2. Vypište si výrazy a obraty, které neznáte. Při hledání jejich významu pokaždé kontrolujte výsledek ve více zdrojích.
https://www.merriam-webster.com/
http://www.urbandictionary.com/
http://www.slovnik.cz/
https://en.oxforddictionaries.com/
http://dictionary.cambridge.org/
https://www.collinsdictionary.com/
http://idioms.thefreedictionary.com/
http://www.wisegeek.com/
3. Přeložte tučně vyznačenou část textu a překlad vložte do komentáře k tomuto blogu.
__________________________________
The Adventures of Tom Sawyer
Mark Twain (Samuel Clemens)
CHAPTER I
"TOM!"
No answer.
"TOM!"
No answer.
"What's gone with that boy, I wonder? You
TOM!"
No answer.
The old lady pulled her spectacles down and looked over them
about the room; then she put them up and looked out under them. She seldom or never
looked _through_ them for so small a thing as a boy; they were her state pair,
the pride of her heart, and were built for "style," not
service-she could have seen through a pair of stove-lids
just as well. She looked perplexed for a moment, and then said, not fiercely,
but still loud enough for the furniture to hear:
"Well, I lay if I get hold of you I'll-"
She did not finish, for by this time she was bending down
and punching under the bed with the broom, and so she needed breath to
punctuate the punches with. She resurrected nothing but the cat.
"I never did see the beat of that boy!"
She went to the open door and stood in it and looked out
among the tomato vines and "jimpson" weeds that constituted the
garden. No Tom. So she lifted up her voice at an angle calculated for distance
and shouted:
"Y-o-u-u TOM!"
There was a slight noise behind her and she turned just in
time to seize a small boy by the slack of his roundabout and arrest his flight.
"There! I might 'a' thought of that closet. What you been doing in there?"
"Nothing."
"Nothing! Look at your hands. And look at your mouth.
What _is_ that truck?"
"I don't know, aunt."
"Well, I know. It's jam-that's what it is. Forty times
I've said if you didn't let that jam alone I'd skin you. Hand me that
switch."
The switch hovered in the air-the peril was desperate. "My!
Look behind you, aunt!"
The old lady whirled round, and snatched her skirts out of
danger. The lad fled on the instant, scrambled up the high board-fence, and disappeared
over it.
His aunt Polly stood surprised a moment, and then broke into
a gentle laugh.
"Hang the boy, can't I never learn anything? Ain't he
played me tricks enough like that for me to be looking out for him by this
time? But old fools is the biggest fools there is. Can't learn an old dog new
tricks, as the saying is. But my goodness, he never plays them alike, two days,
and how is a body to know what's coming? He 'pears to know just how long he can
torment me before I get my dander up, and he knows if he can make out to put me
off for a minute or make me laugh, it's all down again and I can't hit him a
lick. I ain't doing my duty by that boy, and that's the Lord's truth, goodness
knows. Spare the rod and spile the child, as the Good Book says. I'm a laying
up sin and suffering for us both, I know. He's full of the Old Scratch, but
laws-a-me! he's my own dead sister's boy, poor thing, and I ain't got the heart
to lash him, somehow. Every time I let him off, my conscience does hurt me so,
and every time I hit him my old heart most breaks. Well-a-well, man that is born
of woman is of few days and full of trouble, as the Scripture says, and I
reckon it's so. He'll play hookey this evening, and I'll just be obleeged to
make him work, tomorrow, to punish him. It's mighty hard to make him work
Saturdays, when all the boys is having holiday, but he hates work more than he hates
anything else, and I've _got_ to do some of my duty by him, or I'll be the
ruination of the child."
Tento komentář byl odstraněn autorem.
OdpovědětVymazatJeho teta Polly stála na chvíli překvapeně, a pak propadla v jemný smích.
VymazatKluk jeden darebnej, copak se nikdy neponaučím? Nenavyváděl toho už dost tím, že ho tady celou tu dobu hledám? Ale starý hlupák je tu ten největší hlupák. Jak se říká, starého psa novým kouskům nenaučíš. Božínku můj, nikdy ale ty svoje triky neopakuje dvakrát, tak jak mám vědět, co přijde? Zdá se, že ví, jak dlouho mě může trápit před tím, než se rozčílím, a ví, jak mě může zase na minutku zklidnit nebo mě rozesmát, všechno je pak zapomenuto a já ho nemůžu ani plácnout. Bůh ale ví, že nekonám svou povinnost s tímto chlapcem a to je svatá pravda. Jak říká Písmo, zbavením rákosky nenávidíš své dítě. Přebírám hříchy a utrpení za nás oba, vím to. Je plný Zlého, ale Pánbůh stůj při mně, je to mé vlastní zesnulé sestry chlapec, chudinka, a já nemám srdce na to ho ještě bít. Kdykoli ho nechám být, trápí mě svědomí, a kdykoli ho uhodím, mé staré srdce puká. Inu, muž porozený ženou je mladý a plný samých problémů, jak říká Písmo, a já počítám s tím, že to tak je. Dneska půjde za školu a já budu donucena mu udělit práci na další den, abych ho potrestala. Je pro mě těžké nutit ho pracovat v sobotu, když všichni hoši mají sobotu volnou, ale on nesnáší práci víc než cokoli jiného, a já musím vůči němu konat svou povinnost, nebo budu pro to dítě zkázou.
ZUZANA JIRÁSKOVÁ
Nespustit ho z očí, stále si opakuji, cožpak se nikdy nepoučím? Nehrál na mě snad ty své triky proto, abych na něho dávala větší pozor? Ale staří blázni jsou těmi největšími blázny vůbec. Jak se říká, starého psa novým kouskům nenaučíš. Ale propánaboha, žádný den to nesehraje stejně a jak mám tušit, co přijde příště? Vypadá to jako by přesně věděl, jak dlouho mě může provokovat, než se rozzlobím, a stejně tak ví, jestli mě dokáže na chvíli odradit nebo mě rozesmát. Je to zase tak jako vždycky a já ho nedokážu zkrotit. Svatá dobroto, nechci na toho chlapce vztáhnout ruku, pánbůh ví, že nechci. Škoda ale každé rány vedle, jak se píše v Bibli. Já vím, že zhřeším a později budu trpět za nás oba za oba. Panebože, pomoz mi! Zlobí jako čert, ale je to přece jen pořád chlapeček mé zemřelé sestry, chudáček, a já nemám to srdce na to ho jakkoli potrestat. Pokaždé kdy ho nechám běžet, mě trápí svědomí, a pokaždé, co ho udeřím, mi srdce zabolí. No co se dá dělat, asi to tak opravdu je, že sotva se chlapec narodí, už dělá samou neplechu, jak podotýká Písmo svaté. Zbytek dnešního dne bude dělat uraženého, takže ho budu muset přinutit se učit, a zítra ho potrestat. Je strašně obtížné donutit ho o sobotách k učení, když všichni ostatní chlapci užívají prázdnin, ale i přesto, že není nic, co by nenáviděl více, musím dostát své povinnosti, nebo mu zkazím celý život.
OdpovědětVymazatPřekvapená teta Polly strnula a pak se rozesmála.
OdpovědětVymazatZatracený kluk, copak se nikdy nepoučím? Nenapálil mě už tolikrát, že bych si na něj mohla dávat větší pozor? Ale starý blázen je největší blázen. Jak říkají, starého psa novým kouskům nenaučíš. Můj bože, on nikdy nedělá stejné triky dvakrát, tak jak má člověk vědět, co čekat? Vypadá, že ví, jak dlouho mě trápit, než mi dojde trpělivost a ví, že mě může zabavit nebo rozesmát a tak mu za to ani nevrazím. Boží pravdou je, že neplním svoji povinnost vůči němu. Jak Starý Zákon říká: Kdo šetří hůl, nenávidí svého syna. Hřeším a vystavuji nás oba v utrpení. Má v duši ďábla, Bože ochraňuj mě. Je to syn me vlastní zesnulé sestry, chudinka a já nějak nemám srdce ho bít. Pokaždé mě hlodá svědomí, když mu nechám něco projít a pokaždé když mu vrazím, moje staré srdce praská. No jo, dítě, které se narodí mladé problémové ženě, už takové bude, jak Písmo říká. Dnes odpoledne půjde za školu a já ho za trest nechám zítra pracovat. Je to zatraceně těžké, donutit ho pracovat v sobotu, když mají všichni kluci volno. Nenávidí prácí víc než nenavidí všechno ostatní a já musím kvůli němu vykonat tuto povinnost nebo budu zkázou tohoto dítěte.
Adéla Procházková
Teta Polly se na moment překvapením zarazila, a pak se lehce zasmála.
OdpovědětVymazat,,Poučím se snad někdy? Nezkoušel na mě ty svoje triky už tolikrát? Ale staří naivkové zůstanou starými naivky. Starého psa novým kouskům nenaučíš, jak se říká. Každý den přijde s něčím novým. Jak má tedy člověk čekat, s čím se vytasí tentokrát?Je to jakoby znal mojí hranici než se rozzlobím a on moc dobře ví, že mě uchlácholí, když mě rozptýlí nebo rozesměje. Tehdy je vše vyžehleno a neuhodila bych ho ani zaboha. Bůhví, že toho chlapce šetřím a to je pravda pravdoucí. Jak říká Písmo, kdo zdržuje metlu svou, nenávidí syna svého. Vím, že na nás oba vrším hříchy. V tom chlapci dřímá ďábel, ale je to přeci syn mé nebohé zesnulé sestry, a já nemám srdce vztáhnout na něj ruku. Vždycky, když mu ty lumpárny nechám projít, hryže mě svědomí, ale uhodit ho, to láme mé staré srdce. Ale jak praví Bible, člověk narozený z ženy jest krátkého věku, je plný lopotování, a tak už to zkrátka je. Zase na mě bude večer hrát ty nesmysly a já ho budu muset hnát za trest další den do práce. Je nesmírně obtížné ho donutit pracovat o sobotách, když ostatní chlapci mají volno. Navíc nesnáší práci víc, než cokoliv na světě. Ale já musím konat svou povinnost, neboť jinak budu zkázou toho dítětě právě já.’’
Čermáková Linda
Jeho teta Polly se na chvíli překvapeně zastavila a tiše se rozesmála.
OdpovědětVymazat"Zpropadený kluk, copak se nikdy nepoučím? Nenachytal mě už tolikrát, abych si na něj dávala pozor? Ale starý hlupák je ten největší. Jak říká přísloví, starého psa novým kouskům nenaučíš. Propána, vždyť stejný žert nestropí dvakrát, a kdoví s čím dalším přijde? Zdá se, že ví, jak dlouho mě může týrat, než mě rozčílí, a ví, jak mě na chvíli rozptýlit nebo mě rozesmát, že ho pak ani nemůžu uhodit. Pořádně ho nevychovávám, je to boží pravda a nebesa to ví. Kdo šetří metlu, nenávidí své dítě, tak praví Svatá kniha. Kupím hřích a utrpení pro nás oba, to vím. Má v sobě zlého ducha, chraň Bůh! Je to mé nebožky sestry chlapec, chudáček, a já nějak nemám to srdce ho bít. Pokaždé když ho nechám jít, mě trápí svědomí, a vždy když ho uhodím, se mé staré srdce láme. Nuže, člověk narozený z ženy jest krátkého věku a plný lopotování, jak se píše v Písmu, a počítám, že to tak i je. Dnes večer půjde za školu a já ho budu muset zítra potrestat prací. Je neuvěřitelně těžké ho donutit pracovat o sobotách, když mají všichni ostatní chlapci volný den, ale on nesnáší práci víc než cokoliv jiného na světě. A já ho musím nějak vychovávat, nebo to dítě zkazím."
M. A. Kubánková
Jeho teta Polly se na moment překvapeně zarazila a poté se něžně zasmála.
OdpovědětVymazat"Zatracenej kluk, copak se snad nikdy nepoučím? Nezkoušel na mě tyhle jeho triky už tolikrát, že bych si na něj bývala měla dávat větší pozor? Ale staří blázni jsou těmi největšími, no není to tak. Jak se říká, není možné naučit starého psa novým kouskům. Ale propánaboha, on je tak nevypočítavý, nikdy člověk neví s čím je zase schopný přijít. Zdá se, že ví jak dlouho mě může škádlit, než přeteče má trpělivost a náhle začne s rozptylováním a rozesmíváním, aby můj hněv vyprchal a já mu nevlepila. Bůh však ví, že jsem na toho chlapce příliš mírná. Avšak kdo šetří hole, nenávidí syna svého, jak praví Bible. Vím, že nás oba naplňuji hříchy a utrpením. On je celý posedlý ďáblem, ale je to syn mé drahé zesnulé sestry a já nemám srdce na to ho trestat. Pokaždé, kdy ho nechám odejít bez následků mám černé svědomí, avšak bít ho, tak to mě bolí o mnoho víc. No, je to tak, souhlasím, že člověk narozený mladé ženě je plný potíží, jak Písmo praví. Určitě dnes večer zase vezme čáru a já mu za trest zítra přidělím nějakou práci, abych ho potrestala. Je opravdu těžké ho donutit pracovat v sobotu, jelikož si všichni chlapci užívají volna, ale on nesnáší práci víc než cokoliv jiného, a tak musím zakročit vůči němu s určitými povinnostmi, jinak budu zkázou pro to dítě já.“
Kusá Kristýna
Jeho teta Polly zůstala chvíli překvapeně stát a po chvíli se něžně rozesmála.
OdpovědětVymazatZatraceně kluku, cožpak se nikdy nepoučím? Už jsi mě napálil snad dost krát na to, abych se poučila a dávala si větší pozor? Starý hlupák největším hlupákem ze všech. Starého psa novým trikům nenaučíš, tak praví rčení. Božínku, nikdy nepoužije dva dny po sobě stejný trik, takže jak mám vědět, co chystá? Zdá se, že naprosto přesně ví, jak dlouho to trvá, než se vytočím do ruda, nebo jak mě rozesměje, náhle je vše jinak a já zmatkuji. Nekonám svou povinnost, pokud jde o toho kluka a jak pán praví, Bůh mi poraď. Kdo šetří hůl, nenávidí svého syna, tak praví moudrá kniha. Dopouštím se hříchu a utrpení za nás oba, to vím. Je to hotový ďábel, pomož mi Bože! Je synem mé mrtvé sestry, chudáček jeden, nemám srdce na to ho uhodit, z nějakého důvodu. Pokaždé co ho zklamu, moje svědomí mě tolik bolí a pokaždé, co ho uhodím, mé staré srdce puká. Inu, muž, který se narodí ženě, je jen chvíli starý a už po nos v problémech, jak praví písmo a předpokládám, že to tak je. Bude dnes večer hrát maroda a já budu povinna ho zítra donutit pracovat, abych ho potrestala. Je šíleně těžké donutit ho pracovat v sobotu, kdy ostatní chlapci mají volno, ale nesnáší práci více, než cokoliv jiného a já ho musím naučit povinnostem, nebo to dítě pokazím.
Kateřina Pejšková
Teta Polly stála v úžasu, který se nakonec proměnil v tichý smích.
OdpovědětVymazatChuligán! Jakoby mě už takhle neoblafl! A stejně se nikdy nepoučím. Staří blázni jsou těmi největšími blázny vůbec. Jak se říká, starého psa novým kouskům nenaučíš. Pro pána Jána! Vždyť on pokaždé přijde s něčím jiným! A jak má pak člověk byť jen tušit, čím ho napálí příště? Přesně ví, jak dlouho může pokoušet mojí trpělivost, než se rozčílím, a jak si mě poté udobřit nebo jak mě rozesmát a já pak nemám to srdce mu jednu vlepit. Nedržím nad tím klukem pevnou ruku, Bůh to ví. Ale jak se píše v Písmu Svatém, kdo šetří hůl, nenávidí své dítě. Kvůli mé slabosti máme na bedrech oba hříchů až příliš. Je jak posedlý čertem. Ale je to přece syn mé nebohé sestry. Pokaždé mám špatné svědomí, když ho nechám jít bez postihu, a pokaždé, když ho uhodím, mé staré srdce pláče. I v Bibli se píše, že už pár dní po narození je dítě neposedné jako rarach, a já tomu věřím. K večeru zas půjde za školu a já ho budu muset druhý den potrestat prací. Je velmi obtížné donutit ho pracovat v sobotu, protože si všichni ostatní užívají volno. A on navíc nenávidí práci víc, než cokoliv na světě. Ale musím na něj alespoň v něčem být přísná nebo mu zkazím celý život.
V. Stehlíková
Jeho teta Polly chvíli překvapeně stála a poté propukla v jemný smích. Já se z toho chlapce snad jednou zblázním, to se nikdy neponaučím? Musím si na něj dávat lepší pozor, než zase něco vyvede. Ale staří blázni jsou ti největší blázni. Jak se říká starého psa novým kouskům nenaučíš. Ale pro Krista pána on nikdy přece nedělá nic dvakrát. A jak můžu vědět co to bude příště? Zdá se, že ví, jak dlouho mě může trápit, než se rozčílím a pokud mě poté rozesměje, ví, že pak už ho neplácnu. Bůh je mi svědkem, že s tím chlapcem nekonám svoji povinnost, svatá pravda. Vzít rákosku a vychovat dítě, jak praví Písmo svaté. Hromadím hříchy a trest pro nás oba, já vím. Je to malý Ďábel, ale syn mé drahé zesnulé sestry, chuděra, a já nemám to srdce, abych mu nasekala. Pokaždé když ho nechám jít, mám špatné svědomí a pokaždé když ho plácnu, mé staré nebohé srdce puká. Nuže, člověk narozený z ženy má krátký život a je plný nešvarů, jak říká Písmo svaté, je to tak. Dnes večer určitě něco provede a já budu nucena ho potrestat tím, že ho nechám zítra pracovat. Asi je tvrdé ho nutit pracovat v sobotu, když všichni chlapci mají volno, ale on nesnáší práci více než cokoli jiného a já musím konat svou povinnost vůči němu. Nebo budu jeho zkázou.
OdpovědětVymazatADÉLA DITRICHOVÁ
Jeho teta Polly se na chvíli zarazila, a pak propukla v něžný smích.
OdpovědětVymazat„Zatracený kluk, to se snad nikdy nepoučím?! Copak mě nenapálil už tolikrát, abych na něj pořád dávala pozor? Ale starý hlupák je tím největším hlupákem. Jak se říká, starého psa novým kouskům nenaučíš. Můj Bože, on ty své vtípky nikdy neopakuje! Jak má pak člověk vědět co ho napadne příště? Zdá se, že přesně ví, kdy přeteče můj pohár trpělivosti, a taky ví, jak si mě za chvilku zas udobřit a rozesmát mě, abych mu jednu nevrazila. Nekonám svoji povinnost vůči tomu chlapci, Bůh je mi svědkem. Kdo holí šetří, nenávidí syna svého, tak praví Svatá kniha. Vím, vrším své hříchy a trpím za nás oba. Šijou s ním všichni čerti, Bůh mi pomáhej! Je to syn mé nebohé zesnulé sestry a já nemám to srdce vztáhnout na něj ruku. Vždy když ho nechám být, tíží mě mé svědomí, pokaždé když mu ublížím, láme mi to srdce. Inu, muž, který se narodí ženě, je už za pár dní po uši v problémech, tak praví svaté písmo. Dneska večer zase uteče od všech povinností, a já ho budu muset nutit zítra pracovat, abych ho potrestala. Je vážně těžké donutit ho pracovat o sobotách, když všichni ostatní chlapci mají prázdniny, ale na světě není nic, co nenávidí víc než práci, proto ho musím alespoň v něčem vychovávat, nebo budu jeho zkázou já.“
KAROLÍNA GAJARSKÁ
Jeho teta Polly byla zprvu zaskočena, poté propukla v lehký smích. Vem ho čert! Copak já se nikdy nepoučím? Už mi provedl takových podobných lumpáren, že bych si na to už mohla dávat lepší pozor. Ale staří blázni jsou ti největší blázni. Jak se říká „starého psa novým kouskům nenaučíš“. K mé smůle své triky nikdy neopakuje dvakrát, a jak má potom člověk vědět co nového zase provede? On moc dobře pozná, jak dlouho mě může trápit, než se naštvu. A také moc dobře ví, jak mě na minutku zaměstnat, nebo jak mě rozesmát. Ani už nemám sílu na to, abych ho za to praštila. Moc dobře vím, že vůči tomuto chlapci nekonám svoji povinnost, to je svatá pravda. Škoda každé rány, která padne vedle, jak říká Písmo boží. Vím, že tímto na nás oba dva ukládám hříchy a utrpení. Je to malý čert. Pane, ochraňuj mě. Je to syn mé mrtvé sestry, chudák, a já nemám to srdce ho nějakým způsobem potrestat. Pokaždé, když ho nechám být, trýzní mě svědomí, a pokaždé, když ho praštím, tak mé staré srdce puká. Inu dobrá, chlapec, který se narodil ženě tak mladého věku a plného potíží, už to tak prostě bude, tak praví sama Bible. Odpoledne půjde určitě za školu a mně nezbude nic jiného než ho potrestat sobotní prací. Je ukrutné ho nutit pracovat v sobotu, když ostatní chlapci mají prázdniny, ale on nejvíc na světě nenávidí právě práci a já musím vůči němu začít konat svojí povinnost, nebo to pro něho bude zkáza.
OdpovědětVymazatAdriana Redžalari
Teta Polly vypadala chvíli vylekaně a poté se rozesmála.
OdpovědětVymazat"Zatracený kluk, copak se nikdy nepoučím? Copak tohle nezkoušel už tolikrát, že bych to už měla poznat? Čím jsem starší, tím jsem horší. No jak se říká, starého psa novým kouskům nenaučíš. Ale božínku, vždyť on to nikdy nezkouší stejně, jednou tak podruhé tak, jak to má jeden poznat? Už ví, jak dlouho mě může provokovat, než se rozčílím a ví, že když se mu povede mě na chvíli rozptýlit nebo rozesmát, má vyhráno a já mám pak smůlu. Neplním své povinnosti vůči tomu chlapci, to je svatá pravda, pánbůh to ví. Zadrž metlu a spratka vychováš, jak se praví v Knize Svaté. Hromadím hřích a utrpení pro nás oba, vím to. Má ďábla v těle, ale proboha! vždyť je to syn mé mrtvé sestry, chudáček, a já nemám to srdce ho nijak mlátit. Pokaždé, když ho nechám být, trápí mě svědomí, ale když ho potrestám, mé staré srdce puká. Nedá se nic dělat, člověk zrozený z ženy, má život krátký a plný trápení, tak stojí v Písmu a já věřím, že tomu tak je. Dnes večer si může hrát, ale zítra ho budu muset potrestat, zítra bude pracovat. Je hrozně těžké ho přimět pracovat v sobotu, když si ostatní chlapci hrají, ale on nenávidí práci víc, než cokoliv na světě a já mám k tomu chlapci jisté povinnosti, které musím plnit, jinak mu zničím život.
Barbora Bělochová
Teta Polly stála chvíli překvapeně, pak se dala do smíchu.
OdpovědětVymazatZatraceně, copak se nikdy nepoučím? Copak už si ze mě nevystřelil tolikrát, abych si na něj už nedávala pozor? No jo, starý hlupák - největší hlupák. A jak praví přísloví, starého psa novým kouskům nenaučíš. Dobrý bože, Tom nikdy ty své kousky neopakuje dvakrát, a jak má pak člověk poznat, co přijde dál? Zdá se, že už ví, jak dlouho mě může trápit, než se vytočím a ví, že když se mu podaří na chvíli odvést mou pozornost nebo mě rozesmát, má nade mnou vyhráno. Neplním své povinnosti k tomu hochu, svatá pravda, však bůh to ví. Kdo šetří hůl, nenávidí svého syna, kdežto kdo jej miluje, trestá ho včas, jak se píše v bibli. A já vím, že shromažďuji hříchy a utrpení za nás oba. Ten kluk má ďábla v těle, chraň mě bůh! ale je synem mé nebožky sestry, chudáček, a já nemám to srdce ho nijak bít. Pokaždé, když ho nechám bez trestu, trápí mě svědomí, a pokaždé, když ho potrestám, mé staré srdce mi div nepukne. Zkrátka, člověk narozený z ženy má krátký věk, avšak nepokoje do sytosti, tak stojí v Písmu svatém a já věřím, že tomu tak je. Dnes se zajisté bude vyhýbat svým povinnostem, ale zítra ho nechám pracovat, abych ho potrestala. Je moc těžké ho přimět pracovat v sobotu, když ostatní chlapci mají volno, ale on nenávidí práci víc než cokoliv jiného a já k němu musím plnit jisté povinnosti, jinak budu zkázou toho dítěte.
Markéta Koštovalová
Teta Polly byla na moment překvapena, ale po chvíli se rozesmála.
OdpovědětVymazatZatracený kluk, to se nikdy nepoučím? Copak už mě nenachytal tolikrát a já to stále nepoznám?
Ale čím jsem starší, tím jsem hloupější. Starého psa novým kouskům nenaučíš, tak zní to rčení. Ale proboha, nikdy to nedělá stejně, pokaždé jinak, jak to má člověk poznat? On ví jak dlouho mě může provokovat než mě rozčílí a ví, že když mě dokáže rozptýlit nebo rozesmát, tak vyhrál a všechno mu projde. Neplním své povinnosti k tomu chlapci a to je svatá pravda, bůh to ví. Kdo šetří hůl, nenávidí svého syna kdežto kdo jej miluje, trestá ho včas, jak je v Bibli psáno. Hromadím hříchy a utrpení za nás za oba, to vím. Má v těle ďábla, ale bože chraň! Je synem mé mrtvé sestry, chudáček, a já nemám srdce ho trestat. Pokaždé, když ho nechám jít, trápí mne svědomí a pokaždé, když ho uhodím, trhá to mé staré srdce. Nu, člověk narozený z ženy má krátký věk, avšak nepokoje do sytosti, jak zní Písmo svaté a já tomu věřím. Dnes bude zlobit, ale zítra pracovat, musím ho potrestat. Je velmi těžké přimět ho pracovat v sobotu, když ostatní kluci mají volno, ale on nenávidí práci víc než cokoliv jiného a já musím plnit určité povinnosti, jinak mu zničím život.
Pavlína Čejková
Jeho teta Polly byla zaskočena a poté propukla ve vlídný smích.
OdpovědětVymazat„Zatraceně, to se nemůžu poučit? Nezkoušel na mě doteď ty své švindly natolik, abych si už dávala větší pozor? Staří hlupáci jsou tu ti největší hlupáci. Starého psa novým kouskům nenaučíš, jak se říká. Ale svatá dobroto, on je tak nevypočitatelný a jak má jeden vědět, co přijde příště? Zdá se, že on ví, jak dlouho mě může provokovat, než se rozčílím a taky ví, kdy si může dovolit mě na chvilku ignorovat nebo mě rozesmát, zase se mu to povedlo a já mu nezvládnu jednu natáhnout. Nechovám se k tomu klukovi, jak se zaslouží, to je boží pravda, on to ví. Šetření rákoskou kazí dítě, jak říká Bible. Svazuji se hříchem a trpím za nás oba, já vím. On celý je v moci ďábla, ale Bůh mi odpusť! On je vlastní syn mé zemřelé sestry, chudák kluk, a já nějakým způsobem nemám to srdce ho mrskat. Pokaždé, když ho nechám jít, mě trápí tolik to mé svědomí, a pokaždé, když ho uhodím, mé staré srdce div se nezlomí. Inu, něco na tom pravdy bude, že muž narozený ženě je samá potíž, jak praví Písmo. Dnes večer zas něco provede a já budu zítra donucena ho potrestat prací. Není to snadné, nutit ho pracovat o soboty, když mají všichni chlapci prázdniny, ale on nesnáší práci víc než cokoliv jiného, a já musím splnit některé své povinnosti vůči němu, nebo tou jeho zkázou budu nakonec já sama.“
Michaela Körschnerová
Tento komentář byl odstraněn autorem.
OdpovědětVymazatJeho tetička Polly strnula chvíli úžasem a pak se začala potichu smát.
OdpovědětVymazat„Na šibenici s ním, to se nikdy nepoučím? Nepřelstil mi už tolikrát, abych to už čekala? Ale starý hlupák je ten největší hlupák a starého psa novým kouskům prostě nenaučíš, jak se říká. Pro pána Jána, vždy ví, co má udělat, jsou to dva dny, a jak má kdo tušit, co přijde. Zdá se, že přesně ví, jak dlouho mi může mučit, než se rozčílím a zase, kdy mi zvládne uklidnit nebo rozesmát, je to tu zase a já mu nedokážu ani naplácat. Nečiním svou povinnost výchovou toho kluka, a to je boží pravda. Kdo šetří metlu, nenávidí své dítě, jak se v Bibli praví. Zažívám muka a hřeším za nás za oba, já vím. Ten kluk je ztělesněním ďábla, bože spas mi! Ale je to kluk mojí zesnulé sestry, chudáček, a já nějak nemám srdce ho bičovat. Pokaždé, když mu projdou ty jeho kousky, aniž bych ho potrestala, svědomí mi nedá spát a pokaždé, když na něj vztáhnu ruku, moje srdce puká žalem. Dobře, dobře, člověk zrozený z ženy má život krátký a je zahlcen nepokojem, jak se v Písmu káže, a já to dobře poznám. Dnes večer se zase uleje a já ho budu muset přimět pracovat zítra, abych ho potrestala. Je to koňská dřina přimět ho pracovat o sobotách, když všichni kluci mají prázdniny, a on nesnáší práci víc než nic jinýho a já ho musím alespoň nějak srovnat do latě, jinak sama budu zhoubou toho kluka.“
Jan Kůst
Jeho teta Polly zůstala chvíli překvapeně stát a potom se jemně zasmála.
OdpovědětVymazat„Zatracený kluk, to se nikdy nepoučím? Copak mě nenapálil tolikrát, abych už ho tentokrát nehlídala? Ale staří blázni, jsou ti největší. Jak se to říká, starého psa novým kouskům nenaučíš. Ale proboha, vždyť on nikdy nepoužívá dvakrát stejný způsob, a jak má člověk sakra vědět, s čím zase přijde? Vypadá to, že moc dobře ví, jak dlouho mě ještě může trápit, než vybouchnu a taky ví, že jestli mě zvládne alespoň trochu zabavit nebo na chvíli rozesmát, všechno je zase v pořádku a nemůžu ho už ani plácnout. Je to pravda Boží, že nekonám vůči tomu chlapci dobře svoji povinnost. Kdo nechává prut svůj býti nazbyt, rozhýčká si dítě své, jak říká Boží kniha. Vím, že navršuji hříchy i utrpení pro nás oba. Je plný ďábla, ale Pane zachraň mě! Je to syn mé vlastní zesnulé sestry, chudáček malý, nemám na to srdce ho bít. Pokaždé, když ho nechám, hryže mě svědomí a pokaždé když ho uhodím, moje staré srdce pláče. Je to tak, člověk narozený z ženy má jen málo dní a plné starostí, jak říká Písmo svaté a já to poznávám. Dneska odpoledne určitě půjde za školu a já budu prostě donucená nechat ho zítra pracovat, abych ho potrestala. Je to tak těžké, nechat ho pracovat v sobotu, když všichni kluci mají volno, ale on nesnáší práci víc než cokoliv na světě a je to má povinnost vůči němu, nebo bych byla zkázou toho dítěte.
Barbora Fenclová
Jeho teta Polly chvíli překvapeně stála, a poté propadla mírnému smíchu. „Zatracený kluk, to se snad nikdy nepoučím? To už si ze mě nevystřelil tolikrát, abych ho stále musela někde hledat? Ale staří blázni, jsou ti největší. Jak se říká, starého psa novým kouskům nenaučíš. Ale proboha, on pokaždé přijde s něčím novým, a jak má člověk vědět, s čím přijde zas? Vypadá to, jako kdyby moc dobře věděl, jak dlouho mě může ještě trápit předtím, než vzteky vybuchnu a taky ví, že jestli mě dokáže alespoň na chvíli zabavit nebo rozesmát, všechno bude zase v pořádku a nemůžu už ho ani plácnout. Je to pravda Boží, že vůči tomu chlapci nekonám dobře svoji povinnost. Kdo nechává prut svůj nazbyt, rozhýčká si dítě své, jak říká Boží kniha. Vím že navyšuji hříchy a utrpení pro nás oba. Je plný Ďábla, ale Pane zachraň mě! Je to syn mé vlastní zesnulé sestry, chudáček, nemám srdce na to bít ho. Pokaždé, když ho nechám, mě trápí svědomí, a pokaždé když ho uhodím, mé staré srdce trpí. Je to tak, člověk který je zrozen z ženy má jen pár dní a plno starostí, jak říká Písmo svaté, a já věřím, že tomu tak je. Dneska odpoledne půjde určitě zase za školu, a já ho budu muset donutit zítra k práci, jen abych ho potrestala. Je nesmírně obtížné ho přinutit k práci v Sobotu, když ostatní kluci si užívají prázdnin, ale on nesnáší práci víc než cokoliv na světě, a já ho k tomu musím donutit, jinak bych byla zkázou toho dítěte.
OdpovědětVymazatVáclav Bednář
Teta Polly tam stála v okamžiku překvapení, a pak propukla v tichý smích.
OdpovědětVymazat„Kluk jedna zatracená, cožpak já se jaktěživ nepoučím. Tolik darebností se mi ten uličník navyváděl, že bych si už vážně mohla dávat pozor. Ale starý hlupák je tím nejhorším hlupákem vůbec. A starého psa novým kouskům nenaučíš, jak se říká. Ach ty má svatá dobroto, vždyť on se v těch svých rošťárnách nikdy dvakrát neopakuje, a jak má pak jeden vědět, co udělá příště! Jako by přesně věděl, jak dlouho mě může takhle trýznit, než se rozhněvám. Však on si moc dobře uvědomuje, že pokud mě dokáže třeba jen na na chvilenku rozptýlit či rozesmát, tak už ho potom nemůžu bacit. Bůhví že vůči chlapci nekonám svou povinnost, to je pravda svatá! Nepraví se snad v Písmu, že kdo šetří metlu, nenávidí dítě své? Hříchy a muka vrším za nás za oba, to já moc dobře vím. Ach Pane chraň mě! Vždyť ten hoch nemá v hlavě nic jiného než čertoviny! Ale je to, chuděra malá, mé vlastní nebožky sestry syn, a já nejsem s to ho tlouci. Svědomí mě trápí pokaždé, když ho ponechám bez trestu a srdce mi může puknout, když na něj ruku vztáhnu. Člověk z ženy narozený má krátký věk, avšak nepokoje do sytosti, jak říká Písmo. Inu, už to tak asi bude. Dnes odpoledne se určitě uleje ze školy a mně nic jiného nezbude, než ho za trest nechat zítra pracovat. Přimět ho k tomu zrovna v sobotu, kdy mají ostatní chlapci volno, je občas nad mé síly, ale Tomovi se práce příčí víc než cokoliv jiného na světě, a já přeci musím vůči chlapci konat svou povinnost, sic budu jeho zkázou!“
Jakub Šantrůček
Tetička Polly zůstala jen překvapeně stát, až se sama pro sebe rozesmála.
OdpovědětVymazat„Kluk jeden darebná, cožpak se nikdy nepoučím? Jako bych už, po tom všem jeho vyvádění, nemohla něco takového předpokládat. Co naplat, staří blázni jsou mezi všemi blázny ti nejbláhovější. Jak se říká, starého psa novým kouskům nenaučíš. Propáníčka, vždyť si na mě pokaždé vymyslí něco nového! Jak by pak jeden mohl tušit, co se na něj chystá tentokrát? Zdá se, že naprosto přesně ví, jak dlouho mě může trápit, než se opravdu rozčílím a stejně tak moc dobře ví, že stačí na pouhý moment odlákat mou pozornost nebo mě rozesmát, aby byl všechen hněv ten tam a já mu tak nemohla dát za uši. Svatá pravda, že neplním svou povinnost vůči tomu chlapci, však on to pánbíček vidí. Jak se v Bibli praví, kdo šetří hůl, nenávidí svého syna, kdežto kdo jej miluje, trestá ho včas. Jsem si vědoma toho, že svou outlocitností střádám hříchy za nás za oba. Ten chlapec má snad v sobě ďábla samotného, ale chraň mě ruka Páně! Vždyť je to syn mé zesnulé sestry, ubožáček, nemám zkrátka to srdce mu naplácat. Pokaždé, když ho nechám jít bez výprasku, pálí mě svědomí, však pokaždé, dostane-li po zásluze, píchá mě pak u srdce. Nu, jak Písmo praví, smrtelník z ženy zrozený má jen pár dnů – a plných trápení. S tím já souhlasím. Dnes večer se práci vyhne, ale zítra je mou povinností ho k ní přimět – jako trest. Není snadné ho donutit pracovat o sobotách, kdy mají ostatní chlapci volno, ale on práci nenávidí víc, než cokoliv jiného a já vůči tomu chlapci musím začít plnit své povinnosti, jinak budu jeho zkázou.“
Radka Havlasová
Jeho teta Polly jednu chvíli stála prekvapene, a poté se propadla mírnému smíchu.
OdpovědětVymazat"K sakru s tím klukem, to se nemužu nikdy poucit? To už si ze me vystrelil tolikrát, abych ho ted musela zase hledat? Ale starý
blázni jsou ty nejvetší. Starému psa novým trikum nenaucíš, jak se ríká. Ale ty má svatá dobroto, on ty svoje triky nikdy dvakrát neopakuje
a jak má telo vedet co prijde? Zdá se, že ví jak dlouho mne muže trápit predtím než se naštvu, a on ví, jestli
se mu podarí mne na minutu zabavit nebo mne rozesmát, je to zase tady a já mu to nemužu vzít za zlý. Pan Buh ví, že nedelám svojí povinnost vuci tomu chlapci.
a to je svatá pravda. Spare the rod and spile the child (??), jak ríká Písmo. Strádám hrích a trpím pro nás dva, já vim. Je plný Belzebuba, ale pro pána boha! je to muj vlastní chlapec moji zesnulé sestry, nebožtík, a já nemám srdce ho zbít,
z nejakého duvodu. Pokaždé když nechám být, moje svedomí mne hryže, a pokaždé ho prináším mým starým srdcem nejvetší škody. Dobre dobre, muž, který
je narozený z ženy je krátkého veku a plno potíží, jak ríká Svatá kniha, a já si myslím totéž. Tento vecer pujde urcite za školu,
a já ho budu muset nechat pracovat, zítra, ho potrestat. Je ohromne težké ho nechat pracovat nedelky, když všichni kluci mají prázdniny, ale on nesnáší pracovat ješte víc než cokoli jiného, a já musím ze své povinnosti vuci nemu, nebo budu zkázou dítěte.
Arsen Asatrjan
Teta Polly zůstala chvíli překvapeně stát a potom se rozesmála.
OdpovědětVymazat„Zatracený kluk, to se nikdy nepoučím? Copak mě nenapálil tolikrát, abych už bych to měla poznat? Jenže staří hlupáci, jsou ti největší. Jak se říká, starého psa novým kouskům nenaučíš. Ale proboha, vždyť on nikdy nezkouší znovu stejné triky, tak jak má člověk vědět, s čím přijde tentokrát? Vypadá to, že moc dobře ví, jak dlouho mě vždycky může zlobit, aniž by překročil hranici a taky ví, že jestli mě alespoň trochu pobaví nebo na chvíli rozesměje, všechno je zase v pořádku a nemůžu ho už ani plácnout. Je to pravda Boží, že nekonám vůči tomu chlapci dobře svoji povinnost. Kdo nepoužívá metlu svou, nenávidí syna svého, jak praví slovo Boží. Vím, že navršuji hříchy i utrpení pro nás oba. Je to hotové čertisko, ale chraň Bůh! Je to syn mé vlastní zesnulé sestry, chudáček malý, nemám to srdce ho bít. Pokaždé, když ho nechám, tíží mě svědomí a pokaždé když ho uhodím, moje stará duše pláče. Je to tak, člověk zrozený z ženy má jen málo dní a plné starostí, jak říká Písmo svaté a já věřím, že tomu tak je. Dneska odpoledne určitě půjde za školu a já ho budu muset nechat zítra pracovat, abych ho potrestala. Je to tak těžké, nutit ho pracovat v sobotu, když všichni kluci mají volno, ale on nesnáší práci víc než cokoliv na světě a je to má povinnost vůči němu, nebo bych byla zkázou toho dítěte.
Barbora Fenclová
Teta Polly chvíli překvapeně stála, a poté se tiše rozesmála. „Zatracený kluk, to se snad nikdy nepoučím? To už si ze mě nevystřelil tolikrát, abych si už na něj nedávala pozor? Ale staří hlupáci, jsou ti největší. Jak se říká, starého psa novým kouskům nenaučíš. Ale proboha, on si pokaždé vymyslí něco nového, a jak má člověk vědět, co si vymyslí příště? Vypadá to, jako kdyby moc dobře věděl, jak dlouho mě může ještě trápit než se rozzlobím a taky ví, že jestli mě dokáže alespoň na chvíli zabavit nebo rozesmát, všechno bude zase v pořádku a nemůžu už ho ani plácnout. Je to pravda Boží, že vůči tomu chlapci nekonám dobře svoji povinnost. Kdo nepoužívá metlu svou, nenávidí syna svého, jak praví Bible. Vím, že hromadím hříchy a utrpení pro nás oba. Je plný Čerta ,ale chraň Bůh! Je to syn mé vlastní zesnulé sestry, chudáček, nemám srdce na to uhodit ho. Pokaždé, když ho ušetřím, mě tíží svědomí, a pokaždé když ho uhodím, mé staré srdce trpí. Je to tak, člověk z ženy zrozený má jen pár dní avšak plno trápení, jak říká Písmo svaté, a já věřím, že tomu tak je. Dneska odpoledne půjde určitě zase za školu, a já ho to budu muset nechat odpracovat abych ho potrestala. Je zatraceně těžké ho přinutit v sobotu k práci, když ostatní kluci si užívají volna, ale on nesnáší práci víc než cokoliv na světě, a já ho k tomu musím donutit, jinak bych byla zkázou toho dítěte.
OdpovědětVymazatVáclav Bednář
Teta Polly se na chvíli překvapeně zastavila a tiše se rozesmála.
OdpovědětVymazat"Zpropadený kluk, copak se nikdy nepoučím? Nenachytal mě už tolikrát, abych si na něj dávala pozor? Ale starý hlupák je tím největším. Jak se říká, starého psa novým kouskům nenaučíš. Propána, vždyť stejný žert neztropí dvakrát, a kdoví s čím dalším přijde? Zdá se, že ví, jak dlouho mě může týrat, než mě rozčílí, a ví, že mě stačí na chvilku rozptýlit nebo mě rozesmát, a já ho pak nemůžu ani uhodit. Pořádně ho nevychovávám, je to boží pravda a nebesa to ví. Kdo šetří metlu, nenávidí své dítě, tak praví Starý zákon. Kupím hřích a utrpení pro nás oba, to vím. Je jako čertem posedlý, chraň Bůh! Je to syn mé nebožky sestry, chudáček, a já ho nějak nemám to srdce bít. Pokaždé, když ho nechám jít bez trestu, trápí mě svědomí, a vždy když ho uhodím, srdce mi to láme. Nuže, člověk narozený z ženy jest krátkého věku a plný lopotování, jak se píše v Písmu, a počítám, že to tak i je. Dnes odpoledne půjde za školu a já ho budu muset zítra potrestat prací. Je neuvěřitelně těžké ho donutit pracovat o sobotách, když mají všichni ostatní chlapci volný den, ale on nesnáší práci víc než cokoliv jiného na světě. A já ho musím nějak vychovávat, nebo to dítě zkazím."
M. A. Kubánková
Tetička Polly zůstala chvíli stát, a pak se lehce zasmála.
OdpovědětVymazat,,Poučím se snad někdy? Nezkoušel na mě ty svoje triky už tolikrát? Ale staří hlupáci zůstanou starými hlupáky. Starého psa novým kouskům nenaučíš, jak se říká. Každý den přijde s něčím novým. Jak má tedy člověk vědět, s čím se vytasí tentokrát? Jakoby věděl, jak dlouho mě může trápit a on moc dobře ví, že mě zase uchlácholí, když mě rozptýlí nebo rozesměje a že ho pak nikdy neuhodím. Bůhví, že toho chlapce šetřím a to je pravda pravdoucí. Jak říká Písmo, kdo zdržuje metlu svou, nenávidí syna svého. Vím, že na nás oba vrším hříchy. V tom chlapci dřímá ďábel, ale je to přeci syn mé nebohé zesnulé sestry, a já nemám srdce vztáhnout na něj ruku. Vždycky, když mu ty lumpárny nechám projít, hryže mě svědomí, ale uhodit ho, to láme mé staré srdce. Ale jak praví Bible, člověk narozený z ženy jest krátkého věku, je plný lopotování, a tak už to zkrátka je. Dnes půjde určitě zase za školu a já ho budu muset hnát za trest další den do práce. Je velmi těžké ho donutit pracovat v sobotu, když ostatní chlapci mají volno. Navíc nesnáší práci víc, než cokoliv na světě. Ale já musím konat svou povinnost, neboť jinak budu zkázou toho dítětě.’’
Čermáková Linda
Teta Polly na chvíli strnula úžasem, a pak se tiše rozesmála.
OdpovědětVymazat„Kluk jedna zatracená, cožpak já se jaktěživ nepoučím. Tolik darebností se mi ten uličník navyváděl, že bych si už vážně mohla dávat pozor. Ale starý hlupák je tím nejhorším hlupákem vůbec. A starého psa novým kouskům nenaučíš, jak se říká. Ach ty má svatá dobroto, vždyť on se v těch svých rošťárnách nikdy dvakrát neopakuje, a jak má pak jeden vědět, co udělá příště! Jako by přesně věděl, jak dlouho mě může takhle trýznit, než se rozhněvám. Však on si moc dobře uvědomuje, že pokud mě dokáže třeba jen na chvilenku rozptýlit či rozesmát, tak už ho potom nemůžu uhodit. Bůhví, že vůči chlapci nekonám svou povinnost, to je svatá pravda! Nepraví se snad v Písmu, že kdo šetří metlu, nenávidí syna svého? Hříchy a utrpení vrším pro nás oba, to já moc dobře vím. Bože chraň, vždyť ten hoch nemá v hlavě nic než čertoviny! Ale je to, chuděra malá, mé vlastní nebožky sestry syn, a já nejsem s to ho tlouci. Svědomí mě trápí pokaždé, když ho ponechám bez trestu, a srdce mi může puknout, když na něj vztáhnu ruku. Člověk z ženy narozený má krátký věk, avšak nepokoje do sytosti, jak říká Písmo. Inu, už to tak asi bude. Dnes odpoledne určitě půjde za školu a mně nezbude nic jiného, než ho za trest nechat zítra pracovat. Přimět ho k tomu zrovna v sobotu, kdy mají ostatní chlapci volno, je občas nad mé síly, ale Tomovi se práce příčí víc než cokoliv jiného na světě, a já přeci musím vůči chlapci konat svou povinnost, sic budu jeho zkázou!“
Jakub Šantrůček
Teta Polly byla zprvu překvapená, pak se tiše rozesmála.
OdpovědětVymazat„Dareba jeden, copak se nikdy neponaučím? Nenavyváděl toho už dost, že bych to mohla dávno poznat? Ale starý hlupák je tu ten největší hlupák. Jak se říká, starého psa novým kouskům nenaučíš. Božínku, nikdy ale ty svoje triky neopakuje dvakrát, tak jak mám vědět, co přijde? Zdá se, že přesně ví, jak dlouho mě může trápit, a taky přesně ví, jak mě rozptýlit nebo rozesmát, všechno je pak zapomenuto a já ho nemůžu ani plácnout. Pánbůh ví, že nekonám svou povinnost vůči tomuto chlapci a to je svatá pravda. Jak říká Písmo, kdo šetří hůl, nenávidí svého syna. Hromadím hříchy a utrpení za nás oba, vím to. Je plný nešvaru, ale probůh, je to syn mé vlastní nebožky sestry, chudáček, a já nemám srdce ho ještě bít. Nepotrestám(-li) ho, tíží mě svědomí, a jakmile ho uhodím, mé staré srdce puká. Inu jak říká Bible, člověk zrozený z ženy má sice věk krátký, ale plný trápení, a to je svatá pravda. Dneska odpoledne půjde za školu a zítra bude za trest pracovat. Je pro mě těžké nutit ho pracovat v sobotu, když všichni hoší mají sobotu volnou, ale on nesnáší práci víc než cokoli jiného a já musím vůči němu konat svou povinnost, jinak budu pro to dítě zkázou.“
Zuzana Jirásková
Teta Polly zůstala překvapeně stát, ale po chvíli se rozesmála.„Zatracený kluk, to se nikdy nepoučím? Copak už mě nenachytal tolikrát, abych si na něj dávala pozor? Ale čím jsem starší, tím jsem hloupější. Starého psa novým kouskům nenaučíš, tak zní to rčení. Ale proboha, nikdy to nedělá stejně, pokaždé jinak, jak to má člověk poznat? Zdá se, že ví, jak dlouho mne může provokovat než se rozzlobím a jakmile mne zabaví nebo rozesměje, tak vyhrál a vše mu projde. Neplním své povinnosti k tomu chlapci a to je svatá pravda, bůh to ví. Kdo šetří hůl, nenávidí svého syna, jak je v Bibli psáno. Hromadím své hříchy pro nás pro oba, to vím. Má čerta v těle, ale bože chraň! Je synem mé nebožky sestry, chudáček, a já nemám srdce ho trestat. Pokaždé, když ho nechám být, hryže mě svědomí a pokaždé, když ho uhodím, mé staré srdce puká. Nu, člověk zrozený z ženy má krátký věk, avšak nepokoje do sytosti, jak zní Písmo, a já tomu věřím. Dnes odpoledne půjde za školu, ale zítra pracovat, musím ho potrestat. Je velmi těžké přimět ho pracovat v sobotu, když ostatní kluci mají volno, ale on nenávidí práci víc než cokoliv jiného a je to má povinnost k tomu chlapci nebo budu jeho zkázou.“
OdpovědětVymazatTeta Polly se na chvíli zarazila, a pak propukla v tichý smích.
OdpovědětVymazat„Zatracený kluk, to se snad nikdy nepoučím?! Copak mě nenapálil tolikrát, že už bych si na něj mohla dávat větší pozor? Ale starý hlupák je tím největším hlupákem. Jak se říká, starého psa novým kouskům nenaučíš. Můj Bože, on ty své vtípky nikdy neopakuje! Jak má pak člověk vědět, co ho napadne příště? Zdá se, že přesně ví, kdy přeteče můj pohár trpělivosti, a taky ví, jak si mě za chvilku zas udobřit a rozesmát mě, abych mu jednu nevrazila. Nekonám svoji povinnost vůči tomu chlapci, Bůh je mi svědkem. Kdo metlu šetří, nenávidí syna svého, tak praví Písmo. Vím, vrším hříchy a přivolávám trest na nás oba. Šijou s ním všichni čerti, Bůh mi pomáhej! Je to syn mé nebohé zesnulé sestry a já nemám to srdce vztáhnout na něj ruku. Vždy když ho nechám být, tíží mě mé svědomí, pokaždé když ho uhodím, láme mi to srdce. Inu, muž, který se narodí ženě, je mladý a už se musí dřít, tak říká Bible. Odpoledne zase půjde za školu a já ho budu muset nutit zítra pracovat, abych ho potrestala. Je vážně těžké donutit ho pracovat o sobotách, když všichni ostatní chlapci mají volno, ale na světě není nic, co nenávidí víc než práci, proto ho musím alespoň v něčem vychovávat, nebo budu jeho zkázou já.“
KAROLÍNA GAJARSKÁ
Teta Polly stála chvíli překvapeně, pak se dala do smíchu.
OdpovědětVymazat”Zatraceně, copak se nikdy nepoučím? Copak už si ze mě nevystřelil tolikrát, abych si na něj už nedávala pozor? Ale starý hlupák - největší hlupák. A jak praví přísloví, starého psa novým kouskům nenaučíš. Dobrý bože, Tom nikdy ty své kousky neopakuje dvakrát, a jak má pak člověk poznat, co přijde dál? Zdá se, že už ví, jak dlouho mě může trápit, než se rozčílím a ví, že když se mu podaří na chvíli odvést mou pozornost nebo mě rozesmát, má vyhráno. Neplním své povinnosti k tomu hochu, svatá pravda, však bůh to ví. Kdo šetří hůl, nenávidí syna svého, jak se píše v bibli. A já vím, že shromažďuji hříchy a utrpení pro nás oba. Ten kluk má ďábla v těle, bůh chraň! ale je synem mé nebožky sestry, chudáček, a já nemám to srdce ho bít. Pokaždé, když ho nechám bez trestu, trápí mě svědomí, a pokaždé, když ho potrestám, mé staré srdce mi div nepukne. Zkrátka, člověk narozený z ženy má krátký věk, avšak nepokoje do sytosti, tak stojí v Písmu svatém a já věřím, že tomu tak je. Dnes odpoledne jistě půjde za školu, a abych ho za to potrestala, nechám ho zítra pracovat. Je moc těžké přimět ho pracovat v sobotu, když ostatní chlapci mají volno, ale on nenávidí práci víc než cokoliv jiného a já k němu musím plnit své povinnosti, jinak budu zkázou toho dítěte."
Markéta Koštovalová
Tetička Polly strnula chvíli úžasem a pak se potichu zasmála.
OdpovědětVymazat„Zatraceně s tím klukem, to se nikdy nepoučím? Nenapálil mě už tolikrát, že bych to už měla očekávat? Ale starý hlupák je ten největší hlupák a starého psa novým kouskům nenaučíš, jak se říká. Pro pána Jána, nikdy ty svoje kousky nedělá ani dvakrát stejně, a jak má potom jeden tušit, co přijde. Zdá se, že přesně ví, jak dlouho mě může provokovat a kdy mě zvládne uklidnit nebo rozesmát, než se rozčílím, je to tu zase a já mu nedokážu ani vynadat. Neplním své povinnosti vůči tomu chlapci, a to je boží pravda. Kdo šetří metlu, nenávidí své dítě, jak se v Bibli praví. Hromadím hříchy a utrpení za nás oba, já vím. Ten kluk má v sobě čerta, Bože ochraňuj nás! Ale je to syn mojí zesnulé sestry, chudáček, a já nemám srdce ho bičovat. Pokaždé, když mu projdou ty jeho kousky, aniž bych ho potrestala, svědomí mi nedá spát a pokaždé, když na něj vztáhnu ruku, moje srdce puká žalem. Člověk zrozený z ženy má život krátký a je zahlcen nepokojem, jak se v Písmu káže, a já to moc dobře poznám. Dnes odpoledne se zase uleje ze školy a já ho zítra budu muset přimět pracovat, abych ho potrestala. Je to dřina přimět ho pracovat o sobotách, když všichni kluci mají volno, a on nesnáší práci víc než nic jiného, ale já ho musím alespoň nějak srovnat do latě, jinak sama budu zhoubou toho kluka.“
Jan Kůst
Teta Polly vypadala chvíli překvapeně a poté se rozesmála.
OdpovědětVymazat"Zatracený kluk, copak se nikdy nepoučím? Copak mě nenapálil už tolikrát, že bych to už měla poznat? Čím jsem starší, tím jsem horší. No jak se říká, starého psa novým kouskům nenaučíš. Ale božínku, vždyť on to nikdy nezkouší stejně, jednou tak podruhé jinak, jak to má jeden poznat? Už ví, jak dlouho mě může provokovat, než se rozčílím a ví, že když se mu povede mě na chvíli rozptýlit nebo rozesmát, má nade mnou vyhráno. Neplním své povinnosti vůči tomu chlapci, to je svatá pravda, pánbůh to ví. Zadrž metlu a spratka vychováš, jak se praví v Písmu svatém. Hromadím hřích a utrpení pro nás oba, vím to. Má ďábla v těle, ale proboha! vždyť je to syn mé mrtvé sestry, chudáček, a já nemám to srdce ho nijak bít. Pokaždé, když ho nechám jen tak být, trápí mě svědomí, ale když ho potrestám, mé staré srdce puká. Nedá se nic dělat, člověk zrozený z ženy, má život krátký a plný trápení, tak stojí v Písmu a já věřím, že tomu tak je. Dnes odpoledne půjde za školu, ale zítra ho budu muset potrestat, zítra bude pracovat. Je velice těžké ho přimět pracovat v sobotu, když mají ostatní chlapci volno, ale on nenávidí práci víc, než cokoliv na světě a já mám k tomu chlapci jisté povinnosti, které musím plnit, jinak mu zničím život."
Barbora Bělochová
Jeho teta Polly chvíli překvapeně stála a poté propukla ve vlídný smích.
OdpovědětVymazat„Zatraceně, to se nemůžu poučit? Nezkoušel na mě ty své švindly tolikrát, abych si už dávala větší pozor? Staří hlupáci jsou ti největší hlupáci a starého psa novým kouskům nenaučíš, jak se říká. Ale svatá dobroto, on si vždycky vymyslí něco nového a jak má jeden vědět, co přijde příště? Zdá se, že ví, jak dlouho mě může provokovat, než se rozčílím a taky ví, že pokud se mu povede odlákat mou pozornost nebo mě rozesmát, já už nebudu mít to srdce mu jednu natáhnout. Nechovám se k tomu klukovi, jak si zaslouží, to je boží pravda – on to ví! Šetření metlou kazí dítě, jak praví Bible. Vrším hříchy a utrpení za nás oba, já vím. Má v sobě jenom čertoviny, ale Bůh mi odpusť! Je vlastním synem mé zemřelé sestry, chudák kluk, a já nějakým způsobem nemám to srdce ho bít. Pokaždé, když mu jeho chování prominu, trápí mě to mé svědomí, a pokaždé, když ho uhodím, mé staré srdce div nepukne. Inu, něco na tom bude, že muž narozený ženě má krátký věk, však plný utrpení, jak praví Písmo. Dnes odpoledne zcela jistě půjde zase za školu a já budu nucena ho zítra potrestat prací. Není to snadné, nutit ho k práci v sobotu, když ostatní chlapci si užívají volna, ale on nesnáší práci víc než cokoliv jiného a já musím splnit některé své povinnosti vůči němu, nebo budu jeho zkázou.“
Michaela Körschnerová
Tento komentář byl odstraněn autorem.
OdpovědětVymazatTeta Polly byla zprvu zaskočena, poté propukla v tichý smích. „Zatracený kluk, copak já se nikdy nepoučím? Už mi provedl takových podobných lumpáren, že bych si na to už mohla dávat lepší pozor. Ale starý hlupák je ten největší hlupák. Jak se říká „starého psa novým kouskům nenaučíš“. Můj ty dobrý bože, on své triky nikdy neopakuje dvakrát, a jak má potom člověk vědět co nového zase provede? On moc dobře ví, jak dlouho mě může trápit, než se rozčílím. A také moc dobře ví, že má vyhráno v momentě, kdy mě dokáže rozptýlit, nebo rozesmát. Moc dobře vím, že vůči tomuto chlapci nekonám svoji povinnost, to je svatá pravda. Škoda každé rány, která padne vedle, jak říká Písmo boží. Vím, že tímto na nás oba ukládám hříchy a utrpení. Je plný čerta. Pane Bože, odpust mi! Je to syn mé nebožky sestry, chudáček, a já nemám to srdce ho nějakým způsobem potrestat. Pokaždé, když ho nechám být, trýzní mě svědomí, a pokaždé, když ho potrestám, tak mé staré srdce puká. Inu dobrá, chlapec narozený z ženy jest tak mladého věku a plný potíží, už to tak prostě bude, tak praví sama Bible. Odpoledne půjde určitě za školu a mně nezbude nic jiného než ho potrestat sobotní prací. Je ukrutné ho nutit pracovat v sobotu, když ostatní chlapci mají volno, ale on nejvíc na světě nenávidí právě práci a já musím vůči němu začít konat svou povinnost, nebo budu zkázou tohoto dítěte.“
OdpovědětVymazatPřekvapená teta Polly strnula a pak se rozesmála.
OdpovědětVymazat“Zatracený kluk, copak se nikdy nepoučím? Nenapálil mě už tolikrát, že bych si na něj mohla dávat větší pozor! Ale starý hlupák je největší hlupák. Jak říkají, starého psa novým kouskům nenaučíš. Můj bože, on nikdy nedělá stejné triky dvakrát, tak jak má člověk vědět, co čekat? Vypadá, že ví, jak dlouho mě trápit, než mi dojde trpělivost a ví, že když mě zabaví nebo rozesměje, tak mu ani nenaplácám. Boží pravdou je, že neplním svoji povinnost vůči němu. Jak se ve Starém zákoně píše:„ Kdo šetří hůl, nenávidí svého syna.“ Hřeším, vím to, Bůh na nás oba sešle utrpení. Má v duši ďábla, ale je to syn mé vlastní zesnulé sestry, chudinka, a já nemám srdce ho bít. Pokaždé když ho nepotrestám, trápí mě svědomí a pokaždé když mu naplácám, moje staré srdce puká. Inu dítě, které se narodí ženě, bude mít krátký život plný problémů, jak se v Písmu píše. Dnes odpoledne půjde za školu a já ho za trest nechám zítra pracovat. Je to zatraceně těžké, donutit ho pracovat v sobotu, když mají všichni chlapci volno. Nenávidí práci víc než cokoliv jiného ale já musím dostát své povinnosti nebo budu zkázou toho dítěte. “
Adéla Procházková
Teta Polly chvíli překvapeně stála a poté se tiše rozesmála. „Já se z toho chlapce snad jednou zblázním, to se nikdy neponaučím?“ Už mě napálil tolikrát, měla bych si na něj dávat lepší pozor. Ale starý hlupák je ten největší hlupák. Jak se říká, starého psa novým kouskům nenaučíš. Šmankote, on přece nevyvede žádnou lumpárnu dvakrát. A jak můžu vědět, co to bude příště? Zdá se, že ví, jak dlouho mě může trápit, než vybouchnu a pokud mě poté uklidní či rozesměje, ví, že je vše v pořádku a že pak už ho neplácnu. Bůh je mi svědkem, že nekonám svoji povinnost vůči tomu chlapci, svatá pravda. Kdo šetří hůl, nenávidí syna svého, jak praví Písmo svaté. Hromadím hříchy a trest pro nás oba, já vím. Má v těle ďábla, Bože, stůj při mně, ale je to syn mé drahé zesnulé sestry, chuděra, a já nemám to srdce, abych mu nasekala. Pokaždé když ho nechám jít, mám špatné svědomí, a pokaždé když ho plácnu, mé nebohé staré srdce puká. Nuže, člověk zrozený z ženy má krátký život a je plný lopotování, jak říká Písmo svaté, je to tak. Dnes odpoledne určitě půjde za školu a budu ho muset potrestat tím, že ho nechám zítra pracovat. Asi je kruté nutit ho pracovat v sobotu, když všichni chlapci mají volno, ale on nesnáší práci více než cokoli jiného a já musím konat svou povinnost vůči němu, nebo budu jeho zkázou.
OdpovědětVymazatADÉLA DITRICHOVÁ
Jeho teta Polly zůstala chvíli překvapeně stát a po chvíli se tiše rozesmála.
OdpovědětVymazat„Zatracený kluk, cožpak se nikdy nepoučím? Nenapálil mě už tolikrát na to, abych se poučila a dávala si větší pozor? Starý hlupák největším hlupákem ze všech. Starého psa novým kouskům nenaučíš, tak praví rčení. Božínku, nikdy nepoužije stejný švindl dvakrát po sobě, takže jak má člověk vědět, co chystá? Zdá se, že naprosto přesně ví, jak dlouho to trvá, než se rozzlobím, ale zároveň ví, jak odvést pozornost, jak mě rozesmát a udobřit si mě, že ho už nemůžu ani plácnout. Nekonám svou povinnost, pokud jde o toho kluka, to je svatá pravda. Kdo šetří hůl, nenávidí svého syna, tak praví Starý Zákon. Dopouštím se hříchu a trpíme kvůli tomu oba dva, to vím. Zlobí jak čert, Bůh mi odpusť! Je synem mé zesnulé sestry, chudáček jeden, nemám srdce na to, abych ho uhodila. Vždy když ho nepotrestám, moje svědomí mě bolí, ale když ho uhodím, zabolí mě u srdce. Inu, člověk zrozený z ženy jest krátkého věku, za to plný trápení, jak praví Písmo a tak to je. On půjde dnes večer za školu a já ho budu muset zítra donutit pracovat, abych ho potrestala. Je velice těžké ho donutit pracovat v sobotu, kdy ostatní chlapci mají volno, ale nesnáší práci více, než cokoliv jiného a já musím začít plnit své povinnosti, nebo budu jeho zkázou.“
Kateřina Pejšková
Teta Polly stála v úžasu, který se nakonec proměnil v tichý smích.
OdpovědětVymazat"Darebák! Copak se nikdy nepoučím? Jako by mě takhle nenapálil už toikrát! Čím je člověk starší, tím je naivnější. Jak se říká, starého psa novým kouskům nenaučíš. Pro pána Jána! Vždyť on pokaždé přijde s něčím jiným! A jak má pak člověk, byť jen tušit, čím ho napálí příště? Přesně ví, jak dlouho může pokoušet mojí trpělivost, než se rozčílím, a jak si mě poté udobřit, a já pak nemám to srdce mu jednu vlepit. Nedržím nad tím klukem pevnou ruku, Bůh to ví. Ale jak se píše v Písmu Svatém, kdo šetří hůl, kazí své dítě. Kvůli mé slabosti máme na bedrech oba hříchů až příliš. Je jak posedlý čertem. Ale je to přece syn mé nebohé sestry. Pokaždé mám špatné svědomí, když ho nechám jít bez trestu, a pokaždé, když ho uhodím, mé staré srdce pláče. I v Bibli se píše, že člověk narození z ženy, má krátký život a samé starosti. Odpoledne zas půjde za školu a já ho budu muset druhý den potrestat prací. Je těžké donutit ho pracovat v sobotu, když si ostatní chlapci užívají volna. A on navíc nenávidí práci víc, než cokoliv na světě. Ale je moou povinností nad ním alespoň v něčem držet pevnou ruku, jinak budu jeho zkázou. "
V. Stehlíková
Tetička Polly zůstala jen překvapeně stát, až se sama pro sebe rozesmála.
OdpovědětVymazat„Kluk jeden darebná, cožpak se nikdy nepoučím? Jako bych už po tom všem jeho vyvádění nemohla něco takového předpokládat. Co naplat, starý hlupák je mezi všemi hlupáky ten nejbláhovější. Jak se říká, starého psa novým kouskům nenaučíš. Propáníčka, vždyť si na mě pokaždé vymyslí něco nového! Jak by pak jeden mohl tušit, co se na něj chystá tentokrát? Zdá se, že naprosto přesně ví, jak dlouho mě může trápit, než se opravdu rozhněvám, stejně tak moc dobře ví, že stačí na pouhý okamžik odlákat mou pozornost nebo mě rozesmát, aby byl všechen hněv ten tam a já mu tak nemohla dát za uši. Svatá pravda, že neplním svou povinnost vůči tomu chlapci, však on to pánbíček vidí. Jak se v Bibli praví, kdo šetří hůl, nenávidí svého syna. Jsem si vědoma toho, že svou outlocitností střádám hříchy za nás za oba. Ten chlapec má snad v sobě jen samé čertoviny, ale chraň mě ruka Páně! Vždyť je to syn mé zesnulé sestry, ubožáček, nemám zkrátka to srdce mu naplácat. Pokaždé, když ho nechám jít bez výprasku, pálí mě svědomí, však pokaždé, dostane-li po zásluze, láme mi to srdce. Nu, jak Písmo praví, smrtelník z ženy zrozený má jen pár dnů – a plných trápení. To já moc dobře vím. Dnes půjde určitě za školu a já ho budu muset zítra potrestat prací. Není snadné ho donutit pracovat o sobotách, kdy mají ostatní chlapci volno, ale on práci nenávidí víc než cokoliv jiného a já vůči tomu chlapci musím začít plnit své povinnosti, jinak budu jeho zkázou.“
Radka Havlasová
Jeho teta Polly se zprvu zarazila a poté se lehce pousmála.
OdpovědětVymazat"Zatracenej kluk, copak se nikdy nepoučím? Nezkoušel na mě tyhle triky už tolikrát, že bych si na něj měla dávat větší pozor? Ale starý hlupák je tím největším hlupákem. Jak se říká, nelze naučit starého psa novým kouskům. Ale propánaboha, nikdy ty své lumpárny neopakuje dvakrát, člověk neví s čím je zase schopný přijít. Zdá se, že ví jak dlouho mě může pokoušet, než přeteče má trpělivost a náhle začne s rozptylováním a rozesmíváním, aby můj hněv vyprchal a já mu nevrazila pohlavek. Bůh ví, že jsem na toho chlapce příliš mírná. Avšak kdo šetří hole, nenávidí syna svého, jak praví Bible. Vím, že nás oba naplňuji hříchy a utrpením. On je jako posedlý malými ďáblíky, ale je to syn mé drahé zesnulé sestry a já nemám to srdce ho jakkoliv potrestat. Pokaždé, kdy ho nechám být mám černé svědomí, avšak bít ho, to mě tíží o mnoho více. Souhlasím, že člověk, který se narodí mladé ženě je plný trablí a lopotování, jak Písmo praví. Určitě dnes odpoledne zase půjde za školu a já mu zítra přidělím nějakou práci, abych ho potrestala. Je opravdu těžké ho donutit pracovat v sobotu, jelikož si všichni chlapci užívají volna, ale on nesnáší práci víc než cokoliv jiného, a tak ho musím začít lépe vychovávat, jinak budu zkázou toho dítěte já.“
Kusá Kristýna