čtvrtina milionu G.“
    „Musel být ihned mrtev.“
    „Nebuď naivní, Woody.“
    „Tápáme stejně tak jako vy. Pokud tedy tápáte.“
    „Jen si pohráváme s mnohými teoriemi, ale myslím, že žádná z nich nebude tolik šílená jako je pravda.“

    OdpovědětVymazat
  35. Cardová 3- oprava
    Všude kolem nich blikala rudá varovná světla navigace a tři tenké sloupy podpírající anténu začaly zářit jako majáky proti tmavému nebi. Poslední rudý kousek slunce zmizel pod rozlehlými skalami. Heywood Floyd čekal na zelený záblesk, který nikdy předtím neviděl. Byl znovu zklamaný.
    „Tak Dimitri.“ řekl, „abychom se dostali k pointě. Na co narážíš?“
    „Musí tu v těch databankách být shromážděno ohromné množství neocenitelných informací, pravděpodobně se to stále shromažďuje, i když lodě přestaly vysílat. Rádi bychom je získali“
    „Dobrá, ale co vám brání, abyste zkopírovali vše, co chcete, až Leonov dorazí na místo setkání?“
    „Nikdy by mě nenapadlo, že ti budu muset připomínat, že Discovery je teritorium Spojených států a neautorizované vniknutí by se považovalo za pirátství.“
    „Kromě ohrožení života, což by nebylo těžké zařídit. Konec konců, bylo by pro nás těžké zjistit, co mají vaši chlapci za lubem ve vzdálenosti biliardu kilometrů daleko.“
    „Díky za zajímavou myšlenku. Předám ji dál. Ale i když bychom se nalodili, trvalo by nám týdny se naučit všechny ty systémy a přečíst veškeré paměťové disky. Co navrhuji je spolupráce. Jsem přesvědčen, že to je nejlepší nápad. Ale i tak nebude jednoduché naše vedení přesvědčit.“
    „Ty chceš jednoho z našich astronautů, aby letěl s Leonovem?“
    „Ano, nejlépe inženýr, který je specializován na systémy Discovery. Jako třeba ti, kteří jsou školeni v Houstonu, aby loď dostali zpět domů.“
    „Jak tohle víš?“
    „Woody, pro boha, bylo to ve videotextu v novinách Aviation Week asi tak před měsícem.“
    „Jsem nějak mimo dění. Nikdo mi neřekl, co už bylo odtajněno.“
    „Další důvod proč strávit nějaký čas ve Washingtonu. Podpoříš mě?“
    „Jasně. Souhlasím s tebou na sto procent, ale…“
    „Ale co?“
    „Oba se musíme vypořádat s dinosaury, kteří mají mozky v ocasech. Někdo z těch mých bude namítat: Nechte Rusi, spěchající na Jupiter, riskovat jejich vlastní krky. Stejně tam budeme o pár let později, tak nač spěchat?“
    Na chvíli nastalo ticho, které rušilo pouze slabé vrzání závěsných lan, které drželi anténu zavěšenou stovky metrů v nebesích. Poté Moisevitch pokračoval tak tiše, že se Floyd musel natahovat, aby ho slyšel: „Kontroloval někdo v poslední době oběžnou dráhu Discovery?“
    „To opravdu nevím, ale předpokládám, že ano. Každopádně, proč si s tím lámat hlavu? Je perfektně stabilní.“
    „Vskutku. Dovol mi ti netaktně připomenout trapnou příhodu staré dobré NASA. Vaši první vesmírnou stanici, Skylab. Měla stát alespoň desetiletí, ale vaše výpočty byly chybné. Podcenili jste tření vzduchu v ionosféře a Skylab se zřítila. Jsem si jist, že si pamatuješ tu dramatickou situaci, i když jsi v tu dobu byl ještě kluk.“
    „To bylo ten rok, co jsem maturoval. Ale Discovery se k Jupiteru nepřibližuje.
    „Už jsem řekl dost, abych mohl být vyhoštěn znovu na mou daču a ty nebudeš mít tu možnost mě opět navštívit. Tak jen požádej tvé lidi, aby jejich práci dělali bezpečněji, ano? A připomeň jim, že Jupiter má největší magnetosféru ve sluneční soustavě.“
    „Rozumím, kam tím míříš, děkuju. Ještě něco než půjdeme dolů? Začínám mrznout.“
    „Neboj se, starý příteli. Jakmile toto zmíníš ve Washingtonu - ale počkej prosím alespoň týden, abych nebyl podežřelý - tak tu začne být horko, velmi horko.“

    OdpovědětVymazat
  36. MIKOTOVÁ 1-oprava

    LEONOV
    1
    Setkání v ohnisku
    Dokonce i v této metrické době to byl stále tisícistopý teleskop, a ne třísetmetrový. Obrovský talíř, položený v horách byl už z poloviny zakryt stínem, neboť tropické slunce rychle zapadalo k odpočinku, ale na trojúhelníková ramena antény zavěšené vysoko nad jejím středem stále zářily sluneční paprsky. Člověk aby měl velmi bystré oči, aby dokázal z údolí rozpoznat dvě lidské postavy nahoře v bludišti nosníků, lan a vlnovodů.
    „Nastal čas.“ řekl dr. Dimitri Moisevitch svému starému příteli Heywoodu Floydovi,
    „abychom si popovídali o pár věcech. O botách, vesmírných lodích, vesmírných raketách, pečetním vosku, ale nejvíce o monolitech a selhávajících počítačích.“
    „Tak proto jsi mě vytáhl z konference. Ne, že bych měl něco proti, Carla už jsem o SETI slyšel mluvit tolikrát, že už to můžu odříkávat za něj. A výhled je odtud vážně ohromující – vždyť víš, ze všech mých návštěv Areciba jsem se nikdy nedostal k anténnímu napájení.“
    „Styď se. Já tu byl už třikrát. Představ si - my tu posloucháme celý vesmír - ale nikdo nemůže slyšet nás. Promluvíme si o tvém problému.“
    „Jakém problému?“
    „Za prvé, proč jsi musel odstoupit z funkce předsedy Národní rady pro astronautiku.“
    „Nemusel jsem. Havajská univerzita platí o moc lépe.“
    „Dobře - nemusel jsi - byl jsi o krok před nimi. Po tolika letech, Woody, mě neoblafneš, ani se o to nepokoušej. Kdyby ti to místo nabídli znovu, zaváhal bys?“
    „Dobře, ty starý kozáku. Co bys chtěl vědět?“
    „Zaprvé, zpráva, kterou jste nakonec vydali, je v mnoha ohledech nedotažená. Když pomineme to směšné tajnůstkářství, s nímž vaši lidé vykopali monolit Tycho..“
    „To nebyl můj nápad.“
    „To rád slyším: dokonce ti i věřím. A oceňujeme, že teď dovolujete každému tu věc prozkoumat - což jste ovšem měli udělat na prvním místě. Ale ne, že by to bylo k něčemu dobré...“
    Nastalo ponuré ticho, zatímco oba muži rozjímali nad černou hádankou nahoře na Měsíci, stále opovržlivě vzdorující všem zbraním, které na ni mohli lidé použít. Poté ruský vědec pokračoval.
    „Nicméně, ať je monolit z kráteru Tycho cokoliv, u Jupiteru je něco mnohem důležitějšího. Právě tam to vyslalo svůj signál. A je to tam, kde se vaši lidé dostali do potíží. Mimochodem, je mi to líto - i když jediného Franka Poolea jsem znal osobně. Potkal jsem ho na kongresu 98 IAF - připadal mi jako dobrý člověk.“
    „Díky, všichni to byli dobří lidé. Kéž bych věděl, co se s nimi stalo.“
    „Cokoliv to bylo, musíš uznat, že se to týká celé lidské rasy - a ne pouze Spojených Států. Nemůžeš se nadále snažit používat vědomost jako výhodu.“
    „Dimitri - víš moc dobře, že tvá strana by udělala přesně to samé. A ty bys jim pomohl.“
    „Máš naprostou pravdu. Ale je to už dávná historie - stejně jako vaše vláda, které právě skončilo funkční období a je odpovědná za ty všechny zmatky. S novým prezidentem snad přijdou moudřejší názory.“
    „Možná. Máš nějaké nápady, a jsou oficiální, nebo jsou jen tvé osobní?“
    „V tuto chvíli zcela osobní. Zatracení politikové to nazývají průzkumnými rozhovory. Kdyby něco, všechno popřu.“
    „To zní dobře. Pokračuj.“
    „Dobře - má se to takhle. Montujete Discovery 2 na parkovací oběžné dráze, jak nejrychleji umíte, jenže nemůžete doufat, že ji stihnete připravit dřív jak za tři roky, což znamená, že zmeškáte další startovací okno-,“
    „To nemohu popřít ani vyvrátit. Pamatuj, že se věnuji vědě a práci rektora na univerzitě a od Astronautické rady jsem daleko.“
    „A tvůj poslední výlet do Washingtonu byla jen cesta za starými přáteli. Dále: naše loď Alexej Leonov....“
    „Myslel jsem, že jste ji pojmenovali German Titov.“

    OdpovědětVymazat
  37. MIKOTOVÁ-oprava 2

    „Omyl, rektore. Stará dobrá CIA vás nachytala. Od minulého ledna je to Leonov. A neříkej nikomu, co ti teď řeknu: dosáhne Jupiteru asi o rok dřív než Discovery.“
    „A ty nikomu neříkej, že jsem ti prozradil, že je to přesně to, čeho jsme se báli. Ale pokračuj.“
    „Protože jsou moji šéfové úplně stejně hloupí a krátkozrací jako tvoji, chtějí se do toho pustit sami. Což znamená, ať se vám pokazilo cokoliv, může se to přihodit i nám a všichni budeme zase na začátku, nebo ještě hůř.“
    „A co ty si myslíš, že bylo špatně? My jsme na tom stejně jako vy. Neříkej mi, že jste nezachytili všechny relace odvysílané Davidem Bowmanem.“
    „Ovšemže ano. Až do posledního: „Proboha, je to plné hvězd! “ Dokonce jsme provedli stresovou analýzu jeho hlasu. Nemyslíme si, že by blouznil: popisoval to, co viděl.“
    „A co si myslíš o jeho Dopplerevě jevu?“
    „Naprosto nemožné, samozřejmě. Když jsme ztratili jeho signál, vzdaloval se desetinou rychlostí světla. A dosáhl ji v kratší době než dvě minuty. Čtvrtina miliónu G!“
    „Musel být okamžitě mrtev.“
    „Nebuď naivní, Woody. Vaše radioantény nejsou stavěny tak, aby byly schopné vydržet pouhou setinu takové akcelerace. Když mohly ony, mohl i Browman – alespoň do té doby, co jsme byli ve spojení.“
    „Jenom si ověřuji vaše dedukce. Od této chvíle tápeme stejně jako vy. Pokud ovšem tápete.“
    „Jen si bohužel pohráváme se spoustou bláznivých dohadů. Ale žádný z nich, si myslím, nebude tak šílený jako je pravda.“
    Výstražná světla blikala sytě rudou barvou do celého okolí. A tři štíhlé věže, které podporovaly anténní komplex, se rozzářily jako majáky v tmavém nebi. Poslední rudý kousek slunce zmizel za okolními horami. Heywood Floyd čekal na zelený záblesk, který nikdy neviděl. Byl znovu zklamán.
    „Takže, Dimitri.“ řekl, „k věci. Na co přesně narážíš?“
    „V databance Discovery určitě leží mnoho nedocenitelných informací, nejspíš se v ní ukládají i teď, i když loď už přestala vysílat. Rádi bychom se k nim dostali.“
    „To zní férově. Ale pokud se tam vydáte a Leonov dorazí k Discovery, co by vám zabránilo, abyste se na ni vylodili a pořídili kopie?“
    „Nikdy by mě nenapadlo, že zrovna tobě budu muset připomínat, že Discovery je teritorium Spojených Států a každý neoprávněný vstup je brán jako pirátství.“
    „Kromě případů, kdy by mohlo jít o život, což by nebylo těžké zařídit. Konec konců, bylo by těžké dohlížet na to, co tam vaši lidé provádějí, ze vzdálenosti miliardy kilometrů.“
    „Díky za zajímavý nápad. Pošlu ho dál. Ale i kdybychom se dostali na palubu, zabralo by to týdny naučit se ovládat všechny vaše systémy a pročíst paměti. Chci navrhnout spolupráci. Jsem přesvědčený, že je to ta nejlepší cesta – ale nebude jednoduché o tom přesvědčit naše šéfy.“
    „Chceš, aby jeden z našich astronautů odletěl s Leonovem?“

    OdpovědětVymazat
  38. MIKOTOVÁ 3-oprava
    „Ano – nejlépe palubní inženýr, který se specializuje na systémy Discovery. Přesně jako ti, které cvičíte v Houstonu, aby dopravili loď zpět domů.“
    „Jak o tom víš?“
    „Proboha, Woody – bylo to videotextu Aviation Weeku před měsícem.“
    „Jsem mimo dění, nikdo mi neřekne, co už bylo odtajněno.“
    „Další důvod proč strávit několik dní ve Washingtonu. Podpoříš mě?“
    „Určitě. Souhlasím s tebou na sto procent, ale -“
    „Ale co?“
    „Oba musíme vyjednávat s dinosaury, kteří mají mozky v ocasech. Někteří z těch mých budou namítat: Nechte Rusy, ať se ženou k Jupiteru a riskují svůj krk! Stejně se tam o pár let později také dostaneme - tak jaký spěch?“
    Na okamžik nastalo na anténním nosiči ticho, které rušilo jen slabé vrzání závěsných lan, která nesla soustavu antén ve stometrové výšce nad radioteleskopem. Pak Mojsevič pokračovat tak tiše, že se Floyd musel snažit, aby ho slyšel: „Kontroloval někdo poslední dobou oběžnou dráhu Discovery?“
    „To vážně nevím – předpokládám, že ano. Ale proč se tím zatěžovat? Je perfektně stabilní.“
    „Vskutku. Dovol mi ti připomenout příhodu z dob staré slavné NASA. Vaši první kosmickou orbitální stanici – Skylab. Měla nahoře vydržet desetiletí, jenže jste se spletli ve výpočtech. Těžce jste podcenili tření vzduchu v ionosféře a Skylab se zřítil před plánovanou dobou. Jsem si jistý, že si na ten ruch okolo vzpomínáš, i když jsi byl ještě kluk.“
    „Stalo se to ve stejném roce, kdy jsem promoval, a ty to dobře víš. Ale Discovery se nikde k Jupiteru nepřibližuje. Dokonce i v perigeu - tedy v perijovu – je moc vysoko na to, aby mohl být ovlivněn odporem vzduchu.“
    „Už jsem ti toho řekl tolik, abych byl zase vyhnán do dači a možná už nebudeš mít možnost mě příště navštívit. Tak jen požádej tvé lidi, kteří sledují dráhy, aby dělali svou práci pečlivěji, ano? A připomeň jim, že Jupiter má největší magnetosféru v celé Sluneční soustavě.
    „Došlo mi, kam míříš – díky. Ještě něco, než se spustíme dolů? Začínám mrznout.“
    „Neboj se, příteli. Jakmile se o tomhle zmíníš ve Washingtonu – ale počkej alespoň tak týden, aby na mě nepadlo podezření – věci brzy naberou obrátky, pořádné obrátky.“

    OdpovědětVymazat
  39. Johanis - OPRAVA 1

    Setkání v ohnisku
    Dokonce i v tomto metrickém věku to byl stále tisíci stopový dalekohled, ne třísetmetrový. Obrovský talíř mezi horami byl již z poloviny zahalen ve stínu, jak tropické slunce rychle zapadalo, ale trojúhelníková soustava antén se tyčila vysoko nad jeho středem a stále zářila v slunečním svitu. Hluboko dole na zemi by člověk potřeboval bystré oči, aby si všiml dvou lidských postav ve vzdušném bludišti trámů, podpůrných kabelů a vlnovodů.
    „Nadešel čas.“ řekl doktor Dimitri Moisevitch svému starému přítel Heywoodu Floydovi, „abychom si promluvili si o mnoha věcech. O botách a kosmických lodích a pečetním vosku, ale hlavně o monolitech a porouchaných počítačích.“
    „Takže proto jsi mě vytáhl z porady. Ne že by mi to opravdu vadilo, slyšel jsem Carlův proslov o projektu SETI tolikrát, že ho mohu sám přednášet. A ten výhled je rozhodně úžasný - víš, po celou dobu jsem byl v Arecibu, ale nikdy se mi nepodařilo dostat se sem k anténě.“
    „Styď se. Já tu byl třikrát. Jen si to představ, posloucháme celý vesmír, ale nikdo nemůže zaslechnout nás. Takže si promluvme o tvém problému.“
    „Jakém problému?“
    „Pro začátek, proč jsi musel odstoupit z postu předsedy Národní Rady Astronautiky.“
    „Já neodstoupil. Havajská univerzita má o dost lepší platy.“
    „Okay, neodstoupil jsi, byl jsi před nimi o krok napřed. Po všech těch letech, Woody, mě nedokážeš ošálit, a měl bys to přestat zkoušet. Pokud by ti nabídli ten post v NRA zpátky právě teď, váhal bys?
    „Dobře, ty starý kozáku. Co chceš vědět?“
    „Za prvé, ve zprávě, kterou jsi vydal po tom všem popichování, je spousta mezer. Přehlédneme to směšné a, upřímně řečeno, nelegální tajemství se kterým tví lidé vykopali monolit v kráteru Tycho -“
    „To nebyl můj nápad.“
    „To rád slyším, dokonce ti i věřím. A oceníme skutečnost, že teď necháváte všechny tu věc zkoumat, což je samozřejmě věc, kterou jste měli udělat jako první. Ne, že to bylo k něčemu dobré...“
    Nastalo ponuré ticho, zatímco oba muži rozjímali nad černou hádankou nahoře na Měsíci, stále opovržlivě vzdorující všem zbraním, které by na ni mohla lidská důmyslnost použít. Poté ruský vědec pokračoval.
    „V každém případě, cokoliv by ten monolit mohl být, na Jupiteru je něco zajímavějšího. Konec konců právě tam to poslalo svůj signál. A přesně tam se tvoji lidé dostali do potíží. Mimochodem je mi to líto, i když Frank Poole byl jediný, kterého jsem znal osobně. Potkal jsem ho v devadesátém osmém na poradě MAF, připadal mi jako dobrý člověk.“
    „Díky, všichni to byli dobří lidé. Rádi bychom věděli, co se jim stalo.“
    „Cokoliv to bylo, určitě přiznáš, že se to nyní týká celé lidské rasy, ne pouze Spojených Států. Nemůžeš nadále použávat své znalosti čistě pro národní prospěch.“
    „Dimitri, víš až velice dobře, že tvá strana by udělala přesně to samé. A ty bys pomáhal.“
    „V tom máš naprostou pravdu. Ale to je dávná historie, stejně jako ta vaše předešlá správa zodpovědná za celý tenhle nepořádek. S novým prezidentem snad moudřejší poradci zvítězí.“
    „Možná. Máš nějaké návrhy, a jsou úřední nebo to jsou pouze osobní naděje?“
    „Právě teď jsou zcela neúřední. To, co ti zatracení politici nazývají průzkumné rozhovory. Které rozhodně popřu, pokud na to někdy dojde.“
    „To zní fér. Pokračuj.“

    OdpovědětVymazat
  40. Johanis - OPRAVA 2

    „Okay, situace se má tak. Sestavujete Discovery 2 na parkovací oběžné dráze co nejrychleji to jde, ale nemůžete doufat, že ji budete mít připravenou dřív, než za tři roky, což znamená, že zmeškáte následující startovací okno -“
    „To nemohu ani potvrdit, ani popřít. Pamatuj, že jsem pouze skromný univerzitní rektor, co působí na druhé straně zeměkoule od Astronautické rady.
    „A tvůj poslední výlet do Washingtonu byla pouze dovolená, aby ses podíval za starými známými, předpokládám. Abych pokračoval: naše loď Alexei Leonov -“
    „Myslel jsem, že jste jí říkali German Titov.“
    „Špatně, kancléři. Stará dobrá CIA vás opět jednou zklamala. Od minulého jedna je to Leonov. A neříkej nikomu, že jsem ti řekl, že se dostane na Jupiter nejméně o rok dříve než Discovery.“
    „A ty nikomu neříkej, že právě toho jsme se obávali. Ale prosím, pokračuj.“
    „Jelikož jsou moji šéfové stejně hloupí a krátkozrací jako ti tvoji, chtějí to udělat sami. Což znamená, že cokoliv se pokazilo vám se může pokazit i nám, a budeme tam, kde jsme začali, nebo i hůř.
    „Co myslíš, že se pokazilo? Jsme stejně bezradní jako vy. A neříkej mi, že nemáte všechny přenosy Davea Bowmana.“
    „Samozřejmě, že máme. Přesně až do toho posledního „Můj bože, je to plné hvězd!“. Dokonce jsme jeho hlas podrobili analýze. Nemyslíme si, že měl halucinace, zkoušel popsat, co opravdu viděl.“
    „A co si myslíte o jeho Dopplerově jevu?“
    „Zcela nemožné, samozřejmě. Když jsme ztratili jeho signál, vzdaloval se rychlostí desetiny rychlosti světla. Té rychlosti dosáhl méně než za dvě minuty. Čtvrt milionu g.“
    „Takže ho to muselo okamžitě zabít.“
    „Nepředstírej naivitu, Woody. Vaše vesmírné přijímače nejsou stavěny ani na setinu takové akcelerace. Pokud to přežily, přežil by i Bowman, tedy aspoň dokud jsme neztratili spojení.“
    „Pouze si nezávisle ověřuji tvé dedukce. Odsud nemáme ponětí stejně jako vy. Pokud ho tedy také nemáte.“
    „To bych se styděl přiznat, jelikož si pouze hrajeme s hromadou bláznivých odhadů. I přes to se mi zdá, že žádný z nich nebude ani z poloviny tak bláznivý jako pravda.“
    Krátké purpurové záblesky navigačních světel blikaly všude okolo a tři štíhlé věže, které podporovaly anténní komplex, začaly v temné obloze zářit jako majáky. Poslední rudý kousek slunce zmizel za okolními horami. Heywood Floyd čekal na zelený záblesk, který nikdy neviděl. Byl znovu zklamán.
    „Takže, Dimitri.“ řekl „k věci. Na co přesně narážíš?“
    „V databankách Discovery musí být ohromné množství neocenitelných informací. Pravděpodobně se stále shromažďují, i když loď přestala vysílat. Rádi bychom je získali.“
    „Dobře. Ale pokud se tam vydáte a Leonov se napojí, co vám brání v tom, abyste se nalodili do Discovery a zkopírovali si vše co chcete?
    „Nikdy jsem si nemyslel, že ti budu muset připomínat, že Discovery je území Spojených států a neoprávněný přístup by byl brán jako pirátství.“

    OdpovědětVymazat
  41. Johanis - OPRAVA 3

    „Kromě případu, kdy by šlo o život, což by nebylo obtížné zahrát. Konec konců, bylo by pro nás těžké kontrolovat, co mají vaši hoši za lubem, z místa, které je vzdálené miliardu kilometrů.
    „Děkuji za zajímavou návrh. Pošlu ho dál. Ovšem i kdybychom se dostali na palubu, zabralo by nám týdny pochopit všechny vaše systémy a pročíst všechny vaše paměťové banky. Navrhuji spolupráci.“
    „Jsem přesvědčen, že to je nejlepší nápad, ale asi nám to dá práci přesvědčit o tom naše vedení.“
    „Chceš, aby jeden z našich astronautů letěl s Leonovem?“
    „Ano, nejlépe inženýra, který má specializaci na systémy Discovery. Jako ti, kteří jsou trénování v Houstonu, aby dopravili lodě domů.“
    „Jak ses to dozvěděl?“
    „Proboha, Woody, bylo to ve videotextu Aviation Week minimálně před měsícem.“
    „O takových věcech nemám ponětí. Nikdo mi neříká, co bylo odtajeno.“
    „O důvod víc abys strávil čas ve Washingtonu. Podpoříš mě?“
    „Rozhodně. Souhlasím s tebou na sto procent, ale -“
    „Ale co?“
    „Oba se musíme vypořádat s dinosaury, co mají mozky v ocasech. Někteří z mých budou namítat. Nechme Rusy, ať nasazují krk, jak se poženou na Jupiter. Stejně tam po pár letech budeme taky, tak proč takový spěch?“
    Na okamžik nastalo na anténním nosiči ticho, kromě slabého zaskřípání obrovských podpůrných lan, na kterých byl nosič ve výšce sto metrů nad zemí zavěšen. Poté Moisevitch pokračoval, ovšem tak potichu, že Floyd měl co dělat, aby ho uslyšel. „Kontroloval poslední dobou někdo oběžnou dráhu Discovery?“
    „To opravdu nevím, ale předpokládám, že ano. V každém případě, proč se tím obtěžovat? Je naprosto stabilní.“
    „Opravdu? Dovol mi, abych ti netaktně připomenul nepříjemný incident ze starých časů NASA. Vaše první vesmírná stanice – Skylab. Měla vydržet aspoň jedno desetiletí, ale vaše výpočty nebyly správné. Podcenili jste odpor vzduchu v ionosféře a celý Skylab se zřítil o mnoho dříve, než bylo v plánu. Jsem si jist, že si tu napínavou situaci pamatuješ, i když jsi byl tenkrát ještě kluk.“
    „Byl to rok, kdy jsem dokončil školu, a ty to víš. Jenže Discovery se nechystá nikam poblíž Jupiteru. Dokonce v perigeu – er, perijovu – je příliš vysoko, aby ji ovlivnil atmosférický odpor.“
    „Už jsem řekl dost na to, abych byl znovu vyhnán na moji daču. A příště už mě asi nebudeš moct navštívit. Takže prosím požádej své zvědy, aby byli ve své práci důkladnější, ano? A připomeň jim, že Jupiter má jednu z největších magnetosfér ve Sluneční soustavě.“
    „Chápu, na co tím narážíš. Moc děkuji. Ještě něco, než půjdeme dolů? Začínám mrznout.“
    „Neboj se, starý příteli. Až necháš tohle všechno projít přes Washington, počkej alespoň týden, než budu čistý, pak tu začne být horko, velice horko.“

    OdpovědětVymazat
  42. Matulová 1/3

    Setkání v Ohnisku
    I v této době to byl stále tisíci stopový dalekohled, a nikoliv ten tří set metrový. Obrovský talíř mezi horami už byl z půlky zahalený stínem, když tropické slunce rychle upadlo ke spánku, ale trojúhelníková soustava antén zavěšená nad jeho středem stále zářila světlem. Člověk by musel mít velmi dobré oči, aby si ve visutém bludišti trámů, podpůrných kabelů a vlnovodů povšiml dvou postav.
    „Nastal čas,“ řekl doktor Dimitri Moisevitch svému starému příteli Heywoodovi Floydovi, „promluvit si o spoustě věcí. O botách, vesmírných lodích a pečetícím vosku, ale hlavně o monolitech a porouchaných počítačích.“
    „Tak proto jsi mě odtáhl z konference. Ne, že by mi to nějak vadilo, Carlův SETI proslov jsem slyšel už tolikrát, že ho dokážu odříkat. A výhled stojí opravdu za to- víš, v Arecibo jsem byl už tolikrát, ale nikdy jsem se nedostal sem nahoru k anténám.“
    „To je mi tě líto. Já tady byl třikrát. Představ si to- posloucháme celý svět- ale nás nikdo neuslyší. Tak si promluvme o tvém problému.“
    „O jakém problému?“
    „Začneme tím, proč jsi musel odstoupit z pozice předsedy Národní rady astronautiky.“
    „Neodstoupil jsem. Havajská univerzita platí mnohem lépe.“
    „Dobrá, neodstoupil jsi, byl jsi o skok před nimi. Po všech těch letech mě stále nedokážeš oblbnout, Woody, takže by ses o to měl přestat snažit. Kdyby ti tvou pozici nabídli zpět, váhal bys?“
    „Dobrá, ty starý kozáku. Co chceš vědět?“
    „Tak zaprvé, v hlášení, které sis tolik připravoval, je až příliš nejasností. Přehlédneme tu směšnou a, upřímně, nelegální, mlčenlivost, se kterou tví lidé vykopali monolit Tycho-„
    „To nebyl můj nápad.“
    „To rád slyším: Dokonce ti věřím. A vážíme si toho, že jsi všem dovolil tu věc prozkoumat- což jsi měl samozřejmě udělat hned. Ne, že by to k něčemu bylo...
    Rozneslo se pochmurné ticho, zatímco ti dva přemýšleli o černé záhadě na Měsíci, a stále pohrdavě vzdorovali všem zbraním, které by na ni lidská vynalézavost mohla použít. Poté ruský vědec pokračoval.
    „Každopádně, ať už je ten Tycho monolit cokoliv, na Jupiteru je stále něco důležitějšího. Tam přece jen vyslal svůj signál. A tam tví lidé narazili na potíže. To mě mimochodem mrzí- i když jsem osobně znal jen Franka Poola. Potkal jsem ho na shromáždění MAF v 89. Vypadal jako dobrý chlapík.“
    „Děkuji ti, všichni to byli dobří lidé. Kéž bych věděl, co se jim stalo.“
    „Ať už to bylo cokoliv, určitě uznáš, že se to teď týká celé lidské rady- ne jen Spojených států. Už nemůžeš používat své vědomosti pouze pro svou zemi.“
    „Dimitri- víš moc dobře, že tvá strana mohla udělat to samé. A ty bys jim pomohl.“
    „Máš naprostou pravdu. Ale to je dávná minulost- stejně jako tvé úřednictvo, které za celý tenhle nepořádek nese zodpovědnost. S novým předsedou možná zvítězí moudřejší rada.“
    „To je možné. Máš nějaké návrhy, a když ano, jsou oficiální nebo jsou to jen osobní naděje?“
    „Momentálně jsou naprosto neoficiální. Ti zatracení politici je nazývají výzkumnými řečmi. Pokud na ně někdy dojde, tak je rozhodně popřu.“
    „Dobrá tedy. Pokračuj.“
    „Dobrá, věc se má takhle. V parkovací oběžné dráze shromažďuješ Discovery 2, jak rychle to jen jde, ale nepovede se ti to dříve než za tři roky, takže promeškáš další vypuštění-„
    „To nemůžu potvrdit ani popřít. Pamatuj, jsem pouhý rektor univerzity, opačné strany světa od Rady astronautiky.“

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Matulová 2/3

      „A do Washingtonu ses nejspíš vydal, jen aby ses setkal se starými přáteli. Abych pokračoval: naše Alexei Leonov-„
      „Myslel jsem, že jí říkáte Gherman Titov.“
      „Špatně, pane rektore. Staré dobré CIA tě opět zradilo. Od minulého ledna je to Leonov. A nikomu neříkej, že se na Jupiter dostane minimálně rok před Discovery.“
      „Neříkej nikomu, že jsem ti řekl, že z toho máme obavy. Ale pokračuj.“
      „Jelikož jsou mí šéfové stejně hloupí a krátkozrací jako ti tví, chtějí ji vyslat samotnou. Což znamená, že kdybychom narazili na stejný problém jako vy, byli bychom zase zpátky na začátku- nebo možná hůř.“
      „Co myslíš, že se stalo? Jsme stejně zmatení jako vy. A neříkej mi, že nemáte všechny přenosy Davea Bowmana.“
      „Samozřejmě, že je máme. Až do posledního „Bože můj, je to plné hvězd!“ Dokonce jsme udělali stresovou analýzu jeho hlasu. Nemyslíme si, že by měl halucinace, snažil se skutečně popsat to, co viděl.“
      „A co říkáte jeho Dopplerově jevu?“
      „To je samozřejmě naprosto nemožné. Když jsme ztratili jeho signál, vzdaloval se desetinou rychlosti světla. A dosáhl toho během dvou minut. Čtvrt milionu g!“
      „Takže musel být hned mrtvý.“
      „Nehraj si na hloupého, Woody. Vaše přijímače by nevydržely ani setinu takového zrychlení. Pokud to přežily, tak by zvládl i Bowman- tedy dokud jsme neztratili spojení.“
      „Jen nezávisle kontroluji tvé dedukce. Od toho okamžiku jsme ztraceni stejně jako vy. Pokud tedy jste.“
      „Pouze si hraji se spoustou bláznivých teorií, které se ti stydím říct. Ale žádná z nich nebude ani z poloviny tak šílená, jako pravda.“
      Kontrolní světla všude kolem nich blikala malými rudými výbuchy a tři tenké věže podporující komplex antén začaly zářit jako majáky čelící temné obloze. Poslední červený úlomek slunce zmizel za okolními kopci. Heywood Floyd čekal na Zelený záblesk, který ještě nikdy neviděl. Znovu byl zklamán.
      „Takže, Dimitri,“ řekl. „Přejděme k věci. Na co vlastně narážíš?“
      „V databankách Discovery musí být hromada neocenitelných informací. Možná se stále shromažďují, i když loď přestala vysílat. Rádi bychom je získali.“
      „To zní férově. Ale až se tam vydáte s Leonovem, co vám bude bránit ve vstupu do Discovery a okopírování všeho, co chcete?“
      „Nikdy bych nepomyslel, že ti budu muset připomenout to, že je Discovery teritoriem Spojených států a neoprávněný vstup by se považoval za pirátství.“
      „Pokud se nejedná o nouzový stav života a smrti, který by nebylo těžké zařídit. Přece jen by pro nás bylo obtížné ze vzdálenosti miliardy kilometrů zjistit, co jste tam prováděli.“
      „Děkuji ti za velmi zajímavý návrh, předám ho dál. Ale i kdybychom se tam vydali, trvalo by nám týdny vstoupit do vašich systémů a pročíst všechny vaše databanky. Navrhuji ti spolupráci. Jsem přesvědčen, že je to ten nejlepší nápad – ale nejspíš nám dá zabrat přesvědčit o tom naše vedení.“
      „Chceš, aby jeden z našich astronautů letěl Leonovem?“
      „Ano, nejlépe inženýr, který je odborníkem na systémy Discovery. Jeden z těch, které trénujete v Houstonu pro navrácení lodě domů.“
      „Jak jsi to věděl?“
      „Proboha, Woody – bylo to minimálně měsíc zpátky ve videotextu Aviation Week.“
      „Jsem mimo dění, nikdo mi neříká, co bylo odtajněno.“

      Vymazat
    2. Matulová 3/3

      „Další důvod proč strávit trochu času ve Washingtonu. Podpoříš mě?“
      „Rozhodně. Naprosto s tebou souhlasím. Ale-„
      „Ale co?“
      „Oba dva se musíme vypořádat s dinosaury, kteří mají mozky v ocasech. Někteří z těch mých budou namítat: Jen ať Rusové riskují vlastní krky a pospíší si na Jupiter. My se tam stejně za pár let později dostaneme, tak proč spěchat?“
      Na okamžik na anténním trámu zavládlo ticho, které přerušilo jen slabé zaskřípání nespočtu podpůrných kabelů, na kterých byl ve výšce stovek metrů nosič zavěšen. Poté Moisevitch pokračoval tak potichu, že Floyd sotva slyšel. „Kontroloval někdo poslední dobou oběžnou dráhu Discovery?“
      „To vážně netuším – ale nejspíš ano. Každopádně, proč to řešit? Je naprosto stabilní.“
      „To vskutku ano. Dovol mi ti neohrabaně připomenout trapný okamžik ze starých dní NASA. Vaše první vesmírná stanice, Skylab. Měla stát nejméně celé desetiletí, ale nějak špatně jste to propočítali. Nesmírně jste podcenili tah vzduchu v ionosféře a tak se stanice zřítila mnohem dřív, než jste plánovali. Určitě si pamatuješ na to napětí, i když jsi byl teprve chlapcem.“
      „Ten rok jsem končil školu, to víš. Ale Discovery se k Jupiteru nepřiblížilo. I v perigeu- tedy, perijovu- je příliš vysoko na to, aby byl ovlivněn atmosférickým odporem.“
      „Už jsem toho řekl dost na to, aby mě zase vyhostili zpátky na mou daču – a tentokrát bys mě nemohl přijet navštívit. Takže popros své lidi přes sledování, aby byli opatrnější, dobře? A připomeň jim, že má Jupiter největší magnetosféru v sluneční soustavě.“
      „Chápu, na co narážíš- mnohokrát děkuji. Ještě něco, než se vydáme dolů? Začínám mrznout.“
      „Neměj obavy, starý příteli. Až si to necháš projít hlavou ve Washingtonu- počkej tak týden než budu mimo podezření- začne být horko, pekelné horko.“

      Vymazat
  43. TŮMOVÁ 1/3

    LEONOV
    1
    Setkání na ohnisku

    Dokonce i v téhle metrické době je to pořád tisícistopý, ne třísetmetrový teleskop. Jak se tropické slunce svižně posouvalo za obzor, byl veliký talíř umístěný v horách už z poloviny ve stínu, ale trojúhelníkový raft anténního komplexu zavěšený vysoko nad jeho středem se stále blýskal světlem. Ze země daleko pod ním by to vyžadovalo velmi pozorné oči, aby byly vidět dvě lidské postavy ve vznášející se změti nosníků, podpůrných kabelů a vlnovodů.
    “Přišel čas,” řekl Dr Dimitrij Mojsevič svému starému příteli Heywoodu Floydovi, “promluvit si o mnoha věcech. O botách a vesmírných lodích a o pečetním vosku, ale hlavně o monolitech a podivně fungujících počítačích.”
    “Tak proto jsi mě vytáhl z té konference. Ne, že by mi to vadilo, slyšel jsem Carla pronášet ten SETI projev už tolikrát, že bych ho mohl recitovat sám. A ten výhled je tu opravdu úžasný – víš, v Arecibu už jsem byl mnohokrát, ale nikdy jsem se nedostal až sem nahoru k anténnímu přívodu.”
    “Styď se. Já už tady byl třikrát. Představ si to – posloucháme celý vesmír – ale nás nikdo slyšet nemůže. Tak se můžeme začít bavit o tvém problému.”
    “Jakém problému?”
    “Abych začal, proč jsi rezignoval na pozici předsedy Národní rady astronautů?”
    “Nerezignoval jsem. Havajská univerzita platí mnohem lépe.”
    “Fajn – nerezignoval jsi – byl jsi o krok před nimi. Po všech těch letech mě neoblbneš, Woody, a měl by ses o to přestat pokoušet. Kdyby ti teď nabídli zpátky tvé místo v NRA, váhal bys?”
    “Dobře, ty starý kozáku. Co chceš vědět?”
    “Zaprvé, v tvém prohlášení, které jsi vydal až po těch všech podnětech, je dost děr. Přehlídneme to směšné a upřímně i ilegální tajemství, kde vaši lidé vykopali Tychovský monolit –“
    “To nebyl můj nápad.”
    “To rád slyším, dokonce ti i věřím. A také oceňujeme fakt, že všechny teď necháváte tu věc prozkoumat – což jste samozřejmě měli udělat už hned ze začátku. Ne, že by to tedy nějak pomohlo...”
    Bylo mezi nimi až ponuré ticho, zatímco přemýšleli o té černé hádance na Měsíci, co stále pohrdavě vzdorovala jakékoli zbrani, kterou by ji mohli lidé se svou vynalézavostí ovlivnit.
    “Každopádně, ať už je ten Tychovský monolit cokoliv, na Jupiteru je něco ještě podstatnějšího. Přecejen je to to místo, kam to poslalo svůj signál. A také je to to místo, kde se vaši lidé dostali do problémů. Což je mi líto, mimochodem – i když jsem znal osobně jen Franka Poola. Potkal jsem ho na kongresu MAF v 98. – vypadal jako fajn chlap.”
    “Díky, všichni to byli dobří chlapi. Kéž bysme věděli, co se jim vlastně stalo.”
    “Ať už to bylo cokoliv, jistě uznáš, že se to teď týká celého lidstva, nejen Spojených států. Už nemůžete využívat své znalosti jenom k národním zájmům.”
    “Dimitri – víš moc dobře, že vaše strana by dělala úplně to samé. A ty bys jim pomáhal.”
    “Máš naprostou pravdu. Ale to už je historií – stejně jako vaše právě odcházející administrativa, která je zodpovědná za celý tenhle zmatek. S novým prezidentem snad převládnou moudřejší rozhodnutí.”
    “Možná. Tušíš, že se něco bude dít? A víš něco oficiálně nebo jsou to jen osobní domněnky?
    “Zatím naprosto neoficiálně. To, čemu politici říkají průzkumné rozhovory. O kterých rozhodně zapřu, že kdy probíhaly.”

    OdpovědětVymazat
  44. TŮMOVÁ 2/3

    “Dobře, tak pokračuj.”
    “Fajn – situace se má takhle. Sestavujete Discovery 2 v parkovací orbitě jak rychle jen můžete, ale nemůžete doufat, že se to dokončí dřív, než za tři roky, což znamená, že propásnete příští startovací okno.”
    “Nemůžu to potvrdit ani vyvrátit. Pamatuj, že jsem jen univerzitní kancléř, na druhém konci světa od Astronautické rady.”
    “A tvoje poslední cesta do Washingtonu byl jenom výlet za starými přáteli, předpokládám. Abych pokračoval: náš Alexej Leonov –“
    “Myslel jsem, že tomu řikáte German Titov.”
    “Špatně, kancléři. Stará milá CIA vás opět zklamala. Od ledna je to Leonov. A nikomu neříkej, že jsem to byl já, kdo ti dal vědět, že se k Jupiteru dostane o rok dřív, než Discovery.”
    “Ty zase nikomu neříkej, že jsem to byl já, kdo ti dal vědět, že přesně tohodle jsme se báli. Ale pokračuj.”
    “Protože jsou moji šéfové stejně tupí a krátkozrací jako ti tvoji, chtějí do toho jít sami. Což znamená, že ať už u vás selhalo cokoliv, může se to stát i nám a pak budeme všichni zase na začátku – nebo hůř.”
    “Co si myslíš, že selhalo? Jsme stejně zmatení jako vy. A neříkej mi, že jste nezachytili všechny přenosy Dava Bowmana.”
    “Samozřejmě, že ano. Až do toho posledního ‘Bože můj, je to plné hvězd!’ Dokonce jsme udělali i stresovou analýzu jeho hlasových vzorků. Nemyslíme si, že měl halucinace, prostě se jen snažil popsat, co viděl.”
    “A co si myslíš o tom Dopplerova jevu u něj?”
    “Naprosto nemožné, samozřejmě. Když jsme ztratili jeho signál, vzdaloval se desetinou rychlosti světla. A té dosáhl během méně, než dvou minut. Čtvrt milionu g!”
    “Takže musel zemřít okamžitě.”
    “Nepředstírej, že jsi naivní, Woody. Rádia na vašich vesmírných lodích nejsou stavěna na výdrž ani setiny takové akcelerace. Pokud mohla vydržet, tak mohl i Bowman – aspoň dokud jsme neztratili kontakt.”
    “Jen zkouším tvé dedukční schopnosti. Dál už jsme ztraceni, stejně jako vy. Pokud tedy jste.”
    “Pouze si pohráváme s hromadou šílených dohadů, o kterých bych se styděl ti vůbec zmiňovat. Ale pochybuji, že kterýkoli z nich bude alespoň z poloviny tak šílený, jako pravda.”
    V malých červených explozích všude kolem nich začala blikat varovná navigační světla a tři věže podporující celý anténní komplex začaly zářit proti tmavnoucímu nebi jako majáky. Poslední rudý záblesk slunce zmizel za okolními kopci, zatímco Heywood Flash čekal na zelený záblesk, který dosud nikdy neviděl. A byl opět zklamaný.
    “Tak, Dimitri,” řekl, “pojďme k věci. O co vám jde?”
    “V databankách na Discovery musí být uložené ohromné množství informací. Předpokládám, že je pořád dostáváte, i když loď už přestala vysílat. Rádi bychom je měli.”

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. TŮMOVÁ 3/3

      “No dobře. Ale když se tam dostanete, a Leonov se s ním spojí, co vám bude bránit ve vstupu na Discovery a zkopírování všeho, co chcete?”
      “Nikdy bych si nemyslel, že ti budu muset připomenout, že Discovery je výsostné území Spojených států a neoprávněný vstup by bylo pirátství.”
      “Kromě případů života a smrti, což by nebylo složité naaranžovat. Koneckonců, bylo by pro nás dost složité zjistit, co tam vaši kluci dělají, miliardu kilometrů daleko.”
      “Díky za zajímavý návrh, předám to dál. Ale i když se dostaneme na palubu, bude nám trvat týdny, než se naučíme všechny vaše systémy a dostaneme všechno z vašich paměťových bank.”
      “Chcete, aby jeden z našich astronautů letěl s Leonovem?”
      “Ano – ideálně inženýr, který se specializuje na systémy na Discovery. Jako ti, co trénujete v Houstonu, aby dostali loď domů.”
      “Jak ses to dozvěděl?”
      “K sakru, Woody – bylo to na videotextu Leteckého týdne aspoň měsíc zpátky.
      “Ztrácím přehled. Nikdo mi neřekne, co se deklasifikuje.”
      “Tím větší důvod trávit více času ve Washingtonu. Podpoříš mě?”
      “Rozhodně. Souhlasím s tebou na sto procent. Ale –“
      “Ale co?”
      “Oba musíme jednat s dinosaury s mozky ve svých ocasech. Někteří z mých budou tvrdit: Nechme rusáky riskovat svoje krky, když tak spěchají na Jupiter. Stejně tam budeme už o pár let později – proč takový spěch?”
      Kromě slabého skřípotu mohutných kabelů, které ho držely zavěšený stovky metrů nad zemí, na anténním raftu na okamžik zavládlo ticho. Potom Mojsevič pokračoval, tak potichu, že se Floyd musel namáhat, aby ho slyšel: “Nekontroloval někdo nedávno orbitu Discovery?”
      “To opravdu netuším – ale předpokládám, že ano. Proč se tím vlastně zabývat? Je perfektně stabilní.”
      “Jistě. Jen bych taktně připomenul ten nepříjemný incident ze starých časů NASA. Vaše první vesmírná stanice, Skylab, měla vydržt nejméně celou dekádu, ale vaše kalkulace byly špatné. Podcenili jste odpor vzduchu v ionosféře a spadla o mnoho let dříve, než bylo v plánu. I když jsi byl ještě chlapec, jsem si jistý, že si tenhle napjatý moment pamatuješ.”
      “To byl rok, kdy jsem maturoval, o tom víš. Ale Discovery se nepohybuje nijak blízko Jupiteru. Dokonce i na perigeu – teda, perijovu – je příliš vysoko, aby ho ovlivňoval odpor v atmosféře.”
      “Už jsem řekl dost na to, aby mě zase poslali do mé dači – a možná mě příště nebudeš moct navštívit. Tak prostě požádej vaše sledovatele, aby svou práci dělali pečlivěji, ano? A připomeň jim, že Jupiter má největší magnetosféru v celé sluneční soustavě.”
      “Vím, kam míříš – moc děkuji. Ještě něco, než půjdeš dolů? Začínám mrznout.”
      “Neboj se, starý příteli. Jakmile tohle všechno dostaneš do Washingtonu – počkej týden nebo tak, dokud nebudu čistý – budou věci hodně, hodně horké.”

      Vymazat
    2. Holavová
      1/3
      Setkání v Ohnisku
      I přesto v této metrické době to byl stále tisíci-stopový teleskop, ne třísetmetrový. Velký talíř obklopen horami už byl z poloviny zahalen stínem, jak rychle zapadalo tropické slunce k odpočinku. Ale trojúhelníkový raft anténního komplexu zavěšený vysoko nad jeho centrem, byl stále ozářen paprsky. Daleko dole na zemi by člověk potřeboval bystré oči, aby si všiml dvou lidských postav ve vzdušném bludišti trámů, podpěrných kabelů a vlnovodů.
      „Nastal čas,“ řekl doktor Dimitri Moisevitch svému starému příteli Heywoodovi Floydovi, „abychom si promluvili o mnoha věcech. O botách,vesmírných lodích a pečetním vosku. Ale hlavně o monolitech a porouchaných počítačích.
      „Tak proto jsi mě vytáhl z konference. Nevadí mi to, protože jsem slyšel Carlův proslov o SETI tolikrát, že bych to mohl sám přednášet. A ten výhled je fantastický – víš, tolikrát jsem byl v Arecibu, ale nikdy jsem nebyl až tady na hoře u antény.
      „Styď se. Já už jsem tady byl třikrát. Představ si – posloucháme celý vesmír – ale nikdo nás neslyší. Tak si promluvme o tvém problému.“
      „O jakém?“
      „Tak pro začátek, proč jsi odstoupil jako předseda z Národní rady astronautiky.“
      „Neodstoupil jsem. Havajská univerzita platí o dost lépe.“
      „Dobře – ty jsi neodstoupil – byl jsi jen skok před nimi. Po všech těch letech, Woody, mě nemůžeš oklamat, a měl by jsi to už přestat zkoušet. Kdyby ti NCA nabídla znovu práci, zaváhal bys?
      „Dobře, starý kozáku. Co by jsi chtěl vědět?“
      „Tak za prvé, v té zprávě, co jsi konečně vydal po tom všem popichování, je spousta mezer. Přehlédneme to směšné a upřímně nelegální tajemství, se kterém tvoji lidé rozkopali Tycho monolit-“
      „To nebyl můj nápad“
      „To rád slyším: dokonce ti i věřím. A ceníme si faktu, že necháváte všechny to prozkoumávat – což by jste měli udělat jako první. Ne, že by to k něčemu bylo dobré…“
      Temné ticho nastalo, zatímco oba muži přemýšleli nad černou záhadou nahoře na Měsíci, stále pohrdavě vzdorovali nad zbraněmi, které by lidská důmyslnost mohla na ně použít. Poté ruský vědec pokračoval.
      „Přece jen, cokoliv by monolit Tycho mohl být, na Jupiteru bude něco mnohem důležitějšího. Právě tam to poslalo signál. A přesně tam se tvé lidi dostali do problému. Mimochodem, je mi to líto – i přesto, jediného koho jsem znal osobně, byl Frank Poole. Potkali jsme se v devadesátém osmém na IAF kongresu – připadal mi jako hodný muž.“
      „Děkuji, všichni byli skvělí. Přáli bychom si vědět, co se jim stalo.“
      „Cokoliv to bylo, musíš přiznat, že teď se to týká celé lidské rasy – ne jenom Spojených států. Nemůžeš už nadále používat své znalosti čistě pro národní prospěch.“
      „Dimitri – víš moc dobře, že tvá strana by udělala přesně to samé. A ty by jsi pomohl.“
      „Máš naprostou pravdu. Ale to už je dávná historie – jako ta vaše odeslaná správa, která je zodpovědná za celý tenhle nepořádek. S novým prezidentem, třeba moudřejší poradci zvítězí.“
      „Možná. Máš nějaké návrhy, a jsou oficiální anebo jen osobní naděje?“
      „Naprosto neoficiální v tuto chvíli. To, co ti mizerní politici nazývají výzkumnými diskuzemi. To bych měl hned popřít, pokud na to někdy dojde.“
      „To je fér. Pokračuj.“

      Vymazat
  45. Holavová
    2/3
    „Dobře – situace se má takhle. Jak nejrychleji můžete, sestavujete Discovery 2 v parkovací oběžné dráze, ale nemůžete to stihnout nejdříve za tři roky, což znamená, že zmeškáte další startovací okno-“
    „To nemohu potvrdit ani popřít. Pamatuj, já jsem jen skromný univerzitní kancléř na druhé straně světa od Astronautické rady.“
    „A předpokládám, že tvůj poslední výlet do Washingtonu byla jen dovolená za tvými starými přáteli. Abych pokračoval: naše loď Alexei Leonov –„
    „Myslel jsem, že ji říkáte Gherman Titov.“
    „Špatně, kancléři. Ta vážená stará CIA vás zase zklame. Je to Leonov od minulého ledna. A nikomu neříkej, že víš ode mě, že se dostane aspoň o rok dříve na Jupiter než Discovery.“
    „A ty nikomu neříkej, že my jsme se toho báli. Ale pokračuj.“
    „Protože moji šéfové jsou stejně hloupí a krátkozrací jako ti tvoji, chtějí to provést sami. Což znamená,že cokoliv se u vás pokazilo se může pokazit i nám a všichni budeme zpátky na hraně – nebo hůře.“
    „Co myslíš, že se pokazilo? Jsme stejně bezradní jako vy. A neříkej mi, že jste nedostali všechny vysílání Davea Bowmana.“
    „Samozřejmě, že dostali. Až do posledního „Můj bože, je to plné hvězd!“ Provedli jsme hlasovou analýzu na jeho přízvuk. Nemyslíme si, že měl halucinace. Snažil se jen popsat co vlastně viděl.“
    „A co si myslíte o jeho Dopplerově posunu?“
    „Absolutně nemožné, samozřejmě. Když jsme ztratili jeho signál, vzdaloval se rychlostí desetiny rychlosti světla. A zvládl to za méně než dvě minuty. Čtvrt milionu gravitační síly.
    „Takže musel okamžitě zemřít.“
    „Nepředstírej, že jsi naivní, Woody. Vaše vesmírná rádia nejsou stavěná ani na to, aby odolala setinu takové akcelerace. Kdyby to přežila, tak by přežil i Bowman – aspoň dokud jsme neztratily kontakt.
    „Jen se snažím nezávisle ověřit tvé dedukce. Takže jsme ve stejné temnotě jako vy. Jestli teda jste.“
    „Jen si hrajeme s s několika bláznivými odhady a to bych se ti styděl přiznat. Ale ani jeden z nich, předpokládám, nebude z poloviny tak bláznivý jako pravda.“
    V malých rudých explozích, navigační varovné světla blikala kolem sebe, a tři štíhlé věže podporující anténní komplex, začala zářit jako majáky v temné obloze. Poslední rudý kousek slunce zmizel za obklopujícími horami, Heywood Floyd čekal na zelený záblesk, který nikdy ještě nespatřil. A znovu byl zklamaný.
    „Takže, Dimitri,“ řekl, „pojďme k věci. Co tím vlastně myslíš?“
    „V Discovery data bankách musí být obrovské množství neocenitelných informacích. Podle všeho by se stále měly shromažďovat, i když loď přestala vysílat. Rádi bychom je měli.“
    „Správně. Ale až se tam dostanete a Leonov se s ním spojí , co vám bude bránit v tom, dostat se do Discovery a zkopírujete si všechno co chcete?“
    „Nemyslel jsem si, že ti budu muset připomínat, že Discovery je území Spojených států a neoprávněný přístup by bylo pirátství.
    „Jedině v případě kdyby šlo o život a smrt, a to by nebylo těžké zařídit. A stejně, bylo by pro nás těžké si ověřit, co vlastně tví kluci dělají miliardu kilometrů daleko.
    „Děkuji za nejzajímavější návrh, pošlu ho dál. Ale i kdybychom byli na lodi, trvalo by nám týdny se naučit všechny vaše systémy a přečíst vaše pamětní banky. Navrhuji spolupráci. Jsem přesvědčen, že je to nejlepší řešení – ale nejdříve ten nápad musíme prodat našim šéfům.“

    OdpovědětVymazat
  46. Holavová
    3/3
    „Chceš jednoho z našich astronautů, aby letěl s Leonovem?“
    „Ano – nejlépe inženýra, který se specializuje na Discovery systémy. Jako ti, co školíš v Houstonu, aby dopravili lodě domů,“
    „Jak jsi to věděl?“
    „Pane bože, Woody – bylo to ve videotextu v Avation Week tak před měsícem.“
    „Vůbec nemám tušení. Nikdo mi neříká co se zveřejnilo.“
    „Další důvod, proč strávit čas ve Washingtonu. Můžu s tebou počítat?“
    „Rozhodně. Souhlasím s tebou na sto procent. Ale -“
    „Ale co?“
    „Musíme se oba vypořádat s dinosaury, co mají mozky v ocasech. Někdo ode mě bude proti: necháme Rusy ať riskují své krky, až budou pospíchat na Jupiter. Dostaneme se tam o pár let později, tak na co spěchat?“
    „Na chvíli nastalo ticho na anténním raftu, kromě slabého zaskřípání obrovských podporujících lan, na kterých byl raft zavěšen sto metrů ve vzduchu. Poté Moisevitch pokračoval, ale tak potichu, že se Floyd musel namáhat, aby ho vůbec slyšel. „Už někdo zkontroloval oběžnou dráhu Discovery?“
    „To opravdu netuším, ale předpokládám, že ano. Stejně, proč se s tím zatěžovat? Je perfektně stabilní.“
    „Vážně? Dovol mi ti netaktně připomenout tu nepříjemnou nehodu za starých dnů NASA. Vaše první vesmírná stanice – Skylab. Měla vydržet aspoň desetiletí, ale vy jste to špatně spočítali. Odpor vzduchu v ionosféře byl hodně podceněný a zřítila se o pár let dříve než bylo v plánu. Jsem ji jistý, že si pamatuješ tu napínavou událost, i když jsi byl ještě malý kluk v tu dobu.“
    „Byl to ten rok, co jsem vystudoval a ty to víš. Ale Discovery se nepřiblíží k Jupiterovi. Dokonce v perigeu – er, perijovu – je až moc vysoko aby ji ovlivnil atmosférický odpor.“
    „ Už jsem řekl dost abych byl vyhnán zpět do chalupy – a možná mě už nebudeš moct navštívit. Tak řekni svým lidem, aby dělali svou práci pečlivěji, ano? A připomeň jim, že Jupiter má tu největší magnetosféru v Solárním systému.“
    „Rozumím, kam tím míříš – moc děkuji. Ještě něco než nepůjdeme dolů? Začínám mrznout.“
    „Neboj se, starý příteli. Až to pošleš do Washingtonu – počkej alespoň týden než budu čistý – začne být horko, velmi horko,“

    OdpovědětVymazat